Člověče, ty bys měla být mrtvá aneb Nám nízký tlak a optimistické přátele.
Nízký krevní tlak mám, co mi paměť slouží. Na střední škole ho dorostová lékařka diagnostikovala coby ulejváni se ze školních povinností a naordinovala mi napářky. Ač léčba byla nepochopitelná, diagnóza nebyla daleka pravdě. Nicméně zmíněná lékařka používala napářky coby univerzální léčbu na každý studentský neduh, bolením v krku počínaje a zlomeninou čehokoliv konce. Zpětně musím přiznat, že na některá onemocnění typu zánět hlasivek zabíraly. Naopak dodnes je mi záhadou jak koňská dávka acylpyrinu spojená s hlavou nad hrncem s párou měla napomoci spolužákovi od bolesti břicha, z které se (kupodivu) za několik dní vyklubal “slepáček jak z učebnice”, jak to následně komentoval primář chirurgie.
Když jsem zdárně přežila péči dorostové lékařky, dal mi závodní lékař první použitelnou řadu do Zivota: “Holka s tím nic moc nenaděláš, ale ne abys mi někam spadla. Když se ti začne točit hlava, tak si někam rychle sedni, klidně i na zem a pak teprve začni počítat hvězdičky”. Kdyby mi tohle řekla ve 14 letech ta zvěrolékařka na střední, ušetřila bych si hodně modřin. No holt chybami se člověk učí.
Po roce jsem přišla o závodního lékaře a přešla do rukou obvodní lékařky. Při vstupní prohlídce ji nepřekvapilo množství léků, které jsem užívala na alergii, ač díky mě velice prosperovala místní lékárna. Nicméně nad tlakem pohybujícím se někde kolem 70/55 povytáhla obočí a pronesla životní moudro “po svatbě se to samo spraví”. Já, tenkrát naivní dvacítka, se domnívala, že myslí nějaké fyziologické změny spojené s eventuálním těhotenstvím, nebo když je člověk starší dějou se s tělem podivné věci, nebo tak něco a dál jsem se neptala. Po letech jsem pochopila. Ta moudrá žena neměla na mysli změnu mého zdravotního stavu, ale pravděpodobně byla příbuzná se Sybilou a viděla někde v budoucnosti moje dvě svérázné dcerunky. Společně se svým otcem mě omdlít nenechají, protože díky jejich nápadům mám permanentně tlak kolem 200 a jenom díky předvídavosti přírody nemám za sebou už několik infarktů.
Nedávno jsem navštívila známé. Je to starší manželsky pár, s pánem jsem před pár lety pracovala – já v kanceláří a on coby předák řemeslníků. Firma už dávno zkrachovala, ale my zůstali přáteli. Sedím s Hanne, probíráme jak jde život a najednou se přižene John s tím nejfantastičtějším dárkem, který dostal od syna k nedávným narozeninám. Hanne jenom protočila oči a odešla do kuchyně. John dostal domácí přeměřovač krevního tlaku. Posledních pár roků má trochu problémy se srdcem a jeho vysoký tlak nenechává ani dánské lékaře, jinak flegmatiky,klidné. Doporučili mu tenhle domácí přistroj, aby se mohl sám průběžně kontrolovat. Nevím, nedokážu posoudit jestli laik je shopen správně odečíst hodnoty a k něčemu je použít, ale možné je všechno. Každopádně John je jak posedlý a měří nejen sebe, ale každého, kdo mu přijde pod ruku a výsledné hodnoty porovnává s přiloženým letákem a diagnostikuje. Na mé výhrady, že mě tam vzhledem k tomu, že dcery nejsou momentálně doma a manžel slouží odpolední, ani nenajde, neslyšel a jal se měřit. Měřil jednou, měřil podruhý … a potřetí na mě nevěřícné zazíral a prohlásil “Hanne volej sanitku, vždyť vona je mrtvá”.
A teď se pochlubte vaším zdravotním stavem!
