Jak na dospělého vzteklouna?
Je mi 32 let, dva roky žiju s přítelem ve společném bytě. V posledním asi půlroce se v jeho chování něco změnilo. Začal být často nepřiměřeně vzteklý. Dřív takový nebyl, nevím, jestli se celou dobu přetvařoval a teď dal bez zábran průchod svým negativním povahovým vlastnostem.
Jeho vztek se projevuje tak, že musí do něčeho praštit, bouchnout, něčím mrsknout. A bohužel, vždycky při tom něco rozbije. V tom emotivním návalu je mu úplně jedno, co to odskáče. Naposledy ho chytil nějaký amok a vší silou hodil těžký zapalovač, který měl zrovna v ruce, na kuchyňskou linku a rozbil můj oblíbený hrneček na čaj, který jsem navíc měla jako památku po své babičce.
To ale není jediná věc, která vzala za své díky tomu, že se neumí ovládnout. Podobně skončil i televizní ovladač, zrcadlo v předsíni, jednou dokonce praštil vzteky pěstí za jízdy do předního skla v autě.
Nevím, co s tím. On působí strašně klidně, dlouho je trpělivý, ale jakmile tu trpělivost ztratí, je zle. Ty záchvaty vzteku nejsou nikdy namířeny proti mně, ani je nezpůsobuju já. Vždycky je to „odjinud“. Teď naposledy ho naštval kolega, se kterým řešil nějaký problém po telefonu, a odnesl to ten můj hrneček po babičce.
Po chvíli se pokaždé uklidní a omlouvá se mi za ten úlet, ale mně z toho přesto není úplně dobře. Co když se jednou tenhle neovladatelný vztek obrátí proti mně? Nebo budu zrovna na ráně a schytám to třeba vrtačkou do hlavy, když mu nepůjde vyvrtat díra do zdi?
Nikdy jsem se u nikoho s ničím podobným nesetkala. Nevím, jak bych měla co nejlépe reagovat, případně to celé nějak řešit. Když se s ním snažím o tom v klidu promluvit, že by se měl více ovládat, odkýve mi to, prý ho to mrzí. Ale za týden, dva, za měsíc se opět stane něco, čím mi doslova nažene hrůzu.
Nemá některá z vás zkušenost s podobným vzteklounem? Dá se takové chování odnaučit?
27.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak na dospělého vzteklouna?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.odnaučit něco chlapa?
Já osobně bych takový chování nesnesla, měla bych strach, že se stanu terčem, a mohl by se omlouvat jak chce. Ani o svý věci bych přicházet nechtěla. Takže bych ho přenechala jiné.
A ty už jsi ho někdy naštvala? jak reagoval? Myslím,že to bude spíš horší,pokud nepůjde někam na vyšetření nebo aspoń k nějakýmu fakt dobrýmu psychologovi. Nerada zas připomínám svého ex, ale ten měl takovýhle záchvaty taky, byl naprosto klidnej,třeba se mnou i normálně mluvil,a najednou se otočil a dal mi pěstí. A to člověk fakt nečekal. Myslela jsem že je to alkoholem ale pak přestal úplně pít a dělal to furt, krom toho mě teda mlátil pravidelně,ale to jsem většinou čekala. Nevěřila bych moc,že se změní k lepšímu, jak stárneme,myslím,že všichni spíše měníme povahu k horšímu, páč nás už nebaví se tak přetvařovat já toho mýho teda nenechávala ani s dcerou a se psama jen minimálně, byl schopnej si vylejvat vztek na čemkoliv - co bylo slabší než on. To je druhá věc, neříkala bych mu,že tě děsí a že se ho bojíš, mohlo by se to obrátit proti tobě
asi bych ho trefila kdyby na mě řval bezdůvodně........kecám, odejdu a nebavím se třeba dva dny.....u nás to také bývalo občas na programu,vznětlivý kvůli kravině.....nemluvím, mlčím, neodpovídám.....to je na něj trest !
evropka: okovanou botou.....má úcta
Chová se jako díte tak bych s ním jednala jako s dítetem..... az se vyrves tak za mnou prijd a odesla bych. Ale na nejaký permanentní vztah to nevidím, díte z toho casem vyroste, ale co dospelý chlap .
nakopat do zadku...má úcta
já bych zašla za odborníkem se poradit, ale pokud to dřív nedělal, tak je to divné. Takový vztek přece nemůže před tebou nějaký rok tajít a pak se začít zničeho nic vztekat. Áž budete mít děti a ty dokážou člověka hodně nazlobit, co když ho to taky popadne a ublíží někomu. Já bych se poradila s odborníkem a pokud je to nekontrolovatelné, tak bych asi od něj odešla . Já bych měla do budoucna strach nechat takového vzteklouna a vůbec samotného např. doma hlídat děti.
A on takhle vyvádí i když je o samotě? Jestli ano, pak je to jednoduché, ihned odejít. Já mám doma občas taky kolera, ale pokud se neúčastním, nemá se před kým předvádět a přejde ho to. Horší, když mi ujedou nervy a zařvu, pak se to táhne dýl.
A rekla jsi mu, proc te to vztekani desi? Ze se ho vlastne bojis? Ja mam tedy zkusenost s tim, ze jsem to ,az vychladnul, parkrat vysvetlila a kdyz si nedal rict, taxem na vztekani se reagovala mlcenim a odchodem z mistnosti s tim, ze jsem po navratu trvala na omluve. Jednou jsem dokonce diky jeho naprosto neprimerenemu hystericky vzteklemu vystupu za volantem temer vystupovala za jizdy z auta. Ale zabralo to.
Taky mu muzes doporucit, at se chodit vyzurit ven. Na louce s sebou muze klidne i prastit a mlatit okolo sebe rukama a nohama jako male dite. Protoze jeho vztekly projev je na urovni maleho vztekleho ditete. Nebo at si najde odbornou pomoc, ktera ho nauci zachvaty vzteku zvladat.
Toleruju hodne, ale abych se bala, kdy me prasti, to teda ne. Snazim se nedelat veci, ktere jsou mu neprijemne a to same ocekavam i z jeho strany. Pokud bych se mela bat, kdy prasti me nebo nase potencialni budouci deti, radeji bych od nej odesla. Protoze jednou by se to mohlo stat realitou. To si aspon myslim ja.