Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Holinka: No prosim te, co si to o me myslis ?

ruzovyelf: illča: při prvním pohledu jsem se lekla, že ti Ilčo Elfík ubližuje, a on zatím koledníky
Už jsem na to také myslela, že by se hodilo sem něco hodit k velikonocům.
Ilča díky

illča: No, jednou v zime si kastanek privstal a strcil mi pod deku snehovou kouli, ten rev bylo slyset az do vedlejsi vsi strediskove

ruzovyelf: ajajajaj - tak u nás by to hrozilo, manžel je po ránu čilejší ..ale něco tak hrozného by mi snad neudělal

illča: Aha, diky za osvetleni, to jsem teda netusila, ze se polevala i devcata. Me tohle nekdo udelat, tak je synem smrti Ale zase neznam muze, ktery by vstaval tak brzo, aby me nasel jeste v posteli

ruzovyelf:

Oblévačka

Polévání vodou patří k obřadním zvykům hlavně ve slovanských zemích. Oblévalo se o druhém velikonočním dni. Muži obcházeli brzy ráno stavení a děvče, které našli ještě v posteli, polili studenou vodou. Dívky směly oplatit svým mučitelům ranní polévání druhý den. Polévání vodou však původně mělo hlubší smysl - opět v "probuzení vegetace".

...to ale vůůůbec není hezký zvyk - mě někdo polít studenou vodu, se zlou by se potázal

illča: Koukam, koukam, neverim vlastnim ocim - na Borovici se neco pohlo Diky za pekne povidani. Hele, to na konci, nepolevaly spis devcata hochy ?

VELIKONOCE POHANU

Pro většinu Čechů zůstávají Velikonoce původními pohanskými svátky jara a plodnosti, které slavili už staří Slované a Germáni. Jsou oslavou jarní rovnodennosti (slunovratu), zániku zimy a vítáním jara, kdy se země probouzí k životu a pole čekají na své zúrodnění. Je to pohyblivý svátek,to znamená že každý rok se slaví v jiný den.Německý název Velikonoc se nazývá Ostern podle germánské bohyně jara Ostery.
Hlavními předměty pohanských Velikonoc jsou pomlázka a malované kraslice.
Pomlázkou se označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání.Říkalo se že čím víc bude spletených proutků,tím více předá vrba posilující jarní mízy plné života tomu,kdo je s ní vyšlehán.Od pohanských dob se pomlázce říkalo pomládka nebo omládka a to symbolizovalo oplodňování.

O Velikonočním pondělí vstávali děti, chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná, a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby jim vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.
Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném "odplatném úterý", kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu pomladění studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.
Názvy a podoby pomlázek: binovačka a vinovačka; dynovačka hodovačka, houdovačka velkého svátku spojeného koleda; karabáč, korbáč; kyčka, kyčkování, kyčkovanka; mrskačka, mrskanda, mrskot, mrskut,; pamihod, pomihod, pomrhod; sekačka; šlahačka, šlehačka, šlahání, vyplácání; šmekúrst, šmekustr, šmerkous, šmerkust, šmigrust, šmirgust, šmykustr; tatar, tatarec; březové metličky, čugár, dingus, kančúch, metla, mrzkouz, roučačka, švihačka, šihačka, šihota, žíla, žila,...

Vajíčka: Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.
U nás dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. Nyní je zvykem koledníkům dávat i dárky a starším hlavně alkohol.
Barvení vajec :
Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.
Symbol vejce:Vejce je symbolem nového života (už od pohanských dob); plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení (protože obsahuje zárodek života); životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara; bezpečí (díky skořápce) a zárodečného chaosu, ze kterého vznikl svět.
Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací. Lidé si obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinkami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru. Zelená je barvou jara, a tak spolu s dalšími hřejivými a jásavými odstíny žluté, oranžové, a jasně modré příjemně oživí po zimě ještě prochladlé byty.
Velikonoce bývají dodnes ukončeny starým pohanským zvykem - šmigrustem. Mládenci polévali děvčata vodou nebo také levnou voňavkou a obyčejně je „vypráskali“ karabáčem.

habaděj:

habaděj: Bych rekla, ze kastankovi ten tlak vzdycky spis stoupne

habaděj: Ten je dobrej

ruzovyelf:
Věnuj Kaštánkovi několik let života.
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/190926-radim-uzel-pohled-na-poprsi-mi-pry-prodlouzi-zivot-o-stovky-let.html

