Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Moniko, hodně jsi se sekla už v nadpisu. Tchyně není špindíra, ona je jen šetrná. A pokud šetří na vybavení bytu, tobě do toho nic není. Sama si zařiď bydlení samé sklo a nerez, ale tchýni do toho nepindej. Beztak si z tchyniných ušetřených peněz zařizujete bydlení vy mladí No a s tím vkusem-nevkusem, za komoušů se nekupovalo to co člověk chtěl, ale to co sehnal přes milion známých. Tak nenos frňák tak nahoru a trochu vychladni.

Já ti napíšu možná něco, co ti změní názor, nebo se na to budeš dívat jinak. . Já jako dítě jsem měla babičku, která bydlela na vesnici ve starém domku, měla slepice a další drůbež, na dvorku se honil pes, běhaly kočky, občas i slepice, na záchod se chodilo do "kadibudky" na dvůr, měla starý proleželý gauč, topilo se v jedné místnosti, když jsme si šly lehnout, tak jsem dostala do postele tzv. "tarnefon", jak tomu říkala babička, aby mi nebylo zima, koupelna tam nebyla funkční, stará špajz byla vykopaná do země, tam měla jídlo a jediné co ti řeknu, nikdy na to nezapomenu a byla to moje NEJLEPŠI BABIČKA na světě a když umřela, tak jsem to velice těžce nesla. Není důležité jak bydlí, ale jaká je - to si pamatuj.

Jarča*: přesně tak

Ještě jsem si vzpomněla na mojí švagrovou. Mají tři kluky, dva už velké a nejmenšího tříletého. Když byli ti starší malí, tak s nimi k našim skoro nechodila, vadilo jí, že mají kočku, táta v obýváku kouří, vygruntováno taky vždycky zrovna nebylo (mami chodila do práce a ještě měla vedlejšák) a já nevím co ještě. A když šli naši k nim, chovala se tak, že to pak mami kolikrát obrečela. Nedávno mi mami řekla, že si nemůže pomoct, ale nemá k těm klukům takový vztah jako k mým dětem, které u nich byli od malička pečené vařené. A švagrová to taky cítí, dokonce mi to říkala, že neví, proč je mami taková, ale je těžké jí něco vysvětlovat. Všechno holt se vrací

nehraje mi ta koupelna....špindíru poznáš právě tam

Teda, tohle by mě dojalo - komunistický obývák,proleželý gauč, stará postel Moje mami má byt vybavený nábytkem z roku, kdy se tam stěhovali, tj.1968 (akorát nedávno dělala novou kuchyň), a je to ten nejbáječnější člověk a nejhodnější babička na světě. Prostě se zabývá jinými věcmi, a pomáhá spoustě lidem okolo sebe. Jediné, co by mi vadilo, by byl ten smrad, ale holt bych otevřela okna. Nepíšeš o nějaké vyložené špíně, tak nevím, jak na tom s tím tchýně ve skutečnosti je, ale o tom už tu byl taky článek, že sterilní prostředí netřeba
S čím souhlasím, že pokud nemáš potřebu, hlídat půlroční dítě přes noc je brzo. Normálně to řekni, jak píše dadka. Ale určitě bych si vrátka nezavírala - až se ti jednou bude hlídání hodit, mohla by ses divit, že tchýně už nemá zájem.

Nezlob se na mně , ale nejseš ty ŇÁKÁ cíťa?
tác s chlebíčka dávám na chodbu na zem do chladu běžně (neb nema obrovskou lednici a na zemi v chodbě je nejchladněji :-))
nechat si dát posraný dítě do postele je fakt hnus - to bych Tě hnala! kup si podložky a neřeš tchyninu postel.
Holt si říká, že s tímhle nábytkem dožije a radši jednou zaplatí vnučce studia...
hahaha a pavouci?
včera na mně vystartovala skoro tarantulle u nás v obýváku - je zima, zalézají do baráků.... a navíc, nosí prý peníze
a do toho, jakou má stěnu a jakej má gauč a na čem spí - do toho tobě nic není!

"Druhým důvodem, proč k nim příliš často nejezdíme, je, že u nich doma je vše zastaralé."

Děkuji, to mi stačí.

"Druhým důvodem, proč k nim příliš často nejezdíme, je, že u nich doma je vše zastaralé."

Děkuji, to mi stačí.

Přeháníš... moje tchyně to také dělá, dává maso na chodbu na zem. Peče ho v pátek vr sporáku na dřevo, pak tam to maso je do večera, večer ho dá na chodbu na zem (ve vesnickém domě, ne v paneláku v 5.patře. Pak je v sobotu ohřeje, je opět v kuchyni, a na neděli dá manželovi "výslužku" Ze začátku jsem protetovala, ale muž to přežil a já s dětmi pokud tam jedeme na návštěvu kupodivu také...

