Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Život nebývá vždy spravedlivý a nemoc si nevybírá. Ani rakovina. Ta dokáže zaútočit s takovou razancí, že v nás všech budí respekt a strach. Obzvlášť, když jsme svědky, jak rychle si dokáže „poradit“ se životem dosud naprosto zdravých lidí.

I herec Patrick Swayze byl až do loňského března spokojený a šťastný člověk s mnoha plány do budoucna. Ani poté, kdy mu byla diagnostikována rakovina slinivky, se nevzdával a nemoci nepoddával. Podstoupil léčbu a při tom stále pracoval na natáčení nového seriálu, se svou manželkou psali společně knihu…

Prostřednictvím médií jsme mohli jeho vytrvalý boj s touto zákeřnou nemocí sledovat a dělali jsme si starosti při pohledu na jeho chátrající tělesnou schránku. Bohužel, na tuto nemoc byly i jeho odhodlání a statečnost krátké.

V pondělí 14.9. svůj nerovný boj prohrál. Srdce mnoha jeho příznivců a především příznivkyň se zachvěla. Je to, jakoby nám odešel někdo blízký, někdo, koho dobře známe. A je úplně jedno, že se jedná o člověka, kterého jsme osobně nikdy neviděli. Vstoupil nám do života „jen“ prostřednictvím filmového plátna a televizních obrazovek. A zanechal v nás nesmazatelnou stopu a trvalou a stálou vzpomínku.

Film Hříšný tanec před dvaceti lety kraloval našim kinům a byl první, který jsem po smrti svého muže zhlédla a jehož prostřednictvím jsem se alespoň na ty dvě hodiny dokázala odpoutat od obrovské bolesti, kterou jsem tehdy prožívala. Naprosto mne pohltil a já se cele oddala ději na plátně, poslouchala nádhernou hudbu a sledovala skvělé taneční výkony. Ne, není to film, který považuji za to nejlepší, co jsem kdy viděla, přesto pro mne znamená hodně. Pomohl mi přenést se tehdy o kus dál a i díky němu jsem v sobě objevila sílu bojovat se svým vlastním osudem.

Stejně tak mne o něco později zasáhl film Duch. Ten jsem vzhledem ke své situaci prožívala ještě intenzivněji. Nikdy před tím ani nikdy potom jsem na konci nějakého filmu neplakala tolik, jako právě při Duchovi.

Patrick Swayze tak bude neodmyslitelně patřit k určité, velmi intenzivní fázi mého života. A já vím, že až budou v televizi o Vánocích vysílat Hříšný tanec, opět si ho nenechám ujít, stejně jako každý rok. Jen letos bude to sledování asi hodně smutné…

Patrick už mezi námi není a já věřím, že tam, kde je, mu je dobře. Bylo mu 57 let, mohl a měl tady ještě být. Bohužel, osud mu karty zamíchal jinak. Je mi to moc líto… Děkuji, Patricku.