Základní vzdělání za sto tisíc
.jpg)
Jsme teď ve velkém sporu s manželem. Týká se to našeho třiadvacetiletého syna, se kterým byly v pubertě značné problémy.
Po devítiletce nastoupil na střední školu, z níž ho před koncem prvního ročníku vyloučili pro neomluvené absence. Kluk slíbil, že se polepší, a tak jsme zařídili přestup na jinou školu. Soukromou, kterou jsme museli platit. Doufali jsme, že se syn poučil a bude sekat dobrotu.
Nastoupil do prvního ročníku a dva roky to vypadalo nadějně. V půlce třetího ročníku se situace bohužel opakovala a on byl opět vyloučen. To už mu bylo osmnáct a já jsem trvala na tom, že další šance nebude. Druhé pololetí chodil syn na různé brigády, k čemuž jsme ho museli poměrně dost nutit, ale dá se říct, že se snažil.
Manžel proto rozhodl, že mu dáme poslední šanci. Syn tedy od září začal chodit do třetího ročníku další soukromé školy. Samozřejmě za poměrně vysoké školné. Zdůraznili jsme, že je to naposledy, kdy může vystudovat na naše náklady. Zvládl třetí ročník a začátek čtvrtého, když se začal opět flákat.
Domlouvali jsme, vyhrožovali, k ničemu. V půlce čtvrťáku nebyl klasifikován z několika předmětů a tím bylo jasné, že o zakončení maturitou si může nechat leda zdát. Od února tedy do školy přestal chodit úplně.
Mysleli jsme, že to s námi šlehne. Spočítali jsme, že do jeho vzdělání včetně všech pomůcek atd. jsme investovali skoro sto tisíc a bylo to úplně k ničemu. Syn není ani vyučený, natož aby dosáhl maturity.
Utáhli jsme kohout a důrazně synovi řekli, že jestli chce zůstat bydlet doma, bude se podílet na placení nájemného, jídla atd. Nastoupil do jednoho supermarketu jako skladník a začal pracovat.
Po nějaké době asi dospěl, nebo co, protože mu natvrdo došla životní realita. Zjistil, že jako nekvalifikovaná síla si moc nevydělá, více než půlku platu navíc odevzdá nám, a přišel s tím, jestli bychom mu nedali ještě poslední šanci a finančně ho nepodpořili při studiu. Přihlásil by se prý na večerní studium, ale nestihl by při tom tolik pracovat, takže by se bez naší podpory neobešel.
A to je právě předmětem nynějšího sporu mezi mnou a mým mužem. On tvrdí, že bychom mu tu úplně poslední šanci dát měli, kluk prý dospěl, dostal za vyučenou a určitě už k tomu bude přistupovat jinak. Já jsem toho názoru, že pokud chce nějakého vzdělání dosáhnout, má se snažit sám a sníst všechno, co si nadrobil. Nejsme žádní boháči a už jsme se na jeho úkor uskrovňovali dost, když jsme mu několik let platili soukromé školy.
Co myslíte, čí názor je správný? Můj, nebo manželův? Zaslouží si syn ještě jednu šanci?
6.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Základní vzdělání za sto tisíc
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
já nevím s tou podporou snad stačí , pokud u vás bydlí ,ať prostě ten rok-dva neplatí podíl za jídlo a nájem ......
.jpg)
Pokud si chce zvýšit kvalifikaci, není problém využít možnosti večerního studia, rozhodně bych mu nezaplatila
další soukromou školu, naopak bych mu doporučila nějaké řemeslo, kterým by se časem uživil i na soukromo.
Johanka74: tys mě rozesmála, taky platíš dětem trávu, aby chudinky nestrádaly ? 
nepovolila bych- pro jeho vlastní dobro. Ten rok dva to vydrží, když opravdu bude chtít. Už takhle ho dost sponzorujete.
Také jsem si večerně dodělávala školu...druhou maturitu...a pracovala jsem při tom na plný uvazek
Jasně že před zkouškama jsem si vzala marodní...no
ale bylo to jen jednou těsně před maturitou...a taky jsem to zvldála
Asi bych mu pomohla, ale dala pevná pravidla. Kontrola docházky do školy,vysvědčení atd. Nevím, jak je to u večerní SŠ, ale určitě by stihl práci aspoň na zkrácený úvazek. Na tom bych trvala. A pracovní prázdniny. Distanční studium-doktorantské nebrání mému synovi v časově náročném zaměstnání. Životní náklady si hradí sám.