Me napadlo, ze jsou mi tesne i vrsky, takze : Dekuji za tesne vrsky, protoze to znamena, ze mi konecne narostla prsa

illona: Tyhle heslicka si pridam do sveho repertoaru, ty jsou dobre vymakany Hlavne uz me nestve, ze jsem se spravila a kalhoty 34-36 jsou mi tesne

TULI: illona: JarkaP: Ja timhle ziju, ne sice timhle doslovne, ale moje hesla jsou : vsechno zle je pro neco dobre a co me nezabije, to me posili

illona: ja uz si to ukladam - a prelozim to i tem mojim vecne nespokojenym svagrusam

illona: to by si měl každý zapamatovat

TULI: ruzovyelf:

illona: to je moooc hezke a pravdive ...... - opravdu

TULI:
illona: Perfektni

Modlitba optimisty

Děkuji za nepořádek, který musím uklidit po návštěvě,
protože to znamená, že mám přátele.

Děkuji za daně, které musím platit,
protože znamenají, že mám práci.

Děkuji za trávník, který musím pokosit, za okna, která je potřeba umývat,
za rýny, které volají po vyčištění a údržbě,
protože to znamená, že mám dům.

Děkuji za oblečení, které mám trošku těsné,
protože to znamená, že mám co jíst.

Děkuji za stín, který mne stále provází při práci,
protože to znamená, že máme slunce.

Děkuji za neustálé stížnosti na vládu a na politiku,
protože to znamená, že máme svobodu slova.

Děkuji za velký účet za topení,
protože to znamená. že je nám teplo.

Děkuji za paní, která sedí za mnou v kostele a dráždí mne svým děsným zpěvem,
protože to znamená, že slyším.

Děkuji za stohy prádla k vyprání a k vyžehlení,
protože to znamená, že moji milí jsou mi blízko.

Děkuji za budík, který se ozývá ráno co ráno,
protože to znamená že žiji.

Děkuji za únavu a za bolavé svaly na sklonku dne,
protože to znamená, že jsem mohl být aktivní.

- jestli nekoho zajima SVATA AGATA - nase patronka tak na fotogalerii u TULI jsou fotky

http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=2933&record=19925

hezky zbytek nedele

zase zajimave cteni - ty HROMNICE

Holinka: VSECHNO NEJLEPSI , HODNE ZDRAVICKA , STESTICKA A SLUNICKA

JarkaP: děkuji
habaděj: ale to víš, že jsem si to tak nebrala, spíš jsem se zasmála, díky

Holinka: Ty máš narozeniny?
V tom případě všechno nejlepší - líp než habaděj bych to asi neřekla

Holinka:
No, asi takhle, že kdo lidi miluje a rozdává úsměvy, tak pořád kvete.
A proto vzkvétej a i nadále rozdávej úsměvy a radost i dobrou náladu mezi lidma. Děkujeme Ti.

Holinka: Myslel to moc hezky, je to krasny napad Tak co, jak si uzivas narozeniny, slavis ? Tak to bacha, abys pak nebyla nalita jak poupe

ruzovyelf: no habaděj mi to asi poslal k narozkám, ale já už jsem dávno rozkvetlá, přímo překvetlá, tak jak to myslel. On ale určitě dobře, jak jinak.

Zdravim verne ctenarky a ctenare, tak jsem se poctive docetla az zpatky k Silvestrovskemu a Trikralovemu povidani od Holinky Moc zajimave to o Kristovi
habaděj: Ty jo, zrovna vcera me tahle pisnicka nejak vlitla do hlavy a porad jsem si ji musela zpivat : Rozvijej se poupatko, nejkrasnejsi z kvetu, od rana az do noci, budes vonet svetu.... To asi ta absence jara a kvetoucich zahonku
Holinka: Diky za Hromnice
illona: Naucil jsem se ..... parada
habaděj:
JarkaP:

illona: Holinka: habaděj:
Konečně jsem se dostala k tomu si tu v klidu počíst - moc pěkné

Holinka:
Láska jako květina klíčí do poupěte,
ten, kdo lidi miluje, tat ten nejvíc kvete
a proto rozvíjej se poupátko, nejkrásnější z květů,
od rána až do noci budeš vonět světu.

