Vyléčil se z alkoholismu a chce se vrátit
Řeším závažné životní dilema a ráda bych si vyslechla názory ostatních. Osobně se mi o tomto problému těžko hovoří, proto volím tuto anonymní formu a budu ráda, když se k mému problému vyjádříte. Snad mi to pomůže srovnat si sama v sobě náhled na celou věc.
Není to totiž vůbec jednoduché. Stojím před rozhodnutím, zda k sobě mám vzít zpět svého manžela. Ale po pořádku.
Je mi čtyřicet, jsem rozvedená. Důvodem k rozchodu s manželem byl alkohol. Když jsme se poznali, nepil, ani v prvních letech manželství. Narodily se nám tři děti, dnes je jim 16, 14 a 8 let. Vše se zvrtlo po narození nejmladšího dítěte, syna, kterého jsme si oba moc přáli. Kromě něj máme ještě dvě dcery. Bohužel, syn se narodil postižený, s těžkou oční vadou a je téměř nevidomý. Byl to pro nás obrovský šok, to si asi každá máma umí představit.
Bohužel, manžel začal tuto naši rodinnou tragédii řešit po svém. Svou bolest utápěl v alkoholu a během několika let se z něj stal doslova závislák. Opíjel se téměř denně, když byl pod vlivem, choval se agresivně jak ke mně tak k dětem, dával mi za vinu synovo postižení.
Nevydržela jsem to a když byly synovi čtyři roky, podala jsem žádost o rozvod. Netrvalo to dlouho a bylo po všem. Zůstala jsem s dětmi sama a manžel se odstěhoval do pronájmu. Alimenty na děti navzdory svému stavu naštěstí posílal, ale jinak se s námi vůbec nestýkal. Upřímně musím říct, že jsme po tom ani já a ani děti, netoužily. O tom, jak žije, jsem se dozvídala jen z doslechu od známých apod. Tak jsem se také dozvěděla, že nastoupil na protialkoholní léčení.
Před třemi měsíci se mi bývalý manžel ozval a požádal mne o schůzku. Souhlasila jsem. Když jsem se s ním sešla, byl to najednou úplně jiný člověk. Takový, jakého jsem ho znala před jeho alkoholovým obdobím. Vyprávěl mi o sobě, čím prošel, že absolvoval léčení a je čistý, že se dnes z hloubi celé duše stydí za to, jak selhal a chtěl by to napravit. Zkrátím to. V podstatě mi řekl, že by se k nám rád vrátil aby nám vynahradil vše ošklivé, co nám způsobil.
Překvapilo mne to. Nikdy jsem o něčem takovém nepřemýšlela, nenapadlo mne uvažovat, že bychom se snad někdy mohli dát opět dohromady. Moc mi ublížil, i dětem, nedovedla jsem si představit, že bychom měli žít zase jako rodina.
Ale teď jsem nucena o všem uvažovat. Za ty tři poslední měsíce se pravidelně stýkáme, chodíme „ven“, několikrát navštívil děti. Je pozorný, kultivovaný, působí dojmem, že je ten alkoholismus opravdu uzavřená kapitola a je to za ním.
Ptala jsem se dětí, co si o tom všem myslí, protože jde i o jejich život. Starší dcera je zásadně proti, nechce, aby se k nám vrátil, mladší naopak, ta by mu šanci dát chtěla. Syn je neutrální.
A co chci já sama? Abych řekla pravdu, vlastně pořádně nevím. Celou dobu jsem s dětmi sama, mám se co ohánět, i když teď už je to lepší, než dřív. Nikoho nemám ani jsem neměla. K bývalému manželovi už necítím ani nenávist ani odpor, ani zlobu. Za ty poslední měsíce mne docela přesvědčil, že to myslí skutečně vážně. Jenže tam mám jedno velké ALE. Je možné, aby se alkoholik opravdu definitivně vyléčil? Co když ho vezmu zpátky a za nějakou dobu se bude všechno opakovat?