20.9.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Člověče, ty bys měla být mrtvá aneb Nám nízký tlak a optimistické přátele.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
taky nízko tlakaná, nekdy neměřitelné...jak se mi začne tmít před očima a hučet v uších...lehám na zem...na ulici urychlenně sedám
.jpeg)
Renee - 20.9.2012 11:56 - to máš asi pravdu. Moje mamka taky měla celý život nízký tlak až teď kolem 70 má kolísavý, což je asi nejhorší, který může být. Protože někdy si vezme prášky na vysoký a pak je jí špatně, protože zrovna měla nízký a neodhadla to. Takže se musí měřit a podle toho brát prášky.
Stejně jako Johanka74 můžu porovnávat a můžu zodpovědně říct, že život s nízkým tlakem je legrace. To, že jsem se občas někde zamotala a že mi byla pořád zima, mi v životě vůbec nepřekáželo - tak jsem si dala pánaka a bylo dobře 
Někdy kolem třicítky se mi tlak najednou sám od sebe srovnal a pár let jsem měla normální. Jenomže pak začal stoupat a od nějakých pětatřiceti se potýkám s vysokým 
S nostalgií vzpomínám na doby, kdy jsem byla nízkotlačka, protože život s vysokým tlakem opravdu příjemný není. Kromě toho, že vám není dobře a pořád se hrozně potíte, taky často bolí hlava (což zvyšuje sklon k migrénám), bouchá v uších, dělají se černá kola před očima, pořád je vám vedro a jako bonus se bojíte, aby vás někde nekleplo, protože jak známo vysoký tlak zabíjí
Rady doktorů, aby byl člověk v klidu a nestresoval se, jsou sice pěkné, ale často špatně realizovatelné. Například těžko můžu kvůli vysokému tlaku seknout s prací......
Takže vy, co se třesete zimou a motáte se z nízkého tlaku, užívejte si to. Jste zdravé jako rybičky a nic vám nehrozí. Nemusí to trvat věčně, tak si toho važte.
.jpg)
Tak mě nějak překvapuje, jak všichni doktoři zírají, jak můžeme my nízkotlací s tak nízkým tlakem žít - a přitom je nás tolik... Žádná výjimka to viditelně není....
Do své padesátkyjsem ani nevěděla, jaký tlak mám. Jen v nemocnici na neurologii, kde se měří tlak 3x denně, sestra kroutila hlavou, jak je možné, že ještě při tak nízkém tlaku žiju.
Náístupem klimakteria seto úplně otočilo a začala jsem trpět kolísavým tlakem.Beru tabletky a taky mám tlakoměr. Když jehodnota vyšší, tak s tabletkami přitvrdím dle rady lékařky.
Tlak,kdy se cítím jako ryba ve vodě je u mě 120/60. Jakmile mám vrchní tlak vyšší než 160, už mě začne bolet hlava. Rsději snesu nízký tlak než vysoký.
Celý život jsem měla nízký tlak a omdlívala jsem. To jsem měla černo před očima a pocit, že se mi rozpojuje vedení vzadu na krku. Nevím, proč zrovna tam - zástrčka a zásuvka. Pravidelně jsem v dětství omdlévala na Štědrý den v hospodě, kam jsem musela jít pro pivo, aby k nám mohl přijít Ježíšek. Na Štědrý den tam byla vždycky fronta a já se pravidelně probírala na schůdkách před hospodou s plným džbánkem vedle sebe. Teď v důchodu mám tlak 130/80 a je mi fajn.
Já jsem se dozvěděla až v 19 letech,že mám vysoký tlak,tehdy 140/90.Nijak mi to ovšem nebránilo v pití kafe po hrncích....Až při těhotenstvích se mohli zbláznit,kam ten tlak vyšplhal,a rvali mě do nemocnice...Při dětech jsem se stresovala a nervovala,tak jednou jsem měla asi nějaký malý záchvat na mozku,trvalo to asi půl hodiny,četla jsem dětem z knihy a nebyla jsem schopná říct to slovo,přestože jsem ho správně viděla,ale mlela jsem nesmysly,k velkému pobavení dětí,si myslely,že to je legrace! Samo to odeznělo...Často jsem taky mívala pocit,že moje ruce vyplňují celý pokoj...Jednou mi naměřili 180/220 a chtěli mě odvézt do nemocnice! Konečně po čtyřicítce,když děti povyrostly,tak jsem se nějak vnitřně uklidnila,tlak klesl sám od sebe (absolvovala jsem ovšem x vyšetření a chtěli mi dát prášky...) a nyní jsem úplně v normě.
