Uhodil jednou, uhodí i podruhé?
Jsem vdaná pět let. Můj muž je tak trochu pruďas, hned se rozčílí, obvykle se však dokáže rychle uklidnit. Já taky nejsem zrovna putička, takže občas míváme doma pěknou „Itálii“. Umíme se hodně pohádat, křičíme na sebe, ale vždycky se pak udobříme a všechno je v pořádku. Naše hádky navíc vzniknou většinou kvůli samým malichernostem.
Jenže teď se stalo něco, co mě docela vyplašilo, a já nevím, co s tím. Při jedné hádce mě manžel uhodil. Najednou mu vylítla ruka a já jsem inkasovala pořádného lepana přes tvář, až mi naskočil rudý flek.
Manžel se okamžitě zarazil, bylo vidět, že si uvědomuje, že přestřelil. Ihned se začal omlouvat, bylo mu opravdu trapně.
Ale mně taky. Nejdřív jsem mu tu facku chtěla vrátit, jenže to by asi nikam nevedlo. Nechci zase zajít tak daleko, abychom se doma fackovali.
Ten jeho úlet mi však pěkně leží v žaludku. Ze všech stran člověk slyší, že „když uhodí jednou, uhodí i podruhé“ a že je lepší to zabalit hned – dřív než bude pozdě.
Ale já nevím. Mám ho ráda, i přes to naše bouřlivé manželství nám to klape. Chtěla bych se zeptat, stalo se někdy některé z vás, že vás manžel v nějakém afektu praštil? A opakovalo se to pak ještě někdy? Co byste dělaly na mém místě?
10.12.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uhodil jednou, uhodí i podruhé?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mě partner neuhodil, ale jednou mě dost "nešetrně" chytil pod krkem. Byl tehdy po opici a já měla opravdu vztek, protože se sešlo víc špatných okolností a prostě jsme to neukočírovali. Vyděsilo nás to oba a dost dlouho pak u nás bylo dusno. Byla jsem přesvědčená, že už mu nikdy neodpostím, nebudu ho mít ráda apod. Po pár týdnech se to zklidnilo a časem vyprchalo úplně. A protože umíme být oba "italové", dáváme si od té doby jo majzla, abychom případné hádky krotili. Už nikdy se mě po tom tímto způsobem nedotkl. Takže za sebe radím, zvaž jak dobře svého manžela znáš a podle toho rozhodni. Není pravidlem, že když uhodí jednou, uhodí znovu. Samozřejmě, že toto by se v žádném případě stávat nemělo, ale opravdu mohla jen jeho trpělivost přetéct nebo tam bylo ještě něco co to zesílilo a proto to nezvládl. Pokud by ale uhodil znovu, už bych nečekala a odešla. Přeji šťastnou ruku při rozhodování 
kareta:
nemyslím si . nevím sice, jak velké máš děti, ale pokud jsou školou povinné tak tomu nevěřím.
.jpeg)
Nesnáším hádky, o to méně kvůli kravinám
Neumím si představit, že se budeme urážet, řvát na sebe a pak se půjdeme usmiřovat do postele Vím, že to tak někde funguje, ale pro mě je to nepřijatelné. Já se chovám slušně a to samé čekám od svého protějšku. A facky, no to už vůbec ne
I když fakt znám několik hysterek, které by si nic jiného nezasloužily, štěkají a štěkají a neposlouchají, co jim protějšek říká, takže když se sejdou dva stejní, kteří odmítají vést dialog, ale jen si potřebují prosadit svou pravdu, pak dojde i na facky
.JPG)
stonozka01: přesně v této situaci sem jednu chytla já v blahých to 20 letech... a proto říkám "oprávněně" a od té doby si dávám pozor - ne abych nechytla znovu, ale abych se nechovala historicky... 
Tohle vypadá na "boj" rovnocenných partnerů, takže spíš byste měli oba zapracovat na nějakém civilizovanějším řešení sporů. Nevšimla jsme si, že by se někdy něco vyřešilo hádkou, je to jen boj o pozice, při kterém se vytáhne spousta někdy dost hnusných věcí.
Nevím tedy , o co se hádáte, nejsem hádací typ, za 13 let manželství jsme se manželem hádali dvakrát, jednou co je to prstencové zatmění slunce a podruhé to bylo něco stejně "důležitého" , ale hlasitým křikem a tím, že na manžela vytáhneš všechny jeho prohřešky až do časného mládí těžko dosáhneš toho, že příště umyje nádobí nebo se vrátí včas domů z hospody.
Akce vyvolává reakci, čím víc křičí jeden, tím víc druhý, jinak nic.
stonozka01: přesně v této situaci sem jednu chytla já v blahých to 20 letech... a proto říkám "oprávněně" a od té doby si dávám pozor - ne abych nechytla znovu, ale abych se nechovala historicky...
Já coby osoba afektivní to trochu chápu, jednou bych asi odpustila, ale striktně bych vymezila hranice, že pokud se to stane ještě jednou, odcházím. Pokud by se to stalo podruhé, nezbývá, než to dodržet. Teď si to Simono vůbec nevztahuj na sebe, ale i když si myslím, že chlap by na ženskou ruku neměl vztáhnout za žádných okolností, když vidím některé dámy, co stojí před chlapem, štěkají na něj a nevědí, kdy přestat, dala bych jim facku sama, jen abych je umlčela.
odešla bych...bez dětí...neznámo kam...truchlit. Na dlouho.
odešla bych...bez dětí...neznámo kam...truchlit. Na dlouho.
Když já si myslím, že ono "od té doby se to nikdy neopakovalo" spíš znamená "od té doby si sakra dávám pozor abych tomu předešla aby se to neopakovalo" - nic pro mě... ono to v člověku zůstane ta obava celý život že může zase jedna "výchovná" přiletět
"Nejdřív jsem mu tu facku chtěla vrátit"...holka u tebe bych se nebála, tam se to jenom tak k domácímu násilí nepřetočí... 
Fakt je, že kdyby se to opakovalo, hodně rychle bych zbystřela... Já sem vždycky měla doma itálii, aj u našich, aj já sem taková, prostě povaha a zvyk... A taky už sem jednu od chlapa chytla, a oprávněně... a už se to nikdy neopakovalo... 
takže...oči otevřené, ale nepanikařila bych...
Sla bych do poradny zapracovat na te Italii.
Sama bych odesla po druhe facce a tu prvni dlouho odpoustela.
Nestalo se nám to nikdy za 37 let manželství. Myslím že okamžitě po první facce bych položila jednu jedinou otázku: odejdeš ty nebo se mám sbalit já? Tohle je hranice za kterou bych já osobně nešla. Celý život pak při každé příležitosti čekat jestli to udělá zase? Už bych nevěřila.
Vlastní zkušenost.Manžel uhodil po druhé tak jsem si začala v noci balit kufry a děti...Odejít mě nenechal a od té doby se to za víc jak deset let neopakovalo.
Jeden velmi známý psychiatr obzvlášť nedoporučuje "velké partnerské hádky" v kuchyni... Je tam moc "nástrojů"...To bylo jen tak na okraj.
No a s tou fackou? Já bych o tom ještě několikrát mluvila a zkusila zapracovat na partnerství...na komunikaci.
