Tchyně a její návštěvy. Jak být taktní?
Chtěla bych se s vámi poradit ohledně problému, který mě docela trápí. Nerada bych dělala v rodině rozbroje a přemýšlím, jak celou situaci nějak taktně vyřešit. Jde o mou tchyni, kterou mám v podstatě ráda, nicméně poslední dobou už jí začínám mít docela dost.
Koncem září se nám narodila dcera, je to naše první dítě a pro manželovy rodiče i první vnouče. Samozřejmě se na malou moc těšili a nade vše ji milují. Jenže tchyně to, alespoň podle mého názoru, dost přehání. Je v invalidním důchodu a nebydlí od nás daleko, takže si hned, jak jsem přišla domů z porodnice, navykla chodit na návštěvu. Denně! Zpočátku se aspoň ohlašovala, teď už se nenamáhá. Dopoledne prostě přijde, doslova mi sebere malou a chová a ňuchá. Vyžaduje, abych ji připravila do kočárku, že pojede na procházku, když řeknu, že ne, že s ní půjdu odpoledne, dost autoritativně mě utne, ať si nevymýšlím a jsem ráda, že si můžu aspoň odpočinout nebo v klidu doma něco udělat.
Chyba byla, že jsem nějaká pravidla nestanovila hned zpočátku. Ale já si myslela, že ji to přejde, ta frekvence, říkala jsem si, že jak se malé nabaží, návštěvy se nějak usměrní a srovnají na přijatelnou mez. Jenže už jsou to tři měsíce a k žádné změně nedošlo. Párkrát jsem jí řekla, že mám už naplánovaný program, byla hodně uražená, že snad se může aspoň chvilku s vnučkou potěšit. Zkoušela jsem to přes manžela, aby své mamince domluvil, ale on to nějak nechápe, v čem je problém, vidí to tak, že se máma snaží, zajímá, chce pomoct a já jsem nevděčná.
Nevím, jestli není chyba ve mně, možná jsem zbytečně přecitlivělá. Ale já si svou holčičku chci užívat, ne se o ni každý den dělit s tchyní, byť jí samozřejmě jako babičce v žádném případě nemíním upírat kontakt. Ale chtěla bych, aby to bylo v nějaké rozumné míře.
Chtěla bych se zeptat, jak, a hlavně jakým způsobem, aby to neskončilo nějakou rodinnou rozepří, byste na mém místě reagovaly vy? Jak mám tchyni říct, že je tady vítaná, ale každý den opravdu ne? Podvědomě cítím, že na to mám právo, ale zároveň mi to připadá i dost kruté a z mé strany nevychované. Co si myslíte vy?
5.1.2015 Rubrika: | Komentářů 28 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně a její návštěvy. Jak být taktní?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
na místě Ivety bych zkusila promluvit si, jak radí ostatní, pokud to nepomůže, poslat tchýni netaktně, ale zcela oprávněně někam, protože se to časem bude zhoršovat a pak už s tím Iveto neuděláš nic, takže zavčasu nastavit mantinely...
a vy současné babičky mi nepište, že taky jednou budu tchýně a vrátí se mi to, protože já svoje děti a jejich děti nechám žít jejich vlastním životem....
jako bych četla o vlastní tchýni, ovšem s tím rozdílem, že ta moje je splachovací a veškeré zde dobře míněné rady by ona nepochopila, manžel je samozřejmě při ní, x-krát jsme se kvůli tomu spolu pohádali, ona si chce užít vnoučat na úkor mě-matky, která si chce užít svých dětí. Veškeré slušné rozhovory nevedly k ničemu, nejradši by si brala vnučku každý den, zásadně se neohlašuje předem, "přece se nebude hlásit, když jde k vlastnímu synovi" 
bylo mi řečeno, že v tomto kraji se návštěvy neohlašují, každý chodí, kdy chce a buď jsme doma nebo ne a jestli se nám jejich návštěva zrovna nehodí, tak to je náš problém....
