Miminko a zaměstnání. Jde to skloubit?
.jpg)
Moc vás prosím o vaše zkušenosti. Čekám své první dítě, jsem teď v šestém měsíci. Miminko bylo plánované, moc chtěné. Už víme, že to bude chlapeček a těšíme se na něj.
Stále chodím do práce, cítím se dobře, žádné potíže nemám. Pracuji jako účetní v jedné větší firmě. Majitel mi nabídnul, abych alespoň částečně pracovala i po narození dítěte, prý by ze mne nerad sháněl a zaučoval dočasnou náhradu.
Vzhledem k tomu, že v našem regionu se práce hodně špatně hledá, je tato nabídka pro mne skvělá. Navíc by se to, alespoň si myslím, mělo dát skloubit. Částečně bych mohla dělat z domova a do práce bych chodila tak na šest hodin dvakrát v týdnu. Jelikož obě babičky jsou zaměstnané, musela bych si najmout chůvu.
A manžel je dost proti. Tvrdí, že malé dítě potřebuje být s mámou a nesouhlasí s tím,aby o našeho syna od novorozeneckého věku pečovala nějaká cizí žena. Také mne straší, že takto nastavené to mám ze začátku, ale po čase se může stát, že šéf bude vyžadovat mou častější přítomnost v práci a co pak.
Teď jsme se kvůli tomu docela dost pohádali. Já samozřejmě nechci šidit naše miminko, na které se těšíme, ale zároveň si myslím, že zvládnout k němu i práci za podmínek, které mi zaměstnavatel dal, je reálné. Moc by mne zajímaly názory maminek, které také v době mateřské pracovaly. Uvítám všechny vaše zkušenosti a rady.
S manželem se to, doufám, uklidní. Když to pak budu všechno v pohodě zvládat a děťátko bude spokojené, myslím, že se uklidní. Podle mne je dneska těžká doba a když je možné udržet si práci i přes mateřskou a nevypadnout z oboru, je to jen dobře.
Přesto však mám i pochyby, možná to vidím růžově a zjistím, že to dohromady nejde. Všechny vaše postřehy a zkušenosti moc ráda uvítám. Předem děkuji.
18.2.2013 Rubrika: | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Miminko a zaměstnání. Jde to skloubit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sheeni: že jo. když je někdo "jenom" máma, tak je buď slepice a nebo zakrňuje a bude slepice. přitom věnovat se dítěti a vychovat ho není vůbec málo.
.gif)
Máma má být doma,tj,můj názor
ono se to pak zúročí na dětech.I domácí strava je domácí strava..ale když je hned odstrčíte,není to přínos pro nikoho
a pak také počítejte s tím,že takové děti spíš strčí staré rodiče do domova důchodců,než aby s e jim věnovaly....
Martino, nyní to chce klid, vše se odrazí na miminku. Nestresuj se z toho co bude. Až se narodí tak uvidíš jak se zžijete a jaký budeš mít doma režim. Pak i chůva pokud by jsi využívala její služby, by měla s mimčem jednat stejně jako maminka, aby nemělo zmatek.
Možnost jsem neměla. S prvním by to casove šlo, s druhým ani omylem. Uvidíš, co ti mimi dovolí.
Jinak jsem doma už nějaký čas s oběma, neblbnu, nenudim se, nikde netlacham a docela me stvou názoru, ze která nepracuje z doma a stará se o děti a domácnost, je něco miň
mmch. zaměstnavatel ti to místo musí držet. i když odmítneš.
souhlasim s holkama, uvidíte, jak to bude, až se mimi narodí. třeba to pujde snadno, třeba ne.
hodně záleží na tom, jak moc je pro tebe důležitý to kojení. jestli hodně, tak si nedovedu představit, že 2x za týden na 6 a víc hodin odejdeš. když budete tak dlouho od sebe a dítě si sem tam nesosne, tak pujde tvorba mlíka patrně do háje a skončíte na umělém. stojí ti to za to? zdravotně, emocionálně i finančně?
kromě toho se může stát, že se narodí, vezmeš ho do náruče a nebudeš ho chtít dát z ruky. nikomu.
za mně osobně - mám zlatý děti. zdravý, pohodový, klidný, obvykle slušně spící. ale neumím si představit nechat je jako malý hlídat na tak dlouho. u nás bych si to dovedla představit u tak od roka na dvě dopoledne v týdnu.
pracovat po večerech jde. taky to dělám když musím. ale stojí to za pendrek. práci nedám to co potřebuje, dětem taky ne.
P.S. a nevěř tomu, že se na mateřské blbne a že se tam ženy nudí. já sem se toho spoustu naučila a spoustu udělala. pravda, je to úplně jiná práce než předtím, ale nuda to fakt není. děti jsou zábavná společnost. 
