Jaká matka, taká Katka, a jaký otec, takový syn?
Mám přítele, chodíme spolu rok a půl. Mezi námi je všechno v pořádku. Co mi dělá starost, je chování jeho otce. Abyste mi rozuměli – mám strach, aby se Honza jednou nezačal chovat jako on. Moje máma mě před tím varuje, většinou to tak prý bývá, že děti se v dospělosti chovají stejně jako jejich rodiče.
Honzův otec je totiž despota a hulvát. Pokaždé, když k nim jedeme, mám žaludek až v krku a celou návštěvu se tam necítím dobře. Maminka je hodná, pečlivá, pracovitá, pořád něco dělá, vyváří, všem podstrojuje. A za to má jenom pohrdání a urážky Její manžel se k ní vůbec nechová pěkně. Pokřikuje na ni jako na nějakou služku, sám si nepodá ani noviny, dokonce ani kafe si sám neosladí. Honzův mladší bratr už se chová skoro úplně stejně.
Honza ne, alespoň to na něm nepozoruji, ale jsem ostražitá a pořád ho sleduji. Stačí málo, nějaký bezvýznamný konflikt nebo něco, co mi trochu připomene jeho otce, a propadám panice.
Několikrát jsem s ním o tom mluvila, chtěla jsem znát jeho názor na to, jak to u nich doma chodí. Ujišťuje mě, že to, jak se otec chová, nesnáší už od dětství.
Co myslíte? Nemůže se třeba v budoucnu, za pár let, stát, že ten otcův model chování nějak nevědomky převezme? Je mi 22 let, vdávat se zatím nechci, jen o tom přemýšlím. Jestli je to pravidlo, že se děti chovají stejně jako jejich rodiče, jak tvrdí moje máma.
30.8.2007 Rubrika: | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jaká matka, taká Katka, a jaký otec, takový syn?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sheeni: přesně, kdyby mu hned ze začátku dala po kebuli, takhle by to nedopadlo, ale když viděl, že mu prochází drobnosti, tak přitvrzoval
elephant: Záleží, jestli hulvát narazí na někoho, kdo dá tomu jeho hulvátství průchod, kdo se neohradí.
zatím jsem nečetla názory ostatních, ale radím ti zkus s ním nejdřív bydlet ve společný domácnosti, tak ho poznáš nejlíp a nejrychleji. a pokud něco zkusí trvdě se ohraď, pokud to nepomůže, odejdi. jeho táta je hulvát, ale kdyby se maminka ohradila hned na začátku, tak by to třeba u nich taky vypadalo trochu jinak 
a podle mě není pravidlem, že děti se vždycky chovají jako jejich rodiče
radila bych ti, aby jsi s ním zkusila žít ve společné domácnosti a hned, jak uvidíš, že přebýrá nějaké rysy chování po svém otci, uteč!!! 
pokud ale i po pár letech bude stejný jako je teď, tak gratuluji
.gif)
Doufej, že je po mámě 
Pokud si to uvědomuje a bojuje s tím, tak je to na dobré cestě. Geny sice neodrbe, ale když na sobě zapracuje a ty mu pomůžeš, neměla by to být až taková tragédie
No když se podívám na svého muže,který semi po 13 letech vztahu proměnil v jeho otce...tak ti holka nechci brát iluze,má přesně ty vlastnosti které jsem nesnášela na jeho tátovi, despitickej, protivnej, věčně bez nálady
mohlo mě to napadnout, že takovejjednou bude...holt ted už je pozdě, ajá se stím učím žít
ale netvrdím, že to je pravidlo
No, některé věci, které zdědíme po rodičích, bysme velmi rádi odmítli, třeba já už teď si uvědomuji, že toho po mámě i tátovi mám dost, co na nich sama nemám ráda
ale snažím se s tím tedy nějak bojovat, ale myslím si, že jestli nejsi nějaká ustrašená holka, která si nechá všechno líbit, která bude bez řečí dělat posluhovačku, tak se nemáš čeho bát. I když něco po tátovi třeba zdělil, tak se k tobě bude chovat jinak, pokud mu dáš včas!!! najevo, co ti vadí a tak! A ne jak jeho hodná maminka, která si to nechávala celý život líbit, až se to na stáří úplně vystupňovalo,hm?
Myslím si, že když si to tvůj přítel uvědomuje, jak se jeho otec chová a vadí mu to, tak se takového chování vyvaruje.
.gif)
Ikdyz nesnasi chovani otce, tak cim bude starsi tak se budou vynorovat nejake negativni rysy, ktere uchovava mozna nekde v podvedomi. Ovsem
hlavu vzhuru, staci ho na to upozornit anebo srazit hrebinek a bude to v pohodeU nas to tak funguje....
.gif)
Nemyslim, ze by nutne musel byt jako otec, to uz bys nejake naznaky zachytila. Jak ja tyhle typy hnusne nesnasim, na druhou stranu mi ale neni lito ani zenskych trpitelek, ktere sklopi hlavu a celozivotne si nechaji takove zachazeni libit. Mozna, ze kdyby ho v mladi maminka vzala panvickou po palici, despota by si tolik nedovoloval. Proste si chlap dovoli k partnerce(nekdy i naopak, pro spravedlnost) jenom tolik, kolik mu dovoli ona.
Poradila bych si ho hned nebrat a zkusti s ním nějakou dobu žít a pak se uvidí. Jinak se to stejně nedá poznat. Vykládat může, ale jestli to tak taky bude Plno lidí se chová fakt stejně jako jejich rodiče a ani to nemusí být dcera jako matka a plno lidí si řekne tak takhle ne a snaží se ty chyby nedělat. Já osobně bych nerada byla kopií své matky 
