Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

pavlina: Já se přiznám - už se těším až ta moje týraná chudinka vypadne z baráku do svého a bude si hospodařit sama. A těším se až bude sama mít děti - já si to vychutnám!!!!!!!!!!! Já budu ta chápavá babička a moje dnes týraná dcera bude ta saň za kterou jsem dnes já. Jenom nerozumím jedné věci. Kluci i holky rostli spolu, vychovávala jem je stejně - i kluci umývají podlahy a věší prádlo - jenže ta holka se nějak šprajcla a nepovolí. A protože je to tatínkův mazílek, tak ani nemusí. Kluci jsou fakt v pohodě. Máte některá taky takovou zkušenost s klučičí a holčičí pubertou? Teda abych z kluků nedělala andílky - taky jsme řešili cigaretky, pivečko, mejdánek v parku .... jenže všechno jaksi v klidu. S holkou je to všechno 10x horší.

pavlina: Já myslím, že kdyby se dětem z normálních rodin neblbla hlava všelijakými "Právy dětí" a "Linkami bezpečí", že by to s nimi šlo líp.
Je zajímavé, že "Povinnosti dětí" nikde vyvěšeny nejsou.

bohunka: Neboj, to přejde ! Můj synovec dostal za úkol umýt auto. A protože měl pocit nespravedlnosti, proč já ?, a jeho sourozenkyně ne, tak umyl přesně jen půlku auta, tu, co na ní bylo vidět z okna.
A když jednou jako mrňous vyhrožoval, že uteče z domova, sbalila mu sestra bleskurychle kufr, a vystrčila ho za dveře bytu. (Dům byl zamčený ).
Za hodinku se chlapec vytrucoval a zazvonil, že teda jde domů.

mam-ča:
tak s tím bych neuspěla - to by zkrátka ignorovala - nedávno jsem zkoušela - bodíky za splněné ukoly - hned jak jsem vyšvihla nástěnku prohlásila, že je jí to jedno

bohunka:
jednoznačně týrané chudinky - chci po ní, aby špinavé prádlo umístovala do určeného pytle ne pod nej, chci, aby rovnátka nasazovala co možná nejdříve ne až když jde spát kolem půlnoci a ječí, že už je léta nosí a nic, obtěžuji dotazy o škole atd atd

pavlina: Jo, jo, já jsem taková matka že na dceru kašlu, jsou mi lhostejné její problémy a přání, dělám jí naschvály ... No prostě já můžu i za ten jebák co se jí udělal na bradě ( Nejez mandarinky, víš co ti řekli na alergologii - proč mi to zakazuješ? Ty mi je závidíš - no a buch, je celá osypaná ). Že jsme celá rodina kvůli její nemoci jedli skoro rok dietně, bez tuku, vše dělané na vodě - aby jí to nebylo líto .... To cérenka pomíjí. Ona se cítí neuznaná a kope kolem sebe. Už se modlím aby to přešlo. Jo a když jsem ji někdy k něčemu fakt donutila, tak vyřvávala že ji týrám ( to když měla vysát, utřít nádobí, posbírat prádlo ...) a že zavolá na linku bezpečí. Jednou jsem vzala i sluchátko a podala jí ho... Fakt, u obou kluků to není taková hrůza jako u jedné holky. Jo, když už jsem ji donutila sebrat prádlo, tak nebyla líná a posbírala jen své kousky. To ostatní nechala zmoknout. No děs a běs.

pavlina: Na to existuje finta : U nás na lednici visel papírový "kolotoč" , pevná část s domácími úkony (smetí, luxování, nádobí) a druhá pohyblivá se jmény pacholátek.
Každý týden se pootočilo jmény a předaly se hotové rajóny.
Na slova "Proč Já ?" jsem byla alergická.

martuš: Svojí pubertu si člověk nějak nepamatuje, ale se mnou si asi rodiče dost užili.
Moje maminka měla vzácný smysl pro humor, a tak když jsem si občas postěžovala na pubertální výstřelky svých synů, tak maminka pohotově posloužila podobnou historkou z mého rušného pubertálního období. Děsně jsme se přitom nasmály, a já jsem tu trojnásobnou pubertu dětí prožila s úsměvem idiota na rtech.
Zvlášť ten nejstarší byl někdy na zabití, ale měl dar humoru, tak jsme to nějak přežili.
Nejhezčí na tom je pak to "vyloupnutí" z puberty. Najednou má člověk doma báječné kamarády a ohleduplné jedince.
Přeju všem, aby u vás to období nastalo co nejdřív.

bohunka:
zase já? proč ne ten druhej? - a přitom nedelá v podstatě nikdo nic - fakt všude stejný
celkem potěší, že v tom nejsem sama

i já se doma potýkám s letníma bundičkama v zime - pravidelně se vrací z tréninku jen v minišortkách - celou zimu - je to sice pár zastávek autobusem, ale zima jí prý není - na moji namitku (stejne jako na ostatní s podobnou tématikou) se ozvalo "neřeš mně" - tak neřeším - teda snažím se neřešit
koneckoncu si myslím, že to , co tu popisujeme se s odstupem času bude zdát k smíchu - já mám jen obavy, aby nedošlo k nečemu závažnejšímu (drogy,nevhodná parta, takový ty odchody z domova, courání po nocích atd) - snad to všechno přežijeme ve zdraví!