Bellana: Asi tak jako u nas, stenu nemame vubec, gauc jeste doslouzi v jinem pokoji, nevrze jeste tolik a prosezeny taky neni uplne. Koberce nemame, jenom drevenou podlahu. K nam by Monika asi na kafe taky nesla.
Moniko, lidi casto mivaji jine zaliby a uprednostnuji jine veci nez vybaveni bytu. Treba radsi investuji do cestovani, a do deti, nez na super moderni vybaveni bytu. Za par let taky budes tchyne, a kdovi, co se na tobe nebude libit rodinam tvych deti.

Takže jí to můžeš říct na plná ústa, aspoň tam pak nebudeš muset chodit a nebudeš trpět. Ona si určitě najde jiný koníček než hlídání vnoučete od syna, či spíš dítěte cizí ženy. I tak se dá žít. Není to optimální, ale žije tak spousta rodin. Jen ty snachy si pak jaksi stěžují, že ta nemožná tchyně preferuje děti své dcery nebo druhého syna.

A jéje. Musím se nad sebou zamyslet. Máme stěnu přes celou zeď (fakt ty knihy kvůli nikomu nevyhodím do kontejneru), křesla mají čtrnáct let a taky je nemám v úmyslu měnit - dobře se mi v nich sedí a stolek k nim, ó hrůzo, má už třicet let. Oblíbená knihovna v dětském má dokonce už osmdesát let (kdyby mi ji někdo vyhodil, do smrti mu to nezapomenu). Televizor máme taky z roku razdva - ne snad, že bychom neměli na nový, ale na ty zprávy nám to stačí a nic jiného ke koukání není, jen občas se šikne zvuková kulisa k žehlení, tak koupíme nový, až tento odejde do křemíkového nebe. Jen ten peršan z Tuzexu nemáme, vzorované koberce nemám ráda. Prostě - asi budu muset vyčlenit jeden pokoj a udělat ho zcela aseptický, pokud moje snacha bude trpět v našem bytě. Nebo ji nebudu k nám domů zvát. To by asi bylo snazší. Zjistila jsem pozorováním svého okolí, že prarodiče mají rádi hlavně ta vnoučata, o která se mohou a chtějí starat, ta ostatní jsou v podstatě cizí děti, tak mi ani nebudou chybět. Tak jako nemluvím do života svým dětem, nenechám si od nich a jejich partnerů mluvit do svého života.

Moniko, proč si myslíš, že tchýně o své domácí špíně neví? Já jsem přesvědčena, že ví. Nemusí chápat estetiku nábytku a doplňků, ale má to podle svého vlastního vkusu. Možná netouží investovat do nového zařízení...
Toto nezměníš, ani kdyby jsi ji celé bydlení vymalovala a zařídila novým nábytek, všechno vyčistila. Za nějaký čas, a věř, že ne dlouhý, by to byla hrůza podobná té, ve které žije teď. Někteří lidé na čistotu prostě nejsou a ani jim to nevadí.
A jak předejít nečistému nádobí? Přines svoje i s chlebíčky, tím od ní nemusíš nic brát a vyřešíš tento problém.
Kdysi dávno jsme měli jedny známé, u kterých jsme se zastavili jen na pár minut. A i ty hrníčky na kávu jsem si šla "vydrhnout pískem", jídlo se nabízelo polozkažené (paní domu neměla čichové ani chuťové buňky v pořádku), vždy jsme sedávali na zahradě, abychom nemuseli se dusit domacím pachem, jídlo házeli do rokle a nechali se ožírat komáry.
Jiný "bordelář" byl nucen díky zdravotnímu stavu si nechat uklidit své doma. A i když se to povedlo, za týden svého "domácího vegetování" si nastřádal jiné "poklady".
A k větě "já všechno vím, všechno jsem zažila", tomu se musím usmívat. Dokonce si troufám tvrdit, že ani Pán Bůh neví všechno a už vůbec nemůže předvídat naše originální výmysly. A o těch zážitcích taky pochybuju.
Co říci závěrem?
Netrap se "dokonalostí druhých", je to ztráta času. Bohužel. Lepší je brát je takové, jací jsou, spokojenost je potom na všech stranách.

Padesát roků, to ještě není žádná stařena.Asi nemají peněz nazbyt a zatím se zmohli jen na novou koupelnu. Já bych neodsuzovala někoho, že má třeba obývací stěnu přes celou zeď. Asi bych to neřešila, je to jejich věc jak žijí, vyrůstal v tom i tvůj manžel.
Poděkovala bych za snahu o hlídání a řekla, že jsme rádi spolu s manželem a malým a jsme rádi za každou chvilku, kdy na sebe máme čas..