Maturita? To je přece brnkačka!
.jpg)
„Tak prosim,“ řekla třídní, což bylo její nejčastější slovní spojení za celé čtyři roky, a podala mi sáček. „Třináctku ne, tu nechci,“ vybavila se mi scéna z filmu Vrať se do hrobu. „Jen si tu třináctku zase hezky vem...“. Jenže tu moji třináctku si vybrala spolužačka, která šla na potítko chvíli přede mnou a vybrala mi tak moji vysněnou otázku.
Na potítku jsem zjistila, že je to instituce na dvě věci. Myšlenky se mi rozbíhaly všemi směry, jen ne tím správným. A tak jsem před maturitní komisi nastupovala s papírem, kde byl nadpis vylosované otázky a náčrt domečku jedním tahem. „To už je jen formalita,“ slýchávala jsem často od těch, kteří již měli zkoušku z dospělosti za sebou. „Polovina komise svačí, polovina tam není vůbec a v podstatě tam můžeš říkat, co chceš, a máš to doma.“ Neměla jsem ten pocit. Komise přede mnou seděla celá, nesvačila, nebavila se, dávala dobrý pozor na to, co říkám, a ještě ke všemu se dotěrně ptala. Tohle nepřežiju, říkala jsem si. Ale přežila jsem a dneska se při vzpomínkách bavím.
Při češtině jsem obrečela Šrámkova koně z Raportu. Ani nevím proč, najednou mi ho přišlo hrozně líto. Zarazila jsem se v půlce věty, zrudla jsem, vyvalila oči, rozšířila nozdry, začala nasávat vzduch jak porouchaný vysavač a za vydání kvílivého zvuku jsem pokropila češtinářku proudem slz. Komise mě začala 
uklidňovat, a ejhle, pět minut za námi, podívejme jak ta zkouška pěkně uběhla.
Teprve těsně před nástupem na potítko při zkoušce z ruštiny jsem zjistila, že máme také další odborné otázky, o kterých jsem za celou dobu neslyšela ani jednou. Byla jsem tedy rozhodnutá vytáhnout si otázku o rodině, ale sáhla jsem těsně vedle. Praha. Celá zkouška se táhla stylem: „Što ty znáješ o Práge?“ – „Ničevó.“ A tak jsem komisi, která obracela oči v sloup, perfektní ruštinou vysvětlovala, že tady je Pražský hrad a Karlův most, ale jediné, co o nich vím, je to, že do něj přidávali vejce. Komise pochopila, že otázku začínající „Što ty znáješ o ...“ pokládat nemůžou. Komisi jsem definitivně rozdrtila prohlášením, že innostránnych turistov bych vzala do McDonalds, aby viděli, co je to západní restaurace. „Neumíš nic, ale jazyk ovládáš dobře, mazej,“ vyprovodila mě předsedkyně komise s dvojkou. Přemýšlela jsem, jestli by nestálo za to jí říct, že mi funící ruštinář celou zkoušku pod stolem osahával koleno, ale bylo to riziko posunu známky nejen horním směrem. Nechala jsem si to pro sebe.
Z odborných předmětů šla první na řadu převodovka. Pak jsem se nadechla, řekla úvodní větu a z komise se ozvalo: „Ale ty nemáš převodovku, ty máš rozvodovku!“ To sdělení mě tak šokovalo, že jsem byla schopná říct jen to, že rozvodovka se také nachází v automobilu. Nakonec jsem je přesvědčila, že převodovka je opravdu lepší téma. Z druhého odborného si už nepamatuji nic. Jen to, že už to bylo pozdě večer, komise pospávala, já mluvila velice pomalu... „Tak prosim,“ probrala se třídní, a protože jako obvykle nevěděla, o čem byla řeč, dala mi průměrnou známku za tři.
