Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
.jpg)
Minulý týden jsem se vám svěřila se situací, kdy má šestnáctiletá dcera přišla s tím, že je těhotná. Její stejně starý přítel i s jeho rodiči se od nás zcela distancovali a já stála před v podstatě neřešitelnou situací. Jsem totiž rozvedená, dceru vychovávám sama a představa, jak bych zvládla uživit ještě i její dítě, nebyla vůbec příjemná.
Nejdříve bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny vaše názory. Pečlivě jsem si je přečetla a dala je přečíst i dceři. Víkend jsme si vyhradily na promýšlení a zvažování, jak se tedy zachovat. A protože jste se tady našemu problému hodně věnovaly, myslím, že byste měly i vědět, jak jsme se, tedy hlavně dcera, nakonec rozhodly.
V první řadě jsem se dcery zeptala, jak to cítí ona, co se ji v hloubi duše odehrává při představě, že by měla přivést na svět miminko a pak při představě, že by měla jít na potrat. Přiznala, že velký strach a obavu má z obojího, nicméně pokud by to bylo jen trochu možné, na potrat by jít nechtěla.
To byl pro nás obě ten hlavní výchozí bod a já byla ráda, že jsem z ní konečně dostala to, co v tomto ohledu cítí. V podstatě bylo rozhodnuto, že se miminko narodí a my obě se o něj postaráme. Začaly jsme tedy promýšlet, jak by to šlo a zjistily jsme, že asi ano, i když lehké to nebude. Tenhle týden chci ještě zjistit, zda bude mít dcera nárok na nějaký rodičovský příspěvek a také jak je to s alimenty, když se otec dítěte k němu nechce hlásit. Doufám, že z obojího vzejde něco pozitivního.
Co se dcery týká, dochodí první ročník a patrně část druhého, pak studium přeruší, chceme zkusit zažádat o individuální plán, jestli jí to bude umožněno. Vzhledem k tomu, že se učí opravdu dobře a nemá problémy, věřím, že to vyjde. V nejhorším by studium na rok přerušila.
Ona bude tedy se svým dítětem doma, já budu chodit do práce. Už jsme koukaly i na pořízení výbavičky a zjistily jsme, že se dá v podstatě vše pořídit z druhé ruky poměrně levně, takže začneme postupně šetřit. Pokud bude dcera kojit, ušetří se i na umělém mléku, jehož cena je tedy skutečně vysoká.
V každém případě, myslím, že to nějak zvládneme. Hlavně abych já nepřišla o práci, to by potom byl asi mazec. Toho se bojím nejvíce, doba je dneska v tomto ohledu hodně nejistá.
Abych byla upřímná, úplně lehko mi není, ani dceři, nicméně poté, co jsme si to všechno ujasnily a rozmyslely, svým způsobem se nám ulevilo. Ta nejistota a ten dceřin věčný pláč je snad za námi. Tak snad to zvládneme, asi nás nečeká lehké období, nicméně alespoň já to beru tak, že se stalo co se stalo a je potřeba se k tomu nějak postavit. Dcera patrně nemá moc ponětí, co ji po narození dítěte čeká, ostatně, která z nás měla, že, takže se bez mé pomoci určitě neobejde.
Ještě jednou vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti a názory, hodně jste přispěly k tomu, že jsme byly obě schopné se nějak zklidnit a začít o celé situaci uvažovat reálně, bez těch emocí, kterých jsme obě byly plné. Moc vám děkuji.
23.4.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 294 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: No nepopiratelně jsi psala o nezodpovědných matkách, které čekají s nataženou rukou na sociální dávky a příspěvky. To většinou dělají cigáni, takže to Kawu asi trochu zmátlo 
Kawa: tak hledam, kde kdo psal o ciganech a nenasla jsem, muzes mi prosim nejaky ten konet ukazat?
Kawa: mno... ja jsem na zacatku pouze rekla, ze s meho ciste subjektivniho hlediska si zpackaly holky zivot, Tecka. Ale slunickovi, a citeckovi lide mi museli vysvetlit, ze nema pravdu a jsem uplne mimo. Takze pouze reaguji. Kdepak, jak se tu vsichni neplacaji po zadech, je treba urcit hlavniho Satana, coz?
.JPG)
Monik: kašli na to, dneska je jich tu ve formě víc... 
takhle osočovat mladou holku, přirovnávat ji k ciganům a být si jist tím, že zrovna HO bude ona s dítětem obtěžovat a kazit jim jejich slunečnou vymetenou cestičku, nebo co to tu má být za výlevy eště doplňované výsměšným smajlem, to je fakt na zblití...
Jak by se asi citila ta mala dusicka, co se ma narodit, kdyby za par let cetla tady ty nektere komentare 
tak dámy, vy co ste se tu dneska přišly vyblít výsměchem a bít se do hrudi jak máte nejlepčejší a nejšťastnější život převážně samozřejmě vaší zásluhou, kde je to vaše: ŽIJ A NECH ŽÍT a: NECHÁPU KOLIK LIDÍ CHCE NAŘIZOVAT JINÝM CO MAJÍ DĚLAT..? hm..? ani omylem nejsem "sluníčkovej" člověk, holky to budou mít KURVA těžké, sama nevím jak bych se v jejich případě rozhodla, ale to co tu z vás padá za urážky, to je fakt hnus...
Šťastní a spokojení lidé nemají potřebu ubližovat ostatním, byť jen slovem 
Toť můj názor.
Mě nikdo přesvědčovat nemusí, jestli je šťastný nebo ne. (To je každého věc). Ale sebe asi jo 
Nechápu,kde se bere v některých zde, dneska tolik zášti.
A znovu říkám, že se nedivím, že sem už podruhé nikdo nepíše, jak se rozhodl 
Šárko, přeji vám krom štěstí a pozitivního myšlení taky i hodně sil, při setkání se žáští a zlobou 
Stanik: já to vidím, že má dcerka výhodu - může být ve 32 letech babičkou...
a babička v mladém věku už i prababičkou každý je zkrátka strůjcem svého osudu
ve formě 
ve formě
a....: 
a slunce v duši....
Jednoduché to mít nebudete, ale chce to dceru opravdu od začátku zapojit, aby nebylo vše na Vás. 
Stanik: Hmmm...mě by asi ani nejhorší nepřítel nepovažýoval za "sluníčkového" člověka - spíš naopak, v případě Šárčiny dcery bych se nejspíš rozhodla jinak, ale respektuju jejich rozhodnutí a anemyslím si, že by viděly svou budoucnost nějak přehnaně optimisticky nebo sluníčkově - kdes na tom byla? Holt se daly na vojnu - tak budou muset bojovat - vyřešit praktické věci - alementy, studium, hlídání atd.
Vyjádřit, že mám jiný názor je jistě možné, ale nemyslím si, že je potřeba přitom rozhodnutí jiných znevažovat a zesměšňovat...a to výrazivo - naštěkáno v boudě,...ty jo - dneska seš fakt ve fromě.
Jarča*: Já zase znám jen ty, které nechaly děti u svých rodičů a odkráčely vstříc svému ( dalšímu) štěstí.
Monik: Děkuji za zájem, mohu tě ubezpečit, že jsem velmi spokojená, povětšinou nadprůměrně šťastná, zvláště pak proto, protože mám svůj život vcelku pod kontrolou, tak se s občasnými výkyvy dokážu obstojně vyrovnat. Ale je to od tebe hezké, že máš o mě péči
vskutku to potěší
