Uhodil jednou, uhodí i podruhé?
Jsem vdaná pět let. Můj muž je tak trochu pruďas, hned se rozčílí, obvykle se však dokáže rychle uklidnit. Já taky nejsem zrovna putička, takže občas míváme doma pěknou „Itálii“. Umíme se hodně pohádat, křičíme na sebe, ale vždycky se pak udobříme a všechno je v pořádku. Naše hádky navíc vzniknou většinou kvůli samým malichernostem.
Jenže teď se stalo něco, co mě docela vyplašilo, a já nevím, co s tím. Při jedné hádce mě manžel uhodil. Najednou mu vylítla ruka a já jsem inkasovala pořádného lepana přes tvář, až mi naskočil rudý flek.
Manžel se okamžitě zarazil, bylo vidět, že si uvědomuje, že přestřelil. Ihned se začal omlouvat, bylo mu opravdu trapně.
Ale mně taky. Nejdřív jsem mu tu facku chtěla vrátit, jenže to by asi nikam nevedlo. Nechci zase zajít tak daleko, abychom se doma fackovali.
Ten jeho úlet mi však pěkně leží v žaludku. Ze všech stran člověk slyší, že „když uhodí jednou, uhodí i podruhé“ a že je lepší to zabalit hned – dřív než bude pozdě.
Ale já nevím. Mám ho ráda, i přes to naše bouřlivé manželství nám to klape. Chtěla bych se zeptat, stalo se někdy některé z vás, že vás manžel v nějakém afektu praštil? A opakovalo se to pak ještě někdy? Co byste dělaly na mém místě?
10.12.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uhodil jednou, uhodí i podruhé?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Bohužel jednou se to stane skoro vždycky....ale nemusí být pokračování! Manžel po mně jednou ve vzteku mrštil těžkou skleněnou misku,já byla z toho tak vedle,že jsem vůbec neuhnula,naštěstí to prásklo těsně vedle mě do kachlíku a je tam ta díra pro výstrahu dodnes....Myslím,že on byl z toho taky dost zaražený,když si uvědomil,že mi mohl velmi ublížit a již nikdy se to za 30 let manželství neopakovalo.
Pokud to zopakuje, není už na co čekat. Poprvé....těžko věštit co bude a nebude, prostě čas ukáže.
Tu zkušenost mám. uhodil jednou,dvakrát, naivně jsem myslela to co ty, to přejde, skončila jsem po té rozvedená, už bych to nikdy nenechala dojít tak daleko, jelikož uděla to jednou udělá víckrát
Uhodit druhého je pro mě výraz neúcty. To už zpět vzít nejde... možná to je moment, s kterým máte oba problém - píšeš že na sebe křičíte - tak taky není moc známkou nějakého partnerství.... prostě vám oběma chybí ta záchranná brzda.
Nevím jeslti uhodí znovu, ale myslím, že se tím narušila nějaká přirozená hranice - a že možná by bylo potřeba zapracovat (oba) na té italské domácnosti... vášně jsou fajn, ale za jak dlouho to jednoho z vás omrzí? Nechat na sebe pravidelně řvát, mlátit se atd.?
Ono i italské manželství se může zklidnit, my jsme důkazem. Popravdě řečeno, už jsem v to nedoufala. Nevím ani, kdo se zklidnil, jestli já, manžel, nebo oba.
.JPG){kind=avatar}
Neřekla bych, že má sklony být tyranem, ale pro jistotu bych při příští hádce stála na druhé straně stolu. Řvát na sebe můžete i z větší vzdálenosti.
. Chudáci vaše děti, jestli nějaké máte. Ale když vám to vyhovuje 
