Jak na dospělého vzteklouna?
Je mi 32 let, dva roky žiju s přítelem ve společném bytě. V posledním asi půlroce se v jeho chování něco změnilo. Začal být často nepřiměřeně vzteklý. Dřív takový nebyl, nevím, jestli se celou dobu přetvařoval a teď dal bez zábran průchod svým negativním povahovým vlastnostem.
Jeho vztek se projevuje tak, že musí do něčeho praštit, bouchnout, něčím mrsknout. A bohužel, vždycky při tom něco rozbije. V tom emotivním návalu je mu úplně jedno, co to odskáče. Naposledy ho chytil nějaký amok a vší silou hodil těžký zapalovač, který měl zrovna v ruce, na kuchyňskou linku a rozbil můj oblíbený hrneček na čaj, který jsem navíc měla jako památku po své babičce.
To ale není jediná věc, která vzala za své díky tomu, že se neumí ovládnout. Podobně skončil i televizní ovladač, zrcadlo v předsíni, jednou dokonce praštil vzteky pěstí za jízdy do předního skla v autě.
Nevím, co s tím. On působí strašně klidně, dlouho je trpělivý, ale jakmile tu trpělivost ztratí, je zle. Ty záchvaty vzteku nejsou nikdy namířeny proti mně, ani je nezpůsobuju já. Vždycky je to „odjinud“. Teď naposledy ho naštval kolega, se kterým řešil nějaký problém po telefonu, a odnesl to ten můj hrneček po babičce.
Po chvíli se pokaždé uklidní a omlouvá se mi za ten úlet, ale mně z toho přesto není úplně dobře. Co když se jednou tenhle neovladatelný vztek obrátí proti mně? Nebo budu zrovna na ráně a schytám to třeba vrtačkou do hlavy, když mu nepůjde vyvrtat díra do zdi?
Nikdy jsem se u nikoho s ničím podobným nesetkala. Nevím, jak bych měla co nejlépe reagovat, případně to celé nějak řešit. Když se s ním snažím o tom v klidu promluvit, že by se měl více ovládat, odkýve mi to, prý ho to mrzí. Ale za týden, dva, za měsíc se opět stane něco, čím mi doslova nažene hrůzu.
Nemá některá z vás zkušenost s podobným vzteklounem? Dá se takové chování odnaučit?
27.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak na dospělého vzteklouna?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Verera: hele já jsem taky cholerická a to jsem Váha, my bychom měly být milé, krásné, pomalé a klidné (z toho na mě sedí akorát ta pomalost )
Nechat vyšumět, to je jediné řešení.
Jak radí dole,tak zjistit,od kdy se začal takto projevovat(jestli byl opravdu předtím "klidný"),a také bych zjistila u jeho rodičů a sourozenců,jak to s ním viděli oni...Je-li to jen občasný úlet asi tak 2x za rok!!,tak bych připravila starý porcelán vhodný k rozbití,ať si uleví (a po sobě uklidí...).Někdo je taky náhle vzteklý,když pokouří marjánu....
Jadvinka: Střelec je cholerický? Já jsem si vždycky myslela, že to jsou Milí extroverti vrhající se nadšeně do každé nové věci.
Tak že by tady byl ten důvod, proč ten můj tak jednou do roka někoho seřve tak, že se tvářím, že k němu nepatřím a vůbec ho neznám (musím tedy říct, že je seřve oprávněně, ale jsme vždycky překvapená, kde se to v něm bere)
denda04: No pokud se vzteká aniž by udělal škodu,případně ničí jen své věci mizivé hodnoty a způsobené škody napraví, tak asi je lepší ho nechat a nereagovat.
Což ale asi nebude případ ze článku. Pokud lítají předměty bez ohledu na to, co z toho bude, tak je někde zásadní chyba. To není jen výbušná povaha, to je bezohlednost a neúcta k partnerovi, to mě na tom děsí pro budoucí vztah.
denda04: dá se to.On je jinak hodný,ochotný a život s ním není nejhorší.Jen je to cholerický střelec.Lidé v ohnivém znamení mají k tomu sklony.
Jadvinka: 30let??? to snášiš ??? to je na metál
Zaffira: PEGG: SOUHLAS odejit nezmění se určitě bála bych se ho
haha jednoho takového cholerika mám doma.Když obkládal předsíň praštil se do vyčnívajícího ventilu u topení.Rána přímo do čela.Nereagoval jen odešel -donesl ze sklepa velké kladivo a ten cuplík umlátil .Jednou mu spadla štětka za záchod protože mu nešla vyndat začal bezhlavě kopat do záchdu.Atd atd.Za 30 let toho mám.Nejlépe nereagovat odejít.On totiž za 10 minut je jako anděl a o ničem neví.Kdysi jsem to řešila teď už ne.
Chápu ,ale že pro partnery je to někdy na mašlu
Jsem taky vztekloun, ale platí na mě, když mi nikdo neodpovídá. Občas vztekle chodím ulicemi rychlostí blesku a běda tomu, kdo se připlete. Zase taková ostrá procházka uklidní. Je to o temperamentu a vztekloun to nedělá schválně, ale musí se určit hranice. Tyhle projevy vzteklosti jsou spíš projevy bezmoci a nezvládnutých emocí.
Zaffira:
Jak to, že to předtím uměl a teď ne? Nestalo se něco zásadního?
To že má vztek, s tím asi nic nenadělá, pokud je to povahou, je lepší vztek někde vybít než ho v sobě tutlat a koledovat si o zdravotní problémy. Horší je ale to, že v tu chvíli nemá hranici kam až může zajít. Občas něčím praštit má chuť každý, ale většina si i v tu chvíli uvědomuje, čím a kam praštit může a čím už ne. Co když ho pak naštve dítě a on ho seřeže, aniž by dával pozor, jestli nmu neublíží.
Má jít naštípat dříví nebo si pořídit boxovací pytel.
Asi bych s ním promluvila , aby se pokusil o usměrnění vzteku nějakým přijatelným způsobem. Pokud ti nepůjde, tak to fakt asi nemá budoucnost. On se začal chovat jako malé dítě, možná se do té doby držel, al ena pořád není o co stát.
Jak s ním vlastně jednají rodiče? Není to náhodou pořád ten jejich chlapeček, kterému umetou cestičku a kterýmu musí poslouchat?
VYHODIT z baráku dokud je čas. Nikdy se nezmění.
Rychle pryč,dokud nejsou děti. Člověk je proto člověkem,že umí ovládat své pudy a své nálady, pokud to nezvládá, patří do ZOO za ostnatý plot.
Nezlepší se to. Máme takového souseda