10.2.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 26 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyléčil se z alkoholismu a chce se vrátit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
Ťapina: tak to gratuluju, to je moc fajn
taky znám z vlastní zkušenosti...hodně štěstí
Asi budu jedna z mála, ale já na "vyléčené alkoholiky", nebo lépe řečeno abstinující alkoholiky, věřím, protože mám jednoho doma už 13 let. Nepovede se to každému a kdyby se měly střídat epizody chlastání a nechlastání, nebylo by to k životu, ale jednou bych to zkusila - do prvního selhání. Třeba nepřijde nikdy 
alkoholismus je nevyléčitelná nemoc, né charakterová vada nebo slabost...asi záleží hlavně na manželovi, jaký je člověk a jak k tomu přistupuje on a taky na tobě a dětech, jestli jste schopni zapomenout na to, co bylo a začít znovu, taky bych byla opatrná..každý může začít znovu, ale tohle je opravdu jen na tobě, jestli chceš jít do toho znovu...jestli můžu poradit, podívej se na stránky Al-Anon, tam najdeš zkušenosti lidí, co žijí s alkoholiky a určitě by ti i oni rádi poradili a řekli své vlastní zkušenosti...přeju hodně štěstí
Když to vezmu ale hodně obecně, vždycky mě udivují chlapi, co vezmou kramle a nechají v tom bývalku se hezky plácat samotnou. A když už se ženská ze všeho dostane a má svůj život i péči o děti pod kontrolou a všechno zvládne v relativní pohodě, tak se zjeví chlap jak džin z láhve a najednou je plný ohledů a chuti k návratu...
Nečetla jsem příspěvky, ale byla v tom návratu hodně opatrná... Zkusila bych si promluvit s jeho lékařem jak na tom vlastně je a jestli je opravdu šance, že by se už nenapil. Což, ruku na srdce je možný, že se vyléčil...
Byla bych spíše opatrná ve vztahu s dětmi. Syna prakticky opustil a sobecky si řešil svoje problémy, ale že ty jsi na tom stejně a zažíváš stejné pocity vzteku a bezmoci, na to už ohled nebral. Chápu, byl to šok pro vás oba.
Takže ho úplně nezavrhuj, ale ani ho hned neber zpátky. Uvidíš, jak bude zvládat péči o děti a hlavně jak bude brát postiženého syna. Může se stát, že má sice výčitky svědomí, ale pokud se bude v realitě se synem pohybovat častěji, je možné, že zase zbaběle "uteče"...
Takže za mě kontakt ANO, ale brát ho hned zpátky NE. Zkuste spolu i s dětmi "randit" delší dobu. minimálně rok, a pak se rozhodneš. Myslím, že všechno potřebuje čas.
Volila bych jednoznačné NE. Alkoholik není nikdy vyléčený, jen abstinující. Že se o vás nestaral, když jste ho nejvíce potřebovali a jen se opíjel, je neomluvitelné. Přece v nouzi poznáš přítele. Já bych ho zpátky nevzala. Když už se takhle slabošsky projevil, co bude dělat,když nastanou další problémy?Jestli chce, může seo děti starat i když nebude bydlet s vámi.
Přejiti,ať se rozhodneš správně.
Elisko, a ty sis taky moc prala jako treti dite syna a nebo ti pohlavi bylo jedno?
Nemuzu se nejak zbavit pocitu, jakoby manzel byl jeden z tech chlapu, co chteji syna a tenhle nebyl zrovna asi podle jeho predstav, kdyz nebyl uplne zdravy.
Protoze kdyz teda chci deti, muze mi byt jedno jake je to pohlavi.
A kdyz to miminko neni zdrave, o to vic potrebuje podporu a lasku rodicu a je uplne jedno, jestli je to chlapec nebo divka.
To jen tak na uvod.
JInak za me. Ja bych ho sice nezavrhovala, ale ani bych ho k sobe nestehovala. Stykala bych se s nim jako bychom spolu jen chodili. K tomu souziti by mi, urcite nejaky cas, chybela duvera.
A to v tom smyslu, ze ve chvili, kdy jste meli drzet pohromade, navzajem si byt oporou ve chvili nejtezsi a detem take, si to on resil docela sobecky. Pochopila bych jeste kdyby to neustal a odesel od vas. Ale jeste byt na vas hruby, osklivy a davat to za vinu? 
Proc? Vy jste snad vedome syna nejakym zanedbanim poskodila?
Dalsi vec. Dala bych si otazku. Nastal u vas nejaky problem. On ho resil takhle. Co bude delat az nastane nejaky dalsi necekany problem?
V podstate si povazovala manzela za nekoho, pak se projevil jako nekdo uplne jiny. A ted je to zase nekdo jiny. Takze bych se chovala jako by to byl v mem zivote novy, cizi muz a snazila se ho pomalu poznavat
Ono totiz chovat se hezky kdyz vsechno klape bez problemu umi kde kdo. Ale v pripade potizi... 
