Čekám čtvrté dítě a jsem za exotku
.jpg)
Taky si myslíte, že jsem blázen, stejně jako mí i manželovi rodiče a drtivá většina našich přátel a známých? Všichni si totiž ťukají na čelo a dívají se na nás pomalu skrz prsty, protože čekáme čtvrté dítě. Naše okolí to považuje za bláznovství, neřku-li za nezodpovědnost. Už když jsem otěhotněla potřetí, zaznamenala jsem udivené reakce. Teď mne však všichni mají za cvoka. Nechápou, že jsme se k tomu rozhodli zcela svobodně a uváženě.
Nejvíc mě mrzí, že k dalšímu vnukovi mají negativní postoj i obojí prarodiče, kteří nám mé těhotenství hodně vyčítají a zpočátku měli dokonce i tendenci přesvědčit nás o potratu. Podle nich (a nejen jich) jsou čtyři děti v dnešní době moc, nebudeme jim moci zajistit vše, co potřebují, a ony tím budou v kolektivu vrstevníků trpět.
Moc mě mrzí, že je dnes tak strašně zakořeněný ten materialistický náhled na svět. Jako by mohl být úspěšný a spokojený jenom ten, kdo má všechno, na co si vzpomene. Zárukou šťastného života přece není to, zda jsme měli v dětství vše, co naši vrstevníci. My s mužem vyznáváme jiné hodnoty a nemyslíme si, že bychom proto byli nějak špatní nebo méněcenní.
Naše děti jsou zatím malé – nejstaršímu je šest a v září půjde do školy, pak máme čtyřletou dceru a další holčičku dvouletou. Čtvrté miminko se narodí koncem října. S dětmi jsem doma a k mateřské si přivydělávám, manžel má poměrně slušný plat, takže nějaké existenční problémy nemáme. I když, pravda, hospodařit musím velice pečlivě.
Dětem se hodně věnujeme, čteme jim, chodíme na výlety a na procházky. Nemají hromady zbytečných hraček, snažíme se, aby je hra spíše rozvíjela a dávala jim něco pozitivního. Nemyslíme si, že je nutné, aby byly plné police věcí, které by je beztak dlouho nebavily. Nemáme auto a ani nám nechybí, kamkoli dojedeme vlakem nebo autobusem. Televizi jsme s manželem dali našim na chatu ještě před narozením prvního dítěte.
Mnoho lidí nás považuje za exoty, ale my se tak necítíme. Občas slyšíme názor, že naším přístupem dětem spíš škodíme, že budou od malička vyrůstat s pocitem méněcennosti, když nebudou mít a znát nic z toho, co znají ostatní.
Zajímal by mne názor čtenářek. Opravdu je současná společnost už tak zkažená, že staví na nejvyšší příčku lidských hodnot materiální zabezpečení? Najde se mezi vámi někdo, kdo smýšlí podobně jako my a dokonale vybavená domácnost, auto a televize pro něj nejsou alfou omegou smyslu života?
10.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 284 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Čekám čtvrté dítě a jsem za exotku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
ne e, to mě špatně chápeš. Ale musíš uznat, že pořídit si dítě je velká zodpovědnost. musíš ho zajistit na 20 let dopředu a počítat s tím. případně počítat, že můžu na něj zůstat třeba sám (-a).
ota: no ono to není tak jednoduché, žádný výlet na Seychely, zlatý kdoví co... jde o dnes normální standart (i když to zní blbě).
dětem např. celodenní výlet autobusem se školou stojí kolem 500 - a když to máš třeba dát v jednom měsíci 4x? to se pak prodraží - tak nepojedou - a kdo? všichni, nebo jak budeš volit - ty ano vy ne? Ted v červnu jsem vyplácala na každé dítě minimálně litr - ne-li víc. Ono to v rozpočtu je docela znát... Nejsme socky ani horních xtísíc, ale je to znát.
.jpg)
myše: nikdo to není stejný a nikde to není lehký, ale přemejšlet při "plození dětí" o kroužcích a postavení v kolektivu ????????????
Něco ve stylu tak já teda bych to druhé dítě možná prosím pěkně nechtěla, protože ono třeba za 10 let bude mít v kolektivu, nějaké dítě s něčím na co já nebudu mít.....
Ve skutečnosti v těch zemích, kde mají lidé všechno, se lidé nejvíc vymlouvají na "náklady vs potomek" .
Aby mu jako " garantovali ten standart, že jó"
.jpg)
Mamina6: ty brigády jsi jaksi přiznala až posléze...nejprve jsi tvrdila rodičák + 11.000,-...jinak nevím kolik vám taková brigáda přihraje korunek???Takže pak je ten rozpočet asi někde jinde,ne???
Ota: mít mýt 
to pardon
Flery+puclinka: Netahám sem horních deset tisíc .....
Ale plánovat děti podle tvé věty ?
překopíruji :
" Neustále vysvětlovat dítěti, že nebude mít to a to, co jiné" je nesmysl.
Jakou máš jistotu, že když si naplánuješ jedno dítě tak "aby mělo to co jiné", že se ti tvé vysněné třídy " dětí co mají stejně" nepřistěhuje nějaké " dítě zbohatlíka z horních deseti tisíc" a nebude mít pozlacený laptop, dimantovou náušnici, spoďáry od Versáče a nebude navrhovat školní výlet na Seychelly??
