Moje partnerka je líná
Rozhodl jsem se svěřit se svým problémem na ženském magazínu, protože by mne zajímaly především názory vás, žen. Možná mi pomohou lépe pochopit mou přítelkyni, nebo naopak – dostane se mi ujištění, že mé pocity jsou zcela normální.
Je mi 32 let a s přítelkyní spolu žijeme skoro dva roky. Ona je o pět let mladší než já. Do doby, než jsme se rozhodli si společně pronajmout byt, jsme oba bydleli u svých rodičů.
Po prvotním nadšení se po pár měsících začaly projevovat drobné neshody, které, jak jsem doufal, jsou přirozenou součástí vývoje vztahu a po čase se nám podaří vše zajet do nějakých rozumných kolejí, které budou vyhovující pro obě strany. Jenže teď, po dvou letech, mám pocit, že jsem se mýlil.
Náš problém se totiž jmenuje péče o domácnost. Ohledně nakupování, vaření, úklidu apod. se hádáme téměř denně a začíná to být velice unavující. Zuza totiž na domácnost docela kašle. Lednička u nás téměř stále zeje prázdnotou, o nějaké večeři si mohu nechat jen zdát. Pokud se o to nepostarám já, snad bychom ani nejedli.
Stejně je to s úklidem. Ona je zvyklá z domova, že se uklízí jen o víkendu a pak se na nic celý týden nesáhne. Jak to tady vypadá po pár dnech, kdy se všechno válí všude, nemusím popisovat. Ji to však nechává chladnou a klidně mi řekne, že pokud mi to vadí, ať se postarám sám.
Nejsem pohodlný a neočekávám, že mi bude posluhovat, to v žádném případě. Nečiní mi problém dojít na nákup, uvařit či uklidit. Jen mi připadá nenormální, abych to dělal jen já a ona se „vezla“. Oba chodíme do práce a doma se scházíme až večer. Zuza odmítá po práci cokoli doma udělat, k večeři jí stačí namazaný chleba. Já ale pracuji manuálně a kolikrát nemám možnost za celý den sníst teplé jídlo, pořádnou večeři bych tudíž alespoň párkrát v týdnu uvítal. Uvařit si ji však musím sám.
Zuzku mám rád, ale její laxní přístup k domácnosti mne docela mrzí. Myslím, že jako žena by pro to měla mít větší cit než já jako muž. Přitom je to u nás obráceně. Pokud bychom se o práci dělili rovným dílem, neřešil bych to, ale u nás to vypadá tak, že ona se celý týden válí u seriálů nebo u knížky, a já udržuji domácnost. Její přínos je pouze velký sobotní úklid, který, musím uznat, dělá důkladně a bez reptání.
Vadí mi, že se v týdnu musím vracet domů, kde je binec, její po různu povalující se svršky a ostatní věci (hrnečky, talířky, papírky od sušenek) tam, kde jí to zrovna odpadlo od ruky. Kdyby si uklidila alespoň po sobě. To ale ona neřeší a obviňuje mne ze zbytečného buzerování.
Co vím, většinou to bývá naopak. Tím lenochem je v domácnosti zpravidla muž. U nás je to obráceně. Začínám si připadat jako chlap v zástěře a je mi to dost nepříjemné. Zuza však na mé připomínky reaguje dost podrážděně a odmítá je akceptovat.
Vím, že to asi bude znít hloupě, ale její nepořádnost mne doslova vytáčí do běla a začínám uvažovat o rozchodu. Zajímaly by mne názory ostatních žen. Je pravda, co tvrdí Zuza, že dnes je jiná doba a časy, kdy ženy kmitaly v domácnosti a zajišťovaly servis, jsou nenávratně pryč? Jen podotýkám, že o zajišťování servisu mi nejde, umím se postarat, ale nerad bych ze sebe dělal blbce.
10.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 299 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje partnerka je líná
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Stanik: Takhle bych to z článku nepochopila. Spíš to vypadá jako by si Zuza značkovala kde byla a co dělala. Prostě člověk zvyklý že za ním "někdo" chodí a uklízí. Maminka nebo Mirek.
Stanik: nesnáším tenhle typ mužů. Tedy ty v zástěře a jestli tu ženskou nevystřelí rovnou na měsíc, tak ano, je beznadějný zoufalec.
Grainne: obecne nemam rada jakoukoli buzeraci a cim vic by me peskoval, tim vic bych oponovala, jsem vztekloun a cholerik... nasteti mam doma flegmatika, co snese ledacos
bohunka: jak to víš, že si neuklízí sama po sobě? Třeba to jen chce udělat najednou - až si dočtu, tak odnesu hrnek a obal - jenže mezitím se dovalí ten trouba a místo pozdravu jí začne vyčítat, že nic nudělala, že není uklizeno a jakto, že nemá navařenou večiři - no na ten just bych ten obal od sušenky či čeho ještě schválně hodila na zem - a nejsem nezralá a nedospělá, jen mi prostě takové chování vadí.
