Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ota: po polovině jen do určitý sazby, 3 roky za krádeže se do toho určitě vejdou. Např. za vraždu je to po 2/3

Ten pocit zklamání docela chápu, ale je potřeba se tomu postavit čelem a místo sebelítosti začít v době, než syna propustí pracovat na jeho návratu. Je potřeba ve středu rodiny věc řádně probrat, zjistit jak se k tomu staví zbytek rodiny, jestli si vůbec přejí, aby se syn vrátil do domácnosti nebo si našel ubytování jinde. Je třeba vědět, že na drahý podnájem mít nebude, protože po návratu bude bez práce a jako gtrestaný ji dlouho mít nebude. Takže zbývá ubytovna a tam se dobrých způsobů nedočká. Ale především je třeba s touto situací seznámit syna, že je to z vaší strany poslední záchranná akce. Obávám se však toho, že po prvních krušných měsících vazby se otrká a naučí se v tom prostředí žít a přijme vězeňské hodnoty.Bude totiž muset, pokud chce ve zdraví přežít.

eh, sousedka si thle užila se synem- celkem v krimu nakonec strávil cca 12 let, až ve 30ti mu došlo, že to jde i jinak.

Dej muzi cas, musel to byt pro nej sok a velikanske zklamani... chlapi jsou hrdi, takze to s nim asi zamavalo... nejakou dobu se o tom spolu nebavte, aby byla sance na uklidneni. Jen bych manzelovi rekla, ze kluk je i nadale mym synem a ze bych nechtela prerusit styky, protoze jestli se kluk chce napravit a zlepsit, rada bych mu dala jeste sanci... Byla bych ale fakt opatrna, aby to jeste nenarusilo vas vztah s manzelem...
Okoli si nevsimej, jim se to keca. Ono je to prejde, tohle chce taky cas.
Synovi bych dala jasne najevo to co psala Krecek - jsem tva mama, mam te rada a cekam polepseni, mas sanci, tak se snaz... aby vedel, ze to co udelal je pro vas neprijatelne, ze s tim nesouhlasite a ze nebude dostavat nove sance porad...

No a jinak si myslim, ze otazky typu "co jsme udelali spatne" nikomu nepomuzou. Dulezite je "co musime udelat dal..." Myslim si, ze by vam mozna mohl pomoct i poradce pro rodinu (stejne jako jsou manzelske poradny i pro tyto pripady existuji poradci)... Drzim vam palce, at to vse ustojite, at to nenadela jeste vic skody nez doposud, drzte spolu jako rodina a moc vam preju, at tu dobu jeho pobytu ve vezeni vsichni - vy s manzelem i vas syn zvladnete...

Neobviňuj sama sebe. Děti jste asi vychovávali stejně, prostě se to stalo. Teď bych nezavírala vrátka, syn by měl vědět, že vás má a že pokud, až se vrátí, bude sekat latinu, tak má vaši podporu. Buď se ve vězení poučí, nebo se vrátí na tu špatnou cestu.
Dopisy,balíčky a návštěvy bych neodmítala, jste jeho jediné spojení se světem. A z lidí si nic nedělej, za chvilku budou probírat jinou senzaci.Takoví jsou už lidé.

http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/podminene-propusteni-z-vykonu-trestu-odneti-svobody

Zásadně platí, že odsouzený může být propuštěn po výkonu poloviny uloženého trestu..........

Někdo potřebuje pořádnou ránu, aby si uvědomil co můžea co ne. Syna bych nezavrhovala, ale dala mu jasně najevo, že je zodpovědný za své chování a vy ho z průšvihů tahat nebudete. Že mu pomůžete, když on sám se bude snažit, ale záleží především na něm, co bude ze svého života chtít udělat.

Zkusit s ním mluvit ne vyčítavě, ale že tohle je uzavřená kapitola a může začít znova a pořádně . Manžel potřebuje čas a pokud uvidí, že syn to myslí vážně, myslím, že časem se jeho vztah taky zlepší.

Druhá šance je na místě a jestli ji využije, to nezjistíte, dokud nebude venku z vězení. Do té doby by měl vědět, že s vámi může počítat.

Jak vám mohli exekutoři zabavovat vaše věci? To snad by nemělo být,ne? I když žijete spolu, exekuce se vztahuje jen na majetek toho dotyčného.

