Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
.jpg)
Minulý týden jsem se vám svěřila se situací, kdy má šestnáctiletá dcera přišla s tím, že je těhotná. Její stejně starý přítel i s jeho rodiči se od nás zcela distancovali a já stála před v podstatě neřešitelnou situací. Jsem totiž rozvedená, dceru vychovávám sama a představa, jak bych zvládla uživit ještě i její dítě, nebyla vůbec příjemná.
Nejdříve bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny vaše názory. Pečlivě jsem si je přečetla a dala je přečíst i dceři. Víkend jsme si vyhradily na promýšlení a zvažování, jak se tedy zachovat. A protože jste se tady našemu problému hodně věnovaly, myslím, že byste měly i vědět, jak jsme se, tedy hlavně dcera, nakonec rozhodly.
V první řadě jsem se dcery zeptala, jak to cítí ona, co se ji v hloubi duše odehrává při představě, že by měla přivést na svět miminko a pak při představě, že by měla jít na potrat. Přiznala, že velký strach a obavu má z obojího, nicméně pokud by to bylo jen trochu možné, na potrat by jít nechtěla.
To byl pro nás obě ten hlavní výchozí bod a já byla ráda, že jsem z ní konečně dostala to, co v tomto ohledu cítí. V podstatě bylo rozhodnuto, že se miminko narodí a my obě se o něj postaráme. Začaly jsme tedy promýšlet, jak by to šlo a zjistily jsme, že asi ano, i když lehké to nebude. Tenhle týden chci ještě zjistit, zda bude mít dcera nárok na nějaký rodičovský příspěvek a také jak je to s alimenty, když se otec dítěte k němu nechce hlásit. Doufám, že z obojího vzejde něco pozitivního.
Co se dcery týká, dochodí první ročník a patrně část druhého, pak studium přeruší, chceme zkusit zažádat o individuální plán, jestli jí to bude umožněno. Vzhledem k tomu, že se učí opravdu dobře a nemá problémy, věřím, že to vyjde. V nejhorším by studium na rok přerušila.
Ona bude tedy se svým dítětem doma, já budu chodit do práce. Už jsme koukaly i na pořízení výbavičky a zjistily jsme, že se dá v podstatě vše pořídit z druhé ruky poměrně levně, takže začneme postupně šetřit. Pokud bude dcera kojit, ušetří se i na umělém mléku, jehož cena je tedy skutečně vysoká.
V každém případě, myslím, že to nějak zvládneme. Hlavně abych já nepřišla o práci, to by potom byl asi mazec. Toho se bojím nejvíce, doba je dneska v tomto ohledu hodně nejistá.
Abych byla upřímná, úplně lehko mi není, ani dceři, nicméně poté, co jsme si to všechno ujasnily a rozmyslely, svým způsobem se nám ulevilo. Ta nejistota a ten dceřin věčný pláč je snad za námi. Tak snad to zvládneme, asi nás nečeká lehké období, nicméně alespoň já to beru tak, že se stalo co se stalo a je potřeba se k tomu nějak postavit. Dcera patrně nemá moc ponětí, co ji po narození dítěte čeká, ostatně, která z nás měla, že, takže se bez mé pomoci určitě neobejde.
Ještě jednou vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti a názory, hodně jste přispěly k tomu, že jsme byly obě schopné se nějak zklidnit a začít o celé situaci uvažovat reálně, bez těch emocí, kterých jsme obě byly plné. Moc vám děkuji.
23.4.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 294 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje dcera čeká dítě. Rozhodnutí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: jj souhlasím s tebou a hele víš co je dobrý? jak jsou všichni nadšení, že si nechali miminko, a jak je každý v duši šťastný, že se ho to netýká....
Stanik: Co pro jednoho muze byt "zpackani" zivota, pro druheho muze byt ve finale "stesti" zivota 
A treba nejaky zpusob zivota, co jednoho naplnuje, druheho by mohl ubijet a naopak 
.gif)
Stanik: Nez to na malem tabletu natukam,napsalas to stejne.
Stanik: Myslím, že máš pravdu, ať se to všem líbí nebo ne. Šárka na sebe právě převzala břemeno dceřina těhotenství, se vším všudy. Jakoby se právě ona stala matkou dalšímu dítěti, přičemž bude muset chodit do práce a na všechny vydělávat. Po příchodu z práce z ní bude matka na 100%, kdy bude připravovat dceři všechno (jídlo, prádlo...atd.) na další den, aby dcera tu část dne s dítětem nějak vydržela.
