Hromadný útěk obuvi aneb Malé domácí katastrofy
Život je nějakou magickou mocí rozdělen do etap. Jsou etapy, kdy se nic moc neděje a všechno funguje, a jsou etapy kdy jde všechno do háje.
V loňském roce jsem měla etapu, kdy jakákoliv domácí obuv se raději rozpadla do molekulárních částic, než aby zůstala v mých službách. Dokonce mě opustila i ta, která původně k tomuto účelu sloužit neměla a statusu domácí obuv se jí dostalo pouze v nouzi nejvyšší.
Začalo to těsně po vánocích, kdy jsem zlikvidovala pantofle. Nějakým záhadným myšlenkovým pochodem jsem si kdysi koupila dva páry, a tak jsem vytáhla druhý pár a začala ho používat. Ač první pár sloužil celé dva roky tento druhý byl asi unaven odpočinkem ve skříni a za měsíc se rozpadl a to do slova a do písmene. Nejdřív lehce čvachtaly a pak jednoho dne zůstala gumová podrážka ležet prilepená k podlaze a já měla na noze pouze jakýsi tenký proužek čehosi s přezkama. I vypravila jsem se do obchoďáku pro nové pantofle. Našla jsem model, jehož pánskou verzi manžel úspěšně používá, a radostné zakoupila nové kámošky pro své nožky.
Radovala jsem se čtvrnáct dní než se utrhla přezka. Při reklamaci se paní prodavačka podivila, nicméně vyměnila ji a já měla spokojené nožky, tentokrát celé tři týdny, kdy se urvala stejná přezka na opačné noze. Následovala další reklamace a výměna, tentokrát za jiný model… a obuv vydržela závratné čtyři měsíce. Odešla do věcných lovišť na dovolené a na památku mi zanechala parádní modřinu na koleni. To když jsem si vzpoměla jít v nich před chatu vyhodit odpadky, bylo po dešti a evidentně podrážka nebyla připravena na mokrý povrch, nožky mi lehce podjely a já málem skončila hlavou v popelnici. Když jsem ve snaze znovu nabýt rovnováhu objala popelnici, převrhla se tato (i s obsahem) na mě a já se překulila (pořád objímajíc odpadni nádobu) směrem k letitému smrku, kterýž mě atakoval nejspodnější větví do kolena. Když jsem se vzpamatovala a sebrala sebe i odpadky, zjistila jsem, ze pravá pantofle jr totálně rozervaná, a tak jsem ji seznámila s vnitřkem popelnice a odešla do sprchy. Zbytek dovolené jsem nosila sandály.
Po dovolené jsem probrala svůj botník a našla několik zástupců letní obuvi, kteří už nějaký ten pátek ležely nepoužity na dně skříně. Letní pantofle, domácí pantofle, vždyť v tom rozdíl není, mají ležet ve skříni a nebo je používat? A tak jsem od začátku srpna do zhruba poloviny prosince chodila doma v letních sandálech.V tomto období jsem zlikvidovala 3 (slovy TŘI) páry! Nechápu a ani chápat nechci. Sandálům, které přežily tři letní sezóny a skončily na dně botníku jenom proto,že jsem v Deichmanovi potkala ve výprodeji jiné, upadla po čtvrnácti dnech podrážka. Jiným sandálům, které přežily moje toulky po Tenerife a Austrálii, se po odříznutí zadních řemínků záhadným způsobem do měsíce rozpadly i řemínky přes nárt. Nejdřív jsem měla podivný prášek na ponožkách, postupně se odrolovalo víc a víc až mi zbyl tenoučký proužek obarvené kůže. Nakonec mi zůstaly k dispozici pouze ortopedické pantofle, které, nevím proč, začaly po třech týdnech nošeni tlačit a dokonce poprvé od začátku svých služeb mi vytvořily puchýř na malíčku. Asi tiš protestuji proti degradaci z letní obuvi na domácí. A to používám domácí pantofle tak dvě, tři hodiny denně, kdybych v nich chodila po celý den, tak bych se pravděpodobně zasloužila o rozkvět obuvnického průmyslu.
Kdyby ovšem zůstalo pouze u demolice domácí obuvi, tak bych to ještě brala, ale zdá se, že můj ničící účinek pomalu,ale jistě začíná rozšiřovat pole působnosti. Tentokrát na elektroniku.
Dnes ráno když jsem se vypotácela z koupelny, na mě blikala myčka. Hmm večer po ukončení mycího procesu by se měla sama vypnout. No samozřejmě před vánoci ji doběhla záruční lhůta tak proč by si s námi holka nezalaškovala? Vypla jsem ji a opustila jsem domácnost směr pracovní proces. Po cestě na mě podivně blikalo přibližovadlo, tuhle ikonku jsem v displeji ještě neviděla. Když jsem konečně dorazila do zaměstnání s jedinou myšlenkou na kafe uvítala mě na automatu na nápoje cedule “Out of order”. Fantastický! Pokračovala jsem směr kancelář ,kde jsem omdlela do židle a zapla počítač jenom proto, aby mě na obrazovce uvítal nápis nepřipojuji se k serveru a pracují na 60%, prosím nevypínat. No, dneska opravdu není můj den a vydala jsem se směrem k automatu na kafe do jiného oddělení. Hurá fungoval!
