Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak něco podobného mám taky doma. Jezdíme s manželem do Makra nebo Globusu na velké nákupy a on celou dobu stojí za mnou jako policajt a komentuje, že je to drahé, že to nepotřebujeme a že on dovede nakupovat levněji. Tak proč vlastně do Makra jezdíme?
Většinou se pohádáme. Já tedy nejsem ochotná jezdit pro každou levnější věc do jiného obchodu. On ale jezdí ještě do práce, cestou obrazí obchoďáky a nakoupí věci, které potřebujeme a jsou někdy levnější.
Minule jsme byli nakupovat v Globusu a chytli jsme se kvůli strouhance, kterou jsem nutně potřebovala a stála 12 korun. U pokladny zjistil, že jsem tu strouhanku koupila a začal prudit. Tak jsem pytlík vzala a odnesla zpět do regálu. Nemám na to nervy.
Jinak je hodný, nešetří na dětech, vnucích ani mně, ale v obchodě je na zabití.

HelenaPa - 18.11.2013 7:46

To by mohla Jitka po 7 letech dát vědět jak to vyřešila.

Ano, také mám doma šetřílka. Ale nedá se říci, že lakomého. Rád si pořídí hezké a i přiměřeně drahé věci (ne předražené) Můj muž nakupuje velké nákupy líp než já, má přehled, co doma dochází. Když má cestu do města, tak se zeptá, jestli má nakoupit, občas nakoupí i sám. To víš, že když nakupujeme spolu, tak vždy si kvůli něčemu zabrblá… No co… Zase extrémně šetří na svícení a elektřině obecně. Z dětství z domu má zakódované, že elektřina je drahá, svítilo se se jen když si večer chtěli očistit zuby a jít spát. Energie na vaření a topení se získávala ze dřeva, vlastnoručně pokáceného a zpracovaného. Proto těžce nese, jakoukoliv rozsvícenou žárovku v místnosti, kde nikdo není. Jedinou žárovku kterou nevypíná je úsporná žárovka v kuchyni, ta svítí večer stále, a zhasíná se až když jdeme spát. Dveře mezi místnostmi jsou prosklené, takže trochu osvětlují zbytek domu do té míry, aby se člověk nezabil. Takže když si člověk z koupelny, ložnice, děti ze svých pokojů odskočí s tím, že se tam za 2 min vrátí, a táta jde okolo, lup, a je zhasnuto . A pak následuje přednáška…. No co sním… Sám si z toho občas dělá legraci… že už se nezmění… To stejné přístroje v pohotovostním režimu stand-by . Pro naši rodinu, je tato funkce zcela out…. protože muž chodí a vypíná….

Bellana: Sešit s výdaji si vedeme celou dobu manželství. Dřív to bylo celkem v klidu, jenže teď co dělá muž ve vedoucí funkci a zodpovídá za každou korunu vydanou v práci , tak tento model převzal i doma a "kádruje" mě zač a proč, jestli to bylo nutné - prostě si hraje na šéfa i doma. Není schopen pochopit, že třeba když koupím 5 balíčků vložek, tak mi jeden nakonec vyjde zdarma a stejně je vytahám. Hygienu se snažím nakupovat v akcích, ale ne zbytečně - jen to co skutečně normálně kupujeme. Nekupuji zbytečnosti, fakt jen to co je nutné. Tak si tyhle věci kupuji sama, případně mi to vozí děcka - všichni víme proč - a je klid. On prostě jak překročí práh obchodu, tak je z něj finanční policajt a má rudo před očima. A tak radši jezdím nakupovat sama, když je to nutné dám mu přesný seznam s neoddiskutovatelnými nákupy a je klid.

Psychologové doporučují, aby chlap počkal při nákupu v autě. A to nejen šetřílek.

P.S. Aviváž také nepoužívám, peru s gelovými kapslemi a prádlo krásně voní.

Jedna možnost je nechat ho v autě a nebo ať si zajede někam do hobby marketu nebo co ho zajímá.

A nebo ať nakupuje měsíc výhradně on, piš si , co koupil a kolik to stálo spolu s tím, co nutně nakoupíš ty ještě někde mimo. Můžeš u toho pečlivě sledovat slevy a spočítat mu, o kolik víc zaplatil, když něco koupil ve chvíli, kdy to skutečně potřeboval oproti tomu, kdyby to koupil v mírném předstihu ve slevě.

Ale záleží na tom, jestli na něj takové argumenty budou platit, aby to nebyla zbytečná práce. To asi víš nejlíp ty.

Já bych se tedy osobně mého manžela před nákupem zeptala, jestli se budeme opět dohadovat o každé položce, rozčilovat, a nakonec stejně nakoupíme to, co mám na seznamu a nebo protentokrát proběhne nákup v pohodě. Jenže on by to uznal a asi mi sám navrhl, že se zajde podívat do elektra a dáme si sraz u pokladny.

