Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce
.jpg)
Zajímal by mne názor žen, které už jsou babičkami. A nejen těch, samozřejmě. Chtěla bych vědět. Jestli mám opravdu velká očekávání a jestli názor, že v rodině si máme pomáhat, je špatný. Jde o mou mámu, která mne jako babička svých vnoučat dost zklamala.
Máme dvě děti, dvouletá dvojčata. Obě jsou holčičky. Když se narodily, byla moje máma naprosto nadšená, několikrát v týdnu jezdila na návštěvu a dost mi s nimi pomáhala, třeba s večerním koupáním a krmením. Vypadalo to, že je tou nejúžasnější babičkou na světě. Jenže teď se to nějak změnilo.
Máma šla před půl rokem do důchodu a já jsem si říkala, že teď si začne vnoučat užívat ještě víc. Bohužel, není to tak. Její frekvence návštěv se poněkud snížila, i když tak dvakrát v týdnu zaskočí, to je pravda. Dcerky ji milují, i ona je, v tomhle ohledu nemůžu říct ani slovo.
Zklamala mne ale její reakce na mou prosbu o pomoc. Manžel přišel o práci a hned si našel jinou, bohužel, o dost méně placenou. Vycházíme jen tak tak a já jsem se rozhodla nastoupit do práce, zatím na zkrácený úvazek šest hodin, zaměstnavatel mi naštěstí vyšel vstříc. Problém je s umístěním dětí do školky. Jesle u nás nejsou, státní školka je beznadějně plná a soukromá, kde by mi holky vzaly, je zase hodně drahá. I jen na jedno dítě je to darda (cca 8 000 měsíčně), natož pro dvě. Prakticky bych vydělávala jen na tu školku a to by pak nemělo cenu ani do té práce chodit.
Zeptala jsem se mámy, jestli by byla ochotná své vnučky hlídat, než se dostanou do státní školky, což by bylo až od září na přes rok. Vysvětlila jsem jí naši situaci a nutnost, abych šla do práce. Přiznám se, že jsem tak nějak automaticky očekávala, že řekne ano. Neřekla. Naopak, prý se na každodenní hlídání dvou takhle malých dětí necítí a ať se nezlobím. Nárazově ano, ale pravidelně denně tímto způsobem suplovat školku nechce a nebude.
Zklamalo mě to moc. Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka. Žije sama, je rozvedená, stará se jen sama o sebe, času má hromadu. Nechápu, že je pro ni tak těžké pochopit, že dneska je taková doba a my mladí s dětmi to vůbec nemáme jednoduché. Jsem na ni naštvaná, i manžel má vztek. Jeho máma by nám hlídala ráda, ale chodí ještě do práce, tak nemůže.
Co si o téhle situaci myslíte? Jak byste se zachovaly vy jako babičky? Pomohly byste svým dětem, nebo byste je v tom nechaly plácat? Já to pořád nemůžu nějak rozdýchat.
21.4.2015 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 290 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Moje máma hlídávala děti mé sestry několik let tři týdny v létě, když byly prázdniny a školka zavřená, poté, co přijeli všichni z dovolené a letních aktivit. Synovec i neteř jsou vycepovaní, ale i tak z toho moje máma byla vždycky docela unavená.
Hanča: jednoho...a vezmi si, že bys to měla stereo....
navíc - já vždy byla víc ve střehu a potom unavená z vnoučat, než z dcery...ležela na mě ta zodpovědnost....
o děti se musí starat rodiče, prarodiče mohou jen zaskočit
no já se ji nedivím, přeci jen jí je asi už kolem 60 a dvě děti najednou není žádná srandA, mně je 50 a čtyřletýho vnuka si na pár dní beru, ale nejsem na to sama, mám manžela a ještě 11letou dceru, která si s ním hraje odpoledne
tornado-lou - 21.4.2015 13:32
to mas dobry, ja mnohem vic
, ale bylo to bud a nebo,
tornado-lou - 21.4.2015 13:32
jak pises - chuva je oboustrane o duvere
zalezi co vse dela odmena je 100 - 200 na hodinu, nekdo ma i stravu.
Anakolut: no vidíš to je nápad - nejlepší bude, když si Adéla najde práci z domova, že?
Tak, já jsem tady za ty mladé sobecké matky. Na Adélině místě bych taky požádala o pomoc rodiče jako nejbližší příbuzné. Byla bych taky zklamaná z odmítnutí. To ale neznamená, že to nechápu postoj Adéliny matky. Ano, má právo na odpočinek v důchodu a starost o dvojčata musí být nesmírná zabíračka. Já si myslím, že to chápe i Adéla, jen je jí prostě líto, že byla odmítnutá.
Jinak mě fascinuje, jak tady většina přispěvatelek byla výkonnými matkami, pro které nebylo nic problém. A my mladé si jen stěžujeme. A ještě fňukáme, a to máme papírové plíny. Ano, máme papírové plíny, automatky a další spotřebiče, ale o to přeci nejsme horšími a línějšími matkami. Spousta maminek třeba při rodičovské pracuje i z domova. A to se tou sobeckostí a leností jaksi neslučuje, že?