díky za prima článek
taky se hlásím do klubu nízkotlakých.....měla jsem s tím problémy hlavně v těhotenství když člověka věčně měří....dycky se na to všichni chodili dívat a kroutit hlavou a divit se...fakt mě to prudilo....tak jsem jednou vyběhla schody, že jako ten tlak vyženu nahoru, aby furt někdo neměl řeči....no a ten pitomej přístroj měřili i tep a sestra hned poznala, že jsem letěla po schodech a změřila mě za chvíli až to zase kleslo 
ale kupodivu na poslední preventivce mi mudr naměrila tlak 120/80, což je v mém případě hoooodně vysoký tlak, úplně jsem se lekla asi mi ho taky zvedly dcery 
.jpg)
Johanka74: jo mivam podobne pocity, ale to uz skoro libam podlahu. Zacne to cernym pred ocima, pokracuje hvezdickama a pokud si nesednu a nedam hlavu niz nez nohy tak to pokracuje pocitem na zvraceni, stahovanim strev... obvykle pomuze doplazit se k umyvadlu a hrstnout na sebe ledovou vodu, nejlepe i do sebe a pak lehnout na zem a nohy nahoru, aby sla krev rychle do hlavy.
Tak já užívám od mých asi 42 roků tablety na snížení tlaku, oba rodiče se srdcem léčí. Sestra ta má jediná nízký tlak. 
matysek - 20.9.2012 8:17 - taky jsem chodila dávat krev, no chodila, byla jsem 3x a když jsem pokaždé omdlela, tak řekli ať už nechodím, že mi to nedělá dobře. Je fakt, že jsem se z toho pak nemohla vzpamatovat.
.gif)
Johanka74: jako puberťák jsem omdlívala často, dokonce jsem s tím byla týden v nemocnici na pozorování. Na dětským kde se nesmělo ven. Naštěstí měly sestřičky pochopení a mohla jsem s nima kouřit na sesterně Ale střeva se mi nestahovaly...
Jé děvčata, koukám že nás je víc. Taky mi je skoro pořád zima, miluju léto a třicítky mi nevadí. Někdy mi je až špatně od žaludku, dcera to má po mně. No vidíte, jí bylo před prázdninami pořád blbě od žaludku, honili ji po všech možných vyšetřeních, naštěstí vše v pořádku, kdoví jestli to nebylo od nízkého tlaku. 
hlásím se k nízkotlakým. Jsem dárce krve a než jdu na vyšetření před odběrem, preventivně si dám jednou schody do patra a silný kafe, protože mě pustí na odběr až když je horní nad 100. Ale v těhotenství jsem se nejenom pěkně vyžrala, ale zároveň jsem si tím zvýšila tlak. A to tak, že jsem měla nakonec preeklampsii a musela na císaře. Tlak Jsem měla 170/130 No je fakt, že mi bylo nějak divně
Taky mám stejný problém s tlakem. Jednou mi doktorka měřila tlak a když naměřila 60/40, tak řekla, že mají buď poruchu, nebo jsem zesnula (bylo mi asi 16 let) a znovu už mě raději nepřeměřovala, aby se moje zesnutí nepotvrdilo. 
Doteď trpím neustálou zimou, ale málokdo už se nad tím pozastavuje... Spíš je překvapí moje prohlášení, že jsem asi nemocná, protože hřeju 
Teplo mi začíná být, až když je venkovní teplota na 25 stupních... Letos v těch vedrech mi bylo ale už moc teplo, k nelibosti přítele, který se těšil, jak se o mě ochladí...
