Jaký dovolenkový sen jste si splnili?
Sotva jsem jako dítko školou povinné počala vstřebávat jakýs takýs kulturně-zeměpisně-historický přehled, usadila se v nejhlubším nitru mé tehdy dětské duše nepřekonatelná touha alespoň jednou jedinkrát uvidět na vlastní oči pyramidy v Egyptě.
Dlouhé roky jsem si myslela, že tento starověký skvost zůstane mým zrakům dostupný pouze z knih a televizních dokumentů. Vycestovat do Egypta bylo za socialismu takřka nemožné, později, kdy už to takový problém nebyl, mi na cestu do Afriky chyběly peníze.
Až ve svých dvaačtyřiceti letech jsem se konečně dočkala, s chvějícím srdcem poprvé v životě usedala do letadla a mířila do mé „země zaslíbené“ – do Egypta. Vlastně jsem tehdy prožívala něco jako několikanásobnou premiéru: první let letadlem, první setkání s mořem (když pominu pár dní u Baltu, kdy se teplota nevyšplhala na víc než 17 stupňů) a hlavně…pyramidy! Na vlastní oči jsem měla spatřit to, o čem jsem dlouhá léta jen bláhově snila.
Byla to první dovolená v tomto stylu, kterou jsem za svůj život absolvovala, a navždy ve mně zůstane hluboce zakořeněná. Prožila jsem něco jako zhmotnění snu, o němž jsem si myslela, že se nikdy nemůže stát realitou. Dodnes si vybavím každý den a každou chvíli, které jsem v průběhu oněch několika egyptských dní prožívala…
Horké slunce a pouštní vzduch, který mne omráčil hned po výstupu z letadla, vyprahlá země, polouschlé palmy, skromné příbytky místních obyvatel v kontrastu s velkolepou nádherou hotelových komplexů. Nádherné, průzračné moře plné barevných ryb mi doslova učarovalo i přesto, že jsem hned první den koupila přímo do chodidla poctivou dávku od mořského ježka. A hlavně pyramidy. Okamžik, kdy jsme se autobusem proplétali Káhirou a najednou se před námi objevily jako na dlani tři překrásné, starověké skvosty, byl nepřekonatelný.
Od té doby jsem tam nebyla. A přemýšlím, jestli bych se do Egypta chtěla znovu podívat. Možná, že ne, třeba je lepší uchovat si vzpomínky tak, jak je v sobě mám uložené ze své první návštěvy, kterou jsem si splnila svůj dětský sen. Možná by mi další návštěvy přinesly zklamání, rozčarování. Takhle mám Egypt uchovaný jako velkolepý zážitek, jako něco, co člověk zažije jen jednou v životě.
Máte také nějaké své sny, které se vám splnily? Nebo na jejich naplnění teprve čekáte? Kam byste se chtěli podívat?
Omluvte sníženou kvalitu fotografie.
26.6.2012 Rubrika: Tipy na dovolenou | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jaký dovolenkový sen jste si splnili?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Toužila jsem vidět Anglii, mám pro ni slabost, hlavně díky literatuře a Shakespearovi. To se mi díky dceři podařilo. Líbilo se mi tam moc, ale odneslo to moje zdraví a skoro rok jsem se z toho léčila. Irsko už jsem přežila jen s minimálními škodami na mém křehkém organismu.
Můj další sen je přeplout Atlantik na přiměřeně velké lodi, ne moc veliké, ale taky ne na malé kocábce. Ten se mi ale nesplní. Manžel trpí mořskou nemocí, bez něho by to nebylo ono. A taky ten úvěr se sám nesplatí a Sportku nesázím.
Měla jsem sen Anglii. odchována Herriotem jhsem strašně toužila přijet a vidět ty zídky mezi pastvinama, okolo zelený kopečky..Když jsem tam konečně přijela, jen jsem si sedla na louku (mmch přímo do kravince ) a seděla jsem a bulela jak malá.. Obešla jsem i kostely a hřbitovy
pak jsme s manželem projeli Francii, taky nádhera, pomalu si ty sny plním a na stará kolena (no,už tak za 5let) plánujeme koupit si obytňák a i s psiskama jezdit o dovolených po Evropě. já už se tak těším
i když jsem byla bůhvíkde důležité pro mě bylo spíše s kým.....splněným snem byla Paříž ....a krásné pro mě bylo i Chorvatsko , celá Istrie - krásná příroda , moře, lidi.....
Tak já taky naposled moře cca třikrát v dětství. Od té doby víceméně jen ČR. Ale i tady je to krásné, mám místa, kam se ráda vracím vlastně každý rok v rámci jednodenních výletů. Tak vlastně trávíme většinu dovolených. Ale protože jsme společně s protějškem ještě neviděli moře, tak teď mám taky jeden sen. Sice je relativně skromný, ale na naše poměry, kdy jsou prostě peníze pořád potřeba jinde, než je dát na cestování - a bude zřejmě hůř - je to i tak docela rozmařilost. Příští rok bych chtěla, možná v rámci svatbení cesty, ještě se uvidí, na pár dní kolem sezóny k moři. Třeba jen busem, to by mi úplně stačilo, naopak spíš vyhovovalo, s polopenzí, cca třeba 5 dnů. A někam kam se dá takhle trošku pohodlně dojet, rozhodně ne Rumunsko, asi Chorvatsko. Ale lákala by mě i IItálie a Ŕecko. Ale jestli už je to na bus moc daleko, tak klidně to Chorvatsko. Tak uvidíme, zda to vyjde...
