Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Není zbabělec, prostě má strach, že mu něco najdou. To je důvod, proč lidi k doktorům nechtějí. Mám známou, ta to má jako koníčka a proklempírovala se úspěšně do důchodu. Je velice zachovalá, vždyť byla na nemocenské se vším, co se jí hodilo. Jiný známý, zdravý chlap, dostal chřipku, rapidně zhubnul a byl pryč během měsíce. Další známá s evidentními příznaky hmatného zvětšujícího se nádoru pravidelně docházela na příslušné kontroly k odborníkům a naprosto nic s ní cca dva roky nedělali. Jo, roste to, jak se cítíte, přijďte za půl roku. Ani krev, ani vzorek, jen sono a mamo. K operaci se rozhodla sama - a pak se ukázalo, že se mělo něco dělat už dávno. Přeléčená, pracuje, kdyby tam nechodila a nechala to, vyšlo to zcela nastejno. Nic si na nich nevezme. Chápu, že Lence na manželovi záleží, ale proti jeho vůli ho nelze dotáhnout k doktorovi, dá se ušít habaďůra s pozvánkou, ale on nechce operaci ani vyšetření, bude na ní za to protivný. Nejeví se mi ty příznaky dobře, ale jeden nikdy neví, co přijde. Co koukám kolem sebe, tak ten z páru, co byl vždycky nemocnější, nakonec toho druhého přežil. A ten druhý, co u doktorů ani kartu neměl, kde je mu konec. Na druhou stranu, jedna od nás šla na docela banální zákrok, vyjednala si to na renomovaném pracovišti, aby měla jistotu, Měla pak bolesti, nechtěli s tím nic dělat o víkendu, ani sono břicha, a ono to do pondělí nevydrželo. Rodina se nikde nedomohla spravedlnosti. jiná ze sousedství opakovaně chodila po doktorech, nic ji nenašli a pak to prasklo a byla pryč. lidi, doktoři kmitají pouze kolem svých a kolem svých dobrých známých. A preventivky u nás, kam musíme docházet? Pouhopouhá fraška. Pojišťovna to proplatí, tak co. A svoje zdraví - to si musíme ohlídat hlavně my sami! A jít si za tím, jak cítíme my. My se nejlíp známe. Já za sebe, jakmile mám pocit, že je něco blbě - tak se nemýlím. A nedá se paušalizovat, případ od případuje jiný, stejné příznaky nemusejí znamenat stejnou nemoc. Máte vedle sebe dvě ženy pos tejné operaci, jedna umírá, na dveře dají pooperační pokoj, a druhá sedí s návštěvou na posteli a směje se a má chuť k jídlu, takže co...Nechte Lenko muže na pokoji, jistě půjde marodit, až to nebude zvládat, když budete hledat pomoc v příbuzenstvu, "mami domluv mu taky, že tam s ním i třeba půjdu", třeba si pak budete vyčítat, že jste mu ten konec uspíšila a otrávila mu poslední měs

Na rakovinu bych to rovnou neviděla, může to být jenom únava, pokud celý život pracuje fyzicky, nastřádalo se to a po padesátce to dolehlo. Nikdo nejsme při síle pořád. Nemalovala bych čerta za zeď těmi nejhoršími scénáři. Jsem podobného věku a nedokážu si představit, že bych měla náročně fyzicky pracovat, celé dny a pořád
Znám hodně mužských podobného ražení, k doktorovi nikdy, ostatně jsem podobná, chodím tam jen když vyloženě musím a je to hodně těžké, pokaždé se z toho hroutím.
Někdo tady tvrdí, že jsou v zákoníku práce povinné preventivky. Pokud ano, prosím konkrétní odkaz. Já tvrdím, že to tam není. Protože kdyby bylo, většina zaměstnavatelů ten zákon porušuje. Neznám nikoho, kdo by v práci na takové prohlídky chodil, ani já za celou svou kariéru nebyla (a to dělám v obrovském podniku čítajícím několik tisíc zaměstnanců). Závodního lékaře máme, ale ten dělá jenom vstupní prohlídky nových zaměstnanců. Ta probíhá tak, že se vás zeptá na výšku a váhu (jak to souvisí s prací, nemám tušení) a jestli se s něčím léčíte.To je všechno, ani tlak nezměří, ani do krku se nepodívá, prostě nic. Vzpomínám si, že jsem si z váhy ubrala 10 kilo (co je tomu cizímu pánovi po tom, kolik vážím) a úplně klidně jsem řekla, že se neléčím s ničím, i když to nebyla pravda - obíhala jsem v té době doktory s urputnými bolestmi zad, ale přece mu to nebudu věšet na nos, když jsem o tu práci moc stála. Ještě by mi tam dal štempl, že jsem práce nezpůsobilá a byla bych na dlažbě, to tak! Takže záda jsem si postupně odléčila ve volném čase (rehabilitace, cvičení apod.) a závodního doktora jsem od té doby už nikdy nespatřila.
A i když některý zaměstnavatel na ty prohlídky posílá, přesně jak tu někdo napsal - přece mu nebudeme říkat věci, které by mohli tu naši práci ohrozit

