Jak na příliš „ukecanou“ tetičku?
Setkala se některá z vás někdy s člověkem, který vám dokázal doslova vymluvit díru do hlavy? A nevíte, jak nějak elegantně a přitom citlivě takového jedince usměrnit? V červenci se k nám totiž na týden chystá manželův strýc s tetou. Už u nás byli loni a z důvodu tetiččiny upovídanosti to byl doslova očistec.
Nechci dělat rodinné dusno a návštěvu zatrhnout, ani se na ten týden demonstrativně někam vypařit a manžela v tom nechat samotného, když jde o jeho příbuzné. On k nim má velmi blízký stav, vlastně ho částečně vychovali, ale to už by byl jiný příběh. Prostě a jednoduše – oba dva jsou moc hodní lidé a odmítnutí z naší strany si nezaslouží. Žijí na vesnici, my v Praze a oni se na ten týden v hlavním městě už moc těší.
Loni bylo všechno fajn až na tu tetičku. Ona je totiž strašně, ale opravdu strašně upovídaná. Ne, že by pořád někoho pomlouvala, nebo byla nějak extra negativní a neustále si na něco stěžovala. To ne. Má prostě potřebu pořád mluvit. Je jako kolovrátek. Ani nedokážu popsat, o čem vlastně pořád povídá. Je to taková změť všech zážitků, zkušeností, postřehů… Je jako kulomet, nikoho nepustí ke slovu. Když už se někomu podaří se jí vměstnat do nádechové pauzy, řekne sotva půl věty a ona si okamžitě přebírá slovo a dořekne to za něj, načež následně naváže nějakou svou další litanií.
Oba jsou od loňského roku v důchodu a strýc začíná být doslova vyšťavený. Do telefonu se mému manželovi svěřil, že má někdy pocit, že se zblázní. Ona prý ráno otevře oči a pusu a obojí večer současně zavírá. Když ji okřikne, ať je chvíli zticha, tak sice zmlkne, ale jen na pár minut. Pak se začne zase pomalu startovat až dosáhne opět své závodní rychlosti a jede a jede a jede. Zajímavé na tom je, že dřív taková nebyla. Do téhle mluvící bedny se přeměnila až v posledních asi dvou letech.
Loni, když u nás byli, to bylo doslova šílené. Vídávali jsme se i předtím, ale vždycky jen chvíli, takže jsem to nezaznamenala. Ten týden byl očistec. Strýček byl rád, že na ni není sám a užíval si normální konverzaci se svým synovcem a já měla na krku tu neskutečnou palbu. Když mi došlo, že to nebude jednoduché, zkusila jsem různé fígle, jak ji umlčet, ale nezabralo vůbec nic. Ona mele pořád: když loupe brambory, luští křížovku, dívá se na televizi… Pořád, pořád pořád. V takové míře jsem se s tím ještě nikdy u nikoho nesetkala.
Jak jsem psala v úvodu, ani já ani manžel nechceme dělat dusno, pro něj jsou to v podstatě rodiče, ty jeho zahynuli při autonehodě když mu bylo dvanáct. Má je rád a oni jeho taky, je jako jejich vlastní. Takže odmítnout návštěvu nebo udělat něco, co by se tety mohlo dotknout, bych nechtěla. Spíš přemýšlím, jak ji zvládnout nějak elegantně, abych z toho ani já pak nemusela mít špatný pocit. Nevím, možná mi někdo z vás dokáže poradit, jak se dá taková ukecanost zpacifikovat.
18.6.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak na příliš „ukecanou“ tetičku?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Tetičce bych našla nějaké povídavé zaměstnání jako přivýdělek, třeba telemarketing 
Linda: 
to nevím jeslti se tohle někdy naučím
.gif)
kubikm: nevím, jestli bych si dovolila vzít na uši sluchátka k úctě k tetě.
U pubošů se to snese, i když taky někdy tím lezou na nervy. Prostě vydržet to, není to na furt. život není peříčko a něco se musí i překousnout. A jednou možná přijde i doba, kdy tu už teta nebude, že vám bude i scházet to její mluvení. Mně osobně se taky některé věci u někoho nelíbily, ale teď si v duchu říkám, kdyby tak ještě žila, vždyť to nebylo tak hrozné.
caira: muž vzal čtyřletou dceru na výstup Palavy. Místo aby se unavila, ještě po výstupu chtěla něco akčního. On přišel a spal jak špalek. Takže si myslím, že spíš unaví nás děti než my je.
