Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V prvé řadě bych si promluvila s přítelem. Co jemu připadá normální. Možno doplnit nějakými poněkud absurními dotazy jako: Takže tvá matka nám bude chodit stále uklízet, až budeme mít děti, a ty se osamostatní, bude uklízet i jim, nebo to bude naše práce?

Případně se zeptat, jestli jemu není hloupé se nechat obsluhovat od maminky, tobě ano a jemu by mělo taky.

Co mě hlavně vadí je, že on není na tvé straně, pokud máte být rodina, měl by hájit její zájmy a ne se stavět proti tobě na stranu matky. Zejména pokud je matka zvyklá organizovat všem život. Protože pokud půjdeš do konfliktu a budeš proti všem, tak je snad lepší se sbalit a odejít zase do podnájmu.

Pokud je to paní rozumná, pouze v zajetí stereotypů a ošetřovatelský typ, pak je možné si s ní sednout, poděkovat za dosavadní péči a požádat, aby v ní už nepokračovala, nastavit pravidla, třeba to pochopí.

Stejně to nechápu, nekonečné davy matek, které místo aby se konečně věnovaly sobě, pečují o dospělé děti a montují se jim do života.

problemy jsou od toho aby se resily. Jde to vsak mnohdy velice tezce se domluvit. Rodice asi citi pravo chodit jak se jim to hodi, chodi do sveho
Moje dcery maji

Zamyslela bych se nad tím, kolikátá v pořadí jsem, že mě přítelovi rodiče považují za návštěvu v jejich bytě, ve kterém nechali bydlet syna, aby si měl kam vodit děvčata.
Že by mu ten byt darovali kvůli osamostatnění, to moc nevypadá. Když mu maminka chodí uklízet i převlíkat postel...

PS : A nosí maminka kastrůlky ?
V tom případě bych od mamánka zdrhala.

Mi by se to líbilo Kéž by jim to vydrželo

Partnerovi je to nepříjemné, a říká, že bych si měla zvyknout a nedělat rozbroje......
to už samo o sobě něco svědčí, takže pokud se obrátíte se svým požadavkem na maminku, je docela možné, že tvrdě narazíte, buď jen na její a nebo i na přítelovu reakci, takže rozbroje určitě nastanou
V prvé řadě si o tom promluvit s přítelem, pokud on v tom nevidí problém, máte jen dvě možnosti, buď si zvyknout ...........

Asi by bylo nejlepší, slušně mamince říct, že jí za její příkladnou péči o syna moc děkuji, ale že od teď přebírám odpovědnost za "Naši" domácnost "Já" ona že se nastarala dost a má právo na odpočinek.
Teda upřímně, moc nechápu matky, které chodí uklízet dospělým samostatným synům Sakra bydlí sám, tak ať se stará. To, že chlap si neumí uklidit je jen názor matek, určitě by to zvládl a když ne, tak ať si v tom binci bydlí. Mám taky syna a nikdy jsem mu neuklízela ani jeho pokoj. Je pravda, že někdy tam měl úžasný binec, ale já tam prostě nechodila. Dnes bydlí s slečnou a uklízí, vaří, nakupuje, prostě, co je zrovna potřeba. Ač ho miluju, naprosto s tím souhlasím, nevím proč by to měla dělat jen žena, bydlí tam oba, tak ať se starají oba. Já bych si nikdy nedovolila jim něco uklízet, pokud bych nebyla požádána. Jo, vlastně jsme jim pomáhali, když se stěhovali A návštěvy hlásím a dělám jen občas a velmi krátké.

Je blbé bydlet v bytě,který není taky můj....mě by přepadl pocit,že jsem tam jen na návštěvě,něco dočasného,necítila bych se tam doma.Jestliže myslíte na opravdu vážný vztah,tak by to chtělo tyhle situace řádně probrat,se všemi účastníky,aby bylo jasno,co ano a co teda nikdy!!!

Jarča*: není co dodat taky si myslím promluvit si s ní

hodně

orinka: no dobre,no..... taky lze vypozorovat kdy se tak tchynka objevuje (dejme tomu ma pravidelnou prac. dobu nebo v sobotu po o apod) a snazit se zamestnavat milacka presne v tu dou svym telem, mozna kdyz ho maminka nachyta v nejlepsim tak s ni sam vyrazi dvere a rodinna pospolitost mu bude ukradena

Někteří chlapi jsou v tomhle vážně asi natvrdlí a nechápou, co řešíme. Taky si myslím, že by bylo nejlepší si promluvit s přítelovo maminkou, říct jí, že jste dospělí a svou domácnost byste si měli vést sami. Možná, že se jí uleví, že bude mít o starost míň.

Linda: jen aby si její úklid s jásotem nepochvalovali a nemusela pak uklízet i u nich

Pokud s jeho rodici vychazis v dobrem je to opravdu takovy problem sednout si s jeho maminkou a coby zensky si mezi 4 ocima popovidat????? Podekuj ji za vynalozenou snahu a zaroven velice durazne upozorn, ze ted v tom byte bydli zenska. Dve zensky v jednom byte nedelaji dobrotu. At se stara az se zase jednou odstehujes, ale do ty doby je to tvoje bojiste . A pokud by nepochopila (ci nechtela pochopit) predpokladam ,ze kdyz je to v jejich rodine normalni chovani, ma i tvuj pritel klice od jejich bytu a tak bych sla uklidit k nim kdyz nejsou doma, prece je to NORMALNI!!!

Hlavně se to nesmí nechat rozbujet a hned na začátku stanovit pravidla. I malé dítě ví, že než jde k rodičům do ložnice, má klepat. Teda doufám, že to tak většinou je. Byla bych upřímná a řekla jim, že jestli se mám cítit ve své domácnosti dobře a dospěle, musím všechno zvládat sama s partnerem. A že jim budu později moc vděčná, až jim budeme časem moci svěřit občas vnoučka. U nich doma. Je to blbý, ale ve svém by ses měla cítit bezpečně. Škoda, že nejste od nich dál a navíc máte pocit závazku.

Některým lidem je přirozený takt cizí. Mohla bych o tom psát romány. Když jsme se s manželem sestěhovali dohromady, tak jeho sestra přišla za první neohlášeně, za druhé mi vlezla do lednice se slovy "co tady máte dobrého!"
Vrhla jsem na ni takový pohled, že jí to muselo dojít. Moje tchýně měla od nás klíče a stalo se, že někdy jsem přišla domů a ona ležela na gauči, protože jí bylo špatně a k nám to měla ze zaměstnání blíže než k sobě domů. Nebo když přišla na návštěvu, tak mně prolezla skříně , aby se podívala, co máme nového.
Naše dcera bydlí v domě s tchánovci a tchýně se taky snažila jí uklízet a prát a žehlit. Dcera je rázná, tak jí řekla, že si nepřeje, aby měla od jejich bytu klíč a chodila tam v její nepřítomnosti. Babka sice chvíli byla uražená, ale klíče odevzdala a je klid.
A že se jakákoliv návštěva předem neohlásí, považuji za nevychovanost. Já jdu k dceři, nebo ona k nám a předem si zavoláme.