Můj muž je hyperaktivní šílenec
Jsem dva roky vdaná, vdávala jsem se po poměrně krátké známosti, už za tři měsíce po našem seznámení jsem byla těhotná. Oba dva jsme tak do manželství spadli velice náhle. Nijak dramaticky jsme to však neřešili, byli jsme zamilovaní a chtěli být spolu, takže svatbu jsme vzhledem k těhotenství brali jako samozřejmost.
Zpočátku bylo všechno fajn, zařizovali jsme byt, čekali narození dítěte. Když přišla na svět naše dcerka, byli jsme oba dva moc šťastní. Měla jsem docela honičku, jak to s malým miminkem bývá, takže mi dlouho unikaly některé situace, které můj muž způsoboval, nebo jsem si to neuvědomovala.
Až teď si toho začínám všímat a čím dál intenzivněji mi dochází, že život s mým mužem nebude úplně jednoduchý. To, co jsem dřív považovala za přednost, mi nyní začíná čím dál více vadit. Svého muže jsem vždy považovala za velice pracovitého a byla jsem ráda, že takový je. Dnes vidím, že jeho pracovitost hraničí až s jakousi zvláštní posedlostí.
On se skutečně celý den nezastaví, neustále musí vykonávat nějakou činnost. Asi mi mnoho z vás řekne, že se rouhám, ale tak to není. Já jsem z něj opravdu unavená.
Sotva přijde z práce, okamžitě se zapojuje do domácích prací. Já vím, co by za to hodně z vás dalo. Jenže já z toho začínám šílet. Nechci, aby se mi do všeho montoval a bral mi z rukou práci, kterou jsem právě započala. Mám své tempo, svůj systém, který mi on neustále narušuje. Jediné, do čeho se necpe, je vaření, protože to neumí. Ale je schopen mi u toho asistovat a okamžitě například odmývá nádobí, které jsem použila. Když mu řeknu, ať jde jinam, že jeho pomoc nepotřebuju, urazí se, přece prý nedělá nic špatného.
Vyndám vysavač, že vyluxuji, a on se toho hned chopí, že to udělá sám. V poslední době to dělám radši tak, že se snažím, aby bylo všechno hotovo, než přijde, aspoň si to udělám v klidu. Jenže on si stejně něco vymyslí. Má neustálou potřebu něco kutit, předělávat, vytvářet, uklízet. Nesedne si se mnou v klidu ke kafi, protože to považuje za ztrátu času. Vyčítá mi, když si na chvíli sednu k počítači, že nedělám něco pořádného. Jakmile se v domácnosti objeví něco, co je potřeba srovnat, uklidit (a to je s batoletem vlastně pořád), okamžitě se toho chopí a dává mi najevo, že to mělo napadnout především mne.
Je jako posedlý, šílený. Víkendy jsou pro mne hotovým očistcem, protože to je doma a jsme spolu nepřetržitě celé dva dny. Pořád něco dělá, organizuje, nenechá mne chvíli vydechnout. Už ani nevím, jaké to je sednout si jen tak s knížkou, nebo si občas užít sladké nicnedělání. Ne, nejsem líná nebo nepořádná, rozhodně ne. Jen prostě nedokážu zvládat jeho tempo a požadavky.
Jinak je hodný, starostlivý otec, zabezpečí nás. Nepije, nekouří, je velice zodpovědný. Ta jeho neutuchající hyperaktivita mne však ubíjí. Kamarádky mne nechápou, většina z nich řeší naprosto opačný problém, kdy musí své partnery do práce v domácnosti nutit. Říkají mi, že si nevážím dobrého bydla, co ony by za takový přístup, jaký má můj muž, daly.
Připadám si jako nevděčný blázen. Opravdu jsem cvok, když mi chování mého muže vadí?
16.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 35 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj muž je hyperaktivní šílenec
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
můj manžel po sobě doma neuklidí nic, ale pořád remcá, že je všude bordel.
na druhou stranu - tohle je taky šílený a přesně takhle se chová, když jedeme na chatu. pořád mi stojí za zadkem a radí! pracovitost je fajn, ale každý extrém je špatný. radila bych to samé, co radí holky pode mnou. jestli se chce angažovat, tak fajn a ty si v klidu udělej 
, vytáhni knížku a užívej si to.
.JPG)
kubikm: já myslela, aby měl pocit, že autorka v té domácnosti taky něco dělásamozřejmě je možné střídat to vaření a nákupy či procházky 
Křeček: a ještě bych to vylepšila
uvařila bych si v klidu a jen by přišel, předala bych dítě a šla třeba nakoupit...jen tak se courat, nebo cvičit...
.jpg)
Až na to, že ke svému tempu nutí i tebe, by se to dalo. Radím vzpouru. Řekni mu, ať si dělá, když má tu potřebu, ale ty budeš dělat jenom v případě, že to uznáš za vhodné
.gif)
Můj muž nebyl tak akční, takže jeho pomoc jsem brala. Jen v kuchyni jsem občas houkla Nemotej se mi tu!
