Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Nessie - 10.6.2014 8:56 tak ti moc přeju, takových je opravdu jako šafránu.

Anahir: Já jsem vždycky chtěla mít muže, který by byl o chloupek inteligentnější než já (abych k němu mohla vzhlížet), aby měl široké spektrum zájmů a uměl o všem zajímavě povídat a já se mohla dozvídat nové zajímavé věci nebo si tříbit vlastní názory. Něchtěla jsem tedy někoho, kdo by mi byl intelektuálně nebo zájmově tak vzdálený, že bych si s ním nepokecala, např. někoho, kdo je světový odborník přes jadernou fyziku nebo nositel Nobelovy ceny ve výzkumu švábů a nic jiného ho nezajímá.
Zároveň jsem se děsila mužů, kteří jen žvanili a žvanili, mysleli si o sobě, jak jsou úžasní, a lezly z nich naprosté banality případfně už úplné kraviny. Takových chlapů je plno a ještě u piva v hospodě pomlouvají ženské, že jsou slepice, vhodné tak do kuchyně a do postele. Tak takovým jsem se vždy vyhýbala obloukem. A pak taky těm, co neměli na nic vlastní názor a jen papouškovali"Jak myslíš, Janičko!" jen aby měli klid a mohli sedět s lahváčem před televizí a čumět na fotbal.
Prostě vzhlížet k někomu považuji za normu, za to, že můžu být pyšná, když můj chlap něco ve společnosti řekne a ne se za něho stydět.

A ještě doplním, že můj manžel je i velice šikovný manuálně - je původně vyučený, ale při zaměstnání vystudoval napřed SŠ, potom i VŠ, navíc je to hezký chlapík (pro mě taky důležité kritérium ), takže už vím, kde je alespoň jeden ten veskrze ideální muž (pracovitý, šikovný, pohledný, chytrý, sečtělý, komunikativní, se smyslem pro humor) - MÁM HO DOMA JÁ!!!!

ax: Tak já se taky hlásím k těm, které se zcela běžně baví se svými partnery o politické situaci, ať už tuzemské nebo mezinárodní, probíráme situaci na Ukrajině, bavíme se klimatických změnách planety (já patřím k tzv. "skeptikům" ), bavíme se o situaci v Sýrii (tadymusím říct, že spíš poslouchám a vyptávám se - manžel o tom ví mnohem víc než já, bavíme se o knížkách - třeba teď čte manžel zajímavou knížku o historii a vzniku mafie v Itálii, já kdysi taky něco podobného četla, tak o tom tak nějak přirozeně diskutujeme...co je na tom probůh divného???? To je snad normální, ne? Tady naopak musím souhlasit s Pentličkou - taky si ani na vteřinu neumím představit společný život (celý život!!!!ú s chlapem, který o ničem neví zhola nic a hlavně se o nic nezajímá, mlčí, nic nekomentuje a hovory probíhají tak maximálně o tom, co se nakoupí, že je potřeba vyměnit gumy na autě a dítě že doneslo čtyřku. To by mě regulérně zabilo, takový život, fakt zabilo
Jinak pro šťouraly - jasně že hlubokomyslné hovory nevedem pořád - bavíme se i o normálních věcech, provozních záležitostech nebo zdrbneme vztah některých svých známých, ale dost často si prostě dáme večer vínko a kecáme...někdy o trivialitách, ale někdy zabřednem prostě i do filosofické debaty na vážnější téma. Bez toho bych já skutečně žít nemohla - to by mi veškeré ostatní klady toho partnera nebyly sto vyvážit - inteligence, rozhled, sečtělost a smysl pro humor jsou pro mě naprosté priority.

Anahir: pro me vzhlizet k nekomu = obdivovat dotycneho za neco, co sama nedokazu (co já vim, neco tak na urovni slézt Himaláje, ziskat Nobelovku, porozumet kvantove fyzice) a nebo vazit si nekoho (at uz jako cloveka a nebo pro jeho znalosti) a tak, proste neco v teto rovine.... na urovni manzela asi aby se clovek nemusel bat "vzit ho" mezi lidi, samozrejme kazdy nekdy placne blbost, ale aby ji neplácal moc casto a nebo si dokonce nemyslet, ze to co prave pronesl byla moudrost sveta, aby dokazal uznat chybu a tak....... ale docela me zajima co Ti odpovi ostatni

Mohly byste mi ty, co musí k někomu vzhlížet, prosím, vysvětlit, co si pod tím pojmem představujete?
Já si totiž pod pojmem k někomu vzhlížet, představuju člověka co obdivně se sepjatýma ručkama a a vykulenýma očima hltá slovo svého idolu aniž by vůbec věděl co, o čem a jestli správně idol hovoří a pak to jen papouškuje dál.
já jsem pro rovný vztah a ne k někomu vzhlížet jak ke svatýmu obrázku. ale jestli je to jinak, budu ráda pokud mi to objasníte.

