Vánoce jako rodinná slavnost aneb Velká večerní nebo tepláky?
Ač se někdy snažíme tomu nepodléhat a být tak zvaně „nad věcí“, kouzlo Štědrého večera většinu z nás stejně dostane. Je v něm cosi magického, nepojmenovatelného. Něco, na co se buď zcela otevřeně, či alespoň v skrytu duše těšíme. V těchto chvílích vnímáme a prožíváme vše mnohem intenzivněji než jindy. Lásku k rodině, pocit sounáležitosti, ale také bolest při vzpomínce na ty, kteří s námi ke štědrovečerní večeři již usednout nemohou.
Každá rodina má svůj vlastní rituál, podle kterého se tento výjimečný večer odehrává. Žádný jednotný model neexistuje, důležité je, aby se všichni zúčastnění cítili dobře a příjemně. A k tomu potřebuje každý něco jiného.
Někdo si štědrovečerní atmosféru nedokáže představit bez dokonale prostřeného stolu, ke kterému rodina usedá oblečena do slavnostního šatu, jiný dává přednost poněkud ležérnější formě a cítí se uvolněněji v běžném, domácím oblečení.
Když jsem byla malá, patřili jsme v tomto ohledu nejspíše k nějaké střední cestě. Stůl se prostřel slavnostněji, než tomu bývalo obvykle, a i my děti jsme dostaly limonádu ve skleničce na víno, což pro nás byla nevýslovná čest. K večeři jsme se převlékali z domácího oblečení do „něčeho slušnějšího“. Mužská část rodiny si vzala tmavé kalhoty a košili, ženská sukni a halenku, případně šaty.
V rodině mé kamarádky prožívali Štědrý večer velice intenzivně, řekla bych doslova vyšperkovaně. Maminka se oblékala do dlouhých večerních šatů a tatínek do obleku, dcera do slavnostnějších šatů a malý bratr měl na bílé košili kolem krku uvázanou sametovou stužku. Na stole se skvěl „hodobožový“ porcelán a broušené sklo, používané jen v tento jediný den v roce.
Znala jsem i rodinu, kde slavnostní vánoční atmosféra spočívala pouze v tom, že byl na jídelníčku kapr a salát, ovšem servírovaný na odřeném igelitovém ubruse. Proč ne? U slavnostní tabule by se patrně necítili dobře a tato forma štědrovečerní večeře pro ně byla příjemná a přirozená.
Jak je to u vás doma? Dáváte si záležet na slavnostním průběhu se vším všudy, nebo je vám příjemnější uvolněnější a ležérnější atmosféra?
16.12.2013 Rubrika: | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vánoce jako rodinná slavnost aneb Velká večerní nebo tepláky?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Na stole vánoční ubrus, co vyšívala moje babička, broušené sklenky po manželově mamince a jednou za rok jíme z cibuláku. Na stole přizdobené větvičkami, aby to vonělo a nad stolem na lustru zavěšené jmelí a kluci v kalhotech a košili, holky sváteční jupky a sukně. Nejdřív dostanou štědrovečerní večeři zvířátka a nakonec my. Letos mám stále ještě rozkopanou kuchyni, takže nevím nevím....
.jpg)
Stůl slavnostnější, to je jasný, člověk se na něm vyřádí vlastní tvorbou
Sklínky vytáhnu, ale stejně v nich víno nebude neb oba vůbec nepijeme ani krapet alkoholu.
Manžel bude v práci, půjdu do práce s ním, taže přijdeme v půl osmé večer a převlíkat se do obleku a šatů - no to nás ani nehne. Manžel shodí mundur, oblíknem něco pohodlného a čistého aby jsme se mohli po dárcích pohodlně zavrtat do postele
.jpg)
evropka: 
blééé tchán taky takhle chodil po doma a babi mu vždycky říkala, dědo seš neestetickej 
ale na vánoce se vždycky přioděl .... 
