Mám sklony ke kleptomanii? Bojím se, že selžu.
Je mi trapně za to, s čím se vám tady svěřím, ale vzhledem k tomu, že je to anonymní, tak to risknu. V posledních asi dvou, třech letech na sobě pociťuju neodolatelnou touhu něco „štípnout“. Nikdy dříve jsem tohleto neměla, ani mne nic takového nenapadlo, ale teď snad pokaždé, když jdu nakupovat, mám utkvělou myšlenku něco si nenápadně strčit do kapsy. Nic velkého, jen nějakou drobnost, třeba malou čokoládu apod.
Připadám si jako cvok. Samozřejmě, že jsem to nikdy neudělala, ale několikrát už bylo namále. Vždycky se kolem sebe rozhlížím, jestli je někdo poblíž, jestli mne pozoruje, kde jsou umístěné kamery a když mám pocit, že je bezpečno, sáhnu třeba po čokoládě Mileně s úmyslem dát si ji nenápadně do kapsy. Jenže v poslední chvíli si to rozmyslím a dám ji do vozíku. Vždycky se představím tu ostudu, kdyby mne někdo chytil a řeknu si, že to za to opravdu nestojí.
Jenže při další návštěvě v obchodě bojuju s tím pokušením znovu. Nabírá to docela na razanci, to nutkání dokonat krádež až do konce je velmi silné a já se obávám, že jednou to neukočíruju a zadělám si na nepříjemný problém. V obchodě je to nejčastější, ale myšlenky na drobné krádeže mne napadají i kdekoli jinde, třeba na návštěvě. Jsou to zatím (a doufám že to tak i zůstane) skutečně jen myšlenky, takové okamžité hnutí mysli, ve skutečnosti jsem opravdu ještě nikdy nikomu a nikde nic nevzala. Vlastně jednou ano, jako malá holka jsem v sámošce ukradla takové to malé lízátko ve tvaru stromečku. Od té doby nic.
Zajímalo by mne, jestli jsem opravdu cvok a kleptoman v počátečním stádiu, nebo je to normální a nejsem s takovými myšlenkami jediná. Táhne mi na padesát, už nejsem malá ani mladá, nenapadlo by mne, že ve svém věku na sobě začnu něco takového pozorovat.
12.7.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 26 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám sklony ke kleptomanii? Bojím se, že selžu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.denda04: a proč asi , protože jim to trpíme....holt jsme ta starší generace...
Anahir: 19.06 souhlas nejvíc s poslední větou NENAŽRANCI a MEGA ZLODĚJI
Kozoroh18:
Anahir
asi se pujdu léčit, jaké já mám nutkání, když vidím nějakou pěknou si uštípnout, odlomit. Vždyť se říká, že kradené rostou nejlépe
Nejsi cvok. Ujišťuji Tě že opravdu nejsi.
kleptomanie je skutečné onemocnění, tedy patří do rukou lékaře.
Kleptomanie se vyznačuje tím, že nemocný, má nutkání ukrást dorbné předměty, nízké hodnoty - v tvém případě jde o čokoládovou tyčinku.
Starší generace má s psychology a psychiatry problém, stigmatizují návštěvy těchto lékařů. Nedokáží pochopit, že i duše může onemocnět, chybí jim empatie k nemocným. Nemocný člověk je pro ně někdo s fyzickým, viditelným onemocněním, duševní nemoc nepokládají za nemoc stejnou jako je každá jiná.
ale jestli se toho chceš zbavit, pomohou ti, protože se to dá léčit.
sharon: krást v milionech není kleptomanie, ale nenažranost.
šmáárjá zase samej psycholog, psychiatr, doktor....ti šmejdi co kradou ve velkém by musely v ordinacích bydlet.....
Bohuno, jestli tě to uspokojí klidně tu čokoládu "štípni" , ale bacha na kamery...
Já bych si šla na tvém místě promluvit s psychologem, nebo klidně i psychiatrem. Normální to není, a čím dřív to začneš řešit, tím líp.
Myslím,že by měla Bohuna něco ukrást,tak aby jí každý viděl!! Po ostudě s ochrankou nebo policií by jí možná už více krást nenapadlo....
existují kouzelné slovní spínače
Abyste zahnali nějakou nevhodnou myšlenku - ZPĚT
Abyste se zbavili nějakého špatného návyku - VEN
zkus je používat
pokud ti to nepomůže, zajdi za lékařem, nebo přijdeš o přátele
Tak tohle mi přijde hodně ujetý,o kleptománii vím,že tím trpí zhýčkaný celebrity a léčí se z toho u psychiatra,ale to asi Bohuna nebude ten případ..zatím si nic neukradla,tak v tom zkus pokračovat
myslím, že tady ti nikdo fundovaně neporadí. Proč se neobrátíš na lékaře? Tohle skutečně normální není, ale je moc dobře, že máš v sobě pořád ještě brzdu.
Bohuno, myslim, ze se asi nudis.
fíha, to ani trochu není legrační.
Pokud se nerozhodneš pro psychologa, doporučuji, aby ses vždy pochválila, že máš "dost peněz" na to, aby sis pro své potěšení mohla koupit, co si přeješ. A samozřejmě tomu věř.
Budou-li se Tvé touhy stupňovat, vyhledej odbornou pomoc.