Podzimní radovánky, draci i barevné listí. Taky vás to bere?
Tak už svoji vládu převzal podzim. Babí léto jako z učebnice. Venku poletují pavouci na svých pavučinkách, stromy své koruny barví od žluté až po červenou a tažní ptáci houfně probírají trasy svých odletů.
Na naší zahrádce už je sklizeno. Zemina ve skleníku je nakypřená a prohnojená a jediné, co zbývá, je zazimovat lavičky. Na nich si ještě stále užíváme dozvuky léta a necháváme se šimrat slunečními paprsky.
Je to tři dny, co jsme s manželem a našimi puboši nastavovali tváře sluníčku a vzpomínali na podzimy z našeho dětství. Na rachot kombajnů orajících pole. Na ohromnou pýchu, když nás některý kombajnista posadil k sobě do kabiny a nechal řídit. „Táta mi udělal draka a společně jsme ho pouštěli na kopci. Měl by být ještě u našich na půdě,“ zasnil se manžel. „Jé, tatí, udělej nám taky draka. Půjdeme pouštět, bude sranda,“ škemrali naši výrostci.
Od slov k činům to bylo jenom kousek. Během chvíle už se rýsovalo obří dračisko, synek řezal tenoučké laťky na konstrukci, dcera skládala střapce na ocas. A manžel? Ten se změnil v malého kluka. Oči mu zářily, metr a tužka kmitaly v rukou a nemohl se dočkat, až jejich výtvor vzlétne.
Navečer jsme všichni vyrazili na nedaleké pole. Vítr nám přál, a tak se synek s drakem rozběhl, pustil ho a ... letěl. Nádherně si s ním vítr pohrával a dlouhý barevný ocas nám z oblohy mával. „Letííí!! Mami on letí, koukej!“ Vítr, ten hravý kamarád, hnal draka do obrovské výšky, hned poté ho nechal padat a zase ho proháněl. Ze hřiště přiběhli kluci: „Strejdo, půjč nám ho. My to chceme taky zkusit.“ Drak šel z ruky do ruky a polem se rozléhal smích a řádění.
Když už vítr usoudil, že zábavy bylo dost a draka poslal z oblaků zpět, rozhořel se oheň a okolím se nesla vůně pečených jablek. Na tu vůni jsem dávno zapomněla. Přitom jako dítě jsem pečená jablíčka milovala. A tak jsem letos, po letech, zase okusovala horké pečené jablko houpající se na klacku. A zatímco já se nemohla té dobroty nabažit, děti a tátové se dohodli na drakiádě. V sobotu se tak ukáže, kdo je nejlepší stavitel draků a komu jeho výtvor létá líp. Už dva dny je slyšet zasvěcené hovory o tom, jaké dřevo a papír jsou nejvhodnější, kolikrát už draka kdo předělával a co kdo o výrobě četl.
I u nás se dolaďuje, vedou se zasvěcené debaty a já se musím v duchu smát. Kam zmizely zájmy našich dětí? Kam se podělo handrkování o počítač nebo hádky o MP3? Z dílny je slyšet smích a všichni tři, když přijdou domů, voní lepidlem.
Držím jim palce, aby si v sobotu přišel hrát i kamarád vítr. Bez něho by byl závod draků ztracen.
Vyrábíte draky, nebo je kupujete? Jsou draci spojeni s vaším dětstvím? Jak vůbec vzpomínáte na podzimní radovánky z dob dětství?
30.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Podzimní radovánky, draci i barevné listí. Taky vás to bere?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.choc_ivi: souhlas, až na to, že u nás je za krbem vyrovnaná baterie prázdných lahví od Lambrusca - chceme je po sezóně spočítat
kominice, děkuju.....
moc pěkně napsaný, při vzpomínkách mi šly i slzy do očí,při vzpomínkách na dětství, na tátu, na mámu.........
podzim je krásné roční období, krása barev a dozrávajícího ovoce je nepopsatelná
mám ráda podzim, když je krásně, jako bylo te´d o víkendu, to je paráda. Ale léto mám radši, teď, když se schová sluníčko, už je pekelná kosa, já mám radši pohodičku v létě u grilu, kdy se sedí v tričku do noci, na stole džbán ginu s tonikem....paráda.....
Stanik: já mám z podzimu vždycky depku, podzim je pro mě malá smrt léta a jako teplomilka to dost těžce nesu.