Dvě puberty mám za sebou, třetí je v plném rozpuku. Nejhorší je, když se holce (22 let) puberta zřejmě vrátila a tatínka má plně na své straně. Tomu nejmenšímu koupím konopnou mast na jebáky a už slyším "No jo mazánek, mě jsi to tenkrát nekoupila, na mě sereš...." Do toho ten nejstarší "No ale za nás to tenkrát nebylo..." Jsem doma já a dcera , prosím o vynešení koše "A proč zase já? Proč neřekneš klukům?" Kluci koulí očima, ale jdou. Holka peskuje a je drzá. Já už na to fakt nemám nervy a volám o pomoc. Radši ještě jednou klukovské puberty než holčičí. Ty mi připadají daleko horší a zákeřnější.

mam-ča: Bettynka to dobře popisuje,mám její knihy sebou a čtu stále dokola. Pěkně to vyjádřila Ivanka Devátá v jedné ze svých knih - řekla svému puberťákovi : Tvou pubertu a můj přechod přežije jenom jeden z nás !
Ovšem je zajímavé, že kdysi v mém "pravěku" se toto nijak neřešilo, o nějakých telecích létech se vůbec nikde nediskutovalo. Asi měla máti se mnou a sestrou taky problémy, ona vždy tvrdila, že : Makarenko nemakarenko, dobře mířená facka ještě nikomu neublížila - měly jsme tolik práce a povinností, že ani nebyl čas na hlouposti a odmlouvat rodičům bylo naprosto nemyslitelné /snad jen ty ksichty,ale určitě v ústraní/

Mamina6: tak za prvý, k vuli její blbosti nebudu doma, nakonec na nachlazení se neumírá a padej do skoly. No a pokud náhodou na nachlazení umírá tak lezet v posteli a obcas se zvednout a dojít pro caj zvládne slecna sama a nemusím s ní být doma. To jsem sand naposledy byla ve skolce. A za druhý ty blbý kecy ani od jedný neposlouchám a pokud mám pocit ze to doslo do stadia vrazdení tak je sprdnu obe... nakonec kdyz se na me nastvou tak aspon zalezou kazdá k sobe a s nikým se nebaví a doma je klid ...v podstate nejklidnejsí domácnost je kdyz jsou deti nasraný. JO ucení je blbost, ale stejne se to naucís, chces jít ven tak jdi AZ to udelás a rovnou s sebou vem odpadky (psa apod) címz se jí ten venek tak znechutí, ze radsi zustane doma a opruzuje me . Podle me u holek je nejhorsí 11-12 roku, jak se prehoupne 13 ta kaspon obcas z nich vypadne neco pouzitelnýho a po 15 je starsí holka obcas i lidská.

Já jsem přežila.

U nás fungovalo mluvit s ním jeho jazykem (např. to si snad děláš kozy, ne !), nedělat zbytečné dusno kvůli pitomostem a nevnucovat se s názory na módu.
Také mu dělalo dobře, když jsem si já, dospělá osoba, přišla někdy k němu pro radu nebo názor. Třeba ohledně počítače nebo hodnocení, co si myslí třeba o filmu, na který se chystám do kina - jestli stojí za to, apod.

Myslím,že jako všechno na světě,to jednoho dne samo přejde...Syn chtěl už ve 13 do hospody a tvrdil,že bude jediný,kdo tam nebude...Pustili jsme ho,samozřejmě pak byl za machra,jelikož tam byli asi 3 a ostatní rodiče nepustili...Byly i epizody s marjánou,alkoholem i jiné drsné,ale letos by měl už končit s VŠ,jde mu to dobře.Dcera taky mívá semtam různé úlety,ale přehlížím to,dokud se neděje bůhvíco,určitě ji to zase přejde.Studuje dobře,tak ať si jinak užije....

Mamina6: Klíííd !
Přečti si Betty McDonaldovou, Co život dal a vzal. Pasáže, kde bojuje se svými pubertálními dcerami, jsou zvlášť výživné, a nakonec to dobře dopadlo.
Chce to jen přežít.