Moje dcera odmítá být se svým otcem
Jsme rozvedeni, máme skoro šestiletou dcerku. Když jí bylo půl roku, manžel se zamiloval a odešel od nás. Rozvedli jsme se. Dokud byla Sabinka maličká, moc se o ni nezajímal. Měl svou novou přítelkyni, která byla bezdětná a rozhodně nestála o to, aby se každý druhý týden starala o batole. Návštěvy byly tedy ze strany bývalého manžela poměrně skromné, odehrávaly se vždycky u mě doma. Zavolal, že by chtěl malou vidět, přišel, pochoval, pohrál si, něco jí vždy přinesl a zase odešel. Tak to bylo až do dceřiných tří let.
Pak se s ním jeho přítelkyně rozešla a on zůstal sám. Najednou začal o dceru stát víc a víc, chtěl si ji začít brát na víkendy, čemuž jsem se bránila. Sabinka na něj nebyla zvyklá, byl pro ni do té doby spíš jako nějaký strýček, který se občas přijde podívat. Navíc já jsem se mezitím seznámila s prima mužem, začali jsme spolu bydlet a on mé dceři dokonale nahradil chybějícího otce. Zbožňuje ji a ona jeho taky. Říká mu „tatínku“.
Jenže bývalý manžel se nevzdal a dal celou věc k soudu. Spor se táhl dlouho, došlo i na různá psychologická vyšetření. A nakonec padlo rozhodnutí, že otec má právo vídat svou dceru dvě soboty v měsíci s tím, že spát bude vždy doma.
Začalo peklo. Sabince bylo skoro pět let, když si ji začal pravidelně takto brát. Byla moc malá na to, aby pochopila, jak se věci mají, i když jsem se opravdu snažila jí vše vysvětlit. Stejně hodně plakala, když si ji přebíral, a nechtěla od nás odejít.
A tak je to vlastně pořád. Rve mi to srdce, když vidím, jak ta malá trpí. Snažila jsem se s bývalým manželem promluvit, nalézt nějaké řešení, které by bylo k naší dceři co nejšetrnější. Ale on tvrdí, že má právo ji vídat a že si malá zvykne.
Jsem bezradná. Když budu otci bránit ve styku s dítětem, tak poruším nařízení soudu. Když mu bránit nebudu, odnese to ta malá, která je v té situaci úplně nevinně.
Poradí mi někdo, co se dá v takovém případě dělat?
6.8.2007 Rubrika: | Komentářů 43 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje dcera odmítá být se svým otcem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Asdareel: promiň, minule jsem Ti zkomolila nick
Víš, určitě jsou některý ženský mrchy, ale osobně znám jen 2 ženské v mém okolí, které se vzdaly svého dítěte ve prospěch manžela. Jejich důvody neznám, nikdy jsem se neptala. Ale zato vidím spoustu chlapů, jak se holedbá, že alíky urve co nejmenší, páč ta kráva by to utratila. Že ta "kráva" se má co ohánět, aby dětem zachovala jakýs takýs standart.
Qwea: Upřímně řečeno, ještě nikdy jsem od nikoho neslyšel, že by svého partnera vyštípal a dítě poté štval proti němu. Velmi pochybuji, že pokud by toto byl ten případ, že by autorka napsala svůj příspěvek jinak, než jej napsala. Jak už jsem napsal, nevím, jak to bylo. Ale věřit apriorně jen proto, že někdo něco napíše?
Asdareel: No ale o to jde.Nezažila jsem to na vlastní kůži,ale tradiční klišé:1/pokud se rozvedla nějaká ženská z okolí,mohla za to ona,ať se to stalo na vesnici,nebo v krajském městě.2/Byly to ony,kdo chodil s monokly.3/A kdo měl problém zaplatit nájem.4/A pokud se dětem z nejrůznějších důvodů nechtělo,tak je samozřejmě matky,jak jinak,štvaly.
Z článku nevyplývá,že by Jitka někoho vyštípala.Tak proč sakra jí nevěříš?Kvůli tomu,že máš známého,co...atd?
Jinak,stává se leccos.
Už mně tihleti snaživí tatínkové štvou. Jak z toho může mít radost brát si plačící dítě, které s ním nechce. Stačilo by přemýšlet trochu......
Qwea: Ale ano, tak to mohlo být. Ale taky to mohlo být tak, že ho manželka z rodiny doslova vyštípala svojí hašteřivostí, nechtěla ho k dceři pouštět a systematicky jí zpracovávala proti němu. Já nevím jak to bylo v tomto případě, ale stává se to.
