Obtěžuje mě šéf. Bojím se ozvat, abych nepřišla o práci.
.jpg)
Nevím, jestli mi někdo dokáže poradit, jak mám vyřešit nepříjemnou situaci, do které jsem se dostala. Připadám si jako v pasti a nevím, jak se z ní dostat ven. V práci mě totiž obtěžuje šéf.
Je mi třiatřicet let, jsem samoživitelka s pětiletou dcerou. Mám za sebou hodně náročné období, kdy jsem byla na pracáku a marně sháněla práci. Nikde mě vzít nechtěli. Žily jsme s dcerou z podpory a ze sociálních příspěvků, což bylo hrozné. Už bych to nikdy nechtěla zažít.
Před půl rokem jsem konečně práci získala a byla opravdu šťastná. Je celkem slušně placená, na jednu směnu a s volnými víkendy, což je pro mne v mé situaci důležité. Kolektiv je taky dobrý, bez problémů jsem do něj zapadla. Opravdu bych si neměla na co stěžovat, kdyby nebylo šéfa.
Je to takový starý obšourník, který zneužívá své situace. Firma mu patří, takže on je zde vlastně ta nejvyšší instance a ani nemám u koho si na něj stěžovat. Celou dobu, co zde pracuju, mne obtěžuje. Má dvojsmyslné poznámky, nevhodné dotazy na můj sexuální život, jak může, tak si sáhne a když dám najevo, že mi to není příjemné, jen se tomu směje.
Bavila jsem se o tom s kolegyněmi, skoro všechny mi řekly, že to takhle zkoušel na každou, ale po nějaké době s tím přestal. Stejně jako já, ani ony se nijak razantněji neozvaly ze strachu o práci. Já už jeho chování snáším půl roku a začíná mi docházet trpělivost, bojím se, že se jednou neudržím a buď mu něco od plic řeknu, nebo mu rovnou jednu vrazím. Tím bych si podepsala ortel a mohla bych se jít opět klouzat na pracák.
Každý den, když jdu do práce, mám sevřený žaludek, když vejde do našeho provozu, úplně se rozklepu, protože pokaždé přijde ke mně a začne s těmi jeho pitomými vtipy, poplácá po zadku, občas zajede rukou ještě níž, tuhle mě dokonce jakoby náhodou pohladil přes prsa.
Cítím se nesmírně poníženě, mám na sebe vztek, že to strachy trpím a nedokážu se ozvat. On ví, že jsem sama a nikoho nemám, proto si tak dovoluje, u ostatních s tím přestal, většina z nich je vdaná. Ale na mě si dovoluje a nevypadá to, že by s tím chtěl skončit.
Nevíte, jak by se tahle situace dala řešit, abych od něj měla klid a zároveň si to s ním nerozházela a nepřišla o práci? Toho se totiž strašně bojím, bydlím v ústeckém kraji a tady je to s prací hodně špatné.
24.2.2015 Rubrika: | Komentářů 42 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Obtěžuje mě šéf. Bojím se ozvat, abych nepřišla o práci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Bellana: mam to stejne, nevim jestli skutecne na ne platim a nebo jestli jsem mela stesti a na ubozaka z clanku dosud nenarazila 
Zkusila bych to s nim "po dobrem" proste az si zas dovoli tak odmitnout velice chladne, pokud by to nepomohlo asi bych vytasila ostrejsi zbrane a hned jak by zacal bych se k nemu naklonila a velice ostre septem sdelila, ze to je naposledy, protoze priste zacnu kricet ze me chce znasilnit / oznamim svemu priteli nebo jeho manzelce jeho chovani /nebo neco podobneho. Ano je to risk ze dostanu vyhazov, ale na druhou stranu je to risk ze se obtezovani bude stupnovat. A zalezi jen a jen na Adele, ktery risk je pro ni prijatelnejsi. Sance ze tento pan sam od sebe prestane je minimalni, leda tak ze by nastoupila nova kolegyne, mladsi a zadostivejsi, ktera by nekladla zadny odpor - mozna to je duvod, proc ostatni kolegyne maji najednou od pana sefa klid 
.JPG){kind=avatar}
orinka: Je majitel firmy, takže nevyletí. Soud by nepomohl, žádná z kolegyň by se za ni nepostavila, aby taky nepřišla o práci. Bez důkazů by to nešlo. Jediná instance, která by na něho mohla platit, je jeho manželka.