Odmaturovala jsem a opravdu to nic tak hrozného nebylo. Ovšem jen proto, že jsem měla kliku a nevytáhla si otázky, o kterých jsem neměla ani páru. Jaká byla vaše maturita? Také jste slibovali učitelům, že nechají-li vás projít, nikdy se tomu oboru věnovat nebudete?
1.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maturita? To je přece brnkačka!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
PEGG: mám strojárnu a VOŠ - celní deklarant. A jak se mi teď strojárna hodí - zařazování a rozdělování soustruhů, částí a součástí strojů a přístrojů 
Kolegyně má zemědělku, ta zase exceluje při zařazování zemědělských a rostlinných produktů
atd...
.jpeg)
Teď mě asi budete kamenovat, ale já si marně lámu hlavu k čemu mi ta maturita a vlastně celá škola byla? Jo měla jsem papír,že jsem středoškolsky vzdělaná. Nastoupila jsem do práce do oboru,který jsem vystudovala,ale nebýt úžasných kolegyň, byla bych v prde.. jak Baťa s dřevákama. 
Neuměla jsem skoro nic, jo věděla jsem kdo to byli Ruchovci a Lumírovci, uměla jsem spočítat derivace,ale to po mě jaksi nikdo nechtěl. A tak jediné,co jsem v praxi použila,bylo psaní na stroji. Asi jsem byla nepozorný student nebo jsem zrovna chyběla
Sofffie:
Taky jsem si vytáhla Lumírovce a Ruchovce! Češtinu jsem milovala, tak to bylo v pohodě. Z ruštiny jsem si vytáhla Majakovského a jako podotázku Stanislav Mikulski v ruském filmu. Z dějepisu husitské válečnictví , ze zeměpisu Severomoravský kraj a přehrady na Váhu a z němčiny už nevím.
maturita 
první jsem měla odborný předmět a poté, co jsem těžce nezvládla hřídelové spojky jsem chtěla jít domů. Ale třídní mi to rozmluvil, nakonec mi dali za 4 a zdůraznili, že s vykřičníkem 
No ale hlavně, že mi to dali. Ostatní jsem měla v pohodě za 1 nebo za 2.
Absolutorium na VOŠ už bylo lepší, samé biče
Já měla z ruštiny děsnou kliku, vytáhla jsem si nejlepší otázku "vělikaja atěčestvěnnaja vajna", o tom se dalo plkat strašně dlouho. Z češtiny jsme měla Ruchovce a Lumírovce, tam jsem těžce plavala, a z odborných jsem měla strašně hodné učitele, šli mi pomoct na potítko. Prolezla jsme se čtyřmi dvojkami. Uff.
Teda nevím proč, ale několikrát se mi o maturitě zdálo. Bylo to asi proto, že jsem měla strach jak dopadne dcera.
Já a čeština jsme si do oka nepadly takže Holan, Halas, Hálek a Hora byla jedna osoba. Ruština vykecávat to by asi šlo, ale ti spisovatelé.
Nejraději jsem měla odborné předměty. Já jsem začala studovat rok po vyučení dálkově, na konci prváku jsem porodila, na konci třeťáku autonehoda. Pak byla pouza poslední dva roky jsem dodělávala již s dvouma dcerama. Také bych se přikláněla k tomu, že u maturit jsou většinou profesoři skvělí a dokáží pomoct nápovědou, zbytek je na studentovi.
.jpg)
hele, já vymýšlím nová slova
Podobný zážitek mám z maturity z němčiny - vytáhla jsem si jedinou otázku, kterou jsem si naprosto nepřála "Ochrana životního prostředí" a i to málo co jsem věděla se mi v tu chvíli vykouřilo z hlavy.
Takže papír na potítku zůstal prázdný. Pak jsem si vzpomněla akorát na problém atomových elektráren a atomového odpadu.
Nevím jak, ale nakonec jsem to uhrála na trojku.
Zbytek maturity proběhl bez problémů na jedničky a dvojky. ale němčinu si budu pamatovat navždycky.
