Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce
.jpg)
Zajímal by mne názor žen, které už jsou babičkami. A nejen těch, samozřejmě. Chtěla bych vědět. Jestli mám opravdu velká očekávání a jestli názor, že v rodině si máme pomáhat, je špatný. Jde o mou mámu, která mne jako babička svých vnoučat dost zklamala.
Máme dvě děti, dvouletá dvojčata. Obě jsou holčičky. Když se narodily, byla moje máma naprosto nadšená, několikrát v týdnu jezdila na návštěvu a dost mi s nimi pomáhala, třeba s večerním koupáním a krmením. Vypadalo to, že je tou nejúžasnější babičkou na světě. Jenže teď se to nějak změnilo.
Máma šla před půl rokem do důchodu a já jsem si říkala, že teď si začne vnoučat užívat ještě víc. Bohužel, není to tak. Její frekvence návštěv se poněkud snížila, i když tak dvakrát v týdnu zaskočí, to je pravda. Dcerky ji milují, i ona je, v tomhle ohledu nemůžu říct ani slovo.
Zklamala mne ale její reakce na mou prosbu o pomoc. Manžel přišel o práci a hned si našel jinou, bohužel, o dost méně placenou. Vycházíme jen tak tak a já jsem se rozhodla nastoupit do práce, zatím na zkrácený úvazek šest hodin, zaměstnavatel mi naštěstí vyšel vstříc. Problém je s umístěním dětí do školky. Jesle u nás nejsou, státní školka je beznadějně plná a soukromá, kde by mi holky vzaly, je zase hodně drahá. I jen na jedno dítě je to darda (cca 8 000 měsíčně), natož pro dvě. Prakticky bych vydělávala jen na tu školku a to by pak nemělo cenu ani do té práce chodit.
Zeptala jsem se mámy, jestli by byla ochotná své vnučky hlídat, než se dostanou do státní školky, což by bylo až od září na přes rok. Vysvětlila jsem jí naši situaci a nutnost, abych šla do práce. Přiznám se, že jsem tak nějak automaticky očekávala, že řekne ano. Neřekla. Naopak, prý se na každodenní hlídání dvou takhle malých dětí necítí a ať se nezlobím. Nárazově ano, ale pravidelně denně tímto způsobem suplovat školku nechce a nebude.
Zklamalo mě to moc. Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka. Žije sama, je rozvedená, stará se jen sama o sebe, času má hromadu. Nechápu, že je pro ni tak těžké pochopit, že dneska je taková doba a my mladí s dětmi to vůbec nemáme jednoduché. Jsem na ni naštvaná, i manžel má vztek. Jeho máma by nám hlídala ráda, ale chodí ještě do práce, tak nemůže.
Co si o téhle situaci myslíte? Jak byste se zachovaly vy jako babičky? Pomohly byste svým dětem, nebo byste je v tom nechaly plácat? Já to pořád nemůžu nějak rozdýchat.
21.4.2015 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 290 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
mam-ča: 
Anahir: jasně šéfová , máš pravdu
Megí: a pak že za komančů stálo všechno za prd ( jesle ne)........my ale také nebyly tak náročné....my měly první televizi z bazaru.....Adélka se prostě musí uskromnit a rok počkat....a ne se naštvat na maminku.....
za operku by musel zaplatit.....
psala jsem aby si táta našel druhé zaměstnání ...třeba roznášet letáky....každá koruna dobrá 
.jpg)
Pořídila sis děti, tak se starej a neházej je matce na krk.
Starat se o tebe a o tvoje děti není její povinnost.
Nechápu, že si myslíte, že je to snad její povinnost, vy jste si pořídili děti, vy se taky starejte a neházejte je někomu na hrb.
Snad jste věděli jaká situace nastane, když si děti pořídíte, ne?
Megí: Tvoje maminka hlídala JEDNO dítě. Kdo nezažil dvojčata, nepochopí. To není totéž jako dvě děti různého věku. Dvojčata dokáží vymyslet mnohonásobně víc lumpáren, protože jsou na stejné rozumové úrovni.
Nedivím se babičce, že se dvojčata hlídat bojí. Naopak nechápu Adélu, že maminčiny obavy nechápe.
PS: Když má Adéla tak "chápavou tchýni", která by jí děti s nadšením hlídala jen kdyby mohla, tak existuje možnost předčasného důchodu pro tu "obětavou babičku", která dělá ramena, protože ví, že to od ní mladí nemůžou chtít.
Jestli se ale nevyplatí spíš opravdu hledat doma úspory, něco si na dva roky odepřít, naučit se vařit levněji, věnovat se dětem a možná zkusit sehnat nějakou práci na doma.