Stanik: moje řeč, nejradši by jsem zalezla ,usnula zimním spánkem a probudila se na jaře jinak se mi podzim líbí, když je hezky a všechno je barevné a draky pouštíme spíš na jaře
u nás ve školce je drakiáda pravidelně každý podzim. Byla naplánovaná zrovna na dnešek, ale prší . No, nevadí, dneska tatínek nemůže, aspoň příště půjde. Včera to ale zkoušeli a lítal parádně....tak snad brzy....Je teda fakt, že tatínci se tam vyřádí vždycky. Školkaře to přestane bavit po půlhodině, pak už spolu vymýšlejí lumpačiny, ale tatínci ochotně převezmou draky a oči jim jen září
Sofffie: heh, ja vzdycky rikam, ze praotec cech byl debil.. pry mleko a strdi... pcha.. kdyby dosel kus dal na jih, vubec by ho to nezbailo a my bychom se mohli mit tak dobre jako Tuli na Siclii :-))))
Stanik: ježiš, už jsem se bála, že jsem v tom sama. Podzim je sice krásně barevný, ale znamená to ranní mlhy, omrzlé palce u nohou, husí kůži a první mrazíky. Fujtajxl.
Tak abych se přiznala, nevím, co je to drak.....
Jako vím, ale nekupujeme ho, holky po tom nějak netouží.....
Včera jsme nasbírali pár listů, žaludů, jen mi chybí kaštany a jeřabiny, ale to neva, uděláme si z toho 2 věnce na dveře....to je pro ns větší zábava
podzim me odjakziva leze na nervy uz od detsvi.. inu ja jsem ten teplomil, co ho otravi, kdz teplota klesne pod 25 stupnu.. je hnusne, psi jsou ucourani a spinavi, po kazde porchazce se musi sprsit... proste otrava, uz aby bylo zase pozdni jaro a zacinalo leto
Manžel pouštěl draky s dětmi,většinou jsme je kupovali.Víc běhali a zvedali za země,než lítali...Za mého dětství jsem nic takového nezažila,táta většinou doma nebyl...Snad jen ty kaštany,jednou jsme byli s bráchou dokonce na policii a tam nás vyslýchali,že prý jsme rozbili hlavu kamenem nějakému klukovi (při házení na kaštany u školy).Nebyla to pravda a tehdy jsme byli úplně ochromení hrůzou,ani jsme nevěděli,že nás nesmí takhle držet,když jsme byli nezletilí....Ještě jsme se děsili,co bude doma,až se to rodiče dozví...Tehdy jsme bývali zřezaní,samá jelita,za každou blbost, a ve škole ještě učitelé,kteří viděli následky výprasku ,si pochvalovali,no,je vidět,že vás doma drží zkrátka....Dnes by to bylo týrání ditěte...
Florencie: kaštany taky miluju
jo, bere
draka jsem teda koupila a kupodivu lítal
druhéhojsme dostali zdarma za nákup Brumíků a ten teda lítal troškuhůř
navíc manželovi uletěl hned při prvním pokusu, protože nebyl uvázanej konec provázku k držadlu
To je nádhernej článek Úplně mě to vrátilo do let, kdy jsme s klukama chodili pouštět draka nahoru na kopec, blbnout do stohu slámy.
Jediný co mi zůstalo je, že si každý rok musím sebrat pár nových kaštanů, které pak v zimě nosím po kapsách a žmoulám je, aby mi nezábly prstíky
Mi naopak, kazdorocne vyrobime nekolik draku, ale zadny neleta - ve finale jdeme koupit letajiciho
No, my máme pár draků kupovaných, doma vyráběného taťka dceři pořád slibuje, ale nějak není schopen se k tomu dostat Aspoň, že si dělají draky na skautu - zrovna příští týden budou mít drakiádu, tak hlavně aby počasí přálo
Ale co u nás neodmyslitelně patří k podzimu je, že jdeme s malou na kaštany, nasbíráme jich několik iglitek, z části vyrobíme zvířátka a zbytek odvezeme myslivcům pro zvířátka.
Pouštění draků je naše oblíbená zábava, provozujeme jí celý rok, nejen na podzim.
Až děti trochu povyrostou, tak se chystám udělat draka domácí výroby, zatím používáme kupované.