Pentlička: pamatuju si, jak krásně hubnul LUX..a ona to leukemie....a šel

bohužel jak člověk bezdůvodně hubne, je to vždycky problém :-( A většinou bohužel ten, jak píše Pentlička :-(

Vím, že takoví muži a i některé ženy jsou, že nechodí k doktorovi a radši se léčí sami. Ženské obvykle pomocí bylinek a tzv. babských rad a chlapi pomocí slivovice. A nejít k doktorovi, protože by mi mohl něco najít? To si jako myslí, že když to bude ignorovat, že to samo zmizí?
Radu žádnou nemám. Je dospělý, svéprávný. Řekla bych mu svoje stanovisko, ať se zařídí po svém. Ale sama bych se připravovala na nejhorší, podle mě má rakovinu.

Neco podobneho mam doma. Muz hubnul a byl unaveny. Ne tedy az takhle, jak popisuje Lenka, ale byl. Jinak zadne priznaky. Ubytek svalove hmoty se mi nelibil, ale k doktorovi se dokopat nenechal. Az mu otekla uzlina v trisle a vyklubal se z toho lymfom, nastesti, pokud se to tak da nazvat, jeho neagresivni forma. Absolvoval leceni a od diagnozy je to pet let. Vypada dobre, pribral, vsechny testy v poradku(zaklepavam). Takze bezduvodne hubnuti opravdu neni normalni. Jasne, ze se lide boji a nechteji znat eventuelni pravdu, ale dneska uz jsou jine lecebne postupy a znam dost lidi, kteri na tou "mrchou" vitezi.

No a co se domluvit se svým obvoďákem, když manžel neví, jestli má někde kartu, tak by ji klidně mohl mít tam, a ten by ho písemně pozval na prohlídku. Inzeráty jsou teď všude, pozvánky lidem chodí, tak to není ani moc podezřelé.

napadlo mi, že doma by si mohl aspoň vyzkoušet hemocult. Koupí se v lékárně. A nemusel by nikam chodit. Tohle nevypadá dobře, může to být cokoliv. Můj muž hubnul, nemohl nakonec jídlo ani vidět a do špitálu šel pět minut po dvanácté. S lymfomem. Naštěstí ho z toho dostali, ale pořád je to o strach.

vedle nás má zahradu pan učitel....sportovec , 68 let vypomáhal synovi na bazéně jako správce , před měsícem hrabal na zahradě - jako rozvedený tam míval bazén a k němu vždycky nějaké kočky dvounohé......super chlap , nenafoukaný, výřečný prostě bezva......a dnes má na trafice parte....

Preventivky od závodních doktorů jsou k ničemu. Zaměstnavatelé ty doktory nalézají, protože nějaké mít musí, bay neporušili zákon, že zaměstnanci prohlídku nemají a doktoři to zas zadarmo nedělají.
Já jsem VŽDY závodnímu doktorovi na preventivní prohlídce na kterou jsem musela, tvrdila, že mi nic není nic mne nebolí a cítím se hodně dobře, práce že mi prospívá a podobně. Ptože kdybych řekla, že mne z práce něco bolí, jsem unavená a je mi zle, tak bych tam taky nemusela dál pracovat, protože pracovní prostředí škodí mému zdraví. Tenkrát na to byl taky nějakej §. jak je to teď nevím.
Je fakt, že kdyby mi bylo něco závažného prdím na práci a jdu se radši léčit, ale to jsem zase já a ne tvůj muž.


co popisuješ normální není, ale prošením, jak je vidět, s ním nehneš. takže jedině ho nasrat.

