17. listopad. Jak na něj vzpomínáte vy?
Byl pátek 17. listopadu 1989 a já jsem se svými dcerkami odjížděla na víkend k rodičům. V době, kdy jsme seděly v autobuse, odehrávalo se v Praze na Národní třídě drama, které znamenalo počátek nové éry našeho státu. V tu chvíli jsem, stejně jako většina lidí, ještě nic netušila. V nevědomosti jsem zůstala i po následující dva dny a až v neděli večer, po návratu do Prahy, jsem zaslechla první zprávy a informace o tom, k čemu v pátek večer došlo.
Pak již braly události a informace rychlý spád a lidé, dosud dřímající v každodenní socialistické všednosti, se doslova přes noc semkli dohromady. Zpočátku byli dezorientovaní a v záplavě stále nových a nových informací se ztráceli. Radost střídal strach, obavy zase naděje.
Když si na tu dobu vzpomenu, mísí se mi nepřeberné množství jednotlivých útržků, které mi vykreslují toto emotivní období tak, jak jsem jej vnímala já osobně.
Vztek nad zlovůlí, která byla příčinou sadistického zbití stovek studentů, falešná informace o smrti studenta Šmída, poplašná zpráva oznamující, že na Prahu jedou tanky… Demonstrace na Václavském náměstí, rozpaky, když jsem poprvé viděla a slyšela Václava Havla, slzy dojetí při Modlitbě pro Martu v podání Marty Kubišové. Její třesoucí se hlas zaplnil celý Václavák a těch vlhkých očí bylo nespočet.
Demise komunistické vlády, Václav Klaus, Walter Komárek, Miloš Zeman, Občanské fórum. Štěpánovo fiasko v ČKD, kdy chtěl na svou stranu naklonit místní pracovníky a byl nekompromisně vypískán. Prapory a vlajky v oknech, trikolóry, které jsme všichni hrdě nosili. Zpráva o vážném úrazu herce Jana Potměšila… Usmívající se prodavačky, pošťačky i úřednice, lidé usmívající se na sebe navzájem, všeobecná ochota, ohleduplnost, jakou jsem nikdy předtím ani nikdy potom již nezažila. Dojetí, když se Václav Havel stal prezidentem, a jeho roztomile krátké kalhoty.
Všichni jsme tehdy byli v očekávání věcí příštích. Těšili jsme se na změny, i když v souvislosti s nimi panovaly určité obavy. Vzpomínám na otevření hranic a na kamarádky a příbuzné vyrážející na výlety a nákupy do Rakouska, Německa, na dovolené do Bibione. Věci dosud nevídané se pro nás začaly stávat samozřejmostí a my jsme si na tuto samozřejmost rychle a rádi zvykali.
Postupem času jsme zjistili, že není všechno tak růžové, jak jsme si představovali, nad mnoha změnami a lidmi jsme pocítili trpkost a zklamání. A tak je tomu v podstatě dodnes. Jedno nám však – i přes všechny těžkosti, které současný život přináší – zůstalo. Svoboda. Už nám žádný soudruh nemusí schvalovat cestu do zahraničí, psát na nás kádrové posudky, rozhodovat, jestli jsme politicky natolik vyspělí, aby naše dítě mohlo studovat…
Moje babička říkávala, že doba vždycky je, jaká je. A člověk se s ní musí nějak vypořádat, přizpůsobit se. A já jsem ráda, že můžu žít právě nyní. Že mé dcery nezažily socialistické školství. Přes všechny potíže, které život přináší, bych neměnila. A jsem moc ráda, že jsem u „toho“ před dvaceti lety mohla tak trošku být a prožívat onen přerod jedné společnosti v druhou na vlastní kůži.
Jaké jsou vaše vzpomínky na 17. listopad 1989?
16.11.2009 Rubrika: Společnost | Komentářů 327 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - 17. listopad. Jak na něj vzpomínáte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Stanik: u mě ho ( přes veškeré chyby ) má taky.
On totiž bezchybný ideál neexistuje, v žádném režimu, v žádné době, všichni jsme lidi.
Havel odpustí, ale pro Teoretika je to ta správná informace, že například takový komunistický Mirek Dušín - Julek Fučík byl lhář, plagiátor, děvkař a bonvián ( to že na gestapu promluvil mu nevyčítám, tam mluvili skoro všichni).
Ona ta doba byla pro koministy velmi obtížná, napřed se komiterna v čele se Sovětskýcm svazem s fašisty rvala o Madrid, pak komiterna byla poněkud konsternována smlouvou obou socialistických režimů a následnou válečnou spoluprací včetně bojové družby v Brestu a nakonec se opět komunisté zařadili na tu správnou stranu lidstva a tak Fučíka v dubnu 1942 nacisté zatkli a vlastně měl kliku, že ho popravili. V padesátých letech klidně mohl viset stejně jako další buržosní intelektuálové ...
Mánička: a ještě si dej
akademik moskalenko
je to o tom jak sovětská akademie rozdojila kozla - to je neuvěřitelná záležitost
Ota: no pěkné. Oni jsou stejně blbí all over the world
http://www.youtube.com/watch?v=OxG98hNSDQI&feature=related
Ota: neda se nic delat.. ja jsem hrdy "pravdolaskar" a nestydim se za to. Pro me ma Havel stale moraůni kredit a velmi si ho vazim, at se klidne vsichni smejou.
Mánička: Ota: diky obema..
Mánička: vzdycky jsem tu byla za cernou ovci ja ted si to vyziras chvilku ty... i kdyz o takovejch.. to se snad ani neda brat.
Velmi prijemne me prekvapilo, ze o co jsem mela na jazyku ( na klavesnici) tak hezky a trefne napsal o vterinu driv nez ja...
Mánička:Stanik:
a tak by opět pravda a láska slavně zvítězila nad lží a nenávistí
Stanik: ne. Ale vypadalo to, že Teoretik svá rozprávění uzavřel. Ta moje replika byla nadějí, že už své dílo dokončil
Stanik: na youtube je rozhovor ( mě tady nejde bohužel dát link) se současným předsedou komunistické strany usa Sam Webbem ( je to na fox tv).
Velmi poučne video s českými titulky myslím že se to dá najít případně pošlu večer.
Tam ten pán končí uondán poznatkem komentátora, že Stalin do mělkých hrobů dostal miliony lidí a že NDSAP je socialistická dělnická strana Německa
Mánička: neuklepla ses? vzhledem k predochozim prispevkum, neprepokladam, zebys velebila teoretikovo xenofobni plivani jedu na toho, do je zrovna nejbliz
Teoretik: amen
Ota 15:16 : presne.. kdyz je clovek pracovitej a chytrej, je mi uplne fuk, z jaky zeme pochazi
a pak ze uz nas buji jen pravicovy extremismus, vypada , ze levicovej si tez nevede zle... bohuzel
Stanik: je fakt, že těm ubožákům neschopným nezbývá než závidět
Teoretik: mě by spíš zajímala pozice jakou jsi měla za komunistů, z nakradeného si žilo nejlíp co???
adelka1: muhehe... prej bublinky a kaviar a jahody u vas na zahrade jsou hnus
kdybych to nezazila, jakje hnus to je...
muhehe, tohle je fat uplne nejvic!!!!
Ota 15: 11: