Čekám čtvrté dítě a jsem za exotku
.jpg)
Taky si myslíte, že jsem blázen, stejně jako mí i manželovi rodiče a drtivá většina našich přátel a známých? Všichni si totiž ťukají na čelo a dívají se na nás pomalu skrz prsty, protože čekáme čtvrté dítě. Naše okolí to považuje za bláznovství, neřku-li za nezodpovědnost. Už když jsem otěhotněla potřetí, zaznamenala jsem udivené reakce. Teď mne však všichni mají za cvoka. Nechápou, že jsme se k tomu rozhodli zcela svobodně a uváženě.
Nejvíc mě mrzí, že k dalšímu vnukovi mají negativní postoj i obojí prarodiče, kteří nám mé těhotenství hodně vyčítají a zpočátku měli dokonce i tendenci přesvědčit nás o potratu. Podle nich (a nejen jich) jsou čtyři děti v dnešní době moc, nebudeme jim moci zajistit vše, co potřebují, a ony tím budou v kolektivu vrstevníků trpět.
Moc mě mrzí, že je dnes tak strašně zakořeněný ten materialistický náhled na svět. Jako by mohl být úspěšný a spokojený jenom ten, kdo má všechno, na co si vzpomene. Zárukou šťastného života přece není to, zda jsme měli v dětství vše, co naši vrstevníci. My s mužem vyznáváme jiné hodnoty a nemyslíme si, že bychom proto byli nějak špatní nebo méněcenní.
Naše děti jsou zatím malé – nejstaršímu je šest a v září půjde do školy, pak máme čtyřletou dceru a další holčičku dvouletou. Čtvrté miminko se narodí koncem října. S dětmi jsem doma a k mateřské si přivydělávám, manžel má poměrně slušný plat, takže nějaké existenční problémy nemáme. I když, pravda, hospodařit musím velice pečlivě.
Dětem se hodně věnujeme, čteme jim, chodíme na výlety a na procházky. Nemají hromady zbytečných hraček, snažíme se, aby je hra spíše rozvíjela a dávala jim něco pozitivního. Nemyslíme si, že je nutné, aby byly plné police věcí, které by je beztak dlouho nebavily. Nemáme auto a ani nám nechybí, kamkoli dojedeme vlakem nebo autobusem. Televizi jsme s manželem dali našim na chatu ještě před narozením prvního dítěte.
Mnoho lidí nás považuje za exoty, ale my se tak necítíme. Občas slyšíme názor, že naším přístupem dětem spíš škodíme, že budou od malička vyrůstat s pocitem méněcennosti, když nebudou mít a znát nic z toho, co znají ostatní.
Zajímal by mne názor čtenářek. Opravdu je současná společnost už tak zkažená, že staví na nejvyšší příčku lidských hodnot materiální zabezpečení? Najde se mezi vámi někdo, kdo smýšlí podobně jako my a dokonale vybavená domácnost, auto a televize pro něj nejsou alfou omegou smyslu života?
10.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 284 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Čekám čtvrté dítě a jsem za exotku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Flery+puclinka: ja proste odmitam verit, ze podminka pro stastny detstvi je dovolena u more (lyzak, krouzek cehokoliv a libovna kombinace uvedeneho) a ze kdyz prave tohle diteti nedam, tak ze budu spatna matka.
Myslím,že v každé době je blbé,když se dítě dost odlišuje od tzv. normálu,za mě se koukalo skrz prsty na dítě rozvedených rodičů,na dítě německých rodičů,pak to bylo dítě,které chodilo na náboženství,nyní to může být dítě jehovistů,které neslaví narozeniny ani Vánoce...Na základce v nižších stupních se to ještě tak neliší,ale už na 8 letém gymplu jsme se nestačili divit,jaké děti přinášely domů poznatky...Dítě z chudších poměrů asi nevystuduje VŠ,mám dvě děti tam a vím,co to obnáší jim všechno platit,co potřebují....Proto si myslím,že víc dětí unesou snáze ty bohatší rodiny.Pro sebe nepotřebuju skoro nic,nehadruju,nehty mám vlastní,ke kadeřnici nechodím,na dovolenou taky ne,nemám pro samou práci ani čas....