Tak jsem se tak zhruba prokousala tou spoustou příspěvků a docela se bavím, jak se tady hádáme.
Já bych Hance poradila, ať si pořídí dítě bez stálého tatínka s nějakým ing.mudr.pudr.csc, aby měla jistotu, že bude její dítě inteligentní. Vyřeší tím hned dvě věci, bude mít vytoužené dítě a nebude se muset otravovat s nějakým chlapem, protože co si budeme povídat, dřív nebo později jde na nervy skoro každý chlap i ten sebechytřejší.
Podle Hančina názoru jsem já taky úplný zabedněnec, protože nerada mluvím, raději poslouchám nebo čtu a jsem ráda, když se dozvím něco nového a pro mě zajímavého. Ale nemám potřebu hned letět a každému na potkání vykládat co jsem se zrovna dozvěděla a páčit z někoho jeho názor A naopak, nemám ráda, když někdo páčí názor ze mě na něco, co mě nezajímá Nikdo přece neví všechno, ano jsou lidé, kteří mají široké spektrum znalostí a vědí od všeho něco, ale mně je milejší obyčejný člověk, na kterého je spoleh a co řekne to platí, než nějaký žvanil, který sice ví kdy byla bitva u Wogastisburgu, ale opravu pračky si musím zařídit sama

Renee - 9.6.2014 18:57

Pentlička - 9.6.2014 19:56
Samozřejmě, že ano, ale bavení se o politice a o knížkách nepovažuju za běžné se bavení mezi partnery. Běžně se s partnerem bavím o práci, o rodině, o společných přátelích, o tom, co podnikneme o víkendu apod. Ale kdybych mu začala vykládat, o knížce, kterou jsem četla a vyžadovala, aby si ji přečetl taky, abysme pak o ní mohli debatovat, tak by mi asi řekl, že jsem se zbláznila.

Ted jsem si procetla par prispevku a uprimne zasnu.

moc se mi libi, co napsala Pentlicka:
Já musím k muži intelektuálně vzhlížet a ne se za něho stydět, když někde ve společnosti mých přátel otevře hubu. A nezáleží to na vzdělání, primitivové, o nic se nezjímající jsou i mezi vysokoškoláky a inteligentní lidé i mezi dělníky.

Ja si rozhodne o tobe Hanko nemyslim, ze by jsi se povysovala. Proste jsi to jen sepsala, jak to je.

Hanko, jak ja ti rozumim! Zazila jsem kdysi neco podobneho a dodnes z toho mam husi kuzi. Akorat, ze ten muj "clovek" tenkrat mel vysokoskolske vzdelani.
Presto to byl buran na entou. Hodny, spolehlivy, penize prinesl, ale zit se s nim nedalo. Nemohla jsem si s nim poradne promluvit ani o pocasi, nemel na nic zadny nazor, o nicem hloubeji nepremyslel. Kam ho clovek postavil, tam stal. Nemel zadny konicek, nic ho nezajimalo . Teda krome sexu a toho, co bude k jidlu.
Ale ten sex se velice brzo stal rutinou ala "ve stredu a patek vecer", bez jakehokoli oziveni. Jidlo snedl co se mu dalo na stul, aniz by ho zajimalo co jedl.
Ke konci jsem si dokonce ani kolikrat nebyla jista, jestli je doma. Sedeli jsme vedle sebe na gauci a zirali na televizi.
Nuda, nuda, nuda, nuda. Nuda a sed. Tak se proste zit neda
Sama si uvedomujes, ze s nim byt nechces, cim driv ho opustis, tim driv si budes moct najit nekoho, kdo ti bude vyhovovat.
Ja mam ted chlapa, se kterym dokazu prokecat hodiny. Uz 20 let se tesim domu, az mu neco povim a on mi rekne svuj nazor a spolecne se zasmejeme nebo "pohadame" Byla doba, kdy jsem nemohla mit sex, presto to u nas zilo - kdybych zustala s buranem, tak nevim co bysme v tu dobu delali.
Pokud zustanes s nim a budes poslouchat kecy o tom, jak mas byt stastna, ze je hodny, vydela, hospody nechodi a nebije te - tak te to pohrbi a budes zaziva pohrbena.
Hodne stesti!

ax: Tak už znáš - mě. Sice jenom virtuálně, ale i to se počítá, abys věděla, ze takoví lidé existují.