Tak za posledních 20 let jsem byla na dovolené 3x s dětmi a manželem u moře,1x společně v ČR a 1x jsem byla týden sama též zde.V mládí,kdy bych mohla a chtěla cestovat,tak nebyly peníze ani možnosti,a teď už jsem tak nějak bez zájmu,ani se mi nikam nechce.Stačí,že to vidím někde v TV nebo o tom čtu.Ale v důchodu bych se chtěla aspoň po ČR a na Slovensko podívat na různé,vždyť jsem ani u nás skoro nic neviděla...
Kdysi dostal manžel k 50tinám od dcery okružní zájezd Tureckem a aby mu nebylo smutno, tak to zaplatila i mně. K našemu velkému překvapení, jsme až v Turecku zjistili, že jsme na tento zájezd přihlášeni jen my 2. Cestvka byla ale poctivá a tak místo autobusu nám dali k dispozici malá tranzit (asi pro 15 lidí), ve kterém jsme nakonec jeli ve složení : my 2, český průvodce, turecký průvodce a turecký řidič !! Za týden jsme najezdili 2500 km, noci jsme trávili každou noc jinde v 5 hvězdičkových hotelech. Úžasný -
Najít místo, kde bude ticho, klid a budu moct v klidu rozjímat - kde nebudou rozjívení turisté, stánky s langoši a prodejny s nafukovacími zrůdami ve tvaru žraloků
Povedlo se - ale neřeknu kde
Jen jednou jsem byla v Jugině v Portorož a Piranu, byla to moje opožděná svatební cesta. Ale bylo to úmorné, autobusem tam i zpět, manžel tam dostal chřipku a za hluboké totality, peníze žádný, ale jsem ráda, že jsem viděla a ochutnala moře. Ostatní až v dalším životě. Víc už nestihnu
Jen vám tiše závidím ty krásné kraje kam jezdíte a koukám aspoň na netu. Ale v dobrém závidím, všem přeju co nejhezčí dovolené a výlety.
Mrtvé moře mám splněno,reálný cíl-útesy v Normandii,asi kategorie snů-Island.
Mně spíš záleží na tom, S KÝM.
Nejpohodovější dovča byla, když jsme s manželem párkrát vyrazili sami - ať to byla svatební cesta do Tuniska nebo chata v Beskydech.
Pak jsem byla nedávno na víkendové pařbě s kamarádkama a byl to úžasný relax, jela bych s nimi klidně pod stan k rybníku,nebo kamkoli, to je jedno.
Stanik - 26.6.2012 9:19 - no vidíš, tak se na to vykašlu a raději si to prohlédnu na obrázcích Ale stejně bych ty pyramidy chtěla vidět na vlastní oči.
Kam sjem nedojela já,plní si to za mě"ted můj syn
Lenya: Skoti jsou úžasní lidé, nesmírně pohostinní a mají moc dobrou kuchyni. Nejsou lakomí, ale skromní - mají na té jejich vysočině těžký život. Byla jsem tam na týden s jazykovkou, náhodou bylo i krásně a nezvykle teplo - jedna z nejhezčích dovolených. Z kuchařky, kterou jsem dostala od hostitelky často vařím, i když jsou jídla dost nezvyklá, jsou velice zdravá a dobrá. Polévka z mrkve, tuřínu a červené čočky zní sice příšerně, ale je vynikající (+ pepř, trochu kari, bujón, rozmixovat, navrch zakysanka - bez záruky, že je to všechno, recept nemám při ruce).
Štiky nejedí, je to plevelná ryba a nesmí se vracet do vody, kapra mají pouze v muzeu - ty řeky tam jsou fantasticky čisté. A v hospodách čepují jako výčepní lihovinu whisky a přizvou vás do soutěže v házení šipek. Prostě moc fajn.
PEGG: no .. ono tam toho zas az tolik neni, kame te za stavajici bezpecnostni situace pusti... a uprimne? opravde krom Caranacu to lip vypada, kdyz to davaj na National Geographic... hezky nasvicene, bez opruzu, co za Tebou vecne stoji, neco melou a chteji baksis. Za me osobne uz do Egypta nikdy...
Jo Egypt, tak tam bych se taky moc ráda podívala,ale jsem sobec, chtěla bych tam jet bez rodiny nebo jen se ségrou. Protože všichni jsou neskutečně líní a nechtěli by se mnou chodit po památkách a já bych zas chtěla všechno vidět, když už bych tam byla. A nebo do Polynésie tak ta mě úplně fascinuje.
Ale jak to tak vidím, budu ráda, když budu mít na vstupné na koupaliště