Máme doma malého Harpagona
Máme dvě děti, devítiletého chlapce a sedmiletou holčičku. Od malička se snažíme vést je k tomu, aby měli hezký sourozenecký vztah, neděláme mezi nimi rozdíly, ani jedno dítě před druhým nijak nepreferujeme.
Přesto nám dělá starost syn, ze kterého pravděpodobně roste velký sobec. Od malička měl problém se s kýmkoli o cokoli rozdělit. Nikdy nechtěl na pískovišti půjčovat jiným dětem své hračky, ty jejich si však bral zcela samozřejmě a odmítal je vracet. Pořád dokola jsme mu vysvětlovali, že takhle nemůže, že když si chce něco půjčit, musí se zeptat a na druhou stranu by měl i on zapůjčit něco svého.
Kluk byl neoblomný a nikdy jsme v tomto ohledu nedosáhli žádného výsledku. Když se narodila dcera, situace se ještě zhoršila, a čím jsou děti větší, tím větší neshody mezi nimi v tomto ohledu jsou.
Marek se chová jako lakomec a sobec. Nikdy se s Maruškou o nic nerozdělí, ačkoli se o to pořád pokoušíme. Když dostanou například sáček bonbónů, vždycky ji nějak ošidí a z toho mála, co jí dá, je schopen jí ještě „ukrást“. Maruška radši ustoupí a nechá mu to. Ona je celkově taková dobrá duše, ráda a ochotně mu dá cokoli svého, půjčí barvičky, hry atd. On jí nikdy nic. Jakmile ji načape, jak si hraje s něčím, co dostal on, je k ní velice agresivní.
Nevíme si s ním rady. Kvůli této povahové vlastnosti nemá ani kamarády, děti se mu vyhýbají. Z toho je nešťastný a smutný, poradit si však nenechá. Jakoby měl nějak přehnaně vyvinutý majetnický pud, či co.
Máme obavy, jak se to bude vyvíjet s věkem, zatím to vypadá, že je to čím dál horší. Také nevíme, jaký vliv to může mít na dcerku, která je sice ještě malá, ale už teď se vlastně učí ve všem ustupovat, jen aby byl klid.
Nechceme jít na Marka silou, ani nějak přehnaně razantně, tím by se to asi ještě zhoršilo. Snažíme se mu domlouvat, vysvětlovat, ale to také nikam nevede. Poradí mi někdo, jak v synovi toho Harpagona udusit? Je šance, že z toho vyroste?
6.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máme doma malého Harpagona
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kominice: No já mám před očima synovce, který byl v devíti letech takovej habán, že by mu máma s tendencí nalupat byla tak akorát k smíchu (ségra mi kolikrát řekla, že je ráda, že už se nemusí ztrapňovat rádoby výpraskem 
)...třeba je to sušinka 
, nebo zakročí tatík...jen 9 let..to už u některých dětí pomalu začíná puberta..
A jaký myslíte, že byl náš pan prezident, když mu bylo 9 let?!
K tomu mě napadá jediné...lepší pár dobře mířených na zadek, než dvě hodiny domlouvání... Někdy je potřeba být ve výchově razatní.
.jpg)
Salík: v devíti je pozdě na přeszadek? Tak tomu nevěř! Přes hubu může dostat i v patnácti.
On by se asi chlapec divil kdyby máma přistoupila a po dalším ústrku sestry mu pořádně tu prdel zlískala.
.gif)
Salík: každopádně je třeba hlídat únosnou míru. Znám i rodiny, kde cokoliv mužského pohlaví, včetně křečka (trochu přeháním), je pán a král a všichni ustupují, tam má taková vlastnost tendence se rozrůst do obludných rozměrů.
Shrnuto, couvat je vždycky horší, než najet si správně popředu a tady už je toho prošvihnuto dost.
Grainne: No právě, patrně prchne..skoro bych řekla, že kluk bude úspěšný manažer s problémy ve vztazích, ale třeba se pletu ...jeden nikdy neví...
Salík: submisivnější protějšek to neustojí a patrně prchne, bohužel dost často v tom už jsou děti........není to dobrá výbava pro patrnerský vztah, na druhou stranu, když se sejdou dva takoví a spojí síly, dokážou vybudovat impérium. Není to špatná vlastnost, jen nesmí jít na úkor blízkých, to opravdu dělá dotyčnému problémy v mezilidských vztazích a je třeba učit sebeovládání a nezneužívání situace.
.gif)
kluk roste do dnešní doby 
No, klidně se přiznám, že malý právě kolem těch dvou let (je mu 5) dostal za takové chování občas na zadek..Dneska už problém není, občas je potřeba domluva, je to holt v něm, ale ta úplně stačí...Malá se chová podobně jako tvoje malá (jsou jí tři), tu zas učím, aby si svoje věci hlídala..
Co s devítiletým klukem? Teď už je na přeszadek rozhodně pozdě, možná ta porada s psychologem, třeba poradí ještě jiné fígle, než tu padly od holek..Držím palce, snad s tím ještě něco uděláte..
Do budoucna bych ale viděla, že si k sobě bude hledat spíš submisivní protějšek, ne silnou osobnost..
no, když mu to 9let tolerujete a okrádání sestry neřešíte i když o něm víte, tak je to váš výchovný prohřešek. Chudák holčička, co se naučí do života? Vám je opravdu budoucnost vaší dcery naprosto jedno? Synek měl okolo 2 let zjistit, že se mu toto chování tvrdě nevyplácí, tím, že jej necháte ubližovat všem okolo, jej v tom jen podporujete. Teď už na něj sami nestačíte, navštívila bych rodinného poradce nebo psychologickou poradnu. A dcerku vezměte s sebou v 7. letech rozhodně není tak malá aby pocit bezmoci, nezastání a bezpráví nevnímala.
Pokud jde o povahovou vlastnost, myslím si, že ta se asi moc změnit nedá - jako bych viděla mého bráchu - ten si taky od malička všechno šetřil a škudlil, dneska je mu skoro 40 a je tak šetrný, že upřímně řečeno, já bych s ním žít nemohla. Já jsem spíš opak
Ale jak tu už bylo psáno, určitě lze být důslednější v dodržování pravidel, co se týká chování se k sestře. A taky si myslím, že poradit se s psychologem určitě není nikdy na škodu
.jpg)
Kluk by potrebovla setkat se s dítetem podobného razení, které mu neustoupí, pravdepodobne takové díte dosud nepotkal, kazdý mu radsi ustoupí a nebo se s ním vubec nic nezacíná (viz nedostatek kamarádu). Jako rodic bych zacala tvrde trvat na svým a neustupovat, pripadne trestat zákazama toho na cem mu nejvíce zálezí. A asi poradit s psychologem.
A nevadilo by mu, kdyby byl "vyobcován" z kolektivu kvůli té lakotě? Že by si s ním nechtěl nikdo hrát a byl by sám. Komu by pak bral?
.gif)
Láry fáry, to je dobrá metodaProstě kde je akce, musí být reakce. A taková, aby ji hamoun vzal na vědomí. Asi to bude chtít pohlídat, aby sestru nevydíral někde za rohem....
Někde v minulosti se stala chyba.Hoch se naučil,že mu to prochází a přináší výhody,takže jen opakuje,co umí.Okolí se jakoby přizpůsobuje jemu a né naopak a to je špatné.Ode mě by od mala při podobných pokusech dostal poučení,slovní i jiné, a hlavně mniho příkladů ze života,kam by jeho lakota mohla dospět a jak by mohl skončit.Devět let je už opravdu dost na to,aby měl již zažité vzorce správného jednání.
