Dánsko a náboženská výchova
Na jakékoliv náboženství mám poměrně demokratický názor. Pokud se každý chová slušně a neotravuje, tak ať si dělá kdo chce, co chce, ALE hlavně ať do toho netahá mě!
V Dánsku s tímto názorem ale daleko nedojdu, v rámci výchovy potomstva jsem nucena občas sklapnout a zařadit se do šiku. A protože dcera má momentálně pubertální období blbých nápadů, jednu věc řekne a druhou udělá a hlavně nikdy není tam, kde původně řekla, že bude, nezbylo mi než sbalit saky paky a vydat se s ní do kostela na Santa Lucia. Měla to holka povinné v rámci předbiřmovací/předkonfirmační přípravy. Ale na to se podíváme zblízka někdy jindy. Pokud vydržím psát (a vy čist) až do 9. května 2010, tak to bude i s fotkami.
Už minulý týden, když omladina nacvičovala v kostele, byla děvčatům přidělena jakási bílá prostěradla přepásaná 
červenou stuhou, představující šaty, a kluci se měli dostavit v bílé košili a tmavých kalhotech. Na dceru prostěradlo nezbylo. Pravda, kdysi v dávných dobách jsem v rámci výbavy dostala bílé ložní prádlo, ale jaksi lety se výbava zužitkovala a zbytek jsem přebarvila do praktičtějších odstínů. Prostě, v neděli odpoledne (dřív si dceruščin pubertou zchvácený mozek nevzpomněl) byla má domácnost prosta čehokoliv bílého. Zachránila nás návštěva půdy, kde se v jedné z krabic schovával zbytek manželovy uniformy. Když se v tom mohl oženit, tak to musí stačit i na svatou Lucii. Vytáhli jsme bílou košili od slavnostní uniformy a k tomu černé elasťáky, na hlavu kus stříbrného vánočního řetězu, do ruky bílou svíčku a vyrazili jsme do kostela.
Překvapilo mě množství lidí, ale pravděpodobně všichni byli rodiče a prarodiče účastníků. Na začátek oslavy zhasla v kostele všechna světla a prošel průvod se svatou Lucií, pak nás farářka všechny uvítala. Ano, máme kněze ženskou. Potom následovala krátká představení minikonfirmantů, o tom, proč slavíme Vánoce (jul), Velikonoce (paaske) a Svatodušní svátky (pinse). Mezi každým představením měla farářka kratší vysvětlovací proslov a vše bylo doplněno hudbou, zpěvem a zapálením první svíčky na adventním věnci. Překvapilo mě, že se tato první svíce zapaluje ohněm údajně dovezeným až z Jeruzaléma, ale otázkou zůstává, jak moc na tom bylo pravdy a jak moc je to součást náboženských pohádek. Na konec oslavy, která trvala asi 45 minut, opět prošla Lucie se svým průvodem celým kostelem. I přes svůj vztah k náboženství musím uznat, že to byl poměrně zajímavý zážitek. Dcera dostala dva křížky za účast (celkem jich musí do května nasbírat 10) a já mám zas o čem psát. Takže samá pozitiva.
Pokud jste stejní náboženští negramoti jako já, tak velice zjednodušené vysvětlení:
Při křtu kmotr/kmotra přihlásí dítě k víře, a když dítě dospěje do 14 - 15 let, musí slib potvrdit samo. Takže konfirmace/biřmování, nebo jak se to v různých náboženstvích jmenuje, je vlastně potvrzení slibu, že mladý 
člověk bude žít podle pravidel církve. V Dánsku se provádí na jaře v 7. třídě a obvykle, pokud je dostatek zájemců, po třídách. Po celý rok mají děti na rozvrhu hodin 2 hodiny týdne přípravu s farářkou a ke každému církevnímu svátku připravují nějakou akci v kostele. Pokud se dítě chce nechat konfirmovat, je návštěva hodin a církevních akcí povinná. A dítě musí být pokřtěno. Pokud nechce být konfirmováno, má ty dvě hodiny týdne volno, ale kdyby i tak chtělo oslavit na jaře své rozhodnutí společně se třídou, tak se nazývá nonkonfirmant.
Minikonfirmant jsou děti ve 3. třídě, které by v budoucnu chtěly být konfirmovány. Opět chodí jednou týdně do kostela povídat si s farářkou, probíhá to způsobem pohádek/povídání. Je to nepovinné, návštěvy v kostele nejsou na rozvrhu hodin, ale obvykle probíhají odpoledne. I dítě, které není minikonfirmant, může změnit názor a v 7. třídě se přihlásit a naopak.
Linda v Dánsku:
- Zima v Dánsku
- Linda a myšlenky na návrat
- Lindino kulinářské dobrodružství
- Jak se učí děti v Dánsku. Základní škola.
- Výběr střední školy aneb Mission impossible
- Dánská školka podruhé
- V dánské školce rozhodují děti
- Klasická dánská kuchyně - celozrnný chléb = rugbrød
- Svátky klidu a míru…. pěkně děkuji, nikdy více.
- Dánská štědrovečerní večeře
- Julefrokost - dánský vánoční oběd
- Dánské Vánoce
- Lindino vánoční cukroví
- Počítání aneb názorná ukázka dánské logiky
- Dej pitomci úřad a on vymyslí razítko. Nejen u nás.