Jasně, že dcera nechce na potrat. To vyžaduje okamžité řešení. Oč jednodušší je rozhodnutí oddálit o pár měsíců, a až se to narodí, tak máma Šárka si nějak poradí.
Šárce přeji jen to nejlepší a hodně fyzických i psychických sil. Ale vůbec jí tu situaci nezávidím.
anitech: Taky to citim stejne,ale je rozhodnuto. Plany pekne,ale realita vsednich dnu bude velmi drsna. Sousedka nezije s otcem ditete a on ji plati neco okolem 5 tisic na miminko i na ni a to slusne vydelava. Na matiu otec musi platit jen dva roky, co pak? Holka pujde makat,bude se chtit bavit jako jeji vrstevnici,....
no...myslim, ze jste si obe dosti zpackaly zivot. A vsechny ty slunickove at me klinde kamenuji.
.jpeg)
jitka 19 - 23.4.2013 8:21 - o tom placení individuálního plánu slyším poprvé. 
Dcera ho má a neplatíme nic.
přeju hodně štěstí,at' vše zvládnete.Myslím,že nejtěžší je vždy se rozhodnout.Určitě to nebudete mít jednoduché,ale moc držím palce,at' vše dobře dopadne.
.jpg)
Šárko, to mě taky zajímá, blízko jakého města, moje sestra má právě 2 leté mimčo-holčičku a prodává spoustu věcí včetně včetně postýlky pod., jenže není moc zájem, asi mají maminky dneska hodně peněz, nebo co...sestra je cimprlich, má všechno dokonale čisté, bez flíčků a poškození..kdyby něco, dejte vědět, třeba by se Vám to hodilo.
Šárko,jsem ráda za vaše rozhodnutí,hodně jsem se do toho vžila.Nepsala jste kolik je vám let,mě je 40,a miminko bych do rodiny brala.Nebojte,spolu to zvládnete a až pominou tyhle prvotní strachy bude to skvělý,věřte..
Blízko jakého města bydlíte?
.JPG)
Přeju hodně štěstí 
Tohle všechno zvládnete.
Studium se dá dohnat i později.
Sarko rozhodli jste se spravne.Individualni plan na dokonceni skoly urcite pujde.Syn meho pritele ho zacina v zari.Do skoly bude chodit kazdych 14 dni po dobu 3 let,ale bohuzel se to plati 1500 kc kazdy mesic vcetne prazdnin.
Otce ditete bych do rodneho listu urcite napsala nejste tak financne na tom dobre,aby jste si dovolili nemit alimenty.Hrdost musi stranou.Co na to rika otec a rodina otce,ze jste se tak rozhodli?Preji Vam hodne sily at vse dobre zvladnete a az se malicke narodi dejte urcite vedet. 
no, rozhodly jste se
Tak hodně sil ke zvládání
Šárko: za prvé, moc děkuji, že jsi nám napsala pokračování příběhu a za druhé, věřím, že jste se rozhodli správně a je skvělé, že jste si mohly sednout, promluvit a dojít k závěru. moc Vám oběma gratuluji a pře Vám hodně štěstí, ať se máte dobře, miminko zdravé, maminka v duševní pohodě, ty Šárko ať to nezů
stane všechno jen na tobě a aby jste svého rozhodnutí ani na chvilku nelitovaly. miminko je radost a potěšení a věřím, že budete obě šťastné!
.jpg)
No, pokud jde o alimenty, rozhodovala bych se podle toho, jestli ten mladý muž přichází jako otec v úvahu. Nikoli fakticky, tím už je, ale citově. Protože pokud od něj bude vyžadovat alimenty, musí ho uvést jako otce (případně dítě musí podstoupit test otcovství) a potom už toho mladého muže ze života neodpářou. A pak se může stát, že přestože mladá maminka už bude mít nějakého nového partnera, který její dítě vezme za své a rodina bude výborně klapat, tak po pár letech se ozve pravý tatík s nepopiratelným nárokem na styk s dítětem a začnou problémy. Takže je podle mne důležité zvážit i toto. Já osobně bych asi otce neuváděla a nic po něm nechtěla. A tím pádem k němu neměla žádné závazky. S výjimkou případu, kdy bych o něm jako o budoucím otci, který se bude s dítětem pravidelně stýkat, uvažovala....