Nebo neměla bys na plný úvazek lepší plat než má teď manžel? Že byste si mateřskou prohodili? Takhle jsme to udělali my. Manžel přišel o dobrou práci, když bylo synovi 5 a dceři 2 a půl, nebylo nic, kde by neměl výrazně nižší plat, tak byl rok a půl s dětmi doma a já jsem nastoupila dřív.
Není důvod, proč by chlap nezvládl péči o děti stejně jako maminka, navíc má ještě dost sil a jsou to jeho děti, takže i jeho odpovědnost. A obvyklý argument, že bude doma binec a budeš mít po návratu z práce na krku komplet domácnost (i když nechápu proč, měl by to zvládnout i s vařením a přiměřeným úklidem), tak to by snad bylo u maminky taky. Už chtít po ní hlídání je hodně, ale snad bys večer zajistila aspoň všechno na další den, jídlo, praní, takže v tom by rozdíl nebyl.
.jpg)
sharon 12:43: a tady je ten rozdíl - byly jesle! Teď nejsou. Nebo u nás jedny na celé město, beznadějně plné. A to je to, co pisatelka řeší. Kdyby měla možnost jeslí nebo školky, nemusela by žádat o pomoc babičku. Soukromé školky jsou pro normálního člověka nedostupné - vydělávala by jen na školkovné, zvlášť když má dvojčata.
Chápu Adélu. Moje maminka mi taky rok hlídala dceru než nastoupila do školky. Požádala jsem ji, zda by to šlo a ona souhlasila. Nebrala jsem to jako samozřejmost, pochopila bych, kdyby odmítla. Ale určitě by mi to bylo taky líto. Už je to pět let, dnes na to koukám zase jinak. Chápu, že se necítí na celodenní hlídání dvojčat.
Adélo, hlavu vzhůru, ono se to vždycky nějak vyřeší 
tornado-lou: Všichni chápeme, že to mladé matky nemají jednoduché, nikdy to lehké neměly.
Ale Ty chápeš svojí matku co se stará o Tvojí babičku a nehodláš hodit svoje děti mámě na krk. Přeješ mámě oddych od povinností, dokud ještě může.
Au-pair se nechá sehnat i v ČR. Ale chce to někoho spolehlivého. Přece jenom naše děti jsou to nejcennější, co máme.
.jpg)
Píšeš, že vycházíte jen tak-tak - ale vycházíte. No tak to ještě ten rok vydrž a pak dej děti do školky . Stejně dost pravděpodobné, že takhle malé děti ve školce chytnou každý bacil - a pak ti budeš stejně prosit maminku, aby ti je hlídala, abys ty neměla pořád paragraf.
Hlídat dvouletá dvojčata je většinou náročné (pokud nejsou abnormálně hodná) , potřebuje to fyzičku a pevné nervy - což mají spíš rodiče, než babičky.
Co chcete slyset od mlade matky? Je to naprd, no. Mimino se narodilo v unoru, v silnym roce, budu mit stesti, kdyz pujde do skolky ve 3,5 letech. Nejstarsi bude tou dobou v prvni tride. Cili ve 12 doma. Nejsou to idealni podminky pro pracujici matku, neeee nee. Takze hlidani stejne budeme resit. Jeste presne nevim jak, ale fakt bych nerada aby to bylo pro mamu moc prace.... kdyz si predstavim, ze celej zivot pracovala, furt trochu pracuje, stara se o dementni devadesatiletou babicku, tak bych chtela, aby si aspon par let vychutnala ten pocit ze nic nemusi, kdyz nechce. Zatim musi furt. A kdovijakdlouho bude muset. A az nebude muset, tak nebude moct. Ale me by pomoc taky bodla, ne ze ne. Zacinam zavidet anglicankam au-pairky. Hodila by se mi moc.
.jpeg)
sharon - 21.4.2015 12:52 jj. to je pravda, taky se mi už spoustu věcí nechce, tak je prostě nedělám. Nezavářím, nepletu, nešiju, stejně by to nikdo nenosil. Vlastně jsem ráda, že kromě práce po mě už nikdo nic nechce
PEGG: proto píši že by se pisatelky dopisů měly zapojovat do diskuzí......
sharon - 21.4.2015 12:52 - no vidíš, to může být další aspekt tohoto příběhu, co když má ta babička ještě rodiče a vidí, že spíš než dcera, potřebují pomoc oni.
PEGG: já jsem už pár let doma a nezvládám taky ....protože se mi nechce a to prý je horší jako když nemůžeš....
a ještě když už jsem se nestarala o děcka tak o rodiče pár let...vyprat , vyžehlit, okna umýt , povytírat.... dnes bych to už nezvládla....
Arna: takové plánování mám já s manželem ...taky má směny.....a ségra je na to jako ty - odpočítává......já se stále nemůžu nabažit toho vstávání bez budíku ...vstanu až uznám za vhodný...