- To není jazyk, to je hrdelní choroba…
- Dánština aneb Ta zatracená hatmatilka
- Linda v Dánsku - Svatba
- Jak jsem skončila v Dánsku. Díl první.
- Za manžela mám Vikinga, který si mne koupil
10.12.2009 Rubrika: Cestování | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dánsko a náboženská výchova
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Ota: klidne se ptej: statistický prumer neco kolem 25, praktický zacíná nekde od 16 a pak samozrejme koncí podle vzdelání a postavení.
Dan na vsem je 25%, dan u aut nekde mezi 100-300% (pocítá se podle váhy auta, benzín / diesel, znecistení, poplatky). A pokud chces super kolo mrkni po internetu podle znacek to najdes sám i na dánských stránkách, DPH = moms, nekde je incl. a nekde ne, takze si prípadne odecti 25%. Pokud bys mel problém neco prelozit pískni vzkaz. 
.jpg)
Lindo můžu se optat?
Kolik je takový průměrný plat obyčejného člověka v Dánsku ( čirou náhodou to tady řešíme) ?
Kolega si kdysi z Dánska nechal přivézt auto a přesvědčuje mě, že kvůli odečtu DPH by se u vás vyplatilo si koupit i kolo 
Vždycky mě potěší, že jsou na světě ještě místa, kde prosté a nenásilné obřady vedou děti k pochopení, že existuje NĚCO.
V takových místech pak nedochází tak často k tomu, že lidé ve zralém věku 18-30 let ( kterým jsme dali tu svobodu nevědět nic) se sami rozhodnou pro vstup do sekty, která jim dokonale vypláchne mozek, peněženku a valnou většinu jejich přátel, příbuzných nebo parnerů vypudí z jejich hlavy.
U nás se kdekdo ohání tím, že je bezvěrec a přitom cituji Almegu " má víru svoji" případně , že věří že je někde něco nad námi atd .... já tomu říkám opatrnický strach ... aby kdyby náhodou na tom něco bylo mohli říci kdesi tam nahoře nebo dóle nebo kde " já sem přece v koutku duše dycinky tak jako věřil, helejte cosmesi tosmesi"
Nábozenství je soucástí výuky celou základku (hodina týdne). Deti se krtí v kostele, ale spís k vuli tradici nez z presvedcení, proste se to tak delá. Deti si sami rozhodnou jestli se chtejí nechat konfirmovat nebo ne, to je jejich svobodná vule v 90% rodin. Ale ac je Dánsko velice demokratické tak je taky velice davové, proste delají to tak vsichni tak to udelám taky. Takze pokud se 1-2 deti ze tridy rozhodnou být nonkonfirmanty, tak je nikdo neobvinuje, ale na druhou stranu prijdou o celou tuhle davovou mánii. A navíc dánské skolství je postaveno na principu kolektivu, muzes být chytrý jako individualista, ale musís být kolektivní ve volném case / prestávkách. To se blbe vysvetluje, to je holt dánská natura. Takze i konfirmace je o kolektivu - vsichni spolecne jdou ve stredu ráno na faru (ti dva nonkonfirmanti muzou samozrejme drzet pilku a jít s nimi a nebo být rozumnejsí a prispat si), vsichni kolektivne jdou na svatou Lucii, vsichni kolektivne jdou s farárkou na výlet...... A hlavne (aspon podle mého laického vysvetlení) pubertáci nejsou blbci a kdo by se dobrovolne nechal pripravit o maxi oslavu a opravdu velké dárky (typu notebook a podobne) a navíc v podstate pro to nemusí nic udelat, jenom prezít 2 hodiny týdne nábozenskou výuku? A zbytek zivota muzou na krestanství kaslat z vysoka, pravda bude je to jednou stát 1% platu daní navíc, ale na to ve 14 nikdo nemyslí.
Pokud je tu nekdo verící tak se omlouvám ,já jsem ateista, verím v cloveka a jeho moznosti, verím ve slusnost a spoustu dalsích vecí, ale neverím, ze nekdo je nad námi a rídí nás zivot a my by jsme se mu za to meli klanit, ale na druhou stranu církevní svátky jsou príma dny volna (nakonec kdyby to byla pravda tak by se na svete nemohla dít taková spousta svinstva)
Almega: Já taky nesnáším stádnost, ale některé rituály mají velké kouzlo a půvab. 
Linda: Dívenka v bílé pánské košili, dokonce od důstojnické uniformy? To si dovedu představit. Určitě v tom vypadala velice něžně.
Je to zajímavé,ale kolik asi dospělých chodí do kostela často ??Já bych děti do víry nenutila,ať se sami rozhodnou,až budou na to zralé...Já sama jsem ateista,ale mám víru svoji,nesnáším nějaké rituály a stádnost.
Pěkné...jen k té zapálené svíci..i u nás lze mít doma na vánoce betlémské světlo..tj ohěn na svíčce zJeruzaléma. K nám ho každoročně vozí skauti. chodíme si pro něj každý rok...Takže to JE možné.
A jak se tam tedy dívají na nonkonfirmanty?