Předčasný důchod není žádná legrace. Já šla jen o rok dřív, a stojí mě to 6 tisíc ročně.
.gif)
Verera: to se nikdo nedovííí
Adéla nepíše, kolik jim je,a le ono té druhé babičce taky může být 45, to je na předčasný důchod trochu brzo.
Ještě si říkám, že je dobře, když babička odmítne hned předem než kdyby se snažila vyjít vstříc a po měsíci zjistila, že to nezvládá. To by se pak těžko honem hledalo náhradní řešení. Takhle se na to dá aspoň připravit.
Snaží se manžel hledat lépe placenou práci?
Ja jenom doufam, ze svoje deti vychovavam tak, aby jim bylo jasne jak se ke svym rodicum maji i v dospelosti chovat. Mam tri a osmiletou dceru a ani by me nenapadlo, je hodit na krk at uz moji mamce nebo tchyni. Pred dvema lety, kdyz tchyne jeste pracovala, tak rikala, ze pro ni nebude pozdeji problem se o vnucky postarat. Ted je od ledna v duchodu a je rada, ze je rada. Rekla mi, ze je mi vdecna, ze to po ni nechci, aby se o vnucky na plny uvazek starala . Za ty dva roky se zmenil jeji zdravotni stav, to co drive zvladala dnes uz nezvlada a je rada, ze je v duchodu. Samozrejme v nouzovych situacich vypomuze, ale starat se na plny uvazek o nase deti? Takze maminka, ktera je v duchodu na neho za ty roky ma narok a tchyne, ktera si ted, kdy je zrejme mladsi a vykonnejsi si to maluje na ruzovo 
; Hledala bych jine reseni a pokud to opravdu jinak nepujde, tak nastup do prace posunout az na dobu, kdy bude vyresene hlidani.
A nebo ať jde ta druhá babička, která by to samozřejmě udělala do předčasnýho důchodu ne? To se jí asi nechce co? To by přišla o peníze 
Ty bláho to je hustý. O děti se mají postarat rodiče. Nikdo jinej. Vy jste je chtěli, udělali jste si je, tak se starejte. Chápu, že se může stát průšvih a je potřeba pomoc rodiny, ale nikdy to není povinnost. Nezlob se na mě, ale jseš drzá jak vopice a ještě budete s manželem naštvaný. Holt si on bude muset najít ještě vedlejšák a nebo líp placenou práci.
Necetla jsem vsechny prispevky, ale myslim si, ze je to nezodpovedne.
Tvoji situaci chapu, nasi jsou v podobne, ale resi to tim, ze se uskrovnili (nemusi mit nejnovejsi vystrelky mody a techniky a tim, ze dcera vari doma se taky hodne usetri). Navic jim pomahame my i zetova maminka trochu financne. Nekdy posle ona, trochu na konto (bydli hodne daleko) nekdy nakoupime my co je potreba bud pro deti nebo vetsi potravinovy nakup, nebo co je treba do domacnosti, na co zrovna nemaji. Tak muze dcera zustat doma a uzit si deti dokud jsou mali a kdyz jsou nemocni, nemusi pryc z prace. Jsem babicka a hlidam rada, ackoliv jsem zatim v praci. Pomahame jak to jde, a nasi mrnousci jsou opravdu hodni s vekovym rozdilem 2 let, tak se daji snaz zvladnout.
Na dvouleta dvojcata bych si netroufla. Obcas pohlidat ano, ale na cely uvazek ne.
Jestli nemate s manzelem moznost si zmenit pracovni dobu tak, aby babicka nemusela hlidat cele dny od nevidim do nevidim, tak coz pozadat manzelovu maminku, jestli by si nezkratila pracovni uvazek treba na 3 dny v tydnu a nemohla by hlidat nekolik dni ona a nekolik tvoje maminka. Pak by toho nebylo tak moc ani na jednu, a obe by si vnoucat uzily.
Drzim palce at to nejak vyresite.
.JPG){kind=avatar}
Dvě malé děti bych denně nehlídala ani za peníze. Bohudík jsou moje děti soudné a vědí, že jim děti pohlídám občas, třeba při nemoci, ale že nemohou spoléhat na to, že se uštvu, aby oni měli pohodlnější život a každý krám tehdy, kdy se na trhu objeví. To je totiž to, co vidím za tím tvrzením, že se dnes mladým žije hůř než nám. Houby s voctem. Nám se žilo líp jen v tom, že nikdo nic neměl, takže jsme toho potřebovali o hodně míň a taky v tom, že jsme jen tak nepřišli o práci. Jinak to dřív bylo o dost těžší. Třeba taková automatická pračka nebyla k dostání a stála polovinu ročního příjmu. Na druhé dítě byl měsíční příjem 600 Kč, ale botičky stály stovku. A tak by se dalo pokračovat.
Prostě milá Adélo, vaše očekávání je sobecké a na místě vaší matky bych se hodně urazila. Jen potřeba vidět vnučky by mi zabránila v tom, abych s vámi na nějakou dobu silně neomezila kontakt.
