Můj manžel je politický maniak
Šílím ze svého manžela, ze kterého se postupem let stal neskutečný morous. Brzy mu bude 60 let a připadá mi, že neodkáže nic jiného, než pořád na něco nadávat. Stokrát si můžu říkat, že vypnu a nebudu to poslouchat, ale není z toho úniku.
Nejvíc ze všeho nadává na politiku. Neustále, pořád. Rozčiluje se u čtení novin, u televizních zpráv. Stačí mu málo a okamžitě začne vypouštět sáhodlouhé litanie a politické rozbory prošpikované nadávkami na všechny současné politiky. Vyžaduje, abych ho poslouchala a přitakávala mu, jakmile u něčeho projevím odlišný názor, schytám to i já.
Teď momentálně řeší problém číslo jedna a tím jsou letošní volby. Zatím není rozhodnutý, koho volit bude, podle toho, jak se chová a jaké má vůči všemu a všem výhrady, si nedovedu představit, že se dokáže nějak rozhodnout.
Nicméně ze mne vytáhl, jestli já už mám jasno. Nepředloženě jsem odpověděla, že ano a řekla, že asi Věci veřejné. Neumíte si představit, co následovalo. Samozřejmě, že podle něj je moje volba špatná, jsem tupá, hloupá, každému sednu na vějičku. Začal dokonce operovat Johnovou kauzou s nemanželským dítětem, což už mi připadá hodně nízké. Navíc bych spíš odhadovala, že tento Johnův „poklesek“ budou řešit spíše ženy a muži budou nad věcí.
Ten můj ne. Pro něj je Radek John nevěrohodný lhář, který vše zabaluje jen do líbivých řečí. Když argumentuji tím, ať mi tedy ukáže na jednoho jediného politika, který má čistý štít a nad hlavou svatozář, odpovědět nedokáže. Ani nemůže, protože každý je jenom člověk. Nikdo nejsme bez chyb.
Už se s ním o politice odmítám bavit, když začne, řeknu, že ve mně parťáka na rozhovor mít nebude, a pohádáme se zase kvůli tomu, že jsem laxní a o nic se nezajímám.
Jenže já se zajímám, jen se kvůli tomu odmítám každý den rozčilovat, hádat a kazit si život. Někdy bych snad byla radši, kdyby si tyhle věci chodil vyříkávat mezi chlapy někam do hospody. Ale na to on (naštěstí) nikdy nebyl. Hospodské tlučhuby, jak říká, nesnáší.
A tak všechno pouští doma na mne a já už z toho jsem pěkně utahaná a otrávená. Chápu, že se chlapi o politice rádi baví, ale u toho mého je to snad extrém. Nebo má některá z vás doma něco podobného? Bavíte se s partnerem o politice, mluvíte si vzájemně do toho, koho budete volit? Osobně takovou věc považuju za soukromé právo každého z nás, proč mi má někdo, byť můj partner, spílat za to, pro kterou stranu jsem se rozhodla?
9.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj manžel je politický maniak
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Každý myslící, slušný člověk v dnešní době zažívá to, co popisuješ
Rozčiluje se u čtení novin, u televizních zpráv. Stačí mu málo .........
Já, osobně, už jsem dávno přestala sledovat zprávy v TV a politické debaty. Nedá mi to, abych nesledovala, co se děje, ale vidět ty ksichty ještě pohyblivé v televizi a zároveň slyšet ty jejich slinty, to už je na mě najednou moc, takže čtu jen články, abych byla v obraze.
Denně zažívám pocit beznaděje, takového vzteku, že bych vraždila,marnosti, obav a úzkosti. Občas se rozčílím, ale učím se to moc neventilovat - je pravda, že tím si nepomůžu. A ta je to, co mě štve nejvíc - že si prostě NIČÍM nepomůžu.
Tvému manželovi se nedivím, že je naštvaný. Ale divím se tomu, že jej neusměrníš, pokud nemáš na politické debaty chuť. A už vůbec nechápu, proč mu neřekneš, že volby jsou každého soukromá věc, až se tě zeptá - proto je nakonec ve volební místnosti plenta
Asi mám štěstí, že v otázce politické strany se s manželem shodnem, a nějak to doma neřešíme. Ale nesnáším takové ty hospodské "tlachy" o politice - stejně má každý svůj názor, a k ničemu to nevede
já dráždím chlapa tím, že volím podle sex appealu jednotlivých politiků, kdo vyhraje, ten má hlas. Zdůvodňuju to tím, že blbí jsou všichni, ale chci alespoň potěšit oko
Už roky se mne neptá
.JPG)
Mému je 36, ale protivnej je taky 
.JPG)
Jo holka, jak já ti rozumím...Mojeho to teda nebere (naštěstí), navíc je fakt, že mi říct, že sem tupá, tak už mě asi neuvidí... Ale OTEC! to je přesně ta kategorie o které mluvíš...60 roků a je to čím dál horší...a nejhorší, že maměnu to taky sere, ale když se ozve, tak reakce je: je to moje televize a já si u ní budu řvát jak chci! a taky ublíženecké: to už si jako ani doma nemůžu říct odplic co si myslím??? no mít já takového chlapa, tak ho snad zabiju... a rozhodně se nedá říct, že by tata měl málo starostí a měl moc času na přemýšlení - spíš naopak a proto ho to možná o to víc točí...
Nechceš si půjčit mého muže? Je sice o dva roky starší, ale jinak bys asi rozdíl nepoznala. Navíc je ten můj značně xenofobní, vadí mu kromě Francouzů snad všechny jiné národnosti.
Co se politiky týče, zásadně mu tvrdím, že budu volit komunisty, extremisty nebo jinou stranu, o které on ví, že to nemyslím vážně. Pak už se o politice nebaví, nemá rád, když si z něj někdo dělá legraci.
A jak z tvého příspěvku vyplývá, Ty se asi o politice bavíš docela ráda, když jsi tu předvedla takouvou pěknou politickou agitaci. Tak se nediv, že Tvůj muž reaguje tak, jak reaguje. Já se s mužem o politice bavím jen tehdy, když ho potřebuji trošku vytočit.
Nevím, jestli by to bylo reálné, ale co zkusit odvést manželovu pozornost jiným směrem - začít plánovat nějakou rekonstrukci bytu, dovolenou nebo pořízení domácího mazlíčka? Podle mého nemá manžel žádné pořádné starosti. Vlastní zkušenost s tím mým - když nemá co na práci, má moc času na přemýšlení nad vším možným
Co se týká Johna, tak toho jsem nemusela nikdy, vždycky mně připadal takový neseriózní.
Doma taky sem tam probíráme politiku, ale nevyskakujeme a nehádáme se. A koho budeme volit, je pouze naše věc.
Asi si manžel nemá s kým popovídat v prác a má už takovou povahu, že je věčně s něčím nespokojený.
.gif)
Tak to tě Julie lituju, nezbývá ti než si najít jiné rozveselení či rozptýlení
...ale co se týče Johna , tak to s tvým mužem naprosto souhlasím,právě proto, že takových politiků už máme dost , ano každý jsme jenom člověk, ale necpeme se do politiky,u mě pan R.John skončil na celé čáře, mám z něj dojem jako ze zkrachovalé existence......bohužel !