A jak jsem psala níž, ono vůbec nejde o témata. Jde o způsob myšlení a mluvení. Jestliže je člověk schopen s druhým debatovat tak, aby to oběma něco přinášelo, je už celkem jedno, jestli je tématem právě shlédnutý film, jaderná fyzika nebo výsledky mistrovství světa ve fotbale. Tohle zřejmě u Hanky a jejího přítele nefunguje.
Taky jsem svého času chodila s jedním takovým poněkud jednodušším, rok mi to i přes nejednu narážku od okolí nevadilo, protože vládu zkrátka měly hormony. A pak mi trvalo dalšího ctvrt roku než jsem si uspořádala v hlavě, že tohle opravdu fungovat nebude a že to není žádné pohrdání ani neúcta, ale prostě nekompatibilita, abych se s ním dokázala bez výčitek civilizovaně rozejít. Takže Hanky docela chápu, i to její váhání. Dneska mám manžela, se kterým v tomhle směru kompatibilní jsem, začínáme spolecnou desátý rok a stále si máme co povídat. A pochází z vesnického hospodářství a manuálně zručný je taky, v tom to vůbec netkví.

Upřímně mě děsí, kolik žen ještě ve 21. století razí názory typu "je na tebe hodný, nechlastá a prachy přinese, tak se ho drž a zapomeň, že bys mohla chtít víc". Pro mě jsou výše jmenované podmínky pro vztah nutné, ale nikoliv postačující. Od člověka, s kterym chci sdílet život, čekám mnohem víc a nemyslím si, že bych byla neskromná.

Mého exe sport nezajímal vůbec, jídlo, to jo, hlavně to, co si sám uvařil (i když za moje výtvory mě vždycky pochválil) a sex ho zajímal tak průměrně 1-2x týdně, někdy častěji - třeba na dovolené, jindy méně často - třeba když byl 3 měsíce pryč z domu nebo rok na vojně. V tomto všem jsme se oba shodli. Kromě toho nás oba zajímala turistika a cestování, kino a divadlo, dokumenty o přírodě, v zimě běžky, v létě kolo. Mého muže zajímala politika, každý den musel koukat na zprávy a mít klid a pak jsme to spolu rozebírali, on mě upozorňoval na ekonomické a politické souvislosti, já jeho na historické (baví mě historie). Mě baví vztahy mezi lidmi, takže si ráda čtu knížky o psychologii a sociologii, mého exe bavily dějiny druhé světové války a auta, takže já mu občas povídala o vnitřním dítěti a o tom, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, on mi líčil obléhání Leningradu nebo mě seznamoval s taji vačkového hřídele, či jak se ten bazmek jmenoval. Úžasně jsme se u toho pobavili a nasmáli a kolikrát jsme nemohli ani jít včas spát, protože nás strhl vzájemný dialog. A taky jsme se jeden od druhého dost poučili. A klidně jsme si žili v panelákovém 2+1 i se dvěma dětmi, po žádném baráku jsme netoužili a byli jsme šťastní.

kareta: "Chlapy bez ohledu na vzdělání zajímá žvanec, sport a sex."
S tím prvním a posledním bych asi i souhlasila, ale proč zrovna ten sport? Nemám ani trochu pocit, že by všichni muži byli sportovci, byť jen pasivní. To teda ani náhodou. Možná bych to slovo sport nahradila za "jejich hobby". Tam může pak spadat i ten sport.
Abrasia: Lásku z toho moc necítím, tam se asi moc ztrát konat nebude. (Když někoho milujeme, těžko o něm řekneme, že nám připadá trochu hloupý.) Krutý osud spíš. Ale tedy v uvozovkách.

Pentlička: určitě jsou prodavačky inteligentní, ale pokud nečte ekonomické a politologické rozbory světové politiky, popř, není na místě událostí, tak ví s prominutím hovno o tom, co se skutečně děje, tudíž ji nezajímá skutečnost, nýbrž pravděpodobně politické drby, co nám předkládají a může být ráda, že se její chlap zajímá o skutečný život. V páru by měl být alespoň jedne nohama na zemi.Chlapy bez ohledu na vzdělání zajímá žvanec, sport a sex.Všechny ostatní aktivity předstírají,m aby mohli mít sex. A když je sex přestane zajímat, tak se dají na známky nebo šachy nebo víc žvance nebo sportu v TV. Nebo začnou chodit "na jedno". Hanka asi hodně čte...červenou knihovnu. Já ji taky ráda, ale nezaměnuju ji za realitu a jsme ráda, že můj muž má rád...sex