.jpg)
kat: neboj za pár roku nebudes vnímat ani dceru - ona si te vytrenuje
, pouze z vlastni zkusenosti natrenuj usi na nebezpecná slova a zbytek neposlouchat. Pak pouze kdyz zaslechnes neco stylu blablabla skola blablabla poznámka bla bla bla tak zarves STOP a to se skolou prosim zopakovat
To toi nepoadím..ale mám doma dva takové...dceru 5 let, která je doslova "držka ukecaná" a její tatínek...protik temhle dvěma jsem bezbranná...manžela umím vypnout, že nevnímám,ale u dcery mi to nejde a nějkdy jsem úplně vyštavená...užívám si vysloveně ticho, když jsou pryč...
takže taky nějaké rady ocením...
Linda: taky mě napadlo, že to není samo sebou, strejda gůgl mi našel
logorea, logorrhoea
Význam:mnohomluvnost, chorobná povídavost
tak pohledat něco tímto směrem
co se stalo před 2 lety, že takhle spustila?
jinak to řešit jako moje vnučka...sluchátka na uši....a poslouchat třeba kurs angličtiny, který nutně potřebuješ.....
Kdyz je to tak blízká rodina co takhle si v klidu sednout a popovidat si co tetu k tomu vede. Kdyz driv taková nebyla a kolovratkuje teprve posledni 2 roky tak to má urcite nejaky duvod. Co já vim je v duchodu a nudi se? Neceho se obává a mluvenim zaháni stres - nemoc, budoucí nemohoucnost, drív se vylkecala dost v práci a ted ji to chybí, nejaká zivotni krize...... moznosti je spousta proc a co spousti tuto reakci . Mozná si to uvedomuje a nedokáze rict na rovinu je mi to a to a mluveni je jenom zásterka a takovy voláni o pomoc. Mozná si to neuvedomuje a tak by jste ji mohli otevrit oci. Clovek nezacne mluvit jen tak pro nic za nic den ze dne
.gif)
Nachystat velmi náročný program.
Prostě jak pro malé děti: utahat utahat utahat!
1) naplánovat den v ZOO - posaď je do vláčku, zamávej a máš na hodinu klid :-D ....... když vystoupí jinde , tak i na dýl
koupit jim permanentku na výstavy muzea, vyrazit na hrad....
V Praze máte tolik možností, am je vzít, tak toho využijte.
Na moji kamaradku pomohl vyletni let malym letadylkem, byla celou hodinu zticha ale musi byt vetrno aby to letadylkem hazelo
Nevim co s tetou, ale strejda a mozna i zbytek rodiny, by urcite uvitali MP3 k tomu mini sluchatka a muzete poslouchat co chcete.
Nejhorsi je, ze si takovi lide ani neuvedomuji, ze tolik povidaji a ze to ostatni nezajima.
Pokud má manžel k tětě blízký vztah, to nejde jí to normálně říct? Třeba nějakou humornou formou? Vždyť blízkému člověkku se snad dáá říct "Hrozně rád tě vidím, ale tohle dlouho nevydržím, ticho , prosím."
Kdyby mi tohle dělala maminka, tak jí prostě upozorním, že už mě z toho brní hlava a poprosím, aby půl hodiny mlčela (do určité doby, při určité činnosti apod.) A pokud by to porušila (ona to asi dělá úplně podvědomě), tak hned zastavit a tím, že půlhodina ještě neuběhla.
Mám podobnou tchyni, takže chápu 
navíc její projev je nesmírně monotónní, nedělá pauzy ani věty... je to jeden dlouhý nekonečný tok myšlenek, které jí těkají sem tam, různě se větví a pak zas spojují, takže začne o tetě Maruš a skončí tím, jak jí letos nevzešla mrkev....... to vše s monotónností uspávače hadů....rada je jediná: vypnout uši, občas přitakat nebo se zájmem zdvihnout obočí
...a přemýšlet o tom, co potřebuju nakoupit a co budu zítra vařit, na rozdíl od chudáka jejího manžela to máte na pár dní...