Cinderella: Já si z těch prokletých básníků pamatuju akorát to, že jsme měli zakázáno říkat že někdo z nich byl homosexuál. Tak jsem řekla že neměl ujasněné vztahy s ženami - a to prošlo. A limity posloupnosti v matice - dodnes se mi v těžkých časech o tom zdává. Dodnes nechápu co to je.
jó čísla otázek - nevím jestli to byl záměr, ale nám to nějak přeházeli - takže i když jsem chtěla otázku sedmnáct (renesance - miluju Villona a klidně bych jim resitovala jeho verše) a vytáhla jsem si ji, tak to byla jiná otázka - světová literatura po roce1945 kdyby mě nezarazili, sedím tam dodnesspolužačka, co byla na potítku a literatura nějak nebyla její hobby, konstatovala, že ze mě měla trauma - ale na druhou stranu jsem prý komisi nějak dobře naladila a tak i ona dopadla dobře.
Z jazyka a matiky jsem naštěstí nematurovala. Nejlepší byla zkouška z výpočetky - vytáhla jsem si T602 a pracně přemýšlela o co tam vlastně jde. Akorát účto jsem nějak nezvládla ale - podzimní listí maturitu jistí
obdivuju vás, že si dokážete pamatovat názvy otázek, já si nepamatuju skoro nic 
taky jsem maturovala v minulém tisiciletí z češtiny vím jenom tolik, že to byla otázka č. 14, zbylé předměty se mi záhadně vypařily, ale asi to bylo dobrý, protože kromě ekonomiky, která byla za 2, jsem měla ze všeho za 1 
Nové technologie pěstování řepky olejky jsem vymyslela na potítku a asi nade mnou stál nějakej anděl, protože jsem to vykoumala docela dobře. Přesně jsem věděla jen to, že kvete žlutě a lisuje se z ní olej
... Kantor z ekonomie byl vždycky nerudnej dědek, ale u matury se z něj stal zázrakem kouzelnej dědeček, ani jsem ho nemohla poznata čekala jsem nějakou zákeřnost, ale byl fakt skvělej... čeština a ruština ok...
tornado-lou: to je fakt. Klasická zkoušla na vysoký byla těžší, než celá matura. I těch otázek bylo jednou tolik a dvakrát tak dlouhej čas na rozhovor 
.gif)
Uff.. Češtiny jsem se nebála, z diktátů a slohovek jedničky a přečetla jsem víc knih než naše učitelky dohromady, přesto za 3 za rozbor Máje. 
Dote´d ho nějak nechápu, myslím,že si ho může vyložit každý po svém a moje fantazie nebyla příliš veliká. Ruština viz článek. K tématu jsem věděla minimum ale za znalost jazyka za dvě. Biologie rozmnožování člověka za dvě(doteď nevím, kde mají chlapi ty chámovody 
) a psychologie za 3, nespravedlivě. Dotkla jsem se našeho napoleónského "profesora" když jsem mu doporučila, aby se staral o své
Linda: taky jsem měla národní obrození. A popis. češtinář se mě nešťastně zeptal, pro koho je určený návod (popis pracovního postupu). A mě napadlo jen pro blbce. Tak povídám, že nevím, jak to říct slušně... a on: No pro neodborníky, ne? Já. Ano, pro ty taky
Z němčiny jsem měla Berlín, z dějepisu Marii Terezii a svět po 1. světové válce - pitomý konference 
A angličtinářce jsem před maturou říkala, aby - pokud si vytáhnu literaturu - se mě neptala na oblíbeného autora, protože v podstatě žádného nemám. A vytáhla jsem si anglickou literaturu. Ona byla úplně zelená: Tak to tam rychle vraťte! A já ji musela uklidňovat, že to zvládneme 
Začala jsem Beowulfem, skončila Aghatou Christie a vyšlo to na čas přesně.
přišla jsem domů, před barákem potkala dědečka: Tak co? Za čtyři. Hmmm - a co z ostatních předmětů?
