Můj manžel je neukázněný pacient
Jsem zoufalá z mého manžela. Hazarduje se svým zdravím a nebere ohled na nikoho, včetně našich dětí. Je mu teprve 38 let a byla mu zjištěna cukrovka. Lékařka mu nasadila léčbu a přikázala přísnou dietu, přičemž zdůraznila, že je skutečně nutné, aby ji dodržoval.
Ona však na její slova nedbá. Absolutně odmítá se jakkoli omezovat, vůbec si nedává pozor na to, co jí. Vždycky byl na sladké a nedokáže si to odepřít ani teď. Každý den do sebe cpe tatranky, čokoládu, pivo rovněž nevynechá a občas ho proloží nějakým panákem.
Jsem nešťastná. Máme dvě školou povinné děti, když to bude takhle pokračovat, vůbec nevím, jak to s ním dopadne. Zjišťovala jsem si o cukrovce různé informace a dozvěděla se, že tato nemoc je strašně zrádná v tom, že nebolí a lidi mají pocit, že jim vlastně nic moc není. Jenže přibližně po patnácti letech dochází ke zhoršení stavu, se kterým je spojena řada komplikací jako ztráta zraku apod. Pokud se člověk nechová, jak má, a nedodržuje dietu, mohou tyto komplikace přijít mnohem dříve.
Mám o manžela velký strach, je ještě mladý, snažím se na něj působit, aby si uvědomil, že máme děti, které nás oba potřebují. Všechno je marné. Prohlásil, že si od žádného doktora nenechá nic diktovat a že lékaři vždycky přehánějí.
Už jsem došla tak daleko, že před ním sladkosti, které občas koupím dětem, schovávám, snažím se vařit zdravě a předkládat mu jen jídla, která jsou pro něj vhodná. Není to nic platné. Sladkosti si koupí sám a nic s tím nenadělám.
Už nevím, jak ho přesvědčit, aby na své zdraví dbal. Vyčerpala jsem už všechny možnosti. Moje máma mi říká, že takhle je to prý s každým chlapem, který onemocní. Málokterý se prý dokáže nějak omezovat a držet na uzdě, obzvlášť, když ho nic nebolí.
Poradí mi někdo, co bych mohla v manželově případě ještě udělat? Nechci se dívat, jak se pomalu, ale jistě ničí. A taky bych nerada byla brzy vdova se dvěma sirotky.
7.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 42 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj manžel je neukázněný pacient
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Jó chlapi..s tou rakovinou slinivky bych to zkusila..mě na ní umřel tchán a táta, oba do půl roku, hnusná nemoc, a 100% smrt.
jinak asi neporadím..Já posílal manžela měsíc k doktorce se zápalem plic, popisovala jsem mu jak bude mít astma a tak..(To jsem byla blbá a nepoznám zápal plic atd.)Nemohl se jít léčit, protože by neměl plat,ale pidinemocenskou..po měsíci už musel, s pěkně rozjetým zápalem plic 
nakonec byl doma přes měsíc, takže celkem asi 9týdnů jsem poslouchala,jak lapá po dechu a měla jsem chuť ho uškrtit,abych měla klid 
Jo a doktorka mi řekla"to jste zanedbala,měla jste ho přivést mnohem dřív" 
Chápete, JÁ jsem to zanedbala..Následně vyfasoval hromady léků na astma a foukadlo, a každej večer si přede mnou ostentativně bral léky a foukal.Abych viděla,jakej je chudáček..mojí vinou. (já myslela,že když si vezmu mladšího chlapa,tak mi dýl vydrží,ale neee) Jelikož nesnáším léky a zbytečný braní,tak jsem do něj hučela,aby ty srágory přestal brát a nekazil si játra a radši posiloval plíce - kupodivu mě po čase poslechl a už asi dva měsíce si nefoukl a Zodacy taky ležej ladem a-opět kupodivu - se mu líp dejchá a má i mnohem lepší výsledky na spirometrii. takže chlapi a nemoci, to je zážitek..Držím place,aby ten tvůj pochopil svojí nemoc dřív,než bude na vozejku beznohej..
.jpg)
tvuj manzel si reze pod sebou vetev - mnohdy i ti diabetici, kteri vse dodrzuji, prijdou postupne o nohy, zrak ap. a ne teprve v takovem pripade.
Proboha, vzdyt je jeste mlady a mate deti - copak z nich chce udelat sirotky? Muj muz mel diabetes, pichal si inzulin (ale k tomu cirhosu jater a spatne funkcni ledvinu), sice ponekud snizil konzumaci piva, ale jinak na vse kaslal a taky brzy na to doplatil. Taky se mu pry nemohlo nic stat a zemrel kratce po sedesatce (asi 10let poté,co mu cukrovku zjistili) - chlapi jsou nepoucitelni.
Tak to je sila. Manzel je opravdu sobecky idiot, jestli nevidi, ze jeho deti muzou prijit brzy o tatu. Ja osobne bych na internetu nasla vsechny informace o cukrovce a hlavne o dopadu na lidsky organizmus. Hezky bych zduraznila ty nejhorsi pripady, vytiskla a prinesla manzelovi at si to prostuduje. At vidi do ceho jde. Kdyz chce byt slepy, nepohyblivy a zavisly na cizi peci nekde na aru nebo v predcasnem duchode. A zaroven bych zduraznila, ze od tebe nemuze cekat pomoc, kdyz se sam nici. Dat ostre utlimatum.... Asi na nic jineho neuslysi. A zaroven nabidnout pomoc a ubezpecit ho, ze kdyz se bude snazit, bude ho cela rodina podporovat....
