Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Minulý týden jsem se vám svěřila se situací, kdy má šestnáctiletá dcera přišla s tím, že je těhotná. Její stejně starý přítel i s jeho rodiči se od nás zcela distancovali a já stála před v podstatě neřešitelnou situací. Jsem totiž rozvedená, dceru vychovávám sama a představa, jak bych zvládla uživit ještě i její dítě, nebyla vůbec příjemná.
Nejdříve bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny vaše názory. Pečlivě jsem si je přečetla a dala je přečíst i dceři. Víkend jsme si vyhradily na promýšlení a zvažování, jak se tedy zachovat. A protože jste se tady našemu problému hodně věnovaly, myslím, že byste měly i vědět, jak jsme se, tedy hlavně dcera, nakonec rozhodly.
V první řadě jsem se dcery zeptala, jak to cítí ona, co se ji v hloubi duše odehrává při představě, že by měla přivést na svět miminko a pak při představě, že by měla jít na potrat. Přiznala, že velký strach a obavu má z obojího, nicméně pokud by to bylo jen trochu možné, na potrat by jít nechtěla.
To byl pro nás obě ten hlavní výchozí bod a já byla ráda, že jsem z ní konečně dostala to, co v tomto ohledu cítí. V podstatě bylo rozhodnuto, že se miminko narodí a my obě se o něj postaráme. Začaly jsme tedy promýšlet, jak by to šlo a zjistily jsme, že asi ano, i když lehké to nebude. Tenhle týden chci ještě zjistit, zda bude mít dcera nárok na nějaký rodičovský příspěvek a také jak je to s alimenty, když se otec dítěte k němu nechce hlásit. Doufám, že z obojího vzejde něco pozitivního.
Co se dcery týká, dochodí první ročník a patrně část druhého, pak studium přeruší, chceme zkusit zažádat o individuální plán, jestli jí to bude umožněno. Vzhledem k tomu, že se učí opravdu dobře a nemá problémy, věřím, že to vyjde. V nejhorším by studium na rok přerušila.
Ona bude tedy se svým dítětem doma, já budu chodit do práce. Už jsme koukaly i na pořízení výbavičky a zjistily jsme, že se dá v podstatě vše pořídit z druhé ruky poměrně levně, takže začneme postupně šetřit. Pokud bude dcera kojit, ušetří se i na umělém mléku, jehož cena je tedy skutečně vysoká.
V každém případě, myslím, že to nějak zvládneme. Hlavně abych já nepřišla o práci, to by potom byl asi mazec. Toho se bojím nejvíce, doba je dneska v tomto ohledu hodně nejistá.
Abych byla upřímná, úplně lehko mi není, ani dceři, nicméně poté, co jsme si to všechno ujasnily a rozmyslely, svým způsobem se nám ulevilo. Ta nejistota a ten dceřin věčný pláč je snad za námi. Tak snad to zvládneme, asi nás nečeká lehké období, nicméně alespoň já to beru tak, že se stalo co se stalo a je potřeba se k tomu nějak postavit. Dcera patrně nemá moc ponětí, co ji po narození dítěte čeká, ostatně, která z nás měla, že, takže se bez mé pomoci určitě neobejde.
Ještě jednou vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti a názory, hodně jste přispěly k tomu, že jsme byly obě schopné se nějak zklidnit a začít o celé situaci uvažovat reálně, bez těch emocí, kterých jsme obě byly plné. Moc vám děkuji.
23.4.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 294 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Anahir: dekuji, ja vim. Si zlata. Vazim si toho.
Linda: 13:14 Naprosty souhlas.
mam-ča: 13:36 Super, to by treba mohlo holkam taky pomoct, asi kazda informace tohhoto typu dobra
matysek: mam-ča: Nas synator nosi obcas i ruzovou, protoze dcera je starsi a libi se mu tahle barva nejvic ze vsech
Pokud si dcera vysloveně potrat nepřeje, tak je jasné, že rozhodnutí muselo padnout takovéto. Nedokážu si představit, která z vás horlivých pragmatických životních realistek by dokázala své (byť neplnoleté) dceři říct: to je sice hezké, ale na potrat prostě půjdeš a hotovo. Naopak si myslím, že pokud to takhle dcera cítí, je dost velká šance, že mateřství zvládne, byť to nebude mít jednoduché.
evropka: mylis se, me deti nevadi. To ze je nemam a nechi doma je naprosto jina vec.
Anahir: Ale nikdo přece Stanikovi neupírá právo vybočit z řady nebo mít na něco jiný názor než ostatní - taky mám na spoustu věcí jiný názor než ostatní a taky si to dost často schytám - ale tak člověk, když chce vybočovat z řady, tak bohužel musí s něčím podobným počítat, ne? Na to bohužel, když se lišíš, musíš být připravená.
Já mám Stanika ráda, mám moc ráda i děti a psy. Ale zajímalo by mě, jak by Staník reagovala, kdyby se někdo vyjadřoéval o psech tak, jak se ona vyjadřuje o dětech... a kdyby se někdo vyjadřoval o majitelích psů tak, jak se ona vyjadřuje o matkách....
Kawa: četla. a nepřišlo mi to o nic lepší.
Anahir: četlas co sem jí psala já.. ? že to není o tom že má někdo jiný názor, ale o tom, jakým způsobem ho prezentuje..? já se Stanikem hodněkrát souhlasím, ale prostě některé věci (pravda většinou se týkající dětí) neumí (nebo nechce) podat slušně...
Almega: výsměch jaksi umí urážet...
Anahir: to víš že jo, co jinýho bych v důchodě dělala.......
sharon: sem zapomněla smajlu abys věděla že je to legrace
sharon: zapsané? vedeš si deníček o uživatelkách?
Stanik: je to boj s větrnými mlýny. s tím nic nenaděláš. já jsem si v životě vyslechla takových krutostí (včetně podrobné znalosti mého dětství, mých rodičů, podrobnou analýzu mých mateřských vlastností hodných jako top pro sociálku) a nejvíce od lidí co děti měli. A možná když o tom tak přemýšlím, bylo by to na článek kolik útoků se mi dostalo aniž bych kolikrát řekla jen slovo. Byla jsem dohnána abych se ochránila i k vymýšlení si, jen abych měla pokoj.
Vybočit z řady jako Ty, je složité a osamělí bojovníci to snadné nemají....
mam-ča: to je fakt, modrá je krásná barva
http://www.mesec.cz/clanky/co-muze-svobodna-matka-zadat-po-otci-ditete/
matysek: Jsi hodná, že nabízíš pomoc. Když to bude holka, tak zřejmě taky přežije modré dupačky, ne ?
Anahir: o to o ní tady všechny víme.....mám to dokonce zapsané...