Jak přežít pubertu svých dětí
Máte doma dospívající dítě a někdy nabýváte dojmu, že pocházejí z jiné planety? Rádi byste porozuměli své dospívající ratolesti? Známá česká autorka vám poradí, jak na to. Ve své nové knize popisuje nejen projevy puberty, ale i jak děti prožívají dospívání v harmonické či disharmonické, nebo dokonce rozvedené rodině. Uvádí vlivy, které formují chování dospívajících dětí, a zejména radí, jak ve zdraví přežít jejich pubertu.
- Je puberta nemoc?
- Projevy puberty
- Party, drogy, životní styl
- Sourozenecké vztahy a rodina
- Škola a poruchy učení
O autorce
PhDr. Tamara Cenková ukončila studium na FFUK Praha, katedra psychologie. Po ukončení studia pracovala do roku 1993 ve věznicích Československé a České republiky. Od roku 1993 pracuje jako soukromá psycholožka. Věnuje se především dětem s poruchami učení a chování, dále psychosomatickým onemocněním dětí a dospělých. Díky těmto dvěma okruhům se často dostává k řešení i partnerských nebo manželských problémů.
Pořádá sebezkušenostní semináře, přednášky. Spolupracuje s různými médii.
V roce 2005 vydala knihu příběhů pro děti pod názvem „Kouzelná zvířátka dětem“ vydala ISETA České Budějovice.
11.3.2010 Rubrika: Společnost | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak přežít pubertu svých dětí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Vážené maminy,
to jsem moc ráda, že situace, kterou denně zažívám doma, není ničím neobvyklá a že ji prožívají (snad jen kromě Almegy:o)), všichni rodiče puberťáků. Nemohu si stále zvyknout na osopování a ksichty mé dcery, její neadekvátní chování, změny nálady,ponožky a spodní prádlo naházené kolem prádelního koše...Na to, že když jí řeknu, aby něco udělala, udělá to to jen napůl - možná i "jen na čtvrt". A jakkoliv se snažím být důsledná a domnívám se, že když bude muset jednu věc zopakovat pětkrát, že to pomůže, nějak se to stále míjí účinkem. Takže nezbývá než se státi chvíli flegmatikem a popřát si nám všem maminám puberťáků - vydržet!
Almega: no jako hele, nic po nich nechtít, tak je u nás sociálka vařená pečená, jak žijí v bodelu, tos ještě neviděla a věčně ze sebe služku dělat jako fakt nehodlám...můj čas je cennější než abych 100x denně lítala s hadrem v ruce a kštětem v druhé...
Jsou velké dost na to, aby už pochopily, že jsou určitá pravidla a mají taky nějakou zodpovědnost-kde jinde se to mají naučit?? Ve svém bytě?? To bude kdy?? Až jim bude 30??? To do té doby budeme žít v binci?? Ani omylem, holka zatá, ani omylem, jsou zdravé, ruce jim slouží, takať pěkně makají...
Já po dětech doma skoro nic nepožaduju-jsem toho názoru,že až budou mít svoje byty,tak si všeho užijou dost a dost...Taky jim říkám,že doufám,až budu nemohoucí,že se o mě budou zase ony starat...(HA-HA!!)...jestli....
Jo, ještě jsem zapomněla dodat, že můj nejstarší vejlupek postrádá pud sebezáchovy, a razí heslo : "Radši mrtvej, než druhej !"
No nezabili byste ho radši nějak humánně ?
bohunka: Linda: Hlavně si holky zapamatujte tyhle vaše nářky na puberťačky, a až to pomine, tak budete mít téma na "veselé příhody z natáčení".
Já už mám kluky dospělé, ale jejich puberta mě značně zocelila pro další život. A kdyby nebylo všech těch průšvihů, život by probíhal jak procházka růžovým sadem, tak bych snad měla dojem, že jsem vůbec nežila.
Můžu vás ujistit, že i klučičí puberta je výživná, zvlášť když hošíci jezdí rallye od chvíle, kdy jim uschlo razítko v řidičáku. To se po každých závodech cítím jak znovuzrozená, a pokud muchlají jen plechy a neteče přitom krev, tak i šťastná.
bohunka: no jevím, ale jestli mi moje holcicky neco vynahrazujou, tak to jsem v minulých zivotech musela být hodne sadistický masový vrah
mam-ča: aligátor ve vane
bohunka: a kdyz se jí clovek na neco zeptá tak místo jednoduchého ano / ne dostane kilometrovou odpoved v které se shoromázdí celé príkorí sveta. Jo jo mycku znám, vytírání znám, luxuje zásadne jenom prostredek pokoje který je videt.... já jsem u ní o víkendu malovala 2 zdi a kdyz jsem odsoupla nábytek tak jsem dosla k záveru, ze slecna má neskutecne pevné zdraví ...nebyla jsem si jistá zda ty chuchvalce prachu me nepozdraví a neodpochodují sami a to tam slecna týden predtím gruntovala . Jo a taky jednou pritáhla dómu kocku, ze jí bude 2 týdny hlídat kámosce.... hmm za dva dny se kocka rozmnozila (nikdo netusil ze vubec byla tehotná). A neptej se jak se na nás dívali rodice kámosky po dovolený kdyz jsme místo jedný cistokrevný super kocky (byla to jakási kocicí slechta) vraceli 5 kocek a z toho 4 podivného zkrízení.