Naopak je potřeba dětem vysvětlit a ukázat, že ten "kroužek co má přece každý", něco stojí, že někdo tam chodí oháknutý jako "ikona své matky za peníze , které prostě nemají všichni a nebo je nejsou ochotni utratit za takovou věc" .
Co je pro děti lepší chodit do třídy v uniformě ( aby měly všechno stejné) mýt stejný penál, stejnou svačinu a stejné kroužky , protože tak je to správné ?
Nebo je pro děti lepší vidět, že v některých rodinách se musí lidé ohánět aby se najedli, v některých aby "jejich děti měly úroveň" a v některých je to rodičům šumák?
Jaké strašné osudy čekají nejblbější dítě ve třídě a jaké strašné osudy čekají dítě kterému " rodiče nekoupili každé pololetí nový model mobilu"?
Přidám vlastní zkušenost. Jsem znovu vdaná - máme každý dvě děti- já 10 a 14 a on 14 a 18. Jenom jeden z nich bydlí s maminkou, zbytek u nás. výživné na 18 letého kluka 1000kč. (na ty moje táta platí víc). Platíme hypotéku abychom měli kde bydlet, máme i auto i tv i pc... prostě standart. Nemáme ale šanci cokoli ušetřit a dovolená u moře je taky jenom sen (vždyť co bychom zaplatili za 6 lidí) - a víte co? vůbec mi to nevadí.
Ale - děti mají svůj standart - aby nevyčnívaly příliš z kolektivů - aby mohli hrát hry nebo ICQ, aby měly každý aspon 1-2 kroužky, aby mohly na standartní výlety kam jezdí celá třída.... V létě jedou na tábor - tak si vemte 3800 x 3 - to taky není sranda..
Loni - lyžák všechno dohromady včetně vleků a půjčení lyží cca 7500, letos výlet do Itálie - 6000 + kapesné, kroužky - pod 1500/rok nejdou, spíše výše....
Mluvíme s dětmi o tom co kolik stojí, kolik vyděláváme, kolik se platí na hypotéku, kolik na telefony... velmi dobře chápou jak to je a co si dovolit můžeme a co ne, ale to víte že by raději chtěly víc - to je přirozené. Na vánoce dostává každý rok jedno dítě velký dárek (mobil, pc apod) a ostatní jen drobnosti (tak do tisíce)
pozice v kolektivu je dost problém, vždycky se najdou "machři", a většina dětí jde za nimi. Nechci aby moje děti byly outsideři. poznamená je to psychicky 100%ně
Stanovisko paní z článku nechápu a nechci aby tak moje děti musely žít. protože její děti nemají možnost volby, ony prostě musí. ale nezáleží to na počtu dětí (švagrová jich má 5 a jsou v pohodě)
Lenniss: a taky + brigády....
Koukám, že se tu čte "jen něco"
Dáša: a ano, bylo mi to řečeno v době, kdy jsem měla jen jednu dceru a řekla mi osobně paní na sociálce
Lenniss: Dáša: asi jste mě špatně pochopily......nemyslím tím doslova, ať se stará stát, samo, že se musím HLAVNĚ postarat já a manža, ale určitě nejsem jediná-a to nemyslím teď proto, že mám tolika dětí.....která potřebuje pomoct od státu, ať už tak či onak...
Snad už mě chápete....jedinou pomoc, kterou od státu mám, je, že děcka mohou jet na tábor za nižší cenu...a v této skupině jsou aj děti, kteří jsou z lepších rodin a mohou jet za plnou částku tábora.....
mashanka: 
...souhlas...
Jsem ze 3 dětí, meli jsme mamku v inval.důchodu a dodnes se zpotím při vzpomínce na taneční. Ne, neměli jsme bídu, měli jsme v podstatě všechno, jen já musela jít do tanečních v šatech z mamčiných svobodných let - kvalitní vlněná dovozová látka, všechno bylo přešívané a půjčované, no hrůza. Dodnes rudnu hambou a vždycky si říkám že tohle svým děckám neudělám. Mám jich tedy tolik kolik stačíme SLUŠNĚ uživit a vychovat. Nemají všechno co by chtěli, ale jsou takový slušný průměr a snažím se aby ani jim ani nám nemuselo být trapně když na něco nemáme.
Mamina6: tý jo, tak já mám teda velké sociální cítění, ale tímhle: "A pokud vím, DĚTI JSOU STÁTU, PROČ BY SE NEMĚL POSTARAT?????? Aspoň takhle mě to bylo jednou řečeno....tak ať se strará......" jsi to tedy řádně po...la
Vím co to je mít doma 4 děti. Kdy jsem se rozvedla byla jsem mámou dvou dětí a můj přítel měl taky dvě děti, takže jsme vychovávali dohromady 4 děti. Děti jsou teď v rozmezí 17-23 let. Vychovávali jsme je od mala, takže si troufnu říct, že mi dala jejich výchova a hlavně puberta zabrat a rozhodně jsem toho nikdy nelitovala. Mohla jsem tenkrát říct příteli, že 4 děti je na mě moc, ale to bych nikdy neudělala a jsem ráda, že jsme to zvládli. Je pravda, že když jsem někomu řekla, že jsem vychovávala 4 děti tak se divili, proč tolik dětí, ale záleží na rodičích, kolik dětí chtějí a když vědí, že to zvládnou, tak proč ne. Jsme prostě jen taková větší rodina.
.jpg)
Ale ty se přece chceš lišit od davu - děláš pro to všechno, abys byla jiná, než ostatní, tak proč se divíš, že jsi za exotku ?