.jpg)
Jarča*: letos lodičky
a hlavně až budeš smažit řízky
nezapomenu vyprávění kamarádky když přišli 25.12. ke tchánovcům a děda seděl u stromku v trenkách pěkně uleželejch,takže mu samotamo vykouknul bimbas,nebo mu svítil na dálku já už to nepamatuju,za1 nevěděla kam koukat ,za2 jí oběd ani trochu nechutnal a za3 jí bylo celou dobu šoufl ...no komu by nebylo a 
se hrozně divil co zase pro němu má
.gif)
Křeček: Ty vitríny jsou jen na práci, musí se to umýt a naleštit, přitom se člověk bojí aby něco nerozbil. Taky mám vše v kuchyňské lince a i tak mám chuť něco co se moc nepoužívá použít, např při výměně názorů.
No, my svatecni nadobi ani nemame, nebylo by kam dat. Ale az budu velka, tak si pekny nadobi poridim. Damaskovy ubrus a prostirani mam, ale dokud budou mrnata mrnavy, tak ho prostirat nebudu. Totez sklo - co nejmin kousku a jen spotrebni. Obleceni bude psina. Skoro vsechno je mi maly, ale kvuli hodince u vecere a u stromecku nebudu,kupovat novou halenku, tezko bych ji oblikla podruhe. Mrnata pro letosek maji kazdy peknou kosili od svatby, snad jim neni mala.
V dětství se u nás stolovalo dost slavnostně,vytáhl se "lepší" porcelán,stříbrné příbory,vyšívaný vánoční ubrus...Museli jsme se převléci do lepších šatů,akorát to kazily bačkory,téměř vždy děravé,jak nám už byly malé,ale ty nové jsme pak dostali pod stromeček...Já z toho nedělám takové mystérium,ale ubrus i jiný než domácí oblek a krásnější úprava stolu-svíčky,ozdobené chvojí ve váze a tak.Jen to kouzlo už nějak zmizelo,to bylo asi vyhrazeno jen pro dětství...
.gif)
Verera: 9:02:
.JPG)
Arna: manželova babička byla skoro v šoku, když zjistila, že mi do obýváku nesmí žádná vitrína se sklem Už je to 13 let, co jsme zařizovali první byt, a já jsem pořád strašně ráda, že nic takového nemám. Obyčejné hladké bílé skleničky na víno mám prostě zavřené v kuchyni ve skříňce, používám je běžně i při slavnostnějších příležitostech, pak je můžu dát do myčky a zase zavřít do té neprůhledné skříňky 
U nás je to asi ta zlatá střední cesta - slušnější oblečení, slavnostní prostírání a ty skleničky na víno, ale ostatní nádobí stejné, protože žádný sváteční servis nemám.
Jarča*: nejlepší bylo jak jsme se lekli,tak jsme zapoměli,hlavně já nadávat
U nás slavnostně, slavnostní jídelní servis, prostřeno, broušené sklo, kluci oblek, holky dlouhé šaty. Všem se to moc líbí, těšíme se na to....Krb plápolá, svíčky, žádné umělé světlo, jemná vánoční hudba, purpura...hmmm miluju to a těším se 
.JPG){kind=avatar}
Tchyně, dcera a já v šatech, tchán, manžel a syn v kalhotách a košili. Na stole bílý damaškový ubrus, na něm sváteční servis po manželově babičce. Ten jsem dostala od tchyně a střežím ho jako oko v hlavě. Stůl není pro šest lidí dost velký, takže dekorací jen minimum, svícen je na boční lince. V panelákovém bytě si moc vymýšlet nemůžeme. Hlavně ale se všichni usmívají, mluví o příjemných věcech a žertují. A samozřejmě chválí hospodyni, jak je vše upravené a jak dobře navařila
. Tohle už je bohužel historie. Před pěti lety zemřel tchán, manžel se se svojí matkou trochu rozkmotřil, a tak u nás od té doby na Štědrý den nebyla. Letos navíc nebude ani syn, právě se oženil a chtějí mít své první společné Vánoce bez rodičů. Ještě že místo něho přijede dceřin přítel, aby nás nebylo málo. Ze všeho nejvíc bych si přála mít je jednou tady všechny, děti s partnery a jednou snad i vnoučaty. Trocha zmatku k Vánocům patří, u svátečního stolu nemají lidé sedět sami, pokud to jen trochu jde. 
Uvidíme příští rok.
Milda3: škoda toho džbánku, snad vám ty střepy aspoň přinesly štěstí.