Ačkoli se to nezdá, ale co nevidět tu máme Hromnice - hurááá, jaro je zase o kusek blíž

>Svátek Hromnic je v mnoha náboženstvích vysvětlován různě. V čem se ale všichni shodují, 2. února se půlí zima, něco nového začíná. Z pohledu hospodářů to prý bývalo měřítko zásob krmiva. Na Hromnice by měli mít zkrmenou polovinu sena, obilí, brambor. Týkalo se zásob jak pro jeho rodinu, tak pro jeho zvířata. Na Hromnice půl krajíce a půl píce.

Od zimního slunovratu se opravdu den prodloužil o cca hodinu.

Keltové:

Nazývali Hromnice Imbolc nebo Brighid. Ta vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni a ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství. Postava Brighid byla jednou ze tří podob jediné bohyně. V končící zimě vystupovala v podobě stařeny, obávané bohyně spojované se smrtí i se znovuzrozením. Začátkem února se však mění – přichází v panenské a čisté podobě vyjadřující příchod jara. Jejím symbolem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Kříž je opatřen magickým znakem, jímž je pětiramenný prut, znázorňující vztyčenou ruku s roztaženými prsty. Křesťané bohyni Brighid přejali a změnili ve svatou Brigitu; čímž bylo možné zachovat její uctívání a sladit jej s oficiální věroukou.

Čarodějnice:

Toto je doba vhodná pro konání rituálů,abychom se zbavili staré a nechtěné energie, načerpali novou a pozitivní energii a zahnali temnotu ze svého života a pro každý rituál vztahující se k tradicím, duze, plodnosti, kouzlu barev, naději, posláním, zvláštní péči o zvířata, přípravě semen, tkaní, prošívání přikrývek.


Křestani:

Svátek zavedený římskokatolickou církví jako Očištění požehnané panny Marie – Uvedení páně do chrámu. V bohoslužbě této slavnosti vyniká zvlášť symbol hořící svíce – světlo k osvícení národů. Svíčky Hromničky se v tento den posvětí a zapalují se v bouřce, jako ochrana před blesky. Lidé věřili, že světlo hromniček je uchrání od všeho špatného. Babky kořenářky je používaly k léčení, dávaly je do rukou nemocnému. Taktéž umírajícím se dávala hromnička do rukou. Světlo svíce jej mělo provázet na cestě do věčnosti.

Pověry:

Říká se, že když tento den hospodyně šila, nebo tkala, přinášelo to neštěstí. Kdo tento den tancoval, zemřel. To mně přijde obzvlášt zajímavé, vzhledem k tomu, že únor je čas plesové sezony, maškarních bálů a maturitních plesů.

Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více
Na Hromnice kalužky, budou jabka i hrušky
Na Hromnice zimy polovice
Hromnicích déšť – na jaře sníh; o Hromnicích sníh – na jaře déšť
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom

Pořekadla se často zmiňují o počasí a sedlákovi. Pokud je na Hromnice hezky – svítí slunce, pak bude ještě dlouhá zima. Pokud je pošmourno, prší, pak je to dobře pro sedláka, jaro se blíží.

V Krkonoších se veškerá Vánoční výzdoba nechávala až do tohoto dne. Až 2.února horalé odstrojovali stromečky, uklízeli betlémy a jiné dekorace. No řekněte, kdo z vás má ještě dnes doma vánoční stromek?

Andy Rooney, muž, který má dar říci málo slovy tak mnoho…

Naučil jsem se
.. Že nejlepší učebna života je minulost staršího člověka, než jsem já.

Naučil jsem se
... Že být přátelský a laskavý je více než mít pravdu…

Naučil jsem se
... Že nikdy nemůžeš odmítnout dárek od dítěte…

Naučil jsem se
... Že vždy ještě zbývá možnost pomodlit se za někoho,
když už nemám sílu mu pomoci jiným způsobem…

Naučil jsem se
... Že malá procházka s mým otcem kolem bloku za letního večera, když jsem byl malý, činila velké zázraky v okamžiku, kdy jsem dospěl…

Naučil jsem se
... Že život je jak role toaletního papíru. Dostaneš se dříve ke konci,
čím rychleji se odvíjí…

Naučil jsem se
... Že právě malé, denní, události dělají život velkolepým…

Naučil jsem se
... Že pod tvrdou schránkou každé osobnosti se skrývá někdo, kdo
potřebuje být oceněn a milován…

Naučil jsem se
... Že Pán neučinil vše v jeden den. Což mě nutí k zamyšlení, jestli já bych měl…?