Kde mám tu lžíci....nůž...?! Prostě taky odmejval...Bavilo ho žehlení, tak to bylo fakt super...ALE! Od té doby, co jsem ho naučila na netu, tak do toho furt čumí! Tedy pokud je u něj volno
A zrovna včera jsme se synem špičkovali, že teď už ani vyžehleno není, že do toho furt brejlí!
může si najít ještě vedlejší zaměstnání (odpoledne, večer, víkendy), ve kterém se snad unaví dostatečně, aby dal doma pokoj 
peněz není nikdy dost, takže zabijete dvě mouchy jednou ranou 
Omlouvám se, nepřečetla jsem si předem příspěvky ostatních. Vše jste již prakticky napsali.
Když jste přes týden s miminkem sama, dělejte jen to nejnutnější. Když mimčo spí, neuklízejte, čtěte si třeba knížku. Všechnu práci nechávejte manželovi. Přes víkend to musíte nějak vydržet, běžte si ale třeba s mimčem po obědě lehnout. Ať on šmejdí s hadrem. Třeba se unaví.
.jpg)
Jedno zrnko popela jedno zrnko hrášku .... 
nasypat do předsíně a než to roztřídí tak si užij klidu
Nevím nevím, ale nebyl on hyperaktivní i s tím otcovstvím, nebo ty jeho mršky ?
Jak radí Křeček, taky bych to tak dělala. Ostatně já to taky dělám - když má můj 
přijít večer, užívám si odpoledne podle svého a třebas čtvrt hodiny předtím, než má dorazit, vytáhnu žehlení, aby viděl, jakou má doma pilnou včelku
Tak si zkusi sladkénic nedělání (v rámci možností s batoletem) užívat přes den a nech mu na večer domácí práce. Nech mu třeba luxování, praní a já nevím, co potřebuješ, a Ty jdi vařit, snad se Ti do toho ještě nestihne motat
Tím spěchem jste si nestačili vyložit vaše plány na příští(společný)život.Takže nezbyde nic jiného,než to probrat dodatečně.Čeho je moc,toho je příliš...měl by každý z vás dělat to,co ho baví a na co stačí.Když by s vaším mužem nebyla možná žádná rozumná dohoda,tak bych nedělala v bytě nic,jen se starala o dítě a o sebe a vše ostatní bych nechala na něm,ať se strhá a ještě bych ho kritizovala.Zřejmě je tak zvyklý z domova,kde neměl nikdo žádné zájmy,jen skákat v domácnosti.Kdyby měl váš manžel nějakého koníčka,tak by neměl čas se plést do domácích prací atd.
a sedmý den odpočíval...
Nejsem věřící, ale to, že by si člověk měl sedmý den udlat čas pro sebe a pro relax, to je dobře vymyšleno. Popravdě, Martino, nevím, CO můžete pořád v bytě dělat. Kdybyste měli barák, chápu, ale takhle...
Takže doporučuju si sednout a stanovit pravidla. Minimálně jeden den o víkendu vypadnout z bytu na výlet. Aby ty dva dny nebyly tak šílené. Manželovi vysvětli,že čas, který se věnuje dítěti, je ještě důležitější, než čas, co věnuje úklidu. Jednou by mu to bylo líto, o co přišel. No a pak bych určila přesně - které věci bude dělat on a které budeš dělat ty - a sami si určíte, kdy a jak a druhý do toho nebude nijak kecat.
Myslím, že všeje o komunikaci 
.gif)
Tohle je jako bych to psala já. Kdo něco podobného nezažil, tak těžko uvěří, jak to může být obtěžující. Manžel by chtěl všechno řídit, na všechno má svoje osvědčené a jedině správné postupy a dohlíží, aby se dodržovaly. Pokud nějakou práci dělám společně s ním, jsem z toho víc unavená než kdybych to dělala sama nebo s dětmi. Už ani neumí odpočívat, dokonce i volné dny plánuje do detailu, co se kdy a jak se bude dělat. Nepřizná, že je taky unavený a když jednou za čas třeba usne po obědě, tak potom lamentuje, co promrhal času. Už jsme kolem toho měli hodně hovorů, ale on vůbec nechápe, co se mi nelíbí, argumentuje tím, že jiná ženská by byla šťastná, kdyby jí muž doma pomáhal. Přestala jsem to řešit, když chci mít klid, tak si zalezu někde s knížkou nebo časopisem a pokud mě přistihne, tak mu řeknu, že jsem líná a vůbec mi to nevadí
. Nerad vidí, když sedím u počítače, to je trestuhodné. A teď si jdu udělat
Tak mu řekni, že potřebuješ relaxovat nad knížkou a PC a nandej na něj určité domácí práce. Při jeho uklízení můžeš jít s miminem do parku, do lesa a třeba si číst, zatímco mimčo spí. Co já bych dala za takového manžela. Teta je taky takhle aktivní, vím, že s tím leze dost lidí na nervy, ale jde o to, stanovit pravidla.