A co vy milé šťastné ženy, pochlubte se kterou část domácnosti momentálně likvidujete vy?
PS. K vánocům jsem obdržela nové domácí pantofle a zatím držeji pohromadě! (doufám že jsem to právě nezakřikla)
20.5.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hromadný útěk obuvi aneb Malé domácí katastrofy
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Zboží je v dnešní době vyráběno tak aby vydrželo právě jen do konce záruční doby, to už mi potvrdil nejeden opravář - praček,ledniček... Obchody chtějí prodávat a nechtějí mít zákazníky kteří si u nich koupí obuv jednou za 7 let ....
Dřív jsem kupovala jedině u Bati - boty jsem měla v pořádku třeba i 8 let! Dnes mě u pokladny prodavačka Bati upozorňuje,že jsem si právě zakoupila módní obuv což znamená,že není k dennímu nošení a tudíž mám počítat,že mi reklamaci neuznají pokud něco..... No kde to žijeme? Ale tak to prostě je.... Lidé si chtějí kupovat nové a nové zboží (levné) Kamarádky si chtějí každou sezonu koupit nové boty a jsou rády,když se jim rozpadnou, protože mají důvod si koupit nové - módnější!
Mně vydržela domácí obuv asi 8 let. Ta, co nosím teď, drží již čtvrtým rokem, no, nechci to zakřiknout!
Co mě ještě napadlo,co nesnášim,když mě na návštěvě hostitel vnucuje mezi dveřma erár pantofle a nenechá si vysvětlit,že mě prostě na nohy neni zima a prostě si je nevezmu..sice mám doma taky pantofle pro návštěvy,ale když si o ně někdo vysloveně neřekne,nedávám,jo a jsou samozřejmě látkový,takže hned peru
Milda3: tak to se nedivim...za měsíc si jedeme pro koťátko,tak to možná taky časem přehodnotim
monja: taky nosím doma crocsy. Nejlepší obuv, i když ortopedi by řekli asi něco jinýho. Zatím mi vše doma funguje, jen boty na cvičení mě opouštějí, ty musím koupit nové. Ale doufám, že tímhle nepřivolám nějakou pohromu, bydlíme v novém 3 roky, takže všechny spotřebiče mám rok po záruce.
Lindo, ty mě asi šmíruješ od začátku letošního roku.
Nebudu vyjmenovávat takové drobnosti, jako jsou boty, to by bylo na dlouho - mikrovlnka (koupena nová), myčka (opraveno), sekačka (nová), dceřina rovnátka (opravena a kupodivu zdarma), mobil (opraven)
Zásadně nosím a kupuju si na doma letní páskové sandálky. Sice vyjdou o hodně více, ale vyplatí se to. Domácí obuv jsem zlikvidovala vždy během dvou měsíců.
loupák: taky jsem chodíval doma na boso jen do té doby než jsem si v noci před záchodem šlápl do kupky co tam udělala naše nebožka Betynka ještě co by štěňátko a já při mytí chodidla kartáčem ve vaně vrhnul a od té doby chodím v pantoflích a neudělám bez nich ani krok jak jsem si zvyknul
Monik: sice teď už ne,leda tak v nemocnici,ale když bych měl možnost tak radši udělám ten krok vzad a kávu si uvařím sám chutnější a i lacinější nežli z automatu,to občas beru jako nouzovku když někde čekám třeba u doktora nebo při nakupování na paní v některém hypersuper
Monik: kafe z automatu mi nechutná,nevím jak je to u Lindy,ale u nás máme v práci kuchyňku s rychlovarkou,takže si dělám kávu podle mýho gusta..automat tu taky máme,ale málokdo si z něj to kafe koupí
Milda3: mě je krok na boso pohodlný,né,že bych neměla na pantofle
zkus si koupit v Holandsku dřeváky,ale pozor na oheň,aby ti s nimi neshořel i barák,dneska je skoro vše dělaný aby to vydrželo záruční dobu a výrobce měl zajištěn odbyt výrobků a lidi u něj práci,holt taková je doba,asi proto moje paní doma běhá jako loupák na boso nebo v ponožkách
loupák: Akorat nevim co poradit s tou elektronikou. Chudaci kolegove v jinem oddeleni maji asi po kaficku
Leda ze by krok zpet a ze by si uvarila vodu v konvici a zalila
loupák: Vidis, to je taky reseni.
Me napadlo, ze bych poradila linde, aby chodila bosa, ze by mohla docela usetrit
Jarča*: To bude asi tim, ze driv se delaly veci kvalitneji nez ted sama cina.
Teda jeste ze bydlis tak daleko
Linda: to se může stát prostě jenom tobě........domácí obuv nevlastním,chodím většinou na boso,v zimě v ponožkách