Dárek k výročí… Co s nevěrným manželem?
.jpg)
S manželem se známe sedmý rok a před pár dny jsme oslavili první výročí svatby. Teda oslavili – znáte to – jak mají chlapi „rádi“ nějaká výročí. Přesto jsem čekala aspoň nějaký náznak, připomínku, komentář… Nic. Druhý den hodil manžel na stůl Tofifee a něco zamumlal pod fousy. Prý že dárek k výročí svatby.
Pořádný „dáreček“ jsem dostala až o pár dní později. Moje několika měsíční tušení se potvrdilo – manžel mi sdělil, že má přítelkyni, druhým dechem dodal, že se znají už rok, že ji má rád a teď neví, co má dělat. Protože ona si ho chce nastěhovat domů. Byla to pro mě studená sprcha. Mě má prý taky rád a rozhoduje se, s kým by radši žil…
Co teď? Jak se zachovat? Brečet, hysterčit? Nebo se v klidu domluvit? Celkem v klidu jsem dala manželovi ultimátum – buď já, nebo ona – a že na to má 24 hodin. Celou noc jsem pak nespala, brečela jako želva, přemýšlela, jak to se třemi dětmi zvládnu. Ano, děti jsem nezmínila – dvě dcery mám z předchozího manželství a dvouletého syna máme spolu.
Po dvou dnech mi manžel jen tak mezi řečí řekl, že chce zůstat s námi. Jí oznámil konec vztahu. Protože byl pořád v práci, hodně jsme si smskovali, jiná komunikace nebyla možná. Dohodli jsme se, že uděláme tlustou čáru a začneme znovu. Samozřejmě jsem byla šťastná a očekávala – no, právě že jsem očekávala něco, co se vůbec nestalo.
.jpg)
Žádné vyjádření citů ke mně, žádná omluva nebo aspoň vysvětlení, žádné láskyplné milování, žádná pokora, úcta. Nezeptal se mě, jestli ho vůbec chci zpátky, jestli mu odpustím. Chladný není, ale přijde mi, jako bych ta nevěrnice byla já a on mě „trestá“. Ta „tlustá čára“ se zjevně udělala jen a jen za jeho chybou a dál mám asi dělat jakoby nic.
Věřte, že mi to nejde – zapomenout. Svoji – doufám, že bývalou – přítelkyni vídá obden v práci, jsou kolegové. O to je to horší. Hodně to bolí.
Začala jsem chodit do manželské poradny, manžel odmítá „plácat nesmysly“ u nějaké psycholožky, takže zatím jsem na to sama. Jestli bude odborná pomoc k něčemu, to je velká otázka.
Máte podobnou zkušenost?
29.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 33 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Nevěru mi prý už odpustil, ale nechová se tak
- Mluvím ze spaní a on žárlí
- Mám udržet manželství jen kvůli dětem?
Diskuse ke článku - Dárek k výročí… Co s nevěrným manželem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Když chci slavit výročí, měsíc předem řeknu, že bude výročí. Týden předem připomenu. Pokud se i přesto stane, že do oslavy něco vleze, mávnu rukou, jsou horší věci na světě. Toffifee nemusím, ale neurazilo by mě. Snaha se cení. 
Tolik k tématu dárek. Ohledně dalšího tématu - Míla mu dala 24 hodin, ale čekala dva dny.. a určitě by čekala i déle. Chyba. Po 24 hodinách se mělo žádat jasné a okamžité rozhodnutí. Z očí do očí, žádná komunikace přes SMS, i kdyby si měl vzít kvůli tomu v práci dovolenou. Míla by si měla uvědomit svou cenu - zdá se mi, že se chová příliš submisivně a manžel pak těžko může projevovat nějakou pokoru a úctu, jak v článku psáno. Respekt, obdiv a úctu partnera je třeba si "zasloužit", to nepřijde samosebou s oddacím listem. Rozhodně Míle manželská poradna neuškodí. Ovšem ten pán teda žádná výhra nebude... já vím, chlapi nejsou, zvlášť když je žena více než 20letá a má děti, tak sehnat slušného partnera je problém. Ale zas není potřeba brát úplně všechno...
.gif)
Bóže, on se ptá co má dělat!!! A kdo to má vědět? Jen on sám. 
On se musí rozhodnout.
sevenofnine: no vidíš, a některá zas by ho zatratila za to, že jí to tají a nepřizná to na rovinu...
ale on je uvnitř docela "rozerván", jak praví červená knihovna, a beze srandy, asi mu to dává zabrat. To, že žije jiný život, než si představoval a i nadále chodí do práce, asi i v rodině něco dělá - to ho zmáhá. Nemá asi sílu na nějaké slovní omluvy, podle mě je pro chlapa velké hrdinství už to, že se vůbec rozhodl. Jestli je to jenom tohle a není podezření, že zanáší i dál, nech ho, ať to z něj vyšumí. Však do poradny chodíš a určitě nejsi jediná, kdo to má takhle.