jako bych četla o vlastní tchýni, ovšem s tím rozdílem, že ta moje je splachovací a veškeré zde dobře míněné rady by ona nepochopila, manžel je samozřejmě při ní, x-krát jsme se kvůli tomu spolu pohádali, ona si chce užít vnoučat na úkor mě-matky, která si chce užít svých dětí. Veškeré slušné rozhovory nevedly k ničemu, nejradši by si brala vnučku každý den, zásadně se neohlašuje předem, "přece se nebude hlásit, když jde k vlastnímu synovi" bylo mi řečeno, že v tomto kraji se návštěvy neohlašují, každý chodí, kdy chce a buď jsme doma nebo ne a jestli se nám jejich návštěva zrovna nehodí, tak to je náš problém....
.gif)
myslím že tohle se tu řešilo už několikrát....vše je o komunikaci....
Linda: napsalas to skvěle, za toto zhodnocení situace a rady by se nemusela stydět promovaná psycholožka!
Ji asi nenapadne, že ti to vadí. Bere tě jako svou rodinu, kde se lidi chovají přirozeně a nečekají odmítnutí za to, že mají rádi jeden druhého. Někdo by byl rád, kdyby měl od děcka chvilku oddech a měl čas udělat si v klidu různé věci. Takže pokud to neoceňuješ a připadá ti to jako přílišné vměšování, normálně jí řekni, že se ti to nelíbí a že by bylo lepší trošku ubrat na aktivitě. Pokud je v invalidním důchodu, jistě není docela zdravá a je potřeba, aby jí zbyly síly na svou práci doma. Chybí zde informace, co mužská část rodiny, tchán, manžel...těm je fuk, co tě žere??
já jsem měla tu výhodu, že obě babičky ještě pracovaly. S první dcerou jsem bydlela u rodičů 2 roky, než jsem se odstěhovala a taky to nebyla procházka růžovým sadem. Rodiče nebyli zlí, spíše naopak, ale pořád jsem byla tak nějak pod dohledem. U druhé dcery to bylo super. Jedna babička vzdálená 200 km, druhá pracovala jako provozní v restauraci, tudíž skoro celý den dlouho do noci. Obě holky jsem si náramně užila.
Každá návštěva tchýně by měla být ohlášená a ne moc častá. Když ti tam sedí každý den, tak je to na zbláznění.
.jpg)
Linda: SOUHLAS není co dodat
opravdu to udělat nejraději hned
Neotvirat. Klidne muzete tvrdit, ze jste nebyla doma. Klice od vaseho bytu snad nema, to uz by byla neomalenost.
.gif)
Linda: Naprosto souhlasím
A zvlastní zkušenosti mohu dodat, že pokud tchyně nebude chtít, nic se nezmění. Řešila jsem před lety podobný probém s mámou a výsledek po rozumné domluvě byl stejný jako před ní. Až sem jednoho dne práskla dveřmi před jejím příjezdem, vyppadla z domu a díky kojení mohla být x hodin nedostupná, protože mobil mi vyřvával doma na stole... Velmi rychle pak pochopila, že :
1) návštěvy se ohlašují -a to od i do kdy...
2)dítě není pana na ňuchňání a člověk!
3) ona už máma miminka byla - teď sem máma miminka já!
.jpg)
Mila Iveto, lidi spolu mluvi, komunikuji, nikdo neni telepaticky, takze v prvni rade bych ti poradila abys tchyni usadila do kresla, dej ji kafco do ruky ( do druhy ruky ji muzes narvat zbytek vanocniho cukrovi) a HLAVNE rekni ji totez co jsi nam sem napsala. Hlavne ty posledni dva odstavce!!! A at ti ona rekne svuj nazor a proc je u tebe nastehovana denne - chce si taky uzivat toho uzlicku? Boji se ze nejsi dobra mama (uprimne nevidim problem na tom abys ty sla s kocarkem dopoledne a tchyne odpoledne), chce ti pomoci (tak ji posli s kocarkem ven a natahni se na gauc), nema co delat a nudi se doma???? Proste vytahni z ni proc je u tebe nakrvartyrovana denne. A najdete zensky kompromis, ktery bude vyhovovat vam oboum - treba misto hodinove prochazky kazdy den strc ji kocar 2x v tydnu na cele odpoledne (pokud kojis odstrikej do flasky a venuj ji tchynce s sebou) a ty jdi treba cvicit a nebo dospi noci.
Mluvit slusne s jinou osobou a rici ji svuj nazor neni nevychovanost. Nevychovanost by byla bouchnout tchyni dverma pred nosem a nerici proc a k tomu se pomalu ale jiste schyluje. Takze z me strany - zensky mluvte spolu, usetrite si spoustu zbytecnych nervu. A pokud nepochopi, bude porusovat domluvena pravidla tak potom ji muzes vyrazit.
Iveto, malá začne broukat, běhat, povídat, atd, a tchyně z ní bude nadšenější a nadšenější. Nemyslete si, že ji to časem přejde. Nepřejde. Od jejího syna nečekej podporu. Víte, jak se zachovala moje tchyně při první návštěvě? Popadla vnučku, a zavřela se s ní do sousedního prázdného pokoje. Když se její syn a muž divili, kde proboha je, významně se na sebe usmáli...babička se dočkala holčičky. Jak se cítím já, které se pomalu nikdo nevšiml, chlapi se bavili spolu a já seděla sama v kuchyni, to nikoho nezajímalo. Dneska vím, že to byla moje chyba. Dneska bych řekla něco v tom smyslu, jéje, další návštěva, tady se dveře netrhnou, máme na vás bohužel jen hodinku. Dle mého si by měla pořídit KAŽDÁ TCHYNĚ aspoň pět vlastních dětí, aby byla ráda, že je má jednou konečně z domu a má klid a tchyni, která má nadměrně energie na nevítané návštěvy, by měli její mladí pořídit tři vnoučata v rychlém sledu za sebou a cpát jí je taky nečekaně na několikahodinové a časté hlídání, aby ji tu zavčasu pustilo a řekla si v prázdném bytě, zaplaťpánbu za ten klid. Jistě se do mě pustí babičky všeho druhu, ovšem já jsem taky babička, jasně že milující, hlídající, ovšem na rozdíl od té vaší je to vítané, mladí mi vnouče dávají sami a rádi. A to od věku několika týdnů dítěte. Rychle zjistili, že se spolehlivý hlídač vyplatí, protože s miminem na návštěvu nebo do marketu je to starost navíc. A vědí, že nelítám s dítětem po známých, abych se pochlubila, ale že se mu věnuju, aby mu to prospělo. Každodenní návštěvy tchyně by Vám Iveto mohla utnout změna bydliště. Ovšem bacha, aby babča pak nepřijela na celý víkend! Jela bych asi taky třeba na pár týdnů ke svým rodičům. Tam by za Vámi tchyně asi nelezla. Ovšem jak říkám, po celou MD se jí asi nezbavíte, pokud nezakročíte. Mezi námi, tahat mimino ven denně v tomhle zimním nečase je docela nerozumné. Tchyni bych pro začátek řekla, aby chodila mezi pátou a sedmou večer. To máte jistě doma manžela, tak ať překáží u vás taky jemu a narušuje vám pohodu doma oběma. Brzo svoji matku vysype a Vy to budete mít vyřešeno a bez práce.
No prostě a jednoduše jí na rovinu řekni, že ji máš jako tchýni ráda, ale co je moc, to je příliš. Že si chceš dcerku užít a mít taky trochu soukromí a nepotřebuješ její návštěvu každý den. Neber ohledy na to, že se bude cítit uražená a stanov si dny nebo den v týdnu, kdy by mohla přijít na návštěvu. A když budeš potřebovat pomoc, že se ozveš.
Muži jsou v chápání takových věcí nějak mimo.