.gif)
JarkaP: ber to tak, že někdo na to nemá ekonomicky, ale má na to, rozumně to dětem vysvětlit, popř. vede děti tak, že nepotřebují nutně "k někomu" patřit.
Což asi autorka článku ví velice dobře a zřejmě nemá potřebu "patřit". Maximálně jí můžu doporučit dát dětem ten prostor pro vlastní volbu.
Tu bych ovšem doporučila dát i dětem zavaleným věcmi a zahlceným kroužky, aby věděly, že to není jediná možná.
Navíc, peníze jak známo jsou "svině kulatý" a když se odkutálejí, je dost dobrá akvizice umět se bez velké části z nich alespoň na čas obejít. Jít se věšet, nebo si místo BMW koupit "Fáčko" a nějak s tím pár měsíců přežít?
.gif)
JarkaP: ano AKTIVITY a životní styl, ne hadry
JarkaP: přesně tak jsem to myslela, jak to píšeš
Neustále vysvětlovat dítěti, že nebude mít to a to, co jiné.
Oto, bud si jist, že k této kategorii lidí rozhodně nepatřím. Přijde mi, že sem taháš nějaké extrémy, tady nebyla řeč o horních 10 000, ale o obyčejných průměrných lidech a obyčejných průměrných potřebách i platech.
Grainne: ad hadříky - psala jsem o svém dětství, tenkrát nebyli Vietnamci, sekáče atd., já vím, že to už dneska problém není. Asi jsem to špatně napsala, měla jsem na mysli spíš dětské komplexy všeobecně - dneska se to bude možná týkat spíš té techniky, dovolených, toho, co si děti můžou dovolit právě v rámci školních aktivit atd.
tornado-lou: není to o tom, dostat COKOLIV CO OSTATNÍ
ale VĚTŠINU věcí, co ostatní
jako nemít slušnou výbavu do tanečních mi třeba přijde u holky jako dost podstatná věc
Ostatně, nechtěně tu mentalitu puberťáků potvrdil Ota, v případě svého syna a jeho spolužáků
A už toho nechám, kdo chtěl pochopit, co tím myslím, tak pochopil, kdo ne, tak se bude pořád ohánět "strašným konzumem", rozmazlováním dětí a značkovým oblečením.
Přestože jsem tady vůbec nepsala o tom, že by bylo nutné, aby dítě mělo např. džíny značky Diesel nebo jiné. O značkovém oblečení jsem tady nepsala vůbec, spíš o celkovém životním stylu, který to dítě musí vést - že ono NIKDY nemůže na lyžák, nemůže tohle a támhleto.
Ale tak je to vždycky, když někdo napíše o tom, aby měly děti "standart", hned se najde někdo, kdo mu mlátí o hlavu JEN A JEN TO ZNAČKOVÉ OBLEČENÍ.
Grainne: Jak už tu padlo, tvůj syn to tak, jak to má, má dobrovolně. Když ale vidím svojí dceru ve 4.třídě - jdou do kina, jedou do školy v přírodě, potom se na ozdravný pobyt k moři, chce chodit s družinou na plavání, protože tam chodí Zuzka, na keramiku, protože tam chodí Anička...Jsem ráda, že jí to nemusím odmítat a vysvětlovat, že my na to nemáme.
.jpg)
tornado-lou: to je přesný postřeh ..
Oběcně to vůbec nezáleží na penězích, ale na rodině.