Jak na takového ubožáka, to fakt nevím. Já je dokázala odkázat do patřičných mezí dost rychle, stačilo se podívat s dostatečným pohrdáním, ani jsem nemusela nic říkat. Na tohoto by to asi neplatilo, toho těší pocit nadvlády.
to jsme to teda dopracovali.
před lety se rozebíralo sexuální harašení na pracovišti oficiálně, stačil nevhodný vtip a vtipálek mohl být pozván k soudu. Dneska - šéf zneužívá svého postavení, div že na pracovišti neojede podřízenou, a ona se bojí ozvat!! Tak sakra, kde to jsme?! Má na to svědky? Chce jít do boje? Je to žalovatelný skutek. Aby nakonec neletěl z práce on Minimálně by vysoudila odškodné.
Já bych usilovně hledala jinou práci. Jsem taky nesmělá a nedokázala bych se účinně bránit.
.jpg)
jen ,aby ji nevyhodil jak řekne ,že má borce a ON asi dostane po čuni 
.jpeg)
kareta - 24.2.2015 22:40 
to není špatný nápad. Vzít ho takříkajíc za slovo. Udělat ze sebe vdavek chtivou ženskou a chtít po něm vážný vztah. To by mohlo zabrat
orinka - 25.2.2015 5:28 přesně to mě napadlo, sehnat kamaráda, čím větší, tím lepší.
Bohužel, mám podobnou zkušenost, není to normální chlap, má nějaký mindrák, který si takhle léčí. To, že to chlap zkusí, je známá věc, oni to mají jako sport, ale každému normálnímu stačí říct NE a většina z nich to pochopí.
Až na tebe příště sáhne, tak chytit za koul. a pořádně zmáčknout, s dovětkem, že zkoušíš jestli by to stálo za to.
Necetla jsem co radi ostatni, ale uprimne Adélo ty nemas kousek ucty sama k sobe??? Ano chapu tvou situaci, praci potrebujes, ale ten sycak to vi taky a zneuziva toho. Ja osobne bych mu nenadavala nebo nedala duvod k vypovedi, ale urcila presne hranice, prejede po zadku - placnu ho pres pracku. Ne tak aby mu rovnou upadla, ale aby to pocitil. Ma nevhodne poznamky - bud ignorovat a nebo odpovedet, slusne, nejecet, nenadavat, nevykladat mu od plic co si o nem myslis, ale slusne a jasne ze tohle v popisu prace nemas. Narazi na tvuj sexualni zivot apod, klidne bych mu sdelila, ze to je jeho posledni problem ,ale ty vykazy / danove priznani / nebo co ja vim to mel podepsat uz vcera.
A pokud pomohlo kolegynim, ze jsou vdane tak ohlas zasnuby. Nakonec chlapa do prace nikdo nevodi ( nebo muzes byt potvora a oznamit zasnuby se zenou ) a casem vzdycky se muzete "rozejit"
Haninka: čtu až teď, asi na tom něco bude, když nás to svorně napadlo.
Řekni mu, že ses o jeho výpadech zmínila partnerovi (klidně si vymysli, že máš doma dvoumetrového řeckořímského borce) a že se mu to přestává líbit. Že se obáváš, aby si to za ním nepřišel vyříkat Nemáš nějakého kamaráda podobné postavy, který by na tebe párkrát počkal před budovou, kde pracuješ? Šéf si možná představuje, že dělá dobrý skutek, když jsi sama. Že je vůl, není třeba psát.
kareta: 22.36
Nóó, třeba žádné chlupy na hrudi nemá. Rovnou bych mu sáhla do rozkroku se slovy...Ó, divochu, ty mě fakt bereš! Přede všemi, určitě se zastydí.
.jpg)
kareta 22:36: ááá fuj
kareta: 22:40
A rovnou řekla, že dcera touží po bratříčkovi nebo sestřičce
A já po spořádaném rodinném životě...a sex až po svatbě, neb jsi se už jednou spálila...svatba...dítě...nebo dvě...a když se na něj začneš přiblble usmívat...tak se stáhne.
"Oooooooo vy divochu!!!" bych mu řekla a prohrábla bych mu chlupy na prsou
Napadají mě jen dvě rady - buď rozhlásit (nebo přímo říct šéfovi), že máš děsně žárlivého přítele, který nejde pro ránu daleko, a pak naznačit, že takové chování by se příteli nelíbilo, nebo se šéfovi nějak fyzicky znechutit - třeba požádat nějakou kolegyni, aby se šéfovi zmínila, žes měla nějakou (klidně i pohlavní) chorobu, nebo vyrážku apod. Je to drsné, ale mohlo by to zabrat, já osobně bych byla radši někomu odporná, než být objektem sexuální touhy někoho, kdo je odporný mně.