Chlapi jsou pitomí.
Můj brácha, ze strachu aby mu něco nenašli a že setsakra věděl, že něco má, radši málem umřel. Je to úplně nelogické, protože když se nejde včas, tak pak se opravdu umře a těm pitomcům se pak akorát potvrdí že to říkali. ale už nevidí, že kdyby šli včas, tak by se uzdravili.
myslí si, že když to budou ignrovat,tak problém zmizí.
mého bráchu zachránilo to, že když už nemohl dál, tak ho odvezli do špitálu, bránit se už nemohl, nebyla síla, a když už ho měli, jali se ho léčit.

komu není rady, tomu totiž není pomoci, nejde to po dobrém, půjde to tedy po zlém.
tohle mi udělat můj muž, oznámím, mu, že takovou bezohlednost vůči mě, jsem si teda nezasloužila, když si chce umřít, je to jeho věc, ale vůči mne je to teda pěkně bezohledné a sobecké a naskládala mu k podpisu všechny možné pojistky abych aspoň měla potom z čeho žít, když on mě tu nechá naprosto sobecky a jeho vlastní vinou samotnou.

Pracuji ve velké firmě (2000 zam.), preventivní prohlídky jsou samozřejmostí. Dělnické profese 1x za rok. Technici dříve 1x za 3 roky, teď je prý interval prohlídky u THP prodloužen snad na 5 nebo 6 roků. nástupní prohlídky jsou samozřejmostí. Jestli pracuje u živnostníka, nebo v malé firmičce, tak tam asi na prohlídkách zdravotních bazírovat nebudou. Já hubnu s vypětím sil, (od nového roku 5kg, ale jde to ztuha… jenže si toho zatím nikdo nevšiml, jelikož mám stále 8kg nadváhu. grrr) ale takhle nevyžádaně bych teda nechtěla. Prostě ho zpracuj. Asertivně opakuj svůj požadavek.

Tak vstupní jsem absolvovat musela a z práce máme lékaře, který dělá preventivky pro naše všechny zaměstnance, ale ti to mají dobrý ŠOLICH, někdy změří tlak, někdy ne a podívá se max. do krku a prachy za preventivku má v kapse.
To hubnutí ale asi opravdu nebude normální.

Domluvit se se zubařem, aby ho poslal na vyšetření. Doktora poslechne

Po nás tedy taky nikdo nikdy prohlídku nechtěl,jen vstupní, která sestávala ze změření tlaku a poslechnutí srdce.

Nechci strašit, ale únava spojená s hubnutím - to bývá první dotaz u doktorů, kteří mají podezření na nějaké závažné onemocnění - jestli jste rychle nezhubli, nejste výrazně unaveni.
Přitom teď už když se onemocnění zachytí včas, je velká šance na uzdravení nebo aspoň spoustu let s nějakou přiměřenou léčbou.

Tchyně takhle byla po viróze asi 2 měsíce unavená, hodně zhubla, šla k doktorovi a zjistili jí nádor tlustého střeva, zachycený relativně včas, takže po 4 letech žije vcelku normálním životem, až na nějaké léky.

Na tohle bych použila veškeré prostředky, klidně i nějaké citové vydírání, protože to je hloupost, možná strach z toho, co objeví, ale čím později tam půjde, tím hůř pro něj. Máte děti? Pokud už dospělé, zapojila bych je taky, pokud menší, o to víc by to kvůli nim měl udělat. A jestli ne, tak aspoň kvůli tobě, kdy ne sobě. Zkusila bych se ho zeptat na důvody, předložila několik podobných případů, kdy byl někdo nemocný, klidně mu i vyčetla, že má strach jít k doktorovi a chová se hloupě, nějakého kamaráda doktora zapojila, prostě cokoli, co by na něj mohlo platit, protože to opravdu není legrace a samo přejde těžko.

Nemáš třeba narozeniny, že by sis to přála jako dárek?

Strachem o práci by to být nemělo, jít na preventivní prohlídku a nějaké vyšetření je běžné, když nic nenajdou, dobře, pokud ano, tak snad je zdraví přednější než rok práce, po kterém ho odveze přinejlepším sanitka.

byla jsem zaměstnaná u třech zaměstnavatelů a nikdy po mně nechtěli preventivní prohlídku, manžel tenkrát zhubl dvacet kilo za 5 týdnů a málem skončil se sondou v žaludku, zpátky to nabíral víc jak půl roku