Starám se o cizí dítě a nikdo to neocení
Jsem vdaná, z prvního manželství mám šestiletou dceru, z nynějšího druhou holčičku, které jsou dva měsíce. V péči máme také dvanáctiletého syna z mužova prvního manželství. A právě v tom je ten háček. Začíná mi to přerůstat přes hlavu.
Manžel je od rána do večera v práci, největší díl péče o děti tudíž leží na mně. Připadám si zneužívaná. Zatímco jeho bývalá si pro kluka přijede každý druhý víkend odpočatá a spokojená, já se od rána do večera nezastavím. Starám se o své dcery a k tomu zcela plně i o Dana. Ve školním roce má hodně odpoledních aktivit, na které je potřeba ho vozit a zase vyzvedávat. Je to pro mě vzhledem k nedávnému těhotenství a teď miminku čím dál náročnější. Neumím si představit, jak to bude vypadat, až začne škola. Manžel se z práce uvolňovat nemůže, to je jasné.
Chtěla jsem, aby se na péči o Dana začala víc podílet i jeho vlastní matka, ale nepochodila jsem. Prý na to také nemá čas, má pracovní dobu od 9 do 18 hodin a na kroužky ho vozit nemůže. Teď navíc Dan onemocněl, dostal angínu, což je velmi nepříjemné, protože máme doma dvouměsíční dítě. Chtěla jsem, aby šel marodit k matce, ale ta to odmítla, prý je zrovna někde na dovolené a nemíní ji přerušit.
Tak tu jsem zavřená s třemi dětmi, z toho jedním nemocným, starám se o něj, chodím s ním k doktorovi, i když skřípu zuby, protože s sebou musím vždycky vodit i mladší dcerky.
Nemám z toho všeho dobrý pocit. Vlastně se starám o dítě, o které by se měli starat jeho rodiče, jenže oni nemají čas. Když jsem si postěžovala manželovi, vůbec to nechápal. Žijeme prý jako úplně normální rodina. Jistě, z jeho hlediska ano, já to však vidím trochu jinak. Připadám si jako služka, která nemá žádná práva, jenom samé povinnosti.
Vím, že jsem si to způsobila sama. Když jsem manžela poznala, věděla jsem, že má dítě ve své péči. Jen jsem si neuměla představit, co všechno to pro mě bude obnášet a do důsledků znamenat.
22.8.2007 Rubrika: | Komentářů 333 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Starám se o cizí dítě a nikdo to neocení
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Stanik: jo a nejlepší haknutí je to nezjištěné to máš recht
jeřabinka: ne ale na juzr paka se vymluvit muzu 
musim zvladat multitasking
Ota: neee.. myslim, kdyby byl maly hacker po tatinkovi :-)
Stanik: nikdyy neříkej nikdy ....
akorát nerozumím tomu manžovi .... když mu bylo pět mohl asi haknout maximálně domácí telefón
Stanik: to je smutný, píšeš jako prvňák a ani se nemůžeš vymluvit na haranta
jeřabinka: a pointa? 
bavim se otou a co pisou ti snad muze byt jedno... nehodlas me doufam vychovavat? a ano ctu hodne, neb me haranti neobiraji o cas
Ota: v peti letech je moc pozde... pokud by byl po manzovi, ve terch letech to hrave zvladne .. ale to, bohudik,nezjistime.... 
Ota: blázníš, stanik si přeci nikdy dítě nepořídí
Stanik: to mělo znamenat, že už ty svoje rádoby vtípky vážně přeháníš to bylo jen doplnění, protože ty hodně čteš, takže jsi to určitě věděla!
Ota: hele nejsi ty nahodou prevlecena knezna Libuse? :-D ze tak vsecko hezky vidis :-)
Stanik: vidím malého hackera nebou copatou hakerku jak Staníkovi & manžou v pěti letech nabourá domací síť ! 
Ota: ze ty si nedas pokoj
jeřabinka: no jo , ze jsi prastena uz vime, neco noveho tam nemas?
Stanik: odpověď je už v Dášence
Otové sice rejpají ale HLAS PŘÍRODY ten se činí !
Však si možná za nějakých 10-12 let ,až povedeš s manžou děcko do první třídy ,na Otíka vzpomeneš ! 
Stanik:
Ota: no jo, vsak ja uz si zvykla, ze jsi rejpal :-) ale nijak me to nepoznamenalo nastesti :-)
Meander: jj a bratranec sestry tvé neteře je toho děcka otec, asi... 
abadon: na zkoušku ? Tak to nemyslím
Ale znám případy kdy chemie, pudy a instinkty staré v podstatě miliardy let ,tedy plození a rozmnožování změnily dotyčné antiřváňatské osoby v mamky a taťky.
Dokonce vím o případech kdy si adoptovali a a najednou se jim nějak změnila rovnováha organismu a další děti přišly nečekaně přirozenou cestou.
A za svůj život jsem už viděl manažerek a manažerů, svobodomyslných a proacovitých žen a chlápků , kteří najednou po 10-15 letech kariéry zjistili že pokud je doma v garáži čeká jen nadupaný stroj, doma pejsek a další zajímavý večer u lahve že to jaksi není vše co chtěli od života.
Ale k tomu se každý musí dožít sám . A tak dobromyslně rýpu do Staníka.
Já ti už viděl Staníků