Grainne: "Začínám si připadat jako chlap v zástěře! opravdu napise jen absolutni zoufalec
Stanik: i to se občas přihodí, dokonce i u nás....kdysi a taky jsem reagovala pěkně zostra, ale to by asi muž neventiloval na ženském serveru.
Stanik: ono to potom všechno v jedno splývá. Tady bude muž hledat pomoc jen v situaci zoufalé a kdyby situace nebyla zoufalá a setrvalá a zřejmě i neřešitelná, Mirek by prostě tu a tam nakoupil, tu a tam poklidil, tu a tam uvařil a totéž by dělala partnerka.
Jenomže ona se setrvale a neoblomně válí a při tom vytváří ten svůj svinčík. Ono by se Mirkovi možná ani to vaření večeře tak nezajídalo, kdyby ještě před tím, než vůbec začne, nemusel odklízet různý binec, umýt nádobí, aby měl v čem vařit, atd.
bohunka: napadlo te, ze drena si dala kafe a susenku.. cte si.. s tim , ze si to pak po sobe odnese ( ta, to ostatne dela vetsina panu)... ale jaksi to nestihne, nez se pan vrati domu? a ten se pak vyziva v buzeraci, coz ji spolehlive otravi a dela mu to najust? no moje rakce by byla presne stejna
Já také nevařím neustále teplé večeře, na druhou stranu je fakt, že když přijdu ve tři, není problém něco rychlého udělat, když přítel odejde v 7 ráno a vrátí se v 9 večer. Ale rozhodně také nevařím každý den.(někdy ani o víkendu ne) Na druhou stranu on zase ale vypere, pověsí prádlo, uklidí, když náhodou přijde dřív, nebo když já si jdu posedět na vínečko
Markýza: Ne. Kdyby uklízel každý po sobě , tak je to v pořádku.
A láska se mimo jiné projevuje i v tom, že dokážeme překonat lenost a uděláme něco pro druhého prostě jen proto, že ho to potěší, i když se nám to může osobně zdát zbytečné a nechtěli bychom to.
Když Zuzka ví, že Mirek by ocenil teplou věčeři, tak by ji mohla čas od času udělat (neříkám denně vyvařovat). A zase se určitě najde něco, co potěší ji a může pro ni udělat Mirek.
Klarchen: to me taky :))))
clanek by pak nesl nadpis : pritel me buzeruje a i kdyz oba chodime do prace, vyzaduje teple vecer.
To by pak byl hukot i od tech neemancipovanych
Markýza: Největší průšvih vidím v tom, že Zuzka neuklízí sama po sobě. To je myslím ten nejhorší bordelismus a lenost. S tím už nemá láska nic společného a koníček (péče o domácnost) už vůbec ne. Tak jako po sobě samozřejmě spláchnu WC, tak samozřejmě bych měla vyhodit papírek do koše, prádlo do koše a nádobí odnést alespoň do dřezu. Nebo snad na takovéhle maličkosti je služka?
lonkue: 10:30 tak pod to se podepisuju
lonkue: ono nemusí vpodstatě být vůbec nic z toho tradičního, pokud se na tom obyvatelé domácnosti shodnou.
My třeba zase i přes ty teplé večeře vůbec nemáme jídelní stůl, protože absolutně postrádáme potřebu se u něj přestrkovat a konverzovat. Každý si jí vpodstatě tam, kde se mu zrovna chce.
To není nic proti ničemu. Tam, kde mají všichni možnost si před den v zaměstnání zajistit jídlo podle svých potřeb, stačí klidně běžně naplněná lednička a každý se bez problémů obslouží sám, samozřejmě s výjimkou malých dětí.
Paní na úklid - proč ne, jestliže jsou oba vytížení v zaměstnání a vydělají i na to...............
Jenomže každý musí vycházet z toho, co má a pokud možno realisticky, což třeba vy děláte. Potíž je, že partnerka Mirka to nedělá a hodlá žít patrně mimo svou realitu.
Grainne: nj, jenze tady se nezvani jen o papirkach, ale i o nakupech a teplych vecerich.. to je to , co me toci.. preci tohle nema byt automaticky prace zenske... o papirkach se nebavim, ty by mi asi taky vadili... no au nas zas jednou az dvkrat denne zametu po psiskach chlupy.. protoze ty zas nevadej manzelovi... no a co? ale "vyzadovat teple vecere" ( to y si fakt mohl zkusit