"V nouzi poznas pritele"
Je mozne, ze se zmenil, ale osobne bych mela problem znovu uverit. Byla bych obezretna a zpet do zivota sveho i deti bych ho poustela opravdu pozvolna.
.
Věřím, že člověk může takhle dostat rozum, zvládnout problémy, ale ne každý.
Dala bych mu šanci, ale byla bych hodně opatrná, minimálně je to dlouhodobá záležitost, ne na měsíce, ale na roky.
Rozhodně bych se nesestěhovávala. Můžete se vídat, trávit spolu volný čas a přitom mít každý samostatnou domácnost, to je to poslední, co by se mělo slučovat.
I pokud bys chtěla, tak je potřeba nejdřív napravit vztahy. Je teď schopen synovo postižení zvládat a chovat se k němu jak si ty myslíš, že by měl?
A názor dcery je taky důležitý, tady se nedá brát názor většiny, protože jinak se může stát, že sice budeš mít zpět manžela, ale přijdeš o dceru, které vezmeš jistotu domova. Ona si asi nejlíp pamatuje, co se u vás dělo a má strach, aby se to neopakovalo.
Pro děti je důležité, aby měly tátu, na ktrého je spoleh, který o ně má zájem, ale nemusí nutně bydlet s nimi.
Taky moc nevěřím na "vyléčeného" alkoholika, záleží to ale na každém jednotlivci, někteří vydrží, jiní ne. Připadá mi, že šel opravdu do sebe. Vždyť si ho nemusíš k sobě jned stěhovat. Promluvte si třeba o Tvých pocitech, ať ví na čem je. Nenech se do ničeho nutit a pokud se Ti to líbí, dál choďte ven a za dětmi. Časem se vše ukáže.
.JPG)
TAk si zatím užívej schůzek, nestěhuj ho k sobě, počkej a ať si počká i on.
Uvidíš, co se z toho vyvrbí... 
Byla bych obezřetná, viděla bych za jeho touhou se vrátit něco skrytého...
Tak hodně štěstí.
.gif)
Alkoholismus se vyléčit nedá. Nevíš jak bude bývalý manžel reagovat na stereotyp a běžné problémy v rodině. Zpátky bych ho určitě nebrala, navíc pokud je ti vlastně jako chlap a člověk jedno
Občasné návštěvy, společné víkendy...nejlépe mimo váš byt, aby se tam příliš neuhnízdil. Pro tebe by takové soužití zřejmě znamenalo jen o hromadu prádla a urovnávání konfliktů mezi ním a dcerou nebo všemi...víc.
"K bývalému manželovi už necítím ani nenávist ani odpor, ani zlobu" - co k němu teda cítíš? Budeš schopná ho MILOVAT (ve smyslu si ho vážit, mít s ním funkční rodinu, mít s ním sex, mít s ním společné finance atd.?).... nějak mi v tvém líčení chybí, co cítíš ty sama - a přitom ty sama jsi nejdůležitější článek, především jste/budete partnery, dávat se dohromady "kvůli dětem" nebo kvůli tomu, abys vylepšila finanční situaci asi moc dobré není... podobně jestli je jediným motivem např. soucit.
Takže - ještě jednou - co k němu cítíš ty?
"K bývalému manželovi už necítím ani nenávist ani odpor, ani zlobu" - co k němu teda cítíš? Budeš schopná ho MILOVAT (ve smyslu si ho vážit, mít s ním funkční rodinu, mít s ním sex, mít s ním společné finance atd.?).... nějak mi v tvém líčení chybí, co cítíš ty sama - a přitom ty sama jsi nejdůležitější článek, především jste/budete partnery, dávat se dohromady "kvůli dětem" nebo kvůli tomu, abys vylepšila finanční situaci asi moc dobré není... podobně jestli je jediným motivem např. soucit.
Takže - ještě jednou - co k němu cítíš ty?
Znám muže, který zvládnul notorismus, nepije ani kapičku alkoholu, má novou rodinu, o kterou se vzorně stará. Dokázal to, protože chtěl a chce.
... záleží na Tobě, chceš-li ex-manžela znovu pustit do své rodiny. Být na Tvém místě, zkusila bych to. Nejprve na víkend a pak by se vidělo... když nic jiného, napraví se částečně selhání a ... starší dcera bude mít šanci otci odpustit. Je to pro ni velmi důležité.