mam-ča: Díky, přesně to dělám. Klukům povel jednou větou a holce to popisuju krok za krokem. Když dojdeme k tomu "a pak ty židle nanosíš zpět", tak ona bublá a vzteká se už naplno a kluci se chechtají za dveřma. Já si někdy připadám jak debil, ale klukům stačí říct - vyndej prádlo z pračky a oni je i pověsí. Děvenka akorát vypne pračku a maximálně prádlo hodí do koše . Takže po klukách sbírám večer suché prádlo, když má službu dcera, tak jí musím buď připomenout "pověs je", nebo je večer pořád ještě v koši. Prostě u holky musím pořád myslet dva kroky dopředu a ji to řádně se.e a furt křičí že ji buzeruji. Prostě na jednu stranu je to dospělá ženská a cítí se tak a na druhou stranu se chová hůř než malý spratek. A s tou alergií to neberu tragicky, ale to že mi domů dotáhla kočku, to beru jako naschvál. Jo jo, raději 5 kluků než ještě jednu holku. Vždycky říkám že to je trest za ten lehký porod. U kluků jsem málem zgebla a holka byla venku raz dva. A teď mi to "nahrazuje".
bizuna: tak díky... Já myslela, že aspoň jednoho mám z krku
bohunka: Tak dcerunce ten opruz dopřej. Milá dcerko, vezmi koště (milá Lízo, milá Lízo...) a zameť kuchyň. Pak si připrav kbelík s vodou a saponátem. Řádně v něm vymáchej a vyždímej hadr, a poté s ním vytři kuchyň. Následně hadr vyper v čisté vodě a dej uschnout.
Je to boj, kdo s koho.
Ale buď v klidu. Kdo se rozčílí, ten prohrává.
Alergie není nejhorší. My jsme jednou hlídali 14 dní sousedovic aligátora. Ještěr se válel ve vaně, a my se celá rodina umývali ve škopíku... Dneska se tomu řehtáme.
Boubel: myslíš? Já mám kluka 19 a ty jeho nápady...druhýmu je 21 a teprve v poslední době se mi zdá, že trochu zmoudřel (někdy - je to blíženec - dva v jednom - někdy super - někdy )
mam-ča: Děkuji za útěchu, ale trochu mě to děsí. To jsem byla taky tak hrozná? Já na to neměla prostor - maminka nemocná, doma malý brácha a ségra a my holky jsme musely ve 14 zastat domácnost a zahradu a malého školáka. Já na držkování neměla čas - ale že bych byla taková můra jako moje holka? To se mi teda fakt moc nelíbí. Já tvrdím že je celá manželova babička - to byl postrach vesnice.
Kawa: Jen pro ilustraci - požádám o poklizení nádobí z myčky. Kluci vyklidí myčku a nandají tam špinavé nádobí které se mezitím shromáždilo. Holka s kecama uklidí myčku a .. nic, o nandání špíny do myčky jsem nic neříkala. Umývání podlahy - kluci odnesou židle, zametou a čistou vodou umyjí země ( jak to vidí u mě ). Dcera namočí hadr, pošudlí nezametenou kuchyň, drobky jsou rázem všude, ale je hotová - o zametání já jsem přece nic neříkala a že to tak dělám? No já přece dělám všechno blbě! Někdy si myslím že to dělá naschvál aby mě vytočila. Nově se mi objevila alergie na kočky. Dcérenka přitáhne domů čistokrevné kotě - prý je bude hlídat kamarádce po dobu její dovolené. Tentokrát zasáhl i manžel, protože zvíře v bytě - to my fakt nee. Ale jsem špatná matka, protože si svou rýmu a výtok z očí vymýšlím aby holka nemohla mít doma zvíře. Kluci se přišli zeptat co řekneme na rybičky a želvu, jestli to půjde. Holka ta se neptá a zamoří zvířetem celý byt. Jak říkám, je to těžké a nevím jestli to vydržím. Jak už psala Linda - asi skončím v protialkoholní léčebně. Sklenička totiž pomáhá.
bohunka: Jo, s holkama je puberta všeobecně těžší. Mají větší sklon k držkování.
Ale chápej to tak, že z ní vychováváš sebevědomou ženu, a na kom jiném než na mámě, si to sebevědomí má trénovat ?
Přece nechceš, aby z ní vyrostla uťápnutá putinka ?
Neboj, dočkáš se chvíle, kdy bude za tebou chodit pro rady, co s nezdárným puberťákem, a budete nejlepší kamarádky.
V tomhle je žovot spravedlivej, protože geny se nezapřou.
bohunka: ó děkuji! vždycky sem tvrdila, že narodit se mi holka tak ji jdu vrátit... a když už se s mojima dvěma svišťama naskytnou situace, kdy mám chuť toto přehodnotit, tak je fajn slyšet, že je to tak správně... Představa, že i minimálně jeden z nich je holka, tak už by mě asi zavřeli...