Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Minulý týden jsem se vám svěřila se situací, kdy má šestnáctiletá dcera přišla s tím, že je těhotná. Její stejně starý přítel i s jeho rodiči se od nás zcela distancovali a já stála před v podstatě neřešitelnou situací. Jsem totiž rozvedená, dceru vychovávám sama a představa, jak bych zvládla uživit ještě i její dítě, nebyla vůbec příjemná.
Nejdříve bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny vaše názory. Pečlivě jsem si je přečetla a dala je přečíst i dceři. Víkend jsme si vyhradily na promýšlení a zvažování, jak se tedy zachovat. A protože jste se tady našemu problému hodně věnovaly, myslím, že byste měly i vědět, jak jsme se, tedy hlavně dcera, nakonec rozhodly.
V první řadě jsem se dcery zeptala, jak to cítí ona, co se ji v hloubi duše odehrává při představě, že by měla přivést na svět miminko a pak při představě, že by měla jít na potrat. Přiznala, že velký strach a obavu má z obojího, nicméně pokud by to bylo jen trochu možné, na potrat by jít nechtěla.
To byl pro nás obě ten hlavní výchozí bod a já byla ráda, že jsem z ní konečně dostala to, co v tomto ohledu cítí. V podstatě bylo rozhodnuto, že se miminko narodí a my obě se o něj postaráme. Začaly jsme tedy promýšlet, jak by to šlo a zjistily jsme, že asi ano, i když lehké to nebude. Tenhle týden chci ještě zjistit, zda bude mít dcera nárok na nějaký rodičovský příspěvek a také jak je to s alimenty, když se otec dítěte k němu nechce hlásit. Doufám, že z obojího vzejde něco pozitivního.
Co se dcery týká, dochodí první ročník a patrně část druhého, pak studium přeruší, chceme zkusit zažádat o individuální plán, jestli jí to bude umožněno. Vzhledem k tomu, že se učí opravdu dobře a nemá problémy, věřím, že to vyjde. V nejhorším by studium na rok přerušila.
Ona bude tedy se svým dítětem doma, já budu chodit do práce. Už jsme koukaly i na pořízení výbavičky a zjistily jsme, že se dá v podstatě vše pořídit z druhé ruky poměrně levně, takže začneme postupně šetřit. Pokud bude dcera kojit, ušetří se i na umělém mléku, jehož cena je tedy skutečně vysoká.
V každém případě, myslím, že to nějak zvládneme. Hlavně abych já nepřišla o práci, to by potom byl asi mazec. Toho se bojím nejvíce, doba je dneska v tomto ohledu hodně nejistá.
Abych byla upřímná, úplně lehko mi není, ani dceři, nicméně poté, co jsme si to všechno ujasnily a rozmyslely, svým způsobem se nám ulevilo. Ta nejistota a ten dceřin věčný pláč je snad za námi. Tak snad to zvládneme, asi nás nečeká lehké období, nicméně alespoň já to beru tak, že se stalo co se stalo a je potřeba se k tomu nějak postavit. Dcera patrně nemá moc ponětí, co ji po narození dítěte čeká, ostatně, která z nás měla, že, takže se bez mé pomoci určitě neobejde.
Ještě jednou vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti a názory, hodně jste přispěly k tomu, že jsme byly obě schopné se nějak zklidnit a začít o celé situaci uvažovat reálně, bez těch emocí, kterých jsme obě byly plné. Moc vám děkuji.
23.4.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 294 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Kawa: já bych spíš měla strach pokud bych jí v 16ti hnala na potrat a ona potom ve třiceti to dítě mít nemohla tak že mi to otluče o hlavu...............
mashanka: fest mimo mísu, ale nezajímáš se o feng-šuej..?
Nessie: a ano.. prehledla ses. Ale to ja na poividani jinde a jinam.
sharon: no právě, byla rozumná
adelka1: teď to neber jako rýpání, já jenom ať si to pro sebe zkouším představit jak chcu, tak v sobě nenacházím odpověď co bych dělala já se svou dcerou (žádnou teda nemám) přijít mi s něčím takovým, ale fakt si si jistá že bys neměla výčitky..? a co kdyby odmítla..?
Nessie: Do coklu jsem nadavala i nasemu milackovi predevcirem.
mashanka: 14:09
Nessie: já řekla uřváně... myslim, ze slovo harant, pouzil nekdo jiny, ale to je celkem sumak.
A o presch diskutovat nehodlam... to si muzem spolu po zpravach... neb me zas nejaka dobra duse narkne, ze je zatahuju do diskuse.. jako se mi to uz nekolikrat stalo....
Nessie: uaaa
adelka1: jasně když je jí třicet....
Stanik: zatím jí nejsem , ale ten titul by mě potěšil.......a nechej si tu hloupé narážky psí mámo....
tak jak ty jsi pyšná na své pesany tak já jsem pyšná na vnoučata a kdo mě zná tak ví proč.....
jasně že si budu myslet co chci, to mi naštěstí nikdo neveme a nezakáže.........
adelka1: mám stejný názor....
Stanik: No nevím, možná jsem to někdy přehlédla, ale nepamatuju se, že by se někdo tady na ŠŽ vyjadřoval o psech nějak zvlášť nenávistně.....ale víš, jednou jsi psala, že nechápeš, jak může někdo říct "čokl" - ale sama klidně nazveš dítě "harant" nebo "fakan". Já klidně řeknu o nezvedeném dítěti harant, ale úplně stejně nazvu nevychovanýho psa blbým čoklem a řeknu ti - jak mám psy ráda, tak chuť nakopnout cizího psa jsem měla nespočetně častěji, než chuť vlepit pohlavek cizímu fakanovi. A s klidem se přiznám, že když mě napadl jakýsi podvraťák při běhání, tak jsem se nerozpakovala to udělat doopravdy - a vůbec se za to nestydím.
sharon: mě nehrozí, že by dcera měla dítě v 16ti letech....
Přeji hodně štěstí. A rada - co si nepřeješ, tomu nedávej energii k uskutečnění. Tím myslím "bojím se, abych nepřišla o práci" ......... neboj se - všechno dopadne, jak má
matysek: 14:00 Byla jsem na tom podobne jednu chvili
A pokud uz to bude pisatelka cist, tak at to bere opravdu s rezervou.
A me jeste v noci, kdyz jsem psala uplne poprvy, napadaly napady typu, ze kdyby pisatelka byla jednou v uzkych, mohly bysme se na ni slozit a trochu ji prispet
Koukam, ze to bych si dala. Jeste ze jsem to nenavrhla uz rano
Uz takhle jsem nejspis zarazena k "slunickovym madam" a jeste cvoka bych tady asi vyfasovala