Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když se člověk musí chránit před vražedným vedrem nebo smrtícím chladem, projeví se jako velmi vynalézavý tvor.

Geniálně vyřešili tento problém Mongolové se svými jurtami. Nůžková konstrukce z ohebného dřeva sestavená do kruhu tvoří kostru, která je obložena plstěnými rohožemi staženými po obvodu látkovými pruhy. Třiceticentimetrová vrstva plsti má stejnou izolační schopnost jako cihlová zeď silná 6 cm. Jurta poskytuje dostatek místa pro čtyři až šest členů rodiny a lze ji složit nebo p ostavit za méně než hodinu. V jurtách žije dodnes v Mongolsku 61 procent obyvatelstva, a to i ve městech.

Naopak arktičtí Eskymáci si stavějí dům zvaný iglú na místě, kde právě jsou, a z materiálu, který jim příroda sesílá z nebe: ze sněhu. Z vrstvy sněhu vyřezávají nožem kvádry a kladou je na sebe do kruhu, takže vlastně stavějí dům zevnitř. Přitom si vyřezávají sníh pod nohama. Podlaha tak stále klesá a dům roste vzhůru do výšky. V kupoli vysekají otvor, jímž uniká teplý vzduch. Na závětrné straně vede podzemním průchodem cesta ven. Zvenku jsou pak ještě všechny škvíry utěsněny sněhem. Za dvacet minut je iglú hotovo. Jeho stěny izolují tak dobře, že uvnitř lze dosáhnout teploty 0 stupňů Celsia, i když je venku – 50 stupňů Celsia.

Kočovní obyvatelé pouští a jejich okrajových částí to ovšem tak jednoduché nemají. Sánové (Křováci) v jihoafrických pouštích Namib a Kalahari, beduíni a Tuaregové na Sahaře, Mongolové v poušti Gobi a australští domorodci si musí svá obydlí vozit či nosit s sebou. Sánové a Austrálci jsou přitom typičtí tím, že nemají žádné velké nároky. Stačí jim zástěny proti větru nebo prosté chýše z větví, kusů trávy nebo kůry. O něco pracnější obydlí mají Tuaregové, kteří na svých kočovných výpravách pouští žijí v podlouhlých stanech z barvených kozích nebo ovčích kůží. Pokud zůstanou delší dobu na jednom místě, stavějí si chýše ze slámy a palmových listů. Usedlí Tuarégové žijí v hliněných a zděných domcích. Podobně bydlí beduíni, jejichž velké tkané obytné stany bývají někdy vystlány koberci a mohou se vyznačovat i přepychem. 

V Africe najdeme hned několik druhů obydlí. Nejprimitivnější formou afrických obydlí jsou kopulovité nebo úlovité chýše, které jsou stavěny trpasličími kmeny v konžském pralese. Budují se tak, že se do země zarazí větve nebo kruhovitě uspořádané kůly, které se nahoře zahnou do středu, kde se svážou, čímž vzniká střecha, jež je dodatečně ještě pokryta listy. Do chýše se vlézá kruhovitým nebo vejčitým otvorem, který je umístěn několik decimetrů nad zemí, aby do chýše nevlezli hadi nebo jiná zvířata. Kolem chýší je zahrádka nebo pole, dále pak jen neobdělávaná půda nebo prales. V oblasti tropických pralesů se pro stavbu chýší používá dřevo, palmové listy, bambus a chýše se zastřešují větvemi, trávou nebo kůrou stromů.

Ve stepích je stavebním materiálem hlína nebo tvrdý materiál z termitišť. Větve rozestavené po obvodu chýše jsou oplácány hlínou a navzájem svázány, čímž se vytváří střecha chýše.

Že jako obydlí lze využít i jeskyni asi nikoho nepřekvapí. Typickou ukázkou je obec Kandovan v severozápadní části Iránu. Kamenné útvary ve tvaru kuželů přirozenou cestou vytvořené ze stlačeného sopečného popela způsobují, že krajina vypadá jako obrovská termitiště. Tento způsob bydlení – moderním civilizaci možná nepochopitelný, je však místním lidem znám již odpradávna a ostatně není žádnou specialitou jen tohoto kraje. Stejný způsob ubytování v jeskyních můžeme třeba nalézt i v Číně, Tunisu a jinde. Existuje spousta pověstí o uprchlících, kteří si tato obydlí vybudovali a přizpůsobili. Historická pravda však bude pravděpodobně daleko prostší. Jeskyně jsou prostě vynikajícími tepelnými izolátory a bydlení v nich je nejen snadné na pořízení, ale i poměrně teplotně luxusní.

Nepřipadá vám v porovnání s těmito obydlími klasický evropský zděný dům příliš drahý? Nepřipadá vám zbytečně náročný na stavbu? Zbytečně luxusní? Všichni si stavíme své opevněné hrady. Ale nenapadlo vás někdy, jak úžasné by bylo oprostit se od „pevného“ domu a žít jen tak volně?

V Německu, v Polsku, Rakousku i Maďarsku vyrůstají jurty napodobující tu klasickou mongolskou jako po dešti. Čím dál více lidí zvažuje koupi mobilního domu. Jen se podívejte, jak luxusně může jurta vypadat:  

Vyzkoušeli jste si někdy bydlení v netradičním obydlí? Třeba v maringotce, mobilním domě nebo jurtě? Zkusili byste to, kdybyste měli tu možnost? Měli byste strach ze zlodějů? Nebo z posměchu ostatních lidí? Potřebujete svůj opevněný hrad nebo toužíte po volnosti?

(Použité zdroje: RD: Věda na rozpacích, radekburda.com, www.yurts.com)