.gif)
Já bych rychle upustila od chladné ekonomické úvahy.
Chyby děláme všichni, navíc - nikdo z nás neví, jestli tu pomoc nebude potřebovat od potomků on.
Umetání cesty potomkům možná není dobrá věc, ale co když takhle začnou jednou uvažovat oni? Umetat cesty starým rodičům - na co, měli si vydělat na pečovatelku...
Nevím, jak pro koho, ale sounáležitost celé rodiny je v dnešní době, pokud není člověk vybaven dostatečnou částkou na přežití několika let, dost důležitá.
.gif)
to je blbost, že nebude moct tolik pracovat - mám v práci dost kolegů, kteří studují VŠ, což je náročnější než SŠ a zvládají to. Je to určitě náročné, ale když to zvládne matka od dětí s hodně zaměstnaným manželem, proč by nemohl syn pracovat a po večerech studovat???
i když druhý strana - i mě dali rodiče další šanci, když jsem zblbla a nechala se vyhodit ze školy - na mou omluvu - bylo mi 15
Na mé gusto jste udělali těch ústupků až moc, několikráte jste mu znova umožnili dokončit vzdělání a synáček asi moc k zodpovědnosti od mala veden nebyl, tak se ani nenamahal školu dokončit. Rozhodně studovat jen při práci, aby poznal co obnáší život!!!!
uz, ze u vas bydli, nemusi si tim padem platit drahy podnajem nekde, je velka pomoc. Spousta lidi studuje vecerne pri praci, at si to hosanek vyzkousi, Vy neplatte nic, sanci dostal dost, prilisne umetani cetsty potomkum nadela vetsi skodu nez uzitek.
.gif)
Spousta lidí si při zaměstnání dodělává maturitu nebo VŠ. Navíc mají starost o rodinu a děti...Proč by to synátor nezvládl taky? Distanční studium není přece každý den, to se bude poflakovat? Ve dvaceti snad už by mohl mít představu o životě. Nemetete mu tu cestičku už nějak dlouho?
.gif)
SvetlaH: Jsem četla ubytování a a"trávu"zdarma 
Jinak si myslím, že by se měl hošánek snažit, večerní studium se snad neplatí,navíc by to určo neměl znova na 4roky, tak by mohl zvládnout den práce a večer škola,ne? Cítím z článku Mílinu únavu tím vyděláváním peněz, který synáček rozfrcal a nedivím se jí,že už nechce pomáhat víc, ono bydlení,jídlo, praní,žehlení atd jako pomoc je víc než dost.. A hlavně ty nervy
Taky bych mu dal šanci, je to přece syn. Máte spočítáno na kolik to asi vyjde? Mlaďoch by mi podepsal směnku na onu částku a ukázal smlouvu na "noční" zaměstnání. Mnoho mladejch si během studia přivydělává.
měli jsme doma podobný problém a moc jsme tomu nevěřili, takže
syn chodil na denní studium a přitom chodil ve třetím ročníku i na plný úvazek do zaměstnání, zařídil si to tak, že chodil jen na odpolední nebo noční, bylo to pro něj velmi náročné, ale konečně chtěl a když jsme viděli, že se snaží, tak jsme mu umožnili, že ve čtvrtém ročníku chodil jen na brigády, aby si uhradil veškeré svoje výdaje a odnás měl ubytování a travu zdarma
a výsledek - odmaturoval ze všech předmětů za 1
Já bych mu tu šanci dala. Teď je to totiž naopak - předtím jste ho do studia tlačili jen vy a on se vezl, teď o studium prosí on, protože dostal potřebnou lekci. Zkuste to s ním ještě jednou, ale pod podmínkou, že pokud neuspěje a vykašle se na to, všecky teď vynaložené peníze splatí do mrtě, a to bych si od něj nechala podepsat. Bude tak mít dvojí motivaci
.gif)
Kluk ve 23 letech už by měl vědět co a jak,žít na úkor rodičů se mu možná líbí, ale já bych mu to netrpěla....nevím, můj kluk už měl ve 23 letech v životě jasno !