Bohužel existuje určitá vrstva lidí, která se nechá strhnout touhou " patřit k"
Takový lidé jsou pak ochotni utratit 1,5 svého měsíčního platu za "atribut vyšší třídy" tedy si koupit zbytečně drahý model čehokoliv o čem mají pocit, že jim to přinese společenský vzestup. To jsou ty ženský co je potkáte v italských ( tlačících) lodičkách s katalogem Ikea v ruce v tramvaji a které se tváří, že jedou sockou poprvé v životě protože jim exlo jejich BMW. To jsou ti chlápkové co kteří si koupí v turecký oblek a tvrdí , že nakupují v Mark and Spencer. Na bowlingu pak významně esemeskují z nejnovějšího mobilu ,který je stál měsíční plat a mají hypotéku na 30 metrový byt, kde večer brečí do polštáře protože jejich blbý spolužák na ně zatroubl z nejnovějšího auta Lexus...
.gif)
Ota: 
jako vždy....
Flery+puclinka: však ona krize spoustu lidí poučí, jako každý dějinný karambol, já se ani moc snažit nemusím.
Škoda, že to zlé už předem předjímáme a nedáváme prostor tomu dobrému, co v lidech je.
JarkaP: 
Kolik dneska ten hadřík stojí?
Navíc tedy můj povedený synek by do školy klidně odkráčel v tílku po dědovi, který z něj "vyrostl" a babička mi ho předala v dobré víře, že s ním umeju okno.
Mám skutečně vážné obavy, že kdybych ho z něj na odchodu neservala násilím, netpěl by ani trochu.
Grainne: bud si jistá, že moje děti útočit nebudou
Já jen vidím realitu taková, jaká mezi dětmi skutečně je. Nebudu si namlouvat, že je jiná.
A jsou věci, které za pár šušnů nepořídíš - ne vzdělání, právě ty opovrhované kroužky - jako nevidím nic špatného na tom, že dítě může chodit na kroužek, který HO SKUTEČNĚ ZAJÍMÁ /nemluvím o přehnané kroužkománii způsobené elitářskými rodiči/, aktivity jako cirkus, kino, výlet, aspon jednou za čas dovolená u moře, nebo výlety a výměnné pobyty se školou, kdy jede většina třídy
Oblečení je skutečně ta nejmenší položka a dá se sehnat v sekáči.
Já myslím, že už asi to nebudu rozebírat.
Byla bych jedině ráda, kdybych žila ve světě, jaký ty líčíš - dětem to "vysvětlím" a ony to pochopí - ty tvoje i ty druhé, movitější...a budou se k sobě chovat podle "vnitřních hodnot", nikoliv podle toho "pozlátka".
Skutečně bych byla ráda a takový svět by se mi líbil, ale takhle to bohužel dneska nechodí.
Budu jedině ráda, když to třeba lidi jako jsi ty svým osvětovým úsilím změní - to nemyslím ironicky.
Ale se svojí znalostí lidí a jejich mentality mi to přijde jako boj s větrnými mlýny.
Kdyby nebyl, tak by dnešní společnost vypadala úplně jinak.
Tedy k těm kroužkům - syn je striktně individualistická osobnost a je nerad organizován. Po kom to asi má?
Do kroužku by musel být vlečen patrně násilím. Přitom tvoří, píše, maluje, sportuje a tu a tam se dokonce učí. Ba i slovíčka.
Vedení a kolektiv k tomu nepotřebuje.
K moři cíleně a programově nejezdíme, kolektivní a davové cachtání, hromadné stravování a organizované prohlídky pamaátek nějak blbě nesu.
Raději šmejdím po neturisticky atraktivních zříceninách, ráchám se v potůčkách, letadla se bojím, takže ze všeho nejraději se přesouváme na motorkách. Pravda, někdy dojedem někam úplně jinam, než jsme chtěli, protože nás zaujme úplně jiná odbočka, než ta původně určená.
Flery+puclinka:
náš kluk si užil moc legrace na gymplu když jel na poprvé na hory a až tam přiznal, že v životě nestál na snowboardu a z lyží zná jenom běžky.... Chudák jeden....
Přitom jeho nejchudší spolužačka tráví na lyžích celé měsíce a na vleku nechá sociální podporu celé rodiny .....