Já znám zas v okolí pár žen,které jejich manželé bili,ponižovali,nedávali peníze apod.Pokud se ozvaly,byly za štěkny,protože pánové a semtam škodolibí sousedi se postarali.Když se rozvedly,musely pěkně otočit každou korunu.Manželé se snažili,aby bylo výživné co nejnižší a nebo ho rovnou neplatili vůbec.V oblasti s dlouhodobě nejnižším mzdovým průměrem a vysokou nezaměstnaností se to těm holkám žilo.Teď je v módě bejt hrozně objektivní a tolerantní,ony za to vlastně hlavně můžou ty ženské.Když se jim něco nelíbí,tak apriorně lžou a překrucujou.Takže jestli On odešel v půl roce věku a našel si hned přítelkyni,za dcerou chodil jen na pár hodin a nijak zvlášť se jí nevěnoval,nevím,proč by se s ním měla stýkat.
Asdareel: Ale v tom muslimském světě se o děti matky nepřou, protože to mají marné. Bylo by zajímavé takový pořádek nastolit tady. Kolikpak tatínků by s tím souhlasilo, když o ty svoje robátka velmi předškolního věku tak moc stojí.
Meander: Ne. Nelíbí se mi, když se dítě stává objektem vyřizování účtů mezi rodiči. V konečném důsledku to poškodí nejvíc právě to dítě.
pokud se ti dva dospeli nedokazou domluvit, tak bude kazda snaha marna... coz takhle se domluvit a zajit k tomu odbornikovi, jak uz tu nekdo psal... a urcite bude muset Jitka zacit na malou pusobit tak, aby malou postupne pripravovala na sobotu... otec by mohl vymyslet nejaky program a Jitka malou doma na ot pripravit, aby se mala tesila... a taky treba ze zacatku mala nemusi byt uplne celou sobotu u nej, treba by nejdriv stacilo par hodin a postupne pridavat... myslim, ze kdyz biologicti rodice daj rozum do hrsti a domluvi se spolu, tak se to bude dat vyresit... ne...
No mě přijde blbý , že se nedokážou domluvit. To že otec musel žádat o styk u soudu už něco vypovídá . Paní pisatelka ze sebe dělá neviňátko. Dítě může mit z toho, že se stýká se s vým otcem jen prospěch, jestliže otec není asociál, - což podle článku asi není.
Asdareel: V muslimském světě připadnou děti po rozvodu automaticky otci. To by se ti líbilo?
catcat: No tak to taky samozřejmě není nic moc a rozhodně nechci danou situaci vidět jednostranně, ale zase osobně mám opačnou zkušenost, takže jsem raději hodně opatrný.
Adsrael: jo, já bych Ti mohla vyprávět o jednom takovém. O dceru neměl zájem, i když s náma žil, prakticky ho neznala. Ale pak, když jsem ho vyhodila (pohár přetekl, proti mým prosbám odjel soukromě na měsíc do zahraničí a když se vrátil, týden se neráčil ukázat a dát vědět, že je zpět), najednou byl milující otec, kterému beru právo na dceru. Po každé návštěvě jsem se od dcery dozvěděla, jak nás miluje a já jsem mrcha (dceři bylo 6 let). Vydrželo mu to tak půl roku, pak mi jí jednou předal na zastávce autobusu, řekl, že za týden přijde a víc ho neviděla. Ani jeden pohled, nic. Dcera se z toho docela dlouze dostávala, protože jí samozřejmě nasliboval hory doly, prázdniny u moře a tak. Jo, ženský jsou mrchy, ale na některé tatíčky nemají...
Asdareel: souhlasím, že některé ženy se nechovají nejlíp, že otce poštvávají, nadruhou stranu jsou muži, kteří dělají to samé - a souhlas s Meryl, pokud otec nejeví zájem, a najednou si vzpomene, nemá se co divit, že s ním není počítáno.
Inteligentní lidi by se měli umět domluvit, a ne se soudit s švát se proti sobě bez ohledu na dítě, který pak trpí nejvíc a nechápe, co se děje, obzvlášť, když tatínka nezná. Z článku taky necítím žádnou zášť té matky. Spíš jen ješitnost otce, který uspěl u soudu, že malou může vídat, tak si ji teda bude poctivě brát, ať malá pláče nebo ne - prostě natruc.
Asdareel: nevidela bych to tak jednostranne, tvrde proti druhemu rodici jde jak zena, tak i muz - takze si nevyberes.
Nicmene taky myslim, ze tady by bylo potreba sejit se s byvalym manzelem u odbornika a tam vest dalsi diskuzi, aby otec pochopil, ze mu nebranis, ale beres predevsim ohled na to dite - ze to jaksi narazove nepujde a dite tim jen utrpi