Starám se o cizí dítě a nikdo to neocení
Jsem vdaná, z prvního manželství mám šestiletou dceru, z nynějšího druhou holčičku, které jsou dva měsíce. V péči máme také dvanáctiletého syna z mužova prvního manželství. A právě v tom je ten háček. Začíná mi to přerůstat přes hlavu.
Manžel je od rána do večera v práci, největší díl péče o děti tudíž leží na mně. Připadám si zneužívaná. Zatímco jeho bývalá si pro kluka přijede každý druhý víkend odpočatá a spokojená, já se od rána do večera nezastavím. Starám se o své dcery a k tomu zcela plně i o Dana. Ve školním roce má hodně odpoledních aktivit, na které je potřeba ho vozit a zase vyzvedávat. Je to pro mě vzhledem k nedávnému těhotenství a teď miminku čím dál náročnější. Neumím si představit, jak to bude vypadat, až začne škola. Manžel se z práce uvolňovat nemůže, to je jasné.
Chtěla jsem, aby se na péči o Dana začala víc podílet i jeho vlastní matka, ale nepochodila jsem. Prý na to také nemá čas, má pracovní dobu od 9 do 18 hodin a na kroužky ho vozit nemůže. Teď navíc Dan onemocněl, dostal angínu, což je velmi nepříjemné, protože máme doma dvouměsíční dítě. Chtěla jsem, aby šel marodit k matce, ale ta to odmítla, prý je zrovna někde na dovolené a nemíní ji přerušit.
Tak tu jsem zavřená s třemi dětmi, z toho jedním nemocným, starám se o něj, chodím s ním k doktorovi, i když skřípu zuby, protože s sebou musím vždycky vodit i mladší dcerky.
Nemám z toho všeho dobrý pocit. Vlastně se starám o dítě, o které by se měli starat jeho rodiče, jenže oni nemají čas. Když jsem si postěžovala manželovi, vůbec to nechápal. Žijeme prý jako úplně normální rodina. Jistě, z jeho hlediska ano, já to však vidím trochu jinak. Připadám si jako služka, která nemá žádná práva, jenom samé povinnosti.
Vím, že jsem si to způsobila sama. Když jsem manžela poznala, věděla jsem, že má dítě ve své péči. Jen jsem si neuměla představit, co všechno to pro mě bude obnášet a do důsledků znamenat.
22.8.2007 Rubrika: | Komentářů 333 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Starám se o cizí dítě a nikdo to neocení
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ota: kdepak o mou povest nemej obavy 
a budu li citovat oblibenou vetu oblibene Esme tak :
„Tak s něčím takovým rozhodně nemohu souhlasit.“
a vis jak to je :
Zatímco ke Stařence Oggové, její společnici, chodí lidé když něco potřebují, k Bábi Zlopočasné chodí, když jim nic jiného nezbývá. Bábi dělá to, co dělat musí a Stařenka za ní ošetřuje raněné.
Jeste ze tu Gytu , co ma ten umirnujici vliv uz jsem tady na stastlivkach nasla .. a ona je jednim slovek skvela 
Ota: Ahá. 
Irena1: Co chceš, ve čtrnácti, když vlastní matka ještě kojí osmého bráchu. 
.jpg)
Meander: k průmernému věku
No chlubila jsi se, že neumřeš na rakovinu prostaty.
Tak jsem místo přípomínek různých rakovin, které nepostihují muže zvolil pro tebe pozitivni připomínku, že se dožiješ s vysokou pravděpodobností vyššího věku než tvůj muž . ( partner)
A při psaní jsem to zvojtil ... jako obvykle
Jojo, DD jsou plné dětí matek, na které ty pudy nějak nepřišly 
Ota: To myslíš jako počít dítě na zkoušku "na každou mateřská láska přišla, tak na mě musí automaticky taky"? 
... Jen blbý, pokud na dotyčnou, která se tohoto "lidového moudra" bude držet, ty pudy a láska nepřijdou. Odnese to akorát to dítě a vlastně i ta ženská se bude trápit. Ne ne, kdo se na to necítí, ať se vykašle na nějaké "coby kdyby" a "všechny ženské tak ty taky", a radši si potomka nepořizuje.
Stanik: já vím .... taky vám to nezávidím a protože jsem zažil tři s mojí ženou a velmi ji za to obdivuji .....
Chraň si pověst diskusí "s tím Otou" by jsi si ji mohla zkazit 
catcat: kdepak, koncim.. ja na ty matky udernice, s medailema "dobra mama" nemam... 
me egocentrikovi stacej zdravi blizci a spokojeny manzlelstvi, vylety, prochazky se psem... tak se asi pujdu utopit, nebo tak neco 
chudinka ja to menecenna bezdetna
jeřabinka:nema cenu se rozcilovat, kvuli nekomu s mentalni urovni , jako jsi ty...
nebyt tveho sprosteho utoku a nadavani do domacich zvirat... ono od toho ta diskuse je, aby spolu lide nesouhlasili, ale nadavani? jen proto, ze nekdo neni matka udernice a dovoli si , o muj boze neco rict, mi prijde prehnany...
i ten Ota se kterym se spickuju dnes a denne ma aspon trochu uroven.. ale ty vazne ne
Baca, tady dojde na kudly 
rychle pryč
Stanik: už to není pocit, už je to jistota.
Ota: tohle uz je slovickareni.. vsak vis, jak jsme to s meou myslely... :-) tak zas nezlob
a ad deticky uz jsem vse rekla a nehodlam byt zas narcena, ze s tebou diskutuju opet o tom samem, toz hezky den 
jeřabinka: kdepak , od toho tu mame jine... jen rikam svuj nazor.. a to omilani si tentokrat zpusobila ty, protoze ,ac jsem ti napsala do vzkazu, a chtela se o tom bavit soukr abych to prave v diskuzi uz omilat nemusela... ale to ne, jako spravna kachna, kterou mas v ikone musis porad kvakat....
nevim kdo uz jiny, nez ten kdo porad omila .. " jak kvuli parnerovi to a to vydrzel" se chova jako obet, ktera chce aby ji vsichni litovali
jeřabinka: Aspoň nějaké myšlenkové pochody má. U tebe by to bylo tak vzácné, že mě nenapadá ani nějaká vhodná metafora.
Ota: Nerozumím té poznámce o průměrném věku. Help!
Stanik: u a při je významově stejné ...
K puristickému fokusování tebou uvedené sitauce dávám příklad větu
Nikdy neumřeš rodíc
Mimochodem ty si čteš statistiky z Horní Volty nebo Bangladéše ?
Stanik: jestli seš zakomplexovaná nebo opuštěná je mi srdečně jedno. pouze konstatuji: mám pocit, jako bych se bavila s krávou, která všechno ví, všechno zná a všade byla 2x
