Poklady české kuchyně aneb Jak to ta babička tenkrát vařila
Naše země kdysi patřila ke gastronomické velmoci. Pokrmy v restauracích, ale i doma byly připravovány z těch nejkvalitnějších ingrediencí. Naše babičky pěstovaly bylinky, chovaly drůbež a dobytek. Hojně využívaly darů přírody. Dokázaly ze všech surovin dostat to nejlepší.
Polévky měly sílu i chuť, maso bylo křehké a šťavnaté, omáčky zahuštěné máslem bez jediné špetky mouky. Sladká jídla byla opravdu sladká a ne přislazována umělými náhražkami. Vejce byla vždy čerstvá s nádherně oranžovými žloutky. Kuchaři a kuchařky vařili s nápadem, chtěli totiž, aby strávníkům skutečně chutnalo.
Postupem času se ale z kuchyní vytratila jak nápaditost a rozmanitost, tak především chuť. Lidé si začali zvykat 
na nejrůznější polotovary a náhražky bez chuti a plné chemie. Je čas opět vše vrátit do starých kolejí. Právě o to se snaží mnozí současní kuchaři, kteří opět dokazují, že vařit dobře a zdravě není vůbec složité. Chce to jen při vaření přemýšlet a využívat všech kvalitních surovin.
Vařte zase jako naše babičky. Inspirací vám může být nová unikátní video kuchařka s názvem Recepty zapomenuté české kuchyně aneb Jak to ta babička tenkrát vařila, kterou v těchto dnech vydává Pražský kulinářský institut, jehož kuchaři vaří podle skutečných receptů našich babiček. Vařte jako oni. Set tří DVD s více než šedesáti recepty a bezmála šesti hodinami české kuchyně - krok za krokem - vám v tom pomůže.
Jeden z mnoha receptů můžete vyzkoušet třeba hned dnes večer.
Strapačky s uzeným masem a kysaným zelím
Budeme potřebovat: Sůl, sádlo, cukr, hrubou mouku, kysané zelí, cibuli, vejce, uzené maso, nastrouhané brambory a pepř.
Nejprve si připravíme základ
Do kastrolu dáme rozpustit trochu sádla, zpěníme na něm cibuli, přidáme nakrájené uzené maso a necháme chvíli orestovat. Opepříme a lehce osolíme. Vložíme kysané zelí, které jsme vymačkali z nálevu, a necháme odstát. Zelí ještě dochutíme trochou cukru, aby bylo příjemně nasládlé. Dáme vařit osolenou vodu na strapačky.
Připravíme si těsto
Syrové brambory jsme nastrouhali a ještě lehce rozmixujeme, aby bylo těsto jemné. Pokud je těsto příliš řídké například z nových brambor, můžete jej zahustit trochou bramborového škrobu. Strapačky se tak nerozvaří. Bramborovou hmotu dáme do mísy, přidáme vejce, sůl a polohrubou mouku. Vypracujeme vláčné těsto. Nesmí být ani řídké, ani husté. Mělo by držet pohromadě, ale zároveň musí být dost tekuté, aby prošlo sítem. Přes síto s velkými otvory protlačujeme těsto do vroucí osolené vody. Noky musí do vody krásně prokapat, ne moc rychle a ne moc pomalu. Noky vaříme, dokud nevyplavou na povrch. Pak noky vyndáme plochým sítem a necháme okapat.
Dokončení pokrmu
Na pánvi rozpálíme trochu sádla a strapačky na něm orestujeme. Mezitím si nasekáme trochu petrželky na zdobení. Opečené strapačky přidáme k uzenému masu se zelím. Vše promícháme, dozdobíme velkolistou petrželkou a levný, ale chutný pokrm je hotov. Dobrou chuť.
Více informací najdete na www.prakul.cz
5.11.2009 Rubrika: Náš domov | Komentářů 28 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
.jpg)
Diskuse ke článku - Poklady české kuchyně aneb Jak to ta babička tenkrát vařila
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
I moje babička dobře vařila,a hlavně rychle.Přišla z pole uvařila zasmaženou polívku něco co si ráno připravila a pak zase šup na pole.
A z pole do hospody
,na jedno
Kolikrát byla veselá
Aja: NETÝNKY jsou jenom z polohrubé mouky, vody a špetky soli, vlastně bezvaječné nudlové těsto, vyválené do tenkých placek a upečené nasucho na plotně.
Soda se přidávala ,aby to naskočilo.Můžeš přidát ten mák.
Aja: tak to najdi podle surovin, třeba jako placky s mákem
.gif)
anitech: To není ono...
Tohle byly takové suché placky....dávala se do toho i soda.
Aja: Jmenuje se to hnětánky a na internetu si najdi recept
problém je, že každé tzv. "poctivé" jídlo je hlavně časově náročné. Naškrábat brambory, pak je nastrouhat ,atd. Jenom výroba kvalitního vývaru jak by měl být trvá hodiny. A to dneska ženy nemají. Dříve babičky byly doma a vlastně se pohybovaly celý den převážně v kuchyni
Delší dobu se pídím po receptu mé babičky...tzv. hnětáky. Byly to placky z hněteného těsta, do kterého byl vmíchaný nemletý mák, pečené nasucho na kamnech...co a kolik čeho do těsta? Nevíte? Moje máma se je nenaučila...jsou nějaké jiné nebo co....
Bohuželjsem nepoznala ani jednu babičku,jedna zemřela když mi byl 1 rok a o druhé jsme nic nevěděli,až v 80.letech jsme se dizvěděli,že zemřela když mi bylo 7 let ve východním Německu(byla odsunutá po válce a spojení se přervalo...)Moje mám byla kuchařka dobrá,já už beru vaření jen jako nutnou záležitost,mělo by to být do hodiny uvařené...ale jíst se to dá...
tuším, že skoro každá babička vařila úžasně. samozřejmě i ta moje. její bábovky, svítek - do dneška ho nikdo neumí. ale spíš než video bych brala, kdyby byla možnost koupit si jen kuchařku. protože úplně začátečník nejsem. ale je pravda, že dřív byly ženy skutečné hospodyně. jak píše speedy - dokázaly i z prdu udělat úžasnou dobrotu
Moje babička byla taky dobrá kuchařka. Milovali jsme její ovocné knedlíky, kulajdu, zelňačku, ..... prostě všechno. A to její vánoční cukroví - balada. Jen mi vadilo jediné - vše se dělalo na sádle. A to já nemusím.
ach moje babička,,,,,nikdy nezapomenu na její medovinu s pampelišek,na její bramboráky s mladými kopřivami,byla skvělá kuchařka a její staročeskká jídla vždy voněly,lákaly,výborné,kdeže ty časy jsou,......díky babi,dodnes si dělám i ty střapačky,placky na plotně ,tvoji kubu,.....vzpomínky na krásné dětsví u tebe o prázdninách vždy zůstanou ,,,,,
.gif)
Moje babicka byla skutecne skvela kucharka a pekarka. Nikdy nikdo neprekonal jeji vosi hnizda, moca dorticky a orechovy dort. Navic umela i z prdu pripravit doslova hostina, jak, nechapu.