Naučil jsem seNaučil jsem se
... Že ignorování skutečnosti nemění skutečnost jako takovou…

Naučil jsem se
... Že když plánuji jít společnou cestou s někým, dávám mu současně možnost, aby mi ubližoval…

Naučil jsem se
... Že nikdo není dokonalý, dokud se do něj nezamiluješ…

Naučil jsem se
... Že život je tvrdý… Ale já jsem tvrdší…

illona: habaděj:

illona:

Do třetice:

Schůzka

" Chceš jít se mnou do kina?"
" A co chceš vidět?"
" Tebe."

A ještě:

Jeskyně

Svatý Pacomio chtěl poznat smysl života a každý den hloubal nad Božími výroky a nad slovy mudrců, aby odhalil jejich tajemství.
Jedné noci ho Pán vyslyšel a seslal na něj sen. Viděl v něm svět jako jednu obrovskou chmurnou a bezútěšnou jeskyni. Potmě se v ní pohybovaly lidské bytosti, které do sebe vrážely, někdy klopýtaly a zraňovaly se. Byly čím dál skleslejší a sklíčenější, protože se jim nedařilo nalézt cestu ven. Pak úplně nenadále nějaký muž (nebo žena) rozžehl světlo. Bylo to malinké světélko, ale neexistuje tak hluboká tma, aby ji nepřemohlo i to nejmenší světlo. Díky světlu je vždycky možné najít únikovou cestu, a tak všichni vyrazili za člověkem, který světlo nesl.
Nejdříve se všichni tlačili, navzájem si překáželi v cestě; pak se snažili seřadit do zástupu. Ale bylo jich hodně, tma byla hluboká a světélko bylo sotva vidět. Nakonec našli správné řešení – všichni se vzali za ruce.

Chyť za ruce ty, kteří jsou blízko tebe, a drž je pevně, protože světélko je malé a tma je stále hlubší.

Opět něco od Bruna Ferrea:

Holčička se vrátila od sousedky, které právě tragicky zemřela osmiletá dceruška.

"Proč jsi tam chodila?" ptal se jí tatínek.

"Abych potěšila její maminku."

"Jak jsi ji mohla potěšit ty, taková malá?"

"Sedla jsem si jí na klín a plakala jsem s ní."

Když někdo poblíž tebe trpí, plač s ním.
Jestliže je někdo šťastný, směj se s ním.
Láska se dívá a vidí, poslouchá a slyší.
Milovat znamená cítit spolu se všemi živými bytostmi.
Kdo miluje, objeví v sobě nekonečné prameny útěchy a účasti na trápení druhých.
Jsme jako andělé s jedním křídlem – můžeme letět, jen když se držíme v objetí.

Holinka: díky za pěkné vyprávění !!!!

Holinka: díky za hezké povídání a pěkně si to užij

Protože zítra odjíždím se prohřívat na Slovensko do Podhájské, dávám vám sem nějaké to povídání ke Třem králům.

Betlémská hvězda a Giotto
Astronomická a astrologická obtíž?
(Grygar Jiří)
z knihy "Jiří Grygar - věda a víra"

Ve 2. kapitole Matoušova evangelia v Bibli je zmíněn příběh tří mudrců ("králů"), kteří na základě pozorování Hvězdy přišli do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíši. Z pohledu na kterýkoliv betlém vystavený v našich kostelích či muzeích si automaticky vybavíme, že nad jeslemi svítí hvězda s dlouhým zářivým chvostem - tedy nepochybně kometa.

Pokud by betlémskou hvězdou byla vskutku kometa, nebylo by pro astronomy nesnadné čas Kristova narození spolehlivě ověřit. V době kolem počátku našeho letopočtu byla již značně rozvinuta astronomie na Dálném východě a podrobné záznamy o pozorování komet z té doby se dobře dochovaly - žádná z tehdy zaznamenaných komet však termínově nevyhovuje. Vždyť i slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Navíc tu byla i jistá "astrologická" obtíž. Podle dobových výkladů byly komety nešťastným znamením na nebi, takže se stěží hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Ve skutečnosti je však zobrazení komety nad Betlémem historicky doloženo teprve z italských jesliček počínaje 15. stoletím, odkud se tato zvyklost nejpozději v druhé polovině 16. stol. dostala i k nám. Teprve v druhé polovině 20. století se podařilo odhalit tvůrce, který použil kometární symboliky pro biblickou zprávu o klanění tří králů jako první.