Prehodit tu zodpovednost na nej. Za to co s nim bude dal je zodpovednej jen on, ani ty, ani doktor. Predlozila bych mu to v tomhle duchu a taky bych dodala, ze pokud chce zaklepat backorama co nejdriv, beru to jako jeho volbu ( i kdyz samozrejme vevnitr bych se klepala o nej strachy), ze ty s tim nic nenadelas... a vic bych se s nim o tom nebavila, protoze dokud nechce on sam, ty s nim nehnes, spis naopak - cim vic se budes snazit a lamentovat, tim vic se sekne... jen aby dokazal, ze zbytecne jancis. Proste chlap 
To je vůl
Snad by pomohly odstrašující případy. Impotence, slepota, diabetická noha-amputace...
Jo a ve správné diabetologické poradně dělají všem diabetikům odběr krve na tzv. glykovany hemoglobin (v červených krvinkách), který 3 měsíce zpětně ukáže na cukr v krvi - takže dodržování diety 2 dny před kontrolou nemá smysl, oni si to ve správné poradně ověří.
Předpokládám že je pán zatím pouze na dietě, nebere peroralni antidiabetika? Postupně s takovýmhle přístupem se bude jeho cukrovka nadále zhoršovat, bude se muset nasadit inzulin i několikrát denně. Je připraven na to píchat se několikrát denně do břicha? Bude si muset zároveň vlastním glukometrem měřit několikrát denně cukr v krvi - je připraven si tolikrát píchat do pstů? Zeptejte se ho. Uvědomuje si vůbec, jaké komplikace mohou nastat - již zmiňované gangreny, amputace, porucha sítnice, cévní potíže.. ? Viděla jsem těch komplikací opravdu hodně a nikomu bych to nepřála. Bohužel byly to i lidé, co dietu poctivě drželi, ale jak se cukrovka rozběhne, tak to jede, Nenechte aby se mu cukrovka rozběhla. Také by se neměl zranit, protože diabetikům se všechny rány mnohem hůře hojí a pak z toho může vzniknout již výše zmiňovaná gangrena, která bude postupně stoupat a stoupat (nejčastěji na nohách z bot). Jasně bych mu řekla, že jestli nepřestane dělat hlouposti, tak ho nechci a vůbec bych se s nim nebavila. Doktorka by také mohla pomoci, určitě se setkala se spoustou neukázněných pacientů a může poreferovat o následcích. Hodně štěstí!
Moje maminka měla také cukrovku / ale onemocněla později /.Rychle se jí zhoršoval zrak až o něj přišla úplně, pak jí začaly selhávat ledviny, píchala si inzulín a zemřela v 58 letech .Cukrovka je hrozně zrádná nemoc.
Jitko nechci Tě strašit, ale držím TI palce, aby manžel, sám brzy došel k tomu, že to není opravdu žádná legrace a začal s tím konečně něco dělat
.jpg)
80% pacientů s cukrovkou umírá na infarkt myokardu, bohužel v poměrně nízkém věku - taky stačí ukopnout si palec a vinou cukrovky přijde o celou nohu a po tobě bude chtít, aby ses kromě dětí starala ještě o něj ....
.jpg)
Nechci zbytečně strašit, ale nejde jen o to, co se může stát za 15 let. Náhlá cukrovka v tomhle věku může být taky přechůdce rakoviny slinivky (v malém, ale důležitém procentu). Tohle by ho dostatečně vyděsit nemohlo?
pro chlapa jsou největší autoritou jeho kamarádi
zkusila bych se domluvit s nima, aby ti pomohli
a sladkosti se prodávají dia, doma se také dá upéci tak, aby to nevadilo...
Ono asi i tady funguje to, že čím víc se snažíš ty, tím míň on a ještě se staví do opozice. Jako malé dítě. Přenášíš tím vlastně odpovědnost za jeho chování částečně na sebe.
Možná je to zatím počáteční šok a snaha tu nemoc ignorovat a může to přejít, ale to musíš vědět ty, jak moc je tohle pravděpodobné.
Každopádně nemá cenu do něj hučet. Spíš bych si s ním zkusila sednout, předložila mu všechna fakta pokud možno s obrázky a řekla mu, že důsledky jeho rozhodnutí bohužel ponesou všichni kolem a že ty pak nebudeš mít sílu ho tahat někde na vozíčku poloslepého a že děti život bez otce nebo s otcem nepoužitelným hodně poznamená.
Konec, víc bych o tom nemluvila, dál už je to na něm. Vařila bych jen přijatelná jídla, pokud chce buchty, ať si je upeče sám.
Ale dokud na to nepijde sám stejně moc nenaděláš. Ono je to vlastně úplně stejné jako když někdo sedne opilý za volant nebo si nezapne pásy, protože jemu se přece nemůže nic stát.
Já bych na to neměla nervy a pohrozila rozvodem. Brala bych to tak, že mu na nás nezáleží a je to sobec a blbec. ten by měl tak tichou domácnost, že by prosil, abych promluvila.
kdyby jste bydleli někde poblíž nás,přivedla bych vás na návštěvu ke tchýninému bratranci,byl přesně ten samý případ,měl cukrovku na dietu kašlal,cpal se sladkým,pivečko,panáček...v průběhu 15let přišel o obě nohy a je téměř slepý,dnes už dietu dodržuje,ale co je mu to platné,že?
Bellana: 