Mě to problém být s dítětem doma nedělalo,pořád sjme něco dělali,i šachy snad ve 4r jsem ho naučila, chodili sjme hodně ven,byl v Písku na pískutam si hodně vyhrál,co by menší,pak jsme doma dělali různé činnosti,tlachání a bezduché procházení zvláště u rušných silnic co také s kočárem
mi je cizí
Jak tady píšou ostatní, teď to neřeš, zbytečně se hádáte. Po šestinedělí uvidíš. Možná, že to nebude muset být 2x na 6 hodin, dneska jde spoustu práce udělat z domova, když máš připojení na podnikový systém. Možná budeš moct chodit odpoledne až bude manžel doma a možná, možná, možná. Byla by ale škoda přijít o práci, která tě zřejmě baví.Teď se opatruj a ono se to nějak vyřeší. Dej vědět, jak to nakonec dopadlo.
.jpg)
No uvidíš po porodu...
V šestinedělí se šetři a kašli na práci! Budeš toho mít dost sama se sebou i s miminkem...
¨Mám malé miminko (a ne první)...
je to záhul a dvakrát týdně na 6 hodin je teda dost... v půl roce možná, ale dřív raději koj a snaž se udělat miminku režim...
Držím pěsti, ať vše v pohodě zvládáš a máš pohodové mimi!
U prvního jsem také prohlašovala, že se co nejrychleji vrátím do práce. Realita? Narodil se jako silně nedonošený a nakonec jsem s ním byla doma 3 roky. Do práce jsem šla s velmi těžkým srdcem. Nejraději bych byla doma co nejdéle. Nyní mám (po 21 letech) 14 měsíční . Je mi líto každé sekundy, kterou nestrávím s ním. Za tu dobu jsem si uvědomila, že v životě má všechno svůj čas. Čas na práci, čas na těhotenství (kdy nelze nic uspěchat), čas na mateřství (které už nikdy nevrátím zpět). Každý okamžik je jedinečný a je jen na mě jak moc si ho naplno užiju.
Za mě byla mateřská jen do 5 měsíců dítěte. Při druhém do 2 let. Byla jsem ráda, že jdu do práce (a to myslím, že jsem dobrá matka), ale asi bych zblbla z těch řečí - papání, kakání, spinkání. Za druhé jsme si nemohli dovolit být jen z jednoho platu. Někdo to má ale jinak vyhovuje mu chodit po procházkách s kamarádkama nebo jak je dneska hodně zvykem po kavárnách a plkat nesmysly.
.JPG){kind=avatar}
Když je dítě zdravé, klidné a když manžel není trouba, tak se určitě dá pár hodin denně pracovat i s miminem a člověk nemusí dítě zanedbávat. Večer člověk nemusí koukat na ordinace a jiné ptákoviny a může si účtovat. Horší jsou ty dva dny, kdy je třeba být na firmě. K těm šesti hodinám je třeba připočítat ještě cestu tam a zase zpátky. Kojení považuji za dobrý vklad do života. Ale v šestinedělí bych nepracovala ani za nic. Než se matka zaběhne a než odezní všechny poporodní problémy, to chvilku trvá. Těhotenství není nemoc a porod taky ne, ale určitě i dřívě věděli, proč je v tomto období žena chráněná.
Zachovat si místo není zase tak špatný nápad, jak se mnoha zasloužilým matkám jeví. Kolik žen zvládlo při mateřské studovat? Docela dost, tak proč nevyzkoušet i práci. Horší to je, až dítě začne chodit a začne být neskutečně zajímavé. Od takového se odchází hůř.
.jpeg)
Bohužel dnešní doba je krutá, nebezpečí, že se po mateřské nemá žena kam vrátit je velmi reálné. Ale matka má být matkou. Osobně ty super matky, co zvládají práci, domácnost a mimino, obdivuji. Já se rok nevyspala a představa, že bych v té době měla ještě dělat nějakou zodpovědnou práci
Ale přesně jak píší děvčata, hodně záleží na tom, jaké bude mimino. Ale taky záleží na tom, jestli jste ve firmě jediná účetní nebo jestli např při nemoci mimina, vás může někdo zastoupit. Protože být tam jediná, rovnou říkám, ne.
Je předčasné něco plánovat, když nevíš, jaké miminko bude. Třeba bude jen pít a spinkat, třeba to bude malý řvounek, který bude vyžadovat stále tvoji přítomnost. Teď si užívej krásnou dobu těhotenství a potom teprve uvidíš. Každopádně bych si šestinedělí nenechala ničím kazit.
Za mě byla placená mateřská jen rok. Dítko jsem dala do jeslí,abych mohla pracovat,a hlavně,abych si odpočinula od něj,byla to hrůza a utrpení,kluk nespal v noci,jen trošku ve dne,neudělala jsem nic,nevyspala se,sama jsem byla nemocná...Takže si myslím,že nejdříve by to chtělo vyzkoušet,jak na tom mimino bude,až pak se rozhodnout.Z dnešního pohledu vidím,že kdybych měla tehdy dost peněz,tak bych zůstala doma dýl,dítě bylo každých 14 dní nemocné,já na OČRu,ale aspoň byly nějaké peníze...