čtu tady, jak všechny radí kategorické řešení. Kufr a ven. ALE. má tři děti, pokud ho vyrazí, bude platit jen na to jedno své. Nikde se nezmiňuje jak jsou dvě dcery staré a jestli jí na ně někdo platí a kolik.
Takže bude nejlépe si sednout a spočítat si příjmy a výdaje a podle výsledku se rozhodnout o tom vyhánění z ráje. Prostě má muže sobeckého blba, ale co by za to třeba dala žena, kteá je týraná a nemá kam uhnout
Manzel je debil... Co na to rict...? On si to v sobe vyresil a tobe nedal sanci. Asi se v tobe honi tisice pocitu... Nejlepe se z toho vypsat. Napis pekne dlouhy dopis o tom jak te zranil a dej mu to precist.... A rozhodne bych ho prinutila alespon k jedne navsteve psycholozky. To snad pro tebe muze udelat, ne...?
rozsévač.
k čemu ho vlastně máš?
.gif)
debil.......
mně je divné, že se nejdříve baví o bonbonech a až potom mimochodem zmíní 3 děti...
je alespoň dobrým tátou? děti adoptoval nebo ne?dělá rozdíl mezi nimi? jak se chová ke svému?
divné
Radím sbalit mu kufry a odstěhovat k milence, dítě přibalit s sebou na cestu. Co s ním jiného.
Jinak máš téměř jistých ještě několik let jeho pendlování mezi milenkou a rodinou.
Anebo zatnout zuby, víc vařit, prát obskakovat a rozveselovat, beztak ti vysvětlí, že doma nebyl šťastný proto se poohlížel jinde, a doufat že příště bude zahýbat tak, aby ses to nedozvěděla.
Bože! Je asi nevyzrálý a neví,co chce.Ale jestliže se k tobě a dětem vrátil, neočekávej, že ti bude hned vyznávat lásku, milovat se s tebou a dávat najevo, jak je rád.
Ale asi je mu to celkem jedno, protože si myslím, že kdybys mu řekla, ať jde, tak by šel za tou druhou.
.jpeg)
sevenofnine - 29.11.2010 6:51 
caira - 29.11.2010 7:05
On vlastně potřeboval,aby tys rozhodla za něho. Protože ve chvíli kdy bys řekla, tak si jdi,tak by šel. Ono to vypadá,jestli dobře počítám,že ve chvíli,kdy si tě vzal a měl tě tak "jistou" tak si pořídil milenku.
Já teda nevím, ale vypadá to jako,že ti udělal milost,že s tebou zůstal a víc to nebude řešit. Nečekej,že se to zlepší ze dne na den, to je bolest,která jen tak nepřebolí, zvláště, když máš pocit,že on se nesnaží aspoň se tvářit jako provinilec.
Nevím co bych dělala já,ale určitě bych s ním hned nedokázala spát
Já vím, ty máš strach,že ho tím naženeš do její náruče,ale pokud to s tím návratem k tobě myslí vážně,tak by ho to nemělo ani napadnou,natož že by to uskutečnil. Pak bych s ním vyrazila dveře. Jen doufám,že alespoň bydlení je tvoje. A pokud ho chceš zpátky jen proto,že nevíš jak sama zvládneš 3 děti a ne pro něho samého,tak ať raději jde hned. Protože to se budeš ještě několik let trápit a nakonec stejně odejde.
Hodně štěští
Tady to vypadá,že když si on vás vzal se dvěma!! dětmi,tak mu máte už jen za to být vděčná až do smrti....Buď se s tím musíte smířit,nebo ne....Na oslavě výročí svatby bych nebazírovala,aspoň pro mě to neznamená nic,neoslavovali jsme ani 25 let,možná-jestli se dožijem 50,tak že by to stálo za zmínku...
příelkyně si ho chce nastěhovat k sobě a on řešil co. Asi je to slabý jedinec, kterej se neumí rozhodovat sám, přítelkyně řekla, on udělá, manželka dala ultimátum, on dodržel...předtím ti byl partnerem a oporou, nebo jen dalším děckem?
Podobnou zkušenost fakt nemám. Řekla bych mu, že pokud chce náš vztah dát znovu dohromady, měl by se snažit. Taky bych místo full servisu, který určitě autorka dělá, nakoupila párky/sekanou/tlačenku a vyrazila za zábavou.