Milá Stáňo, rozhodně se ke klukovi neobracejte zády,ano, udělal věci za které musí pykat, ale je to pořád Váš syn....kdo toho syna má, tak ten to cítí stejně.
Nemyslím vytahovat ho tzv. z bryndy, ať si čumák vymáchá,ale nezavrhovat ho za to co proved.
Nejste jediní, moje ségra má ty syny tři a prostřední je gembler co nadělal tolik dluhů, že to ani nemůžu napsat a dva bráši a matka a jeho celý plat to všechno splácí a taky s ním nevyrazí dveře (má 26) a navíc je na ně sama
na okolí a na sousedy se vykašli, oni sami nikdy nemůžou vědět co je čeká a nemine, tak jako nemůžou děti za rodiče tak nemůžou rodiče za dospělé děti......přece jste ho tomu nevychovávali.
Držím pěsti ať všechno překonáte , stále jste rodina a rodina má držet pohromadě ať se děje co se děje a neboj, i manžel to časem pochopí.............a kdo Vás za to odsuzuje, je HLUPÁK !

Záleží na tom jak se ke svým prohřeškům staví samotný syn.... pokud pochopil svojí vinu, musí vzít trest jako ponaučení ! Vztahy bych nepřerušila, ale udala bych podmínky, za kterých dostane balík, dokončení studií, pracovní aktivita v nápravném zařízení, vzorné chování atd. pak může i po polovině trestu požádat o podmínečné propuštění. Někdo se napraví a pochopí své omyly, někomu nepomůže nic a jak jednou zabředne už se nikdy nevyhrabe ke slušnému životu. Přeji vám ať je váš syn ta první verze a zůstane mu to jako tvrdé životní poučení do budoucnosti.

Johanka74: jde ale jen v některých zařízeních

Já bych s ním kontakt nepřerušila, naopak bych mu narhla, že může pak dostudovat, prostě dát mu ještě jednu šanci.Za dobré chování se může dostat domů dřív.Je to tvoje krev a manžel, kdyby viděl, že kluk se chce napravit, tak povolí také.Na lidi se vykašlete, kdo vám co dá?Naše vláda krade skoro veřejně a ve velkém a to jsou jen šibalové, ale na malé zlodějíčky musí být velká přísnost.

Ach jo..
Pohovoř ještě s mužem..asi bych psala, ale balíčky bych podmínila tím, že ve vězení dostuduje. Však to snad jde, ne? A za dobrý chování ho můžou pustit dřív, myslím po 2 třetinách? Držím palce

Milá Stani
Souhlasím s ostatními děvčaty-NEPŘERUŠOVAT kontakt...potřebuje vás jak nikdy v životě!!
Já za ssebe-odpustím dítěti zabití v sebeobraně, odpustím drogy, odpustím krádeže-ale vraždu ne!!! Takže bych 100% pomohla bez ohledu na to, jestli se to manžovi líbí/nelíbí-furt je to mé dítě a tím zůstane!!!!
Odpykává si trest za to, co provedl, je to pro něho(doufejme)ponaučení, lae pokud s ním nebudete komunikovat, přilne k té špatné stránce a nebude mět proč vás mít rád, proč bojovat za to správné, když vy jste se mu neozývali, nepodali pomocnou ruku, nemluvili s ním.....sám vás zahrně potom nenávistí a bude ještě horší......bohužel, je to tak....
Dejte mu najevo, že ho stále máte rádi, že je pořád ve vašema zahrnujte ho láskou-i v tomto věku
Přeji pevné nervy a síly

Určitě bych poslala dopis, něco malého na zub - ale nic víc.
Dala bych mu najevo, že jsem ho nezavrhla, ale že očekávám polepšení a pak budeme kamarádi.

Mám v blízkém okolí taky rodinu se synem (už podruhé) ve vězení.
Rodina ho nezavrhla, naopak hlavně na nátlak maminky mu platí drahé právníky, snaží se ho tahat z průserů - a synek jasně vidí, že ať provede cokoliv, rodiče ho z toho vysekají, i když nebude vydělávat, rodiče zaplatí, co on potřebuje - a tak dělá průsery čím dál větší.

Je to smutné čtení...bohužel,ani to,že se na něj nevykašlete a budete mu psát a posílat balíčky,že přijedete na návštěvu,nezaručuje,že to už nikdy příště neudělá znovu...Málokdo je tak vnitřně silný,že naprosto změní kamarády a prostředí,způsob života,a vymaní se z toho jedovatého podhoubí,ve kterém až dosud žil.Jakmile se vrátí z vězení do stejného prostředí,všechna předsevzetí mu dlouho nevydrží a vrátí se zase tam,kde už to zná....Přispěje k tomu taky dnešní situace-nenajde zajímavou práci,než by dělal něco za pár korun,tak zase zkusí něco...Myslím,že se budete muset s tím smířit,že váš syn je takový a odstřihnout se od něj,jakmile opět zklame vaše naděje.Takže jsem ještě pro jeden pokus,když to nevyjde,tak aspoň máte ještě dcery.....