Tak proč s ním jezdíš...?Nakupuj někde sama ve vaší blízkosti,kam se dopravíš nějak sama,pak také budeš peníze zvažovat,aby to nebylo moc těžké,natož drahéProti šetření ale nic nemám,sama nakupuji úsporně-naopak,draze nakupuje můj mužaviváž také nepoužívámtakže mu docela rozumím

bohunka: Já tento problém nemám. Myslím, že to je díky tomu, že jsme si v počátcích manželství vedli přesný přehled příjmů a výdajů. Oba. Do haléře. S výjimkou kapesného, které jsme si tenkrát udělili ve výši 200 Kčs, což nebylo zase tak málo na tehdejší dobu a naše příjmy. Po pěti letech jsem na to neměla čas a po revoluci jsme se k tomu vrátili, protože ceny začaly výrazně stoupat a nic jiného nám nezbylo, když jsme chtěli najít místa, kde korunka ke korunce unikají příjmy zbytečně. A tak manžel viděl na papíře, kolik co stojí, jaký je vývoj cen a co se vyplatí a co ne. Když jsme začali nakupovat ve velkém místo denních nákupů, ušetřili jsme víc než 15 procent. On mi do nakupování nemluvil a nekomentoval každou položku, jen měl ve zvyku nahlas přemítat, kam mizí naše těžce vydělané peníze. Tak to viděl v přehledné tabulce. Teď už se tím nezdržujeme, oba víme, že nerozhazujeme zbytečně a že není třeba šetřit za každou cenu.

HelenaPa: aha, tak nic....
a ještě to blbec napíšu dvakrát

Já myslela, že to bude zas nějaký, který si zamyká před dětma sušenky.
Co se rozčiluješ s tak starým chlapem, uvař si sobě a on až bude chtít taky, tak ať pořádně nakoupí

Já myslela, že to bude zas nějaký, který si zamyká před dětma sušenky.
Co se rozčiluješ s tak starým chlapem, uvař si sobě a on až bude chtít taky, tak ať pořádně nakoupí

HelenaPa: To je co?

Opět: 14.9.2006

Tohle vypadá na dvojče mého manžela. Pokud spolu jdeme na nákup, akorát se zhádáme jestli fakt ten velký balík vložek musím brát hned (za poloviční cenu oproti našemu krámku ), jestli tam už není prášek, nač beru ten sýr, proč kupuju tolik jogurtů ( bylo nás občas doma i 7 , ale prý to nikdo nejí).....Nač kupuješ tolik másel ( 5 ks před vánoci ), co míníš dělat s tolika moukou ....... Podle něj bych měla každý kousek kupovat podle potřeby a podle našeho obchodu by to bylo s pořádnou přirážkou. Není schopen nakupovat zboží teď, když to zrovna není potřeba. To se týká i salámů, mléka, masa atd. Ovšem běda když má chuť a něco doma není. Takhle mě nutil kupovat Ramu, protože jeho sestřička ji taky používá a my utrácíme za máslo. Tak jsem mu koupila Ramu a já a děti jsme používali máslo. Po nějakých 3 týdnech mu vadilo že jeho krmím Ramou a sami si baštíme máslíčko. No když to jeho sestra jí taky , tak proč ne? Jednou už jsem se vzbouřila a nechala ho v marketu mezi regály stát s plným vozíkem zboží - ( samozřejmě zbytečného! ) a jela jsem domů dopravou. Takováhle vzpoura většinou pomůže na chvilku, pak je vše ve starých kolejích. Taky si všímám, že horší vlastnosti se léty ještě víc zvýrazňují a jsou hůř ohlídatelné. Týká se to hlavně zvyků z původní rodiny. Ovšem co bych asi chtěla, když jeho matka dodnes recykluje sáčky od mouky a cukru, mikrotenové pytlíky i jednorázové tašky. Jo jo, to jsou mi vyhlídky na "klidné stáří".
Ale holky, koupě nové televize je přece životně důležitá, bez toho se každé 3 roky neobejdeme!

Jitko, nechala bych ho nakupovat a až nic nebude tak Ty si kup jen pro sebe, co sníš a hotovo. On může koukat do lednice. Nebo si nakup cestou do práce šunku a zeleninu, kterou máš ráda a on může chodit se salámem. Co oči nevidí to srdce nebolí. Osobně bych po jeho nákupu malé nákupy pro něj nedělala, ať to zajistí on. Po 30letech nemá smysl dělat velké vlny, sama víš co na něj platí a co ne.
Při další serenádě o tom, co mít nemusíte bych se zeptala na co šetříme. Třeba se u nich v práci propouští a on se nesvěřil, třeba má strach i z něčeho jiného. Sem tam nadhoď jak jsi ráda, že jej máš a jak je úžasný, že pracuje. Staré dobré pravidlo lžičky medu :-), upřímně jej oceň, třeba se berete moc automaticky, že se máte na pořád.
Mimochodem já aviváž vůbec nepoužívám (exém je exém :-( ) a kromě toho, že jsem dost ušetřila tak nemusím tak často umývat pračku.