Puberťačky na zabití. Vzpomenete si na svá léta dospívání?
Máte právě doma dítko, které prožívá toto „katastrofální“ období svého života? Anebo se k němu mílovými kroky blížíte a už nyní se děsíte toho, co vás asi čeká? Ano, je to tak. Málokterý adolescent a potažmo rodič má to štěstí, že propluje pubertou svou anebo svých potomků zcela bez úhony.
Zatímco mládež zmítající se ve své hormonální bouři má ve všem zcela jasno, rodič chovající doma svého milovaného puberťáka mnohdy trpí jako zvíře a zpytuje svědomí, jestli někde neudělal nějakou zásadní výchovnou chybu, případně zda někdy v minulosti svého potomka nějak výrazněji citově nezanedbal.
Jak jinak si totiž vysvětlit, že se z našeho dosud milého a hodného dítka stalo jakési neodhadnutelné monstrum, které kolem sebe šíří blbou náladu, štěká a klackuje... A to vše s takovou vehemencí, jako by se snažilo získat nominaci na celosvětovou olympiádu v pubertálních disciplínách.
Mateřská srdéčka krvácejí, oči roní zoufalé a bezmocné slzy a i zarytí ateisté se vroucně upínají k nebi, aby poprosili všemohoucího o brzké ukončení tohoto těžko stravitelného řádění.
Ale ruku na srdce. Nebyli jsme jiní, že ne? Vzpomenete si občas na tu svou pubertu? Na to, jak jste se chovali, co jste říkali, čím jste žili… co pro vás bylo důležité a co naopak zcela přízemní a ubohé?
Já ano. A musím se upřímně přiznat, že na některé okamžiky vzpomínám s úsměvem a na jiné bych si radši ani vzpomenout nechtěla.
Když pominu období naprosto nekontrolovatelného hihňání a předvádění se před kluky, které bylo náplní mé puberty na druhém stupni základní školy, ladně se přehoupnu na další vzdělávací stupeň a tím i do vyšší kategorie pubertálního klání.
Hrůza! Jak já jsem byla neuvěřitelně drzá! Hlavně ve škole na učitele. Nejvíc jsem nesnášela tělocvikáře, který byl tajným idolem všech studentek. Vymakaná postava, něco přes třicet, modré oči... S touto výbavou se prsil na výsluní obdivného zájmu všech těch mladých křehotinek a patřičně dával najevo svou převahu. Ješitnost a nafoukanost z něj jen čišela. A to nebylo nic pro mne. Už tehdy jsem v sobě objevila skryté feministické sklony a vyznačovala jsem se tím, že jsem byla zarytá bojovnice za lidská, a především ženská práva.
Před vymachrovaným učitelem jsem si na zadýnku nesedala. Ano, mohla jsem ho prostě jako chlapa ignorovat. Tím by to bylo vyřešené. Jenže jsem byla v pubertě a hormony se mnou cloumaly jako o život. Považovala jsem tehdy za svou svatou povinnost a nezadatelné právo, dát mu své opovržení patřičně najevo.
A dělala jsem to opravdu důkladně. Při každé hodině, při každém jeho pohledu směrem ke mně jsem nasadila výraz s názvem „napřesdržku“. Ohrnula spodní ret a prošpikovala jeho modré oči nenávistným pohledem, který jsem si před zrcadlem poctivě trénovala.
Boj to byl samozřejmě nerovný. Zvlášť vzhledem k tomu, že jsem si jako objekt své nenávisti vybrala tělocvikáře. Vychutnával si mě přímo labužnicky. Žádnou nešťastnici nenechal nikdy tak dlouho viset na provaze ve snaze vyšplhat po něm alespoň do jedné třetiny, pokusy o výmyk jsem dělala až do bezvědomí, byla jsem při nich vystavena potupnému hodnocení svého těžkého zadku a stoj na hlavě bylo to samé v bledě modrém.
Všechny tyto sadistické metody z jeho strany samozřejmě čím dál více stupňovaly mou nenávist, která ale postupem času mizela... Nějak mi došlo, že na naší škole jiný tělocvikář není a jestli chci ve zdraví přežít následující roky, budu s ním muset uzavřít jakýsi vnitřní smír.
Tuto svou duševní potupu jsem posléze zapíjela mohutnými přívaly rumu...a revoltu vůči neoblíbenému učiteli jsem plynule zaměnila za další pubertální disciplínu......opilcem snadno, rychle a hlavně co nejčastěji....
Vzpomenete si dnes se mnou na svou pubertu? Co jste dělaly, jak jste se chovaly... Stydíte se za ni? Anebo se usmějete, když si vzpomenete na příhody z tohoto období svého života?
Zkuste se vrátit o pár let nazpátek… kdo ví? Třeba vám vlastní vzpomínky pomohou lépe pochopit to, co právě prožívá vaše potomstvo.
1.8.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Puberťačky na zabití. Vzpomenete si na svá léta dospívání?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já byla celkem hodná,jen mě nebavilo uklízet a mýt nádobí,to jsem se kroutila jak přišláplej had a ty výmluvy....No stejně jsem tomu neunikla.Od 15 let jsem chodila do hospody,popíjela alkoholické nápoje a pokuřovala cigára.Za nás se sice už vědělo,že jsou feťáci,ale v okolí žádný nebyl,tak k takovým věcem jsme se nedostali,i když jsem četla o LSD a velice mne to zajímalo...Moje děti byly :kluk do 13 a holka do 16 hodní,pak syn začal chtít chodit do hospody (...ale všichni mí kamarádi tam chodí...),začal se předvádět (...v těchhle hadrech nemůžu přijít do školy,musím mít jedině značku tu a tu...),začal kouřit (bohužel,už nepřestal),začal i s marjánou...Propíchnul si obočí,vypálil si žhavým železem značku do ruky a podobné blbiny.Do jeho 18 let jsme si užili jeho úrazů na skejtu,na inlajnech,na snowboardu...A další děsy,to zde nebudu vypisovat.Báli jsme se s manželem každého zazvonění telefonu,že se zase něco stalo.Dcera byla hodná,jen drzá a líná,asi po kom....Ale přežili jsme to ve zdraví všichni.A ve škole se učili dobře.
Vikina: Jak pozná indián, že vyschla řeka,
Práší se mu za kánoí.
Jak pozná Eskymák, že hodně mrzne?
Lámou se mu psi v zatáčkách.
Ale u takových vtipů se mé děti svíjely už od školky, takže v pubertě žádná změna.
Jinak u nich zatím dobrý, sem tam nějaký ksicht, když je tón hlasu moc opovržlivý, tak je požádám, aby mi to řekli ještě jednou a přijatelněji. Revoltovat můžou tak akorát proti omezování počítače a úklidu, na zbytku se vždy uspokojivě domluvíme, jsou docela rozumní. I když čekám, že až holčička trochu odroste, bude to s ní asi boj.
Já jsem byla dítko vzorné, rodiče moji pubertu ani nezaznamenali, a pokud ano, oproti mému staršímu bratrovi to vlastně ani puberta nebyla. Jen jsem se angažovala v různých ekologických hnutích, nosila vytahaná trika a ošoupané džíny, jezdila s nějakými vagabundy přesazovat bledule a sázet stromky, což ale tatínek coby starý tramp schvaloval.
.jpg)
illča: musim svym detem priznat, ze drogy neznam
, ale jinak jsem si s nimi vyzkousela snad vsechno .... mami jedeme do kina (ze ne do naseho ale do Kodane 105km daleko je naprosto nepotrebna informace pro matku 14-ti lete dcery), .... mami mam noveho kluka, muze prijet na navstevu? Ok proc by nemohl. Az v 11 vecer, kdyz jsem se dovolila podivit, ze jeste neodjel domu, jsem se dozvedela ze jsem padla na hlavu, prece nepojede domu tech 245km po par hodinach navstevy... vida on hoch prijel na cely vikend, opet naprosto nepotrebna informace pro rodice (to uz ji bylo aspon 16) 
.jpg)
Vikina: je fakt, že s kluky v pubertě je velká legrace ... když jsem šla na stužkování dcery, manžel nebyl doma a zastoupil tedy ho syn - tehdy 15 let . Nastalo stužkování, mě se hrnuly slzy do očí ..jenže komentáře ahlášky syna způsobily, že slzy zalezly zpět - zato se mi udělal bublina u nosu, když jsem vyprskla smíchem .
Linda: no ... to je "zábavné" poskytovat takový taxi servis.
Někdi je neuvěřitelné, co dokáží potomci v pubertě vymyslet ...Známá říkala, jak ji syn sdělil, že se jde vykoupat do lázní ... no už jaksi opomněl dodat, že ne do místních lázní, ale na Slovensko, do termálek. Ona pak v noci chodila kolem oken, nervozní, kdy se syn konečně zjeví ..pak ji napadlo zavolat rodičům jeho kamaráda - a tam se dozvěděla, že jich na Slovensko odjela celá partie.
A nejhorší je, když se pak potomek po takovém výletu vrátí domů a ještě je dotčený - jako- co by se mu asi tak mohlo stát, že rodiče furt tak vyšilují???? 
.jpg)
Linda: před 6 lety jsem takhle vyzvedala z diskotéky 4 rozjařence asi ve dvě ráno, měla jsem na sobě pyžamo a župan, hned na první křižovatce nás stavěla policejní hlídka, kontrola dokladů atd. u mě a auta vše v pořádku a ze čtyř nalitých mladých měl občanku jen jeden, zato všichni byli chytří, hubatí a vtipní. Statečně jsem prohlásila: To jsou všechno moje děti! Ten policajt mě musel hrozně litovat, protože řekl: Tak radši jeďte!
illča: jo holka, kdyz dorazi z mejdanu domu, tak je to jeste dobry, ale kdyz ti ve 3 rano zazvoni mobil a ozve se ti lehce opojene ditko a nasleduje rozhovor:
- mami, prijed pro me , prosim prosim
- hmm, (rozlepuji oci) a kde jsi
- hmm (dlouho ticho)
- halo jsi tam jeste???
- jo a stojim pod stromem, asi to bude smrk ,ale muze to byt i borovice a jsou tu tri
- a nejaka cedule u nich neni?
- ne, mami prijed!!!
A ty pak jak vul premyslis kde v okoli rostou tri smrky event. borovice pod kterymi se ti nachazi potomek 
...kdyby to nebylo v lednu a -20 tak jsem ji tam nechala do rana
Moje puberta proběhla takřka neviditelně, byla jsem vyloženě vzorná, žádné průsery, žádné hormonální bouře ( tedy až na pár dýchánků s alkoholem )... a proto jsem asi musela zažít dvojnásobnou pubertu u dcery, se kterou emoce cloumaly ukrutnou silou 
litry slz kvůli každé hlouposti , NIKDO na světěji nechápal ,, vztek s ní cloumal na počkání ... UFFF ... . Ale občas s ní byla i legrace.
Syn - pohoda. Vzhledem k tomu, že dcera nastavila přičku co se týče pubertáních nálad hodně vysoko, byly synkovi občasné vykyvy nálad jako mírný vánek v porovnání s uragánem.
Ale tohle všechno se dá zvládnout. Mnohem horší je, když se potomek v pubertě chytne drog, alkoholu, cigaret, začne flákat školu, nebo se na ni úplně vykašle ... to jsou pak pro rodiče hodně těžké situace.
Ono stačí , když se puberták vrátí domů z nějaké akce pod vlivem alkoholu - což jsem tedy zažila u obou potomků ..pak skučí na WC a člověk neví, zda mu ho má být líto, nebo mu má nadat - a právě tehdy si vzpomenu, jak jsem se kdysi cítila já - a šla jsem pubertálním dětičkám uvařit masový vývar
.gif)
Vikina:
a nebo ...pozor studnaa..udna..udna..
sharon: jdou dva tenisáky a jeden říká:"pozor, schodydydydy" a druhej:"kdedededede"
Linda: Vikina: a jdou dvě rajčata po přechodě a jedno přejede auto, druhé se otočí a říká " sbohem kečupe"....
Vikina: jo taky hezky
Linda: my jsme se v pubertě bavili jenom kameňákama viz. je to modrý a lítá to - komár s křečovou žilou, a jiné prudce inteligentní
Vikina: pokud ti to vylepsilo den, rada vypomuzu 
...ten vtipek ma i opacnou podobu: vis co je pred den zluty a v noci zeleny? Banan co pracuje v noci jako okurka
PS: nema to co do cineni s tvarem daneho ovoce ci zeleniny, holkam bylo tenkrat nejakych 11,12 roku, mozna i min 
.jpg)
Při přečtení článku jsem si vzpoměla na sebe, jakoby Meryl popisovala moji pubertu. Hlavně věta opilcem snadno a rychle mě pobavila. Vše odeznělo.
Rodiče se nezbláznili i když jsem pro to dělala co jsem mohla.
Dcera prošla pubertou, ani jsem nevěděla, že se nějaká koná. Zato synek mně vrátil vše i s úroky. Dnes je to úspěšný, zodpovědný čtyřicátník a dmu se pýchou, co z něho vyrostlo. Také jsem se nezbláznila.
V současné době je v pubertě moje 13. vnučka. Kolikrát si říkám, jak k tomu dcera příjde, taková hodná a toto. Přesná babička. Doufám, že to rodiče přežijí bez úhony, ještě je čeká v brzké době puberta u další dcery a v případě, že vše dobře dopadne (termín porodu v prosinci), tak i třetí a opět